Výsadková loď Mistral (BPC)

Lodě všech typů, ponorky, výzbroj a bojové systémy
Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Výsadková loď Mistral (BPC)

Příspěvek od Rase »

Obrázek

Výsadková loď Mistral (BPC)

Třída Mistral je třída vrtulníkových výsadkových a velitelských lodí francouzského námořnictva. Ve Francii nesou označení obojživelná velitelská loď - BPC (Bâtiment de projection et de commandement) respektive v rámci NATO označení LHD (Landing Helicopter Dock), které mají ale mnohem blíže k označení AAS (Amphibious Assault Ship – Nosič obojživelných zásahových sil). Velikost a technické parametry těchto plavidel umožňují, aby byly začleněny nejen do francouzských bojových přepravních uskupení, ale také do sil rychlé reakce NATO a nebo mírových misí pod mandátem OSN nebo EU. Do služby ve francouzském námořnictvu byly zařazeny celkem tři jednotky této třídy — Mistral (2006), Tonnerre (2007) a Dixmunde 2012). Další čtyři jednotky roku 2011 objednalo pro své námořnictvo Rusko s tím, že první pár byl postaven ve Francii a druhý měl být postaven s francouzskou pomocí přímo v Rusku. Kontrakt vyvolal velké kontroverze a předání první jednotky Rusku bylo pozastaveno v souvislosti s válkou na východní Ukrajině. V roce 2015 byl kontrakt zcela zrušen a první dvě již postavená plavidla zakoupil Egypt. Nyní něco málo k historii.

Historie a vývoj

Projektové práce byly zahájeny v roce 1997 na základě konceptu CNOA (Concept national des opérations amphibies). Francie již dříve disponovala výsadkovými plavidly tříd Ouragan a Foudre, ale nyní se mělo jednat o plavidlo uzpůsobené aktuálním potřebám obojživelných operací. Tedy být schopny vyslat obojživelný ofenzivní výsadek podle kritérií NATO (amphibious assault), zpětné naložení výsadku (amphibious withdrawal), obojživelná demonstrace (amphibious demonstration) a obojživelný výpad a návrat (amphibious raid). Podstatou tohoto konceptu je plná kompatibilita se všemi hlavními spojenci a schopnost Francie dostát všem mezinárodním závazkům. Zmíněný koncept CNOA vychází ze zásad Evropské iniciativy obojživelných operací - IEA (Initiative eurpéenne amphibie) z prosince 2000 a ATP8 (Allied Tactical Publication no 8B), které reagují na asimetrické vedení války a upřednostnění vzdušné mobility. Výsadkové uskupení mají tvořit čtyři prapory o 1400 vojácích, 280 vozidel a 30 vrtulníků, se schopnostmi podniknout desetidenní operaci do hloubky 100 km na nepřátelském území kdekoli na světě. Původní projekt počítal s vytvořením mezinárodního konsorcia po vzoru Airbusu, složeného přibližně z deseti zemí, které by se do projektu zapojily. Prvotní záměr s vrtulníkovými plavidly na jaderný pohon PH 75 však v roce 1980 zkrachoval a realizace se nedočkal ani projekt na modulovou loď pro obojživelné výsadky. Francouzi se tedy nakonec vrátili k vlastnímu projektu NTCD (Nouveau transport de chalands de débarquement) se záměrem nahradit jím v horizontu let 2005-2006 plavidla třídy Ouragan. První návrh BIP 19 počítal s lodí o výtlaku 19 000 t, délce 190 m, s průběžnou palubou (flush deck), šířkou 26,5 a ponorem 6,5 m. Současně už ale vznikly i studie menších lodí, určených zejména na export, o výtlaku 13 000 (BIP 13), 10 000 (BIP 10) a 8 000 t (BIP 8). Některé studie rovněž pracovaly s převislými výtahy po vzoru amerických lodí Tarawa a vzletovým můstkem pro letouny typu STOL AV-8B Harrier II, které by v budoucny mohly nahradit stroje V/STOL F-35. Současně se kalkulovalo s možností nasazení letounů V-22 Osprey a těžkých vrtulníků CH-53E Super Stallion. Projekt začal dostávat zřetelnější obrysy koncem 90.let a získal rovněž nové označení PHI (porte-hélicoptères d’intervention), které však bylo posléze nahrazeno zkratkou BPC. Během projektových prací byl v aerodynamickém tunel ONERA testován zmenšený model plavidla v měřítku 1:120 a v roce 1998 se na mezinárodním veletrhu Euronaval objevila první maketa. Teprve v červenci 2001 však mohla být podepsána závazná smlouva. V roce 2003 byly v loděnicích DCNS-Chantiers de l’Atlantique v Saint-Nazaire, založeny první dvě jednotky Mistral L9013 a Tonnere L9014. Plavidla byla dokončena v letech 2005 a 2007. Třetí plavidlo Dixmude L9015 bylo rozestavěné v roce 2010 a zařazené do služby v roce 2012.

Operační nasazení a mezinárodní cvičení

Po svém dokončení a převzetí do služby lodě Mistral a Tonnerre podnikly celou řadu cvičných, certifikačních a operačních plaveb v rámci NRF (NATO Response Force) a CJTF (Combined Joint Task Force). Zavítaly například do Džibouti, Indie, Karibiku, Jižní a Severní Ameriky nebo Jihoafrické republiky. První operační nasazení proběhlo v červenci roku 2006 při operaci Opération Baliste — evakuaci občanů EU z Libanonu, během konfliktu s Izraelem. Plavidlo Mistral bylo jednou ze čtyř francouzských lodí zde nasazených. Loď převážela 650 vojáků, 85 vozidel, včetně pěti stíhačů tanků AMX 10 RC a 20 obrněných vozidel VAB a VBL, osm vrtulníků typů Puma, Gazelle a Cougar. Zde se projevila nedostatečná ochrana těchto plavidel, kterou potvrdil i kapitán Gilles Humeau. Při Libanonském pobřeží totiž došlo k incidentu, který vzbudil velkou pozornost nejen ve zpravodajských, ale i vojenských kruzích. Teroristům z Hizballáhu se zde podařilo raketou vážně poškodit izraelskou korvetu Hanit a zabít čtyři námořníky. Patrně se jednalo o čínskou protilodní řízenou střelu C-802, které se do země dostaly z Iránu. Izraelská korveta třídy Eilat (Saar) přitom patřila mezi nejmodernější izraelská válečná plavidla a byla konstruována podle nejmodernějších zásad technologie stealth. Francouzské politické vedení se i tak rozhodlo neposilovat ochranu vlastních plavidel třídy Mistral a dále se spoléhat na doprovodná plavidla. Ještě v roce 2006 se Mistral zapojil do cvičení v rámci ochrany proti jaderným bakteriologickým a chemickým zbraním NRBC. V roce 2007 se plavidla zúčastnil cvičení i na plážích ostrova Martinique a u Pobřeží Slonoviny. Na podzim 2007 se Tonnerre zúčastnil námořního cvičení NATO Noble Midas, v rámci 45 válečných lodí z 12 zemí. V květnu 2008 se loď Tonnerre zúčastnila ve Středomoří nácviku pomoci obětem zemětřesení. V roce 2009 proběhly na lodi Mistral testovací zkoušky bitevního vrtulníku Tiger. V lednu 2010 se Tonnerre podílel na rozsáhlém námořním cvičení s americkými obojživelnými silami COMPUTEX a na podzim se pak Mistral zapojil do cvičení Loyal Midas.

Exportní potenciál

Pokud jde o exportní úspěchy, tak v roce 2009 projevilo Rusko zájem o zakoupení jedné lodi třídy Mistral a stavbu až tří dalších jednotek ve vlastních loděnicích ve spolupráci s francouzskou loděnicí DCNS. Koncem roku 2010 uzavření dohody oficiálně potvrdil francouzský prezident Nicolas Sarkozy a následujícího roku byla podepsána smlouva v hodnotě 1,2 mld.eur (32,4 mld.korun). Bylo sjednáno, že první pár výsadkových lodí (Vladivostok a Sevastopol) bude postaven ve spolupráci ruských loděnic a francouzské DCNS, přičemž druhý pár již bude celý postaven v Rusku. Spuštění výsadkové lodě Vladivostok na vodu proběhlo v říjnu 2013 a převzetí plavidla ruským námořnictvem bylo naplánováno na konec roku 2014. V srpnu 2014 bylo předání plavidel pozastaveno z politických důvodů, jako reakce na ruskou anexi Krymu a vývoj ve východní Ukrajině. Po několikaměsíčním vyjednávání mezi Francií a Ruskem došlo ke zrušení smlouvy a na začátku srpna 2015 zaplatila Francie Rusku 1,16 mld.eur jako odškodné. Dohoda mezi oběma zeměmi otevřela možnost odprodání obou plavidel jinému uživateli. V září 2015 byla oznámena dohoda o prodeji obou plavidel Egyptu. To je přejmenovalo na Gamal Abdel Nasser (ex Vladivostok) a Anwar El Sadat (ex Sevastopol). Pokud jde o samotnou třídu Mistral, tak pro exportní účely mají největší naději na úspěch spíše menší verze. Nezávazný zájem o lodě tohoto typu zatím projevila Kanada (2 kusy), Malajsie, Jihoafrická republika, Indie, Brazílie, Turecko a koncem roku 2011 se možnost nákupu jednoho plavidla projednávala také v Polsku. Pro zajímavost, tak v roce 2012 byla cena jednoho plavidla třídy Mistral 451,6 mil.euro.

Technické parametry

Hangár lodí pojme až 16 středních či těžkých vrtulníků, například transportních vrtulníků NH90 či bitevních vrtulníků Eurocopter Tiger, z průběžné letové paluby přitom může operovat až šest vrtulníků najednou. Pro usnadnění přistávacího manévru slouží naváděcí radiolokátor Decca DRBN-38A Bridgmaster E250, optický indikátor vzestupu a poklesu (IPD) a indikátor horizontální výchylky (BRH). Palubu s hangárem spojuje dvojice výtahů, hlavní výtah je na zádi a pomocný za velitelským ostrovem na pravoboku. Pro výsadek těžké techniky slouží různé typy plavidel. Z doku lodí mohou operovat čtyři výsadkové čluny či dva vyloďovací katamarany EDA-R. Z paluby lodí třídy Mistral mohou operovat rovněž dvě americká vznášedla Landing Craft Air Cushion, což zlepšuje možnosti spolupráce s americkým a britským námořnictvem. Plavidla třídy Mistral obvykle převáží 450 vojáků (krátkodobě 900) a až 70 obrněných vozidel. Například mohou nést 13 tanků Leclerc se 46 dalšími vozidly, nebo celý tankový prapor se 40 tanky Leclerc. Na palubě nesou moderní nemocnici se 69 lůžky, přičemž v případě nouze lze díky modulární konstrukci lodí na nemocnici upravit rovněž hangár. Co se týče prostředků na vlastní obranu, tak původně se předpokládala montáž čtyř kanónů OTO Breda-Mauser ráže 30 mm s kadencí 800 ran/min, které měly vykrývat prostor po levém i pravém boku. Později se začalo uvažovat o instalaci tří automatických a dálkově ovládaných věžiček s kanóny. Jedinou pořádnou obranu tak lodím poskytuje palebný systém SIMBAD (Systèmes intégrés Mistral bi-munitions pour l’autodéfense), který tvoří řízené protilodní střely krátkého dosahu (6 km), které jsou schopné reagovat do pěti, respektive osmi vteřin po obdržení dat. Každá z lodí nese po dvou odpalovacích zařízeních – jednom na přídi a druhém na zádi. Sekundární výzbroj tvoří čtyři velkorážné kulomety Browning M2-HB ráže 12,7 mm.

Technické parametry:
Typ: Vrtulníková výsadková loď
Třída: Mistral
postaveno plavidel: 5
Výtlak: 21 300 t
Délka: 199 m
Šířka: 32 m
Ponor: 6,2 m
Pohon:
3x Wärtsilä diesel-alternator 16 V32 (6.2 MW)
1x Wärtsilä Vaasa auxiliary diesel-alternator 18V200 (3 MW)
2x Rolls-Royce Mermaid azimuth thrusters (2 × 7 MW)
2x pěti-listých vrtulí
Rychlost: 19 uzlů (35 km/h)
Dosah: 11-20 000 km
Senzory:
DRBN-38A Decca Bridgemaster E250 navigation radar
MRR3D-NG air/surface sentry radar
2 optronic fire control systems
Výzbroj:
2x Simbad (2×2)
2x OTO Breda-Mauser ráže 30 mm (plánováno)
4x M2-HB Browning ráže 12,7 mm
Posádka: 150 (z toho 20 důstojníků)
Kapacita: 59 vozidel nebo 40 tanků
Výsadek 450 až 900 vojáků
Letadla: 16 těžkých nebo 35 lehkých vrtulníků
Cena: 451,6 mil.euro (2012)


Zdroje:
http://www.ceskykorzar.cz/vysadkova-lod-mistral/
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADda_Mistral
http://zpravy.idnes.cz/mistral-francie- ... anicni_ert
http://www.armadninoviny.cz/kauza-lodi- ... elava.html


Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“