PALBA.CZ

Čínské letadlové lodě

Pokud půjdeme do historie, tak první čínskou letadlovou lodí se stalo plavidlo sloužící pod názvem Type 001 Liao-ning (Liaoning), postavené z vyřazené ukrajinské letadlové lodi Varjag. Dodejme, že Varjag byl spuštěn na vodu v roce 1988. Varjag byl dopraven do loděnic Dalian (součást CSIC – China Shipbuilding Industry Corporation), kde probíhala jeho dostavba. V roce 2011 čínské námořnictvo zahájilo první plavební zkoušky repasovaného plavidla a roku 2012 oficiálně vstoupilo do služby. Z technického hlediska byla zachována její původní konfigurace. Pohonný systém tvoří čtyři parní turbíny, zásobované parou z osmi kotlů, lodní šrouby jsou čtyři a nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů. Palubní letouny startují pomocí skokanského můstku (STOBAR) a přistávají s použitím záchytného háku a sady brzdících lan. Na letové palubě se nachází dvě startovací pozice pro letadla a deset dalších pro vrtulníky. Dle odhadů bude leteckou skupinu lodě tvořit celkem 50 strojů. Obvykle se má jednat o 26 letadel a 24 vrtulníků. Primárně by se mělo jednat o stíhací letouny Šenjang J-15, tedy kopie Su-33, jehož prototyp a dokumentaci Peking získal od Ukrajiny spolu s Varjagem. V plánu je rovněž palubní verze lehkého bojového letounu Chengdu J-10. V případě vrtulníků se má jednat o transportní Harbin Z-8, Harbin Z-9, Ka-27 k protiponorkovému hlídkování a Kamov Ka-31 pro včasnou výstrahu. Výzbroj je umístěna na sponzonech na okrajích letové paluby. K obraně proti vzdušnému ohrožení slouží čtyři komplety systému HHQ-10, nesoucí osmnáct protiletadlových řízených střel velmi krátkého dosahu (jedná se o zbraň podobnou západnímu systému RIM-116 RAM). Tento systém dále doplňují tři komplety Typ 1030, z nichž každý nese jeden desetihlavňový rotační kanón ráže 30 mm. Plavidlo rovněž nese dva vrhače raketových hlubinných pum a šest vrhačů klamných cílů. Je třeba zdůraznit, že bojové schopnosti Liao-ning jsou omezené a má sloužit hlavně pro výcvik i získávání zkušeností.
Kvůli zajištění dlouhodobé přítomnosti letadlové lodě na moři, je nutní provozovat více než jedno plavidlo. V listopadu 2013 tak byla v loděnici DSIC (Dalian Shipbuilding Industry Company) v Ta-lienu, zahájena stavba další letadlové lodě této třídy. Informace o vývoji první domácí letadlové lodě typu 001A však čínští představitelé poprvé oficiálně potvrdili až v lednu 2014. V průběhu roku 2015 se začaly objevovat satelitní snímky nasvědčující tomu, že stavba letadlové lodě už probíhá v loděnici Dalian. Samotné čínské ministerstvo vnitra stavbu potvrdilo 31. prosince 2015. V září 2016 byly zveřejněny snímky prokazující, že na trup první jednotky již byl instalován velitelský ostrov. Opět se jednalo o zjevnou kopii sovětské konstrukce a změny se týkaly především vnitřního zařízení a sestavou radarů. Výtlak plavidla je odhadován na 60 000–70 000 tun. Jedná se o zdokonalenou verzi letadlové lodě Liao-ning zachovávající její rozměry a koncepci STOBAR. Loď je vybavena úhlovou palubou se skokanským můstkem na přídi, dvěma výtahy a ostrovem na pravoboku. Velitelský ostrov je řešen výrazně odlišně, je celkově o asi 10 % menší, můstek ma přidané druhé patro a nese čtyři pevné antény multifunkčního radaru Typu 346A (mají je též torpédoborce typu 052D). Podrobnosti o vybavení, nebo výzbroji plavidla nebyly zveřejněny. Kapacita plavidla je odhadována na 30–40 letadel (zejména Shenyang J-15) a vrtulníků. Plavidlo bylo na vodu spuštěno 26. dubna 2017. Po přemístění k přístavnímu molu na něm byly zahájeny dokončovací práce. Zařazení do služby je plánováno na roky 2019–2020. Název zatím není znám, ale mělo by se jednat o Typ 001A Šan-tung (Shandong). V debatách a hlasování o názvech dalších čínských plavidel, se na prvním místě spolehlivě drží název Tchaj-wan.

Nová generace a inspirace u US Navy

V současnosti údajně probíhají v Šanghaji práce na stavbě dalšího plavidla, s projektovým jménem Type 002. Zde by se již mělo jednat o konstrukci podobnou americkým letadlovým lodím. Pravděpodobně bude vybavena startovacím katapultem CATOBAR (Catapult Assisted Take-Off But Arrested Recovery). Tato technologie využívá buď parní, nebo pokročilejší elektromagnetické katapulty. Právě druhý zmíněný typ je často zmiňován u nových čínských letadlových lodí, počínaje typem 002. Mělo by se jednat o elektromagnetickým katapultem pro asistovaný vzlet letounů, podobným americkému EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System). Stejná technologie mohla být v budoucnu využita nejen pro vzlet letadel, ale také pro odpal raket, dopravu satelitů na oběžnou dráhu a rychlovlaky. Letadlové lodě by díky elektromagnetickým katapultům mohly sloužit jako základna pro tankovací letouny, letouny včasné výstrahy, protiponorkové letouny a též transportní letouny. Konstrukce trupu bude nejspíš opět vycházet ze sovětské konstrukce a změny se nejspíš budou týkat vnitřního vybavení. Čínské letadlové lodě třídy Type 002 budou spoléhat na konvenční zdroj energie, ale došlo k celkovému přepracování napájecího a distribučního systému. Od parních kotlů až po zařízení pro skladování energie. Nový pohonný systém podle čínských představitelů umožní vyzbrojení letadlových lodí laserovými zbraňovými systémy a elektromagnetickými děly, které se vyznačují vysokou spotřebou energie. První letadlová loď třídy Type 002 bude podle nedávných odhadů zařazena do aktivní služby v roce 2023. Dle dostupných informací má ČLR v plánu získat do roku 2025 celkem šest letadlových lodí. Začátek stavby prvního plavidla nové třídy byl ovšem opakovaně odkládán a je otázkou, kolik plavidel třídy Type 002 vůbec vznikne. Ve stádiu vývoje je totiž rovněž třída čínských letadlových lodí, označovaná jako Type 003 s výtlakem přes 100 000 tun a atomovým pohonem. Takto silné plavidlo již naznačuje, že Čína myslí vážně své plány v Pacifiku a mocenský vzestup v celé oblasti. Čína v minulosti opakovaně ujišťovala, že nová letadlová loď nepředstavuje pro sousedy Číny žádnou hrozbu a že bude využívána především k cvičným a výzkumným účelům pro budování dalších letadlových lodí. Námořní ambice Pekingu nicméně vyvolávají v západním Tichomoří stále větší znepokojení. Několik nevyřešených územních sporů udržuje chronické napětí mezi Čínou a jejími sousedy, především Japonskem, ale také Vietnamem, Jižní Koreou a Filipínami.

Zdroj:
http://domaci.ihned.cz/svet-cina/c1-525 ... adlova-lod
https://echo24.cz/a/wyvRD/nove-letadlov ... ho-ucitele
https://www.denik.cz/ze_sveta/cina-uved ... 20925.html
http://www.armadninoviny.cz/cinske-leta ... ystem.html
http://www.naval-technology.com/project ... ier-china/
https://www.popsci.com/china-aircraft-c ... ogy#page-2
https://thediplomat.com/2017/11/chinas- ... ch-system/
http://www.scmp.com/news/china/diplomac ... nch-system
https://cs.wikipedia.org/wiki/Liao-ning_(2012)
https://en.wikipedia.org/wiki/Type_002_aircraft_carrier
https://en.wikipedia.org/wiki/Type_003_aircraft_carrier

Vize budoucnosti letectva, dle čínské letecké společnosti AVIC, kde můžeme vidět námořní verzi J-20 a velkého bojového dronu, podobného X-47 B, ale dvakrát větší. Hudbu k videu složil Hans Zimmer. Celé je to dost nářez (tak video už nefunguje)

Dneska jsem na Seznamu někde zahlédl článek, že Čína plánuje v blízké době čtyři letadlové lodě. Bohužel než jsem si to přečetl, tak mi ten článek zmizel. Snad o tom někdo víte více.

kacermiroslav píše:Dneska jsem na Seznamu někde zahlédl článek, že Čína plánuje v blízké době čtyři letadlové lodě. Bohužel než jsem si to přečetl, tak mi ten článek zmizel. Snad o tom někdo víte více.

Zaznamenal jsem to asi před týdnem na Seznamu, taky to tam zmizlo. Asi to byla nějaká kachna kterou od sebe jednotl. noviny opisovaly, a poté co se provalilo že je to prstní výcuc tak to smázly. Což ovšem neznamená, že Čína stavbu neplánuje - třeba je tam jen "nějaká ta drobná chybička", třeba to nejsou čtyři ale dvě a ne letadlové ale torpédoborce...

Také jsem to zahlédl, ale už nenašel. Ale pokud si pamatuji, tak tam nebylo tam, že by Čína přidávala další 4 nad to, co už má rozdělané.

Ale bylo to ve stylu. Čína má jednu LL Liao-ning (ex. Varjag), na druhé pracuje (001A), stavba třetí (model 002) byl už také oznámen (což pokud vím sedí). A čtvrtá (003), že by měl být brzy zahájena. Tedy, že někdy kolem roku 2022 by Čína měl mít 4 LL.

Takže celkem reálné.

Čínské námořnictvo - čtyři letadlové lodě do roku 2030
Naprosto reálná věc.

https://www.militarybox.cz/news/cinske- ... roku-2030/

Tretia (Type 003, (001A sa pokiaľ viem nepoužíva druhá je 002)) čo sa stavia v Šanghaji by mala byť spustená v r. 2020 a zaradená v r. 2023. Podľa dostupných info má ešte konvenčný pohon, ale mala by už mať elektromagnetické katapulty.
Niektoré info hovoria že v Daliane sa už stavia aj štvrtá. Ak Číňania budú pokračovať v tradícii stavby dvojčlenných tried, tak to bude dvojička tretej a teda celkovo 4 už naozaj môžu mať okolo 2025.
A potom to už záleží naozaj len od zvládnutia príp. jadrového pohonu a ak budú chcieť tak ich začnú súkať "ako cvičky" - ako akcelerovali stavbu torpédoborcov a v r. 2030 ich môžu mať kľudne aj dvojnásobok...

Rase: docela z toho mrazí. Před 10 lety dělaly podobná videa USA, a od té doby Číňané zvládli okopírovat kompletně americkou techniku (C-17 atd.), taktiku i promo-styl (btw všimli jste si, že v tomhle videu mají Číňané klony AR-15? To jako fakt?), a k tomu globalistické ambice...

...akorát že s "přidanou hodnotou" totalitního Orweliánského dohledového a represivního systému "sociálního kreditu". Ty děti ve videu ani netuší, že než jim ten čínský armádní dron nakreslil panáka, provedl rozpoznání obličejů jestli nemají špatný kádrový profil, pardon, nízké sociální skóre...

když si přečtete úvodní článek, tak tam se o dalších letadlových lodích píše - ve druhé části

Smutná krabice:
rozhodně to je velmi hodně Orwellovské. Z technického rozměru je úchvatné, co doposud zvládli (okopírovat) a ona vize budoucnosti, nemusí být takové sci-fi, jak by se mohlo zdát. Osobně si myslím že je to pro ně reálné do roku 2030 - mají lidi, mají prachy a vlastně know-how. Z lidského hlediska z toho určitě mrazí, zvlášť z pohledu jejich sousedů a vlastně i našeho (pokud by došlo ke globální válce).

Čína má v plánu, do roku 2030 zmodernizovat a následně odprodat Pákistánu svou první letadlovou loď Liao-ning. Má jít o vyvažovací krok, proti americké podpoře Indie. Čína rovněž rozsáhle modernizuje pákistanské přístavy výstavbou logistických terminálů a přebudovává je na široce využitelné námořní základny. Prodej letadlové lodi by mohl být realizován v roce 2030, přičemž do té doby má Čína v plánu získat 5-6 letadlových lodí, z čehož dvě jaderné. Dost by mě zajímalo, co si o tom záměru myslí v Pákistánu. Je fajn že by drželi krok s Indickým zbrojením, ale letadlová loď je už poněkud jiná kategorie než stíhačky nebo tanky. Letadlovka bude i zadarmo drahá už kvůli ceně provozu. Tím nákupem by měl Pákistán stejný počet letadlových lodí jako má mnohem větší Rusko (!)

https://www.militarybox.cz/news/cina-pl ... pakistanu/

Nevíte, zda Liao-ning taky tak čoudí a má problémy s pohonem? Přeci jen jsou to s Kuzněcovem sourozenci.
Možná by si měli Rusové nechat zmodernizovat Kuzněcova u Číňanů, když už budou modernizovat Liao-ning pro Pákistán.

A jak moc vůbec vyplouvá? Přiznám se, že v mediální rovině je to pro mě prakticky neviditelná loď.

Současný stav stavby té letadlové lodě v Šanghaji. Jestli jsou ty odhady šířky trupu správně, pak půjde o mnohem větší loď, než se zatím předpokládalo (těch cca 40 m je už na úrovni Fordu).

Odložení stavby nové generace letadlových lodí

Server National Interest před časem uvedl, že Čína by mohla do roku 2022 mít až čtyři moderní letadlové lodě, dle jiných zpráv chce mít do roku 2025 celkem šest letadlových lodí. List South China Morning post potvrdil, že Čína plánuje stavbu čtvrté letadlové lodi, stavba páté a šesté se zatím ještě odkládá z důvodů vysokých nákladů. Podle vojenských zdrojů, které cituje list South China Morning Post, čínští konstruktéři a inženýři mají také potíže s překonáním technických problémů, proto pátá ani šestá letadlová loď nemá být v dohledné době stavěna. Stavba třetí letadlové lodi je naopak již nějaký čas potvrzena, konstrukce probíhá v loděnicích Jiangnan v Šanghaji. South China Morning Post uvedl, že čínské námořnictvo plánuje postavit čtvrtou letadlovou loď v roce 2021. Obě plavidla (třetí a čtvrté) budou již inspirována americkými konstrukcemi, na rozdíl od sovětské třídy. Bude zajímavé sledovat, zda tedy bude opravdu do roku 2030 zmodernizována první čínská letadlová loď Liao-ning a prodána Pákistánu, nebo si ji ponechají delší čas.

https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 64438.html

Nové čínske lode spustenené na vodu v roku 2019 + tonáž

17. 12. už dostali další letadlovou loď. Shandong.
https://www.navalnews.com/naval-news/20 ... with-plan/

Prvú čínsku vrtuľníkovú loď zachvátili plamene.

Čínsku vrtuľníkovú typu 075 dnes v lodenici Hudong-Zhonghua v Šanghaji zachvátili plamene.

Typ 075 (kód NATO Yushen), je nová generácia čínskych obojživelných útočných lodí a oveľa väčšia ako podobné lode, ktoré boli predtým postavené pre námorné plavidlo PLA a sú veľmi podobné útočným lodiam amerického námorníctva.

Podľa zverejnených fotografií a videa na sociálnych médiách počas výstavby došlo k požiaru. Z paluby stúpal hustý oblak čierneho dymu.

Nosič typu 075 má dĺžku okolo 895 stôp a 141 stôp šírku

Typ 075 bol navrhnutý tak, aby umožnil čínskemu námorníctvu vypustiť rôzne typy vrtuľníkov na útok na námorné lode, nepriateľské pozemné sily alebo ponorky. Plavidlá budú tiež schopné nasadiť vyloďovacie plavidlá a jednotky, ako aj vykonávať operácie velenia a riadenia.



https://twitter.com/i/status/1248859046926528515

https://defence-blog.com/news/chinese-f ... -fire.html

Že by Kuzmavirus20?

Zemakt, keby len to, do roku 2050 sa im potopí pravdepodobne celá Šanghaj pod hladinu prílivu. To majú za to, že nepoužívajú (občas)plávajúce doky
Zasa na druhú stranu, vieme cca dátum, dokedy to na betón uhasia

Zemakt píše:Že by Kuzmavirus20?

Kopirovani ma u nich obrovskou tradici.Toto se osvedcilo v Rusku ,je to metoda odstraneni pnuti materialu velkoplosnym ohrevem ze vnitr.Cely proces je ukoncen zanorenim telesa do vlhkeho pisku.
Pro kouzelnika ...:
popouštění
http://psh.techlib.cz/skos/PSH10853
Anglický ekvivalent
tempering
Nadřazené heslo
tepelné zpracování materiálů
Příbuzné koncepty
Wikipedia: Popouštění