PALBA.CZ

Kouzelnik píše:Uvidíme.
https://uk.reuters.com/video/watch/oil- ... n=9qsux198
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ro ... 47ab5f122/

Vypadá to, že známe první bitevní pole v této ekonomické válce = Evropa. A to rafinérie zásobované mj. ze zdrojů těžených/transportovaných v Rusku:
https://www.reuters.com/article/us-oil- ... SKBN20Z2LH
zatímco bitevní pole v této ropné válce, zdá se, neexistuje jinde na planetě (např. na Taiwanu či v (jižní) Koreji): https://www.reuters.com/article/us-saud ... SKBN20Z192

Ohledně cílených akcí mě zaujalo, že z těch evropských rafinérských firem není zmíněn PKN Orlen (a Lotos).
což je překvapivé s ohledem na lednové rozhodnutí změnit zdroj ropy (namísto zdroje z Ruské federace brát v Saúdské Arábii):
https://www.reuters.com/article/us-pkn- ... SKBN1ZK133 ovšem výměna dodavatelů ropy u zmíněných 100 tisíc tun je doslova pár procent spotřeby surové ropy v Polsku (a to ještě je možné, že část z nových dodávek z SA, tj. z 100 tisíc se bude týkat také litevské rafinerie PKN Orlen)
https://ycharts.com/indicators/poland_crude_oil_imports
Bohužel jsem nedohledal aktuálnější (pouze rok 2018) info o podílu dodávek surové ropy do Polska z Ruské federace, nicméně podíl 2/3 z Ruské federace ve spotřebě v Polsku je zásadní (pro srovnání - do ČR v roce 2018 tvořila surová ropa z Ruské federace cca 54% z celkového importu surové ropy)
https://www.obserwatorfinansowy.pl/in-e ... to-poland/
Takže fakt jsem překvapený, že Reuters neuvádí polské rafinerie mezi příjemci nabídek na nové dodávky saúdsko-arabské ropy.

Ropa z RF a SA ma rozdilne slozeni, takze i rafinerie musi upravit provz a postupy, ne? Jestli si to pamatuju spravne tak slozeni ropy ze SA spis konkuruje ropa produkovana v USA a ropa z frakovani ma nasobne vyssi naklady nez SA a RF. Takze se spis SA snazi zbavit frakovacich firem, protoze ty jsou predluzene a nektere staty USA tuto tezbu zakazujou. SA tak sice ted prichazi o penize, ale pokud vydrzi, muze navysit podil na celem kolaci. Mno a RF jen tise pozoruje a smeje se.

Kouzelnik píše:.. (pro srovnání - do ČR v roce 2018 tvořila surová ropa z Ruské federace cca 54% z celkového importu surové ropy..

A odkiaľ je tých zvyšných 46% importu ropy pre ČR? A kadiaľ/ako sa do ČR dostáva?

kenavf píše:

Kouzelnik píše:.. (pro srovnání - do ČR v roce 2018 tvořila surová ropa z Ruské federace cca 54% z celkového importu surové ropy..

A odkiaľ je tých zvyšných 46% importu ropy pre ČR? A kadiaľ/ako sa do ČR dostáva?

To je různé, něco je od Kaspiku, něco Gulfu, něco z Afriky, malá část je tuzemského původu. Kromě Družby je ČR napojena na ropovody IKL z Německa a TAL z Terstu.

@Kozlustechnykus... nerozporuji poznámku o rozdílném složení surové ropy. V té souvislosti máš nějaké vysvětlení, jestli je možné z technického pohledu přijetí té saúdské nabídky (např. v rafinériích švédských či finských firem), která dle Reuters je cílena, aby nahradila dodávky z Ruské federace?

@Kenavf... ohledně země původu jsem vycházel z https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika ... a-2018.pdf
A jak je to u Vás? Např. z kterých rafinérií jsou zásobovány benzínky v KE?
https://www.petrolworld.com/headlines/i ... -neste-ceo (pozn. rafinerie jsou snad +- správně, ale ta mapka ropovodů je nějaká divná).
Tahle mapka je lepší, ale chybí rafinerie na Ukrajině a zejména v Bělorusku (zajímavé že se obě mapky rozcházejí ohledně rafinerií na jihu polska) https://www.concawe.eu/refineries-map/

Snad je zhruba správně tahle mapka ropovodů a přístavních ropných terminálů:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... Europe.png


@Nesher... osobně se domnívám, že v případě ČR jako vnitrozemské země bude kromě ceny samotné surové ropy rovněž důležitá cena za přepravu a objednaná kapacita ropovodu. Tj. nemám pocit, že by současná saúdsko-arabská ofenzíva proti ropě z Ruské federace měla mít okamžitý a významný efekt v ČR (=když bude velká poptávka po přepravě superlevné saúdskoarabské ropy skrz IKL, tak možná že pořád vyplatí kupovat dražší ropu z ruské federace skrz Družbu). V případě rafinerií poblíž mořského pobřeží ovšem předpokládám, že saúdsko-arabská nabídka patrně bude velmi zvažována.

edit: opravil jsem chybu

V té souvislosti je zajímavé chování ruských ozbrojených sil např. v Kaliningradské oblasti (např. jestli uvedli/uvedou do pohotovosti Iskandery pokud PKN Orlen by kývnul na saúdsko-arabskou nabídku v masivním množství)

kozlustechnykus píše:Mno a RF jen tise pozoruje a smeje se.

Jesli to Saúdové vydrží dost dloho tak je smích přejde.

Kouzelnik píše:...např. jestli uvedli/uvedou do pohotovosti Iskandery ...

A čo konkrétne si predstavuješ ako uvedenie do pohotvosti? A kvôli zmene dodávateľa ropy?

Scotty87 píše: Jesli to Saúdové vydrží dost dloho tak je smích přejde.

Alebo naopak. Ostáva len čakať kto to má premyslené lepšie.

Julesak píše: A kvôli zmene dodávateľa ropy?

S výjimkou toho smajlíku jsi to popsal správně.

Mapky ropovodů a rafinerií jsou fajn.
Jen by to chtělo si ještě ověřit technologii oněch rafinerií.
A dát si ji do souvislosti s druhem čerpané ropy.
(Např existence elektrostatických odlučovačů soli z čerpané ropy v Záluží)
Logicky, když jde slaná ropa z východu na západ, nemůže jít sladká ropa z ze západu na východ.
A slaná ropa je ruská záležitost, mořská voda se do čerpané ropy přidává pro snížení vikozity. Vloni tuhle technologii Rosněft spustil ve Venezuele.

Scotty87 píše: Jesli to Saúdové vydrží dost dloho tak je smích přejde.

Julesak píše: Alebo naopak. Ostáva len čakať kto to má premyslené lepšie.

Spíš rozhodne to kdo má větší rezervy. Osobně vsázím na Saúdy.

S jejich deficitním rozpočtem?
Předpoklad je, že v druhém čtvrtletí dojde k dohodě.
Budou se hádat jako tetky na trhu, ale dohodnou se.
Mezitím v USA dojde k pár bankrotům a dojde na finální nástup k prezidentským volbám.
Takže, třetí kvartál už musí probíhat v pohodě.

Mirek58 píše:Mapky ropovodů a rafinerií jsou fajn.
Jen by to chtělo si ještě ověřit technologii oněch rafinerií.
A dát si ji do souvislosti s druhem čerpané ropy.
(Např existence elektrostatických odlučovačů soli z čerpané ropy v Záluží)
Logicky, když jde slaná ropa z východu na západ, nemůže jít sladká ropa z ze západu na východ.
A slaná ropa je ruská záležitost, mořská voda se do čerpané ropy přidává pro snížení vikozity. Vloni tuhle technologii Rosněft spustil ve Venezuele.

Ropa se dělí na "sladkou" a "kyselou" to nemá nic společného s přítomností soli, ale s obsahem síry. Odsolení surové ropy se dělá běžně před jejím zpracováním to není nic speciálního.

Omyl!
To dělení cos uvedl leze ze země.
Dělení ropy na "slanou a sladkou" je uměle způsobené. Kvůli možnostem transportu.
A není to můj výmysl, tohle dělení najdeš třeba v článcích o strategických rezervách ropy v USA.

Mirek58 píše:Omyl!
To dělení cos uvedl leze ze země.
Dělení ropy na "slanou a sladkou" je uměle způsobené. Kvůli možnostem transportu.
A není to můj výmysl, tohle dělení najdeš třeba v článcích o strategických rezervách ropy v USA.

V tom případě bych prosil nějaký odkaz na nastudování. Jediné co jsem našel je tohle:

Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu (např. West Texas Intermediate, WTI nebo Brent) a často také podle její hustoty (lehká, light, středně těžká, intermediate a těžká, heavy); rafinérie ji také mohou označovat jako „sladkou“ (sweet), což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako „kyselou“ (sour), což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám.

Navíc je zjevný nesmysl tvrzení že k nám nemůže jít ropa ze západu. Co k nám tedy teče ropovodem IKL? Navíc na Družbu je přímo napojená Adria z ropného terminálu Krk. Pokud je tak zásadní rozdíl mezi ruskou a blízkovýchodní ropu nemělo by být něco takového možné.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Ekonomický pohled

Státní rozpočet SA je postaven na ceně ropy 80 USD / barrel. I cena 50 USD pro SA znamená deficitní rozpočet ... od roku 2014, kdy byl státní dluh prakticky nulový, se zvýšil na nějakých 28% HDP (a predikce nárůstu při cenách ropy kolem 50-60 USD / barel je nárůst o 5% HDP ročně). Příjmy rozpočtu SA navázané na uhlovodíky tvoří cca 80% příjmů (nejedná se jen o příjmy z prodeje ropy, ale i příjmy z jiných oblastí hospodářství, kde se "točí ropné peníze" - třeba i útraty dělníků z ropného průmyslu).
Pozn. Problém nejsou náklady na těžbu v SA, ty se uvádí mezi 5 až 7 USD / barel, problém jsou státní výdaje SA na udržení stávající životní úrovně.

Státní rozpočet Ruska je postaven na ceně ropy 40 USD / barel. Při vyšší ceně jsou výnosy do rezervního fondu. V něm je v současnosti nashromážděno tolik prostředků, že při ceně ropy cca 30 USD / barel je schopen dorovnávat výpadek příjmů po dobu cca 10 let. Cena ropy cca 50 USD /barel znamenala pro Rusko fakticky přebytkovým rozpočet (při započtení uložek do toho fondu) a státní dluh se od roku 2014 drží kolem 16% HDP. Příjmy ruského státního rozpočtu navázané na uhlovodíky tvoří cca 30% příjmů.
Pozn. Stejně jako u SA nejsou problémem náklady na těžbu, ty jsou kolem 17 USD / barel, ale výpadek očekávaných příjmů.

Kdo asi déle tu cenovou válku vydrží?
Jedinou šancí Saúdů je způsobit Rusku takové ztráty, aby se raději vrátili k jednacímu stolu a souhlasili s omezením těžby.

No a teď si k tomu přidejme největšího současného producenta ropy ... USA
Průměrná cena frakovací těžby (i s čerpanou státní podporou) má být mezi 40 až 60 USD / barel.
Produkce USA tedy neslouží k výnosům pro státní rozpočet, ale čistě ke snížení jejich obchodního deficitu ... když si z denní spotřeby cca 20 milionů barelů vytěží cca 15 milionů barelů v USA, pak se deficit obchodní bilance sníží (i přes vyplacené dotace). Jenže jak dlouho?

Scotty87 píše:

Mirek58 píše:Omyl!
To dělení cos uvedl leze ze země.
Dělení ropy na "slanou a sladkou" je uměle způsobené. Kvůli možnostem transportu.
A není to můj výmysl, tohle dělení najdeš třeba v článcích o strategických rezervách ropy v USA.

V tom případě bych prosil nějaký odkaz na nastudování. Jediné co jsem našel je tohle:

Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu (např. West Texas Intermediate, WTI nebo Brent) a často také podle její hustoty (lehká, light, středně těžká, intermediate a těžká, heavy); rafinérie ji také mohou označovat jako „sladkou“ (sweet), což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako „kyselou“ (sour), což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám.

Navíc je zjevný nesmysl tvrzení že k nám nemůže jít ropa ze západu. Co k nám tedy teče ropovodem IKL? Navíc na Družbu je přímo napojená Adria z ropného terminálu Krk. Pokud je tak zásadní rozdíl mezi ruskou a blízkovýchodní ropu nemělo by být něco takového možné.
(...)

Scotty87: IMHO v oblasti těžby, transportu a částečně i v oblasti zpracování ropy "(téměř) všichni, (trochu) lžou". Jsou různé důvody proč jsem skeptický ohledně úplnosti a čisté pravdivosti zveřejňovaných informací. A čím novější je nějaká podrobná informace, tím víc bych byl opatrný o její pravdivosti/úplnosti. A obecně bych spíše věřil informacím z regionů, kde převládá demokracie (např. Norsko)

K Tvému zamyšlení Ti snad pomůže info ze zveřejněné stastistiky z českého Ministerstva průmyslu a obchodu, které mj. uvádí (viz to co jsem podtrhnul):

Zatímco v roce 2005 dosahoval podíl
dovozů z Ruska 71,1 %, což byla nejvyšší hodnota podílu ve sledovaném období, v roce 2018
tvořil podíl ropy dovezené z Ruska na celkových dovozech “pouze“ 53,8 % (v roce 2017 se
jednalo o 55,4 %). V tomto období se zároveň zvyšoval podíl dovozu ropy z oblasti Kaspického
moře. Podíl dovozu ropy z Ázerbájdžánu se postupně zvyšoval, a to z úrovně 18,7 % v roce
2005 na úroveň 29,3 % v roce 2018 (v roce 2017 se jednalo o 31,0 %). Podíl dovozu
z Kazachstánu vzrostl z 3,7 % v roce 2005 na 13,3 % v roce 2018 (12,6 % v roce 2017); v roce
2016 však tvořil pouhých 5,7 %. Tento trend souvisí se snižující se kvalitou ruské ropy
a nutností do ní před zpracováním v Litvínově míchat ropu nízkosirnou. Tím dochází i k vyšším
využitím kapacity ropovodu IKL, s jehož využitím je do České republiky z přístavu v italském
Terstu dopravována zejména ropa právě z oblasti Kaspického moře

Scotty87 píše:

Mirek58 píše:Omyl!
To dělení cos uvedl leze ze země.
Dělení ropy na "slanou a sladkou" je uměle způsobené. Kvůli možnostem transportu.
A není to můj výmysl, tohle dělení najdeš třeba v článcích o strategických rezervách ropy v USA.

V tom případě bych prosil nějaký odkaz na nastudování. Jediné co jsem našel je tohle:

Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu (např. West Texas Intermediate, WTI nebo Brent) a často také podle její hustoty (lehká, light, středně těžká, intermediate a těžká, heavy); rafinérie ji také mohou označovat jako „sladkou“ (sweet), což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako „kyselou“ (sour), což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám.

Navíc je zjevný nesmysl tvrzení že k nám nemůže jít ropa ze západu. Co k nám tedy teče ropovodem IKL? Navíc na Družbu je přímo napojená Adria z ropného terminálu Krk. Pokud je tak zásadní rozdíl mezi ruskou a blízkovýchodní ropu nemělo by být něco takového možné.
..

Protikladom k pojmu sladká je pojem kyselá a je to ohľadom síry. Mirek použil pojem slaná a to je asi ohľadom primiešávanej slanej vody.

Čo sa týka tej Adrie. Neviem nakoľko je to dnes ešte aktuálne ale:

Smerom z Chorvátska do SR sa už dlhšiu dobu nevyužíva, slúži ale na transport ruskej ropy smerom na juh.

http://www.transpetrol.sk/ropovodna-siet-v-sr/
Ľahká a ťažká ropa. Ak sú rafinérie nastavené/skonštruované na ruskú ropu tak je problém ich nastaviť na inú ropu a naopak. Ide o to koľko percent je lahkých benzínových frakcií.

kenavf píše:(...)
Ľahká a ťažká ropa. Ak sú rafinérie nastavené/skonštruované na ruskú ropu tak je problém ich nastaviť na inú ropu a naopak. Ide o to koľko percent je lahkých benzínových frakcií.

@Kenavf... viz příklad rafinerie firmy SOCAR v Turecku, které se prý týká včerejší pokus o výměnu zdroje surové ropy (namísto Uralské používat Saúdsko-Arabskou)...je to v závěrečné pasáži článku (v pasáži popisující názory dalších rafinérských firem (Total,...) jestli opustit dodávky z Ruské federace)
https://www.reuters.com/article/us-oil- ... SKBN20Z2LH

A nejde o nějaký přepis/nepřesnost ve včerejším Reuters, bo už dříve tato rafinérie používala zejména Uralskou ropu. S ohledem na umístění rafinerie (v Izmir/Smyrna) na pobřeží Egejského moře) nehrají ropovody a to zejména kapacity ropovodů, takovou roli (jakou hrají např. u vnitrozemským rafinériích jako např. v Litvínově)
https://www.reuters.com/article/us-turk ... SKCN1QM1MC

kenavf píše:Čo sa týka tej Adrie. Neviem nakoľko je to dnes ešte aktuálne ale:
Smerom z Chorvátska do SR sa už dlhšiu dobu nevyužíva, slúži ale na transport ruskej ropy smerom na juh. http://www.transpetrol.sk/ropovodna-siet-v-sr/
Ľahká a ťažká ropa. Ak sú rafinérie nastavené/skonštruované na ruskú ropu tak je problém ich nastaviť na inú ropu a naopak. Ide o to koľko percent je lahkých benzínových frakcií.

Unipetrol chce Adrii využívat pro dopravu ropy do ČR. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unip ... ouvy-67093 Zjevně se u nás zpracovává ropa z ropovodu IKL, tedy naše rafinérie si s "neruskou" ropou určitě umí poradit.

@Scotty 87 Nepředpokládám že by klíčovým bitevním pole v této ekonomické války byly také rafinerie v hlubokém vnitrozemí (jako např. v Litvínově a možná i v Bratislavě). Protože dohody o využívání ropovodů jsou dlouhodobé.

A z technického pohledu patrně není okamžitá potřeba k výměně zdroje surové ropy. Leda kdyby ještě víc klesla kvalita ropy těžená v Ruské federaci (tak jako za minulých cca 15 let což bylo důvodem nižších dodávek z Ruské federace).

Nicméně detaily se patrně dovíme až za několik let (stejně jako konkrétní důvody včerejší Reuters neuvádí PKN Orlen jako příjemce nabídky na výměny saúdsko-arabské ropy za ruskou v masivním množství - pro mě překvapivě - bo z objektivních důvodů by patrně pro PKN Orlen dávala smysl saúdsko-arabská nabídka)