Čínský vesmírný program

[Rase]

Čínský vesmírný program

Čínská národní vesmírná agentura (中国国家航天局), známá pod zkratkou CNSA z anglického China National Space Administration, je civilní organizace Čínské lidové republiky, která je zodpovědná za postup v čínském vesmírném programu. Tato organizace vznikla v roce 1993 rozdělením čínského ministerstva pro letecký a vesmírný průmysl na dvě části: CNSA, Čínská společnost pro letectví a vesmír (China Aerospace Corporation-CASC). V rámci masové restrukturalizace byla v roce 1998 CASC rozdělena na několik státních organizací. CNSA vznikla na základě předchozího kosmického (a hlavně raketového) programu, který byl zahájen na konci 60. let snahou Číny o vlastní raketový nosič jaderných hlavic. První družice Dong Fang Hong 1 byla vyslána do vesmíru v roce 1970. Vážila 173 kg a na palubě měla radiový vysílač který vysílal budovatelskou píseň Východ je rudý. V dalších letech Čína vyslala několik telekomunikačních satelitů, meteorologických družic a samozřejmě i špionážní satelity. Největšího úspěchu dosáhla Čína v roce 2003, kdy došlo k vypuštění kosmické lodi Šen-čou (nebeská loď) s lidskou posádkou. K vypuštění lodi byla použita raketa Čchang-čeng CZ-2F. V září 2011 se Číně podařilo vyslat na oběžnou dráhu vlastní kosmickou stanici Tchien-kung 1 jako odrazový můstek pro další cesty na Měsíc a Mars. 15. září 2016 vynesla nosná raketa Dlouhý pochod 2F na oběžnou dráhu vesmírnou stanici Tchien-kung 2 a 18. října 2016 se k ní připojila kosmická loď Šen-čou 11 se dvěma kosmonauty. CNSA chce do roku 2020 vyslat na oběžnou dráhu další zdokonalenou verzi orbitální stanice Tchien-kung 3.
Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se Čína v roce 2003 stala teprve třetí zemí světa, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává. V současné době jsme svědky intenzivního vesmírného soupeření mezi Spojenými státy a Čínou. Obě země se předhánějí v rekordech a úspěších, kterých při vesmírných letech dosáhnou. Teď zabodovala Čína, když se jí povedlo vypustit na oběžnou dráhu dvě nosné rakety v rychlém sledu za sebou. Jejich starty na dvou místech na severu Číny dělily pouhé 3 hodiny. Jednou z těchto raket byla komerční nosná raketa na pevné palivo Kuaizhou-1A, která vzlétla z mobilní odpalovací rampy na kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Vnitřního Mongolska, na území provincie Kan-su. Druhou raketou v pořadí byla nosná raketa Dlouhý pochod 6 na kapalné palivo, kterou vypustili o 3 hodiny později z kosmodromu Tchaj-jüan, umístěného v horách provincie Šan-si. Raketa Kuaizhou-1A vynesla na orbitu 230 kilogramový satelit Jilin-1 Gaofen-2A pro dálkový průzkum Země v oblasti viditelného záření, který vyrobila společnost Changguang Satellite Technology Co. Ltd. Satelit nabízí plně barevné rozlišení 0,75 metru. Čína poslední dobou vyvíjí satelity pro pozorování Země, jak na národní úrovni, tak i na úrovni provincií. Zmíněný satelit se stane součástí konstelace satelitů Jilin, kterou z části financuje vláda severočínské provincie Ťi-lin (Jilin). Úřady provincie si od této konstelace slibují data pro vlastní potřebu, a také data pro komerční účely, která by mohla přispět k rozvoji místní ekonomiky. Nosná raketa Dlouhý pochod 6 o 3 hodiny později vynesla 5 satelitů typu Ningxia-1, které by podle dostupných informací měly určeny převážně pro dálkový průzkum Země. Vyrobila je společnost Aerospace Dongfanghong Satellite Co., Ltd. a nesou jméno autonomní oblasti Ning-sia. Zde také sídlí společnost, která tuto misi financovala. Šlo o třetí start rakety Dlouhý pochod 6, a pro tento let byla raketa modifikována. Čína v roce 2019 uspořádala celkem 26 startů na oběžnou dráhu, z nichž bylo 24 úspěšných.

Společnost China Academy of Space Technology (CAST) zveřejnila v polovině roku 2019 promo video, které odhaluje některé podrobnosti o kosmické lodi nové generace. Tu chce Čína mj. použít k vyslání astronautů na Měsíc. Dotyčné zařízení podle dostupných informací sestává ze dvou modulů: posádkového a servisního. Měří 9 metrů a pojme až pět pasažérů. Posádkový modul bude částečně znovu použitelný, zatímco loď jako celek se vyznačuje modulárním designem, který umožňuje její konstrukci přizpůsobit různým specifickým požadavkům mise. Připomeňme, že v rámci čínského vesmírného programu je k dopravě astronautů na nízkou oběžnou dráhu Země od roku 2003 využívána kosmická loď Šen-čou. Její zatím poslední start se uskutečnil před třemi lety (Šen-čou 11). Pokud vše půjde podle plánu, první zkušební let její nástupkyně – která zatím nemá žádné jméno – se uskuteční v první polovině roku 2020.

Zdroj:
https://vtm.zive.cz/clanky/cina-predsta ... fault.aspx
https://vtm.zive.cz/clanky/vesmirne-zav ... -internetu
https://www.e15.cz/zahranicni/cina-vysl ... rs-1324950

[seabee]

Ve slyšení před senátním výborem pro zpravodajství Senátu USA dne 14.4. uvedla ředitelka úřadu střechové zpravodajské organizace USA - National Security Avril Haynes, že se Čína snaží militarizovat kosmický prostor vytvořením sítě satelitů, které budou mít za úkol deaktivovat nebo zničit zpravodajské o obranné kosmické prostředky USA a spojenců. Podle její zprávy také Čína vytváří síť 138 komerčních pozorovacích satelitů s cílem dobýt vedoucí pozici v téti oblasti a vytlačit z ní USA. Podrobnosti konkretizující čínské hrozby a americká protiopatření byly označeny za tajné.