Ropná válka

[Kouzelnik]

Uvidíme.
https://uk.reuters.com/video/watch/oil- ... n=9qsux198
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ro ... 47ab5f122/

Vypadá to, že známe první bitevní pole v této ekonomické válce = Evropa. A to rafinérie zásobované mj. ze zdrojů těžených/transportovaných v Rusku:
https://www.reuters.com/article/us-oil- ... SKBN20Z2LH
zatímco bitevní pole v této ropné válce, zdá se, neexistuje jinde na planetě (např. na Taiwanu či v (jižní) Koreji): https://www.reuters.com/article/us-saud ... SKBN20Z192

Ohledně cílených akcí mě zaujalo, že z těch evropských rafinérských firem není zmíněn PKN Orlen (a Lotos).
což je překvapivé s ohledem na lednové rozhodnutí změnit zdroj ropy (namísto zdroje z Ruské federace brát v Saúdské Arábii):
https://www.reuters.com/article/us-pkn- ... SKBN1ZK133 ovšem výměna dodavatelů ropy u zmíněných 100 tisíc tun je doslova pár procent spotřeby surové ropy v Polsku (a to ještě je možné, že část z nových dodávek z SA, tj. z 100 tisíc se bude týkat také litevské rafinerie PKN Orlen)
https://ycharts.com/indicators/poland_crude_oil_imports
Bohužel jsem nedohledal aktuálnější (pouze rok 2018) info o podílu dodávek surové ropy do Polska z Ruské federace, nicméně podíl 2/3 z Ruské federace ve spotřebě v Polsku je zásadní (pro srovnání - do ČR v roce 2018 tvořila surová ropa z Ruské federace cca 54% z celkového importu surové ropy)
https://www.obserwatorfinansowy.pl/in-e ... to-poland/
Takže fakt jsem překvapený, že Reuters neuvádí polské rafinerie mezi příjemci nabídek na nové dodávky saúdsko-arabské ropy.

[kozlustechnykus]

Ropa z RF a SA ma rozdilne slozeni, takze i rafinerie musi upravit provz a postupy, ne? Jestli si to pamatuju spravne tak slozeni ropy ze SA spis konkuruje ropa produkovana v USA a ropa z frakovani ma nasobne vyssi naklady nez SA a RF. Takze se spis SA snazi zbavit frakovacich firem, protoze ty jsou predluzene a nektere staty USA tuto tezbu zakazujou. SA tak sice ted prichazi o penize, ale pokud vydrzi, muze navysit podil na celem kolaci. Mno a RF jen tise pozoruje a smeje se.

[kenavf]

.. (pro srovnání - do ČR v roce 2018 tvořila surová ropa z Ruské federace cca 54% z celkového importu surové ropy..

A odkiaľ je tých zvyšných 46% importu ropy pre ČR? A kadiaľ/ako sa do ČR dostáva?

[Nesher]

.. (pro srovnání - do ČR v roce 2018 tvořila surová ropa z Ruské federace cca 54% z celkového importu surové ropy..

A odkiaľ je tých zvyšných 46% importu ropy pre ČR? A kadiaľ/ako sa do ČR dostáva?

To je různé, něco je od Kaspiku, něco Gulfu, něco z Afriky, malá část je tuzemského původu. Kromě Družby je ČR napojena na ropovody IKL z Německa a TAL z Terstu.

[Kouzelnik]

@Kozlustechnykus... nerozporuji poznámku o rozdílném složení surové ropy. V té souvislosti máš nějaké vysvětlení, jestli je možné z technického pohledu přijetí té saúdské nabídky (např. v rafinériích švédských či finských firem), která dle Reuters je cílena, aby nahradila dodávky z Ruské federace?

@Kenavf... ohledně země původu jsem vycházel z https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika ... a-2018.pdf
A jak je to u Vás? Např. z kterých rafinérií jsou zásobovány benzínky v KE?
https://www.petrolworld.com/headlines/i ... -neste-ceo (pozn. rafinerie jsou snad +- správně, ale ta mapka ropovodů je nějaká divná).
Tahle mapka je lepší, ale chybí rafinerie na Ukrajině a zejména v Bělorusku (zajímavé že se obě mapky rozcházejí ohledně rafinerií na jihu polska) https://www.concawe.eu/refineries-map/

Snad je zhruba správně tahle mapka ropovodů a přístavních ropných terminálů:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... Europe.png


@Nesher... osobně se domnívám, že v případě ČR jako vnitrozemské země bude kromě ceny samotné surové ropy rovněž důležitá cena za přepravu a objednaná kapacita ropovodu. Tj. nemám pocit, že by současná saúdsko-arabská ofenzíva proti ropě z Ruské federace měla mít okamžitý a významný efekt v ČR (=když bude velká poptávka po přepravě superlevné saúdskoarabské ropy skrz IKL, tak možná že pořád vyplatí kupovat dražší ropu z ruské federace skrz Družbu). V případě rafinerií poblíž mořského pobřeží ovšem předpokládám, že saúdsko-arabská nabídka patrně bude velmi zvažována.

edit: opravil jsem chybu

V té souvislosti je zajímavé chování ruských ozbrojených sil např. v Kaliningradské oblasti (např. jestli uvedli/uvedou do pohotovosti Iskandery pokud PKN Orlen by kývnul na saúdsko-arabskou nabídku v masivním množství)

[Scotty87]

Mno a RF jen tise pozoruje a smeje se.

Jesli to Saúdové vydrží dost dloho tak je smích přejde.

[Julesak]

...např. jestli uvedli/uvedou do pohotovosti Iskandery ...

A čo konkrétne si predstavuješ ako uvedenie do pohotvosti? A kvôli zmene dodávateľa ropy?

Jesli to Saúdové vydrží dost dloho tak je smích přejde.

Alebo naopak. Ostáva len čakať kto to má premyslené lepšie.

[Kouzelnik]

A kvôli zmene dodávateľa ropy?

S výjimkou toho smajlíku jsi to popsal správně.

[Mirek58]

Mapky ropovodů a rafinerií jsou fajn.
Jen by to chtělo si ještě ověřit technologii oněch rafinerií.
A dát si ji do souvislosti s druhem čerpané ropy.
(Např existence elektrostatických odlučovačů soli z čerpané ropy v Záluží)
Logicky, když jde slaná ropa z východu na západ, nemůže jít sladká ropa z ze západu na východ.
A slaná ropa je ruská záležitost, mořská voda se do čerpané ropy přidává pro snížení vikozity. Vloni tuhle technologii Rosněft spustil ve Venezuele.

[Scotty87]

Jesli to Saúdové vydrží dost dloho tak je smích přejde.

Alebo naopak. Ostáva len čakať kto to má premyslené lepšie.

Spíš rozhodne to kdo má větší rezervy. Osobně vsázím na Saúdy.

[Mirek58]

S jejich deficitním rozpočtem?
Předpoklad je, že v druhém čtvrtletí dojde k dohodě.
Budou se hádat jako tetky na trhu, ale dohodnou se.
Mezitím v USA dojde k pár bankrotům a dojde na finální nástup k prezidentským volbám.
Takže, třetí kvartál už musí probíhat v pohodě.

[Scotty87]

Mapky ropovodů a rafinerií jsou fajn.
Jen by to chtělo si ještě ověřit technologii oněch rafinerií.
A dát si ji do souvislosti s druhem čerpané ropy.
(Např existence elektrostatických odlučovačů soli z čerpané ropy v Záluží)
Logicky, když jde slaná ropa z východu na západ, nemůže jít sladká ropa z ze západu na východ.
A slaná ropa je ruská záležitost, mořská voda se do čerpané ropy přidává pro snížení vikozity. Vloni tuhle technologii Rosněft spustil ve Venezuele.

Ropa se dělí na "sladkou" a "kyselou" to nemá nic společného s přítomností soli, ale s obsahem síry. Odsolení surové ropy se dělá běžně před jejím zpracováním to není nic speciálního.

[Mirek58]

Omyl!
To dělení cos uvedl leze ze země.
Dělení ropy na "slanou a sladkou" je uměle způsobené. Kvůli možnostem transportu.
A není to můj výmysl, tohle dělení najdeš třeba v článcích o strategických rezervách ropy v USA.

[Scotty87]

Omyl!
To dělení cos uvedl leze ze země.
Dělení ropy na "slanou a sladkou" je uměle způsobené. Kvůli možnostem transportu.
A není to můj výmysl, tohle dělení najdeš třeba v článcích o strategických rezervách ropy v USA.

V tom případě bych prosil nějaký odkaz na nastudování. Jediné co jsem našel je tohle:

Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu (např. West Texas Intermediate, WTI nebo Brent) a často také podle její hustoty (lehká, light, středně těžká, intermediate a těžká, heavy); rafinérie ji také mohou označovat jako „sladkou“ (sweet), což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako „kyselou“ (sour), což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám.

Navíc je zjevný nesmysl tvrzení že k nám nemůže jít ropa ze západu. Co k nám tedy teče ropovodem IKL? Navíc na Družbu je přímo napojená Adria z ropného terminálu Krk. Pokud je tak zásadní rozdíl mezi ruskou a blízkovýchodní ropu nemělo by být něco takového možné.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[Skeptik]

Ekonomický pohled

Státní rozpočet SA je postaven na ceně ropy 80 USD / barrel. I cena 50 USD pro SA znamená deficitní rozpočet ... od roku 2014, kdy byl státní dluh prakticky nulový, se zvýšil na nějakých 28% HDP (a predikce nárůstu při cenách ropy kolem 50-60 USD / barel je nárůst o 5% HDP ročně). Příjmy rozpočtu SA navázané na uhlovodíky tvoří cca 80% příjmů (nejedná se jen o příjmy z prodeje ropy, ale i příjmy z jiných oblastí hospodářství, kde se "točí ropné peníze" - třeba i útraty dělníků z ropného průmyslu).
Pozn. Problém nejsou náklady na těžbu v SA, ty se uvádí mezi 5 až 7 USD / barel, problém jsou státní výdaje SA na udržení stávající životní úrovně.

Státní rozpočet Ruska je postaven na ceně ropy 40 USD / barel. Při vyšší ceně jsou výnosy do rezervního fondu. V něm je v současnosti nashromážděno tolik prostředků, že při ceně ropy cca 30 USD / barel je schopen dorovnávat výpadek příjmů po dobu cca 10 let. Cena ropy cca 50 USD /barel znamenala pro Rusko fakticky přebytkovým rozpočet (při započtení uložek do toho fondu) a státní dluh se od roku 2014 drží kolem 16% HDP. Příjmy ruského státního rozpočtu navázané na uhlovodíky tvoří cca 30% příjmů.
Pozn. Stejně jako u SA nejsou problémem náklady na těžbu, ty jsou kolem 17 USD / barel, ale výpadek očekávaných příjmů.

Kdo asi déle tu cenovou válku vydrží?
Jedinou šancí Saúdů je způsobit Rusku takové ztráty, aby se raději vrátili k jednacímu stolu a souhlasili s omezením těžby.

No a teď si k tomu přidejme největšího současného producenta ropy ... USA
Průměrná cena frakovací těžby (i s čerpanou státní podporou) má být mezi 40 až 60 USD / barel.
Produkce USA tedy neslouží k výnosům pro státní rozpočet, ale čistě ke snížení jejich obchodního deficitu ... když si z denní spotřeby cca 20 milionů barelů vytěží cca 15 milionů barelů v USA, pak se deficit obchodní bilance sníží (i přes vyplacené dotace). Jenže jak dlouho?

[Kouzelnik]

Omyl!
To dělení cos uvedl leze ze země.
Dělení ropy na "slanou a sladkou" je uměle způsobené. Kvůli možnostem transportu.
A není to můj výmysl, tohle dělení najdeš třeba v článcích o strategických rezervách ropy v USA.

V tom případě bych prosil nějaký odkaz na nastudování. Jediné co jsem našel je tohle:

Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu (např. West Texas Intermediate, WTI nebo Brent) a často také podle její hustoty (lehká, light, středně těžká, intermediate a těžká, heavy); rafinérie ji také mohou označovat jako „sladkou“ (sweet), což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako „kyselou“ (sour), což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám.

Navíc je zjevný nesmysl tvrzení že k nám nemůže jít ropa ze západu. Co k nám tedy teče ropovodem IKL? Navíc na Družbu je přímo napojená Adria z ropného terminálu Krk. Pokud je tak zásadní rozdíl mezi ruskou a blízkovýchodní ropu nemělo by být něco takového možné.
(...)

Scotty87: IMHO v oblasti těžby, transportu a částečně i v oblasti zpracování ropy "(téměř) všichni, (trochu) lžou". Jsou různé důvody proč jsem skeptický ohledně úplnosti a čisté pravdivosti zveřejňovaných informací. A čím novější je nějaká podrobná informace, tím víc bych byl opatrný o její pravdivosti/úplnosti. A obecně bych spíše věřil informacím z regionů, kde převládá demokracie (např. Norsko)

K Tvému zamyšlení Ti snad pomůže info ze zveřejněné stastistiky z českého Ministerstva průmyslu a obchodu, které mj. uvádí (viz to co jsem podtrhnul):

Zatímco v roce 2005 dosahoval podíl
dovozů z Ruska 71,1 %, což byla nejvyšší hodnota podílu ve sledovaném období, v roce 2018
tvořil podíl ropy dovezené z Ruska na celkových dovozech “pouze“ 53,8 % (v roce 2017 se
jednalo o 55,4 %). V tomto období se zároveň zvyšoval podíl dovozu ropy z oblasti Kaspického
moře. Podíl dovozu ropy z Ázerbájdžánu se postupně zvyšoval, a to z úrovně 18,7 % v roce
2005 na úroveň 29,3 % v roce 2018 (v roce 2017 se jednalo o 31,0 %). Podíl dovozu
z Kazachstánu vzrostl z 3,7 % v roce 2005 na 13,3 % v roce 2018 (12,6 % v roce 2017); v roce
2016 však tvořil pouhých 5,7 %. Tento trend souvisí se snižující se kvalitou ruské ropy
a nutností do ní před zpracováním v Litvínově míchat ropu nízkosirnou. Tím dochází i k vyšším
využitím kapacity ropovodu IKL, s jehož využitím je do České republiky z přístavu v italském
Terstu dopravována zejména ropa právě z oblasti Kaspického moře

[kenavf]

Omyl!
To dělení cos uvedl leze ze země.
Dělení ropy na "slanou a sladkou" je uměle způsobené. Kvůli možnostem transportu.
A není to můj výmysl, tohle dělení najdeš třeba v článcích o strategických rezervách ropy v USA.

V tom případě bych prosil nějaký odkaz na nastudování. Jediné co jsem našel je tohle:

Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu (např. West Texas Intermediate, WTI nebo Brent) a často také podle její hustoty (lehká, light, středně těžká, intermediate a těžká, heavy); rafinérie ji také mohou označovat jako „sladkou“ (sweet), což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako „kyselou“ (sour), což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám.

Navíc je zjevný nesmysl tvrzení že k nám nemůže jít ropa ze západu. Co k nám tedy teče ropovodem IKL? Navíc na Družbu je přímo napojená Adria z ropného terminálu Krk. Pokud je tak zásadní rozdíl mezi ruskou a blízkovýchodní ropu nemělo by být něco takového možné.
..

Protikladom k pojmu sladká je pojem kyselá a je to ohľadom síry. Mirek použil pojem slaná a to je asi ohľadom primiešávanej slanej vody.

Čo sa týka tej Adrie. Neviem nakoľko je to dnes ešte aktuálne ale:

Smerom z Chorvátska do SR sa už dlhšiu dobu nevyužíva, slúži ale na transport ruskej ropy smerom na juh.

http://www.transpetrol.sk/ropovodna-siet-v-sr/
Ľahká a ťažká ropa. Ak sú rafinérie nastavené/skonštruované na ruskú ropu tak je problém ich nastaviť na inú ropu a naopak. Ide o to koľko percent je lahkých benzínových frakcií.

[Kouzelnik]

(...)
Ľahká a ťažká ropa. Ak sú rafinérie nastavené/skonštruované na ruskú ropu tak je problém ich nastaviť na inú ropu a naopak. Ide o to koľko percent je lahkých benzínových frakcií.

@Kenavf... viz příklad rafinerie firmy SOCAR v Turecku, které se prý týká včerejší pokus o výměnu zdroje surové ropy (namísto Uralské používat Saúdsko-Arabskou)...je to v závěrečné pasáži článku (v pasáži popisující názory dalších rafinérských firem (Total,...) jestli opustit dodávky z Ruské federace)
https://www.reuters.com/article/us-oil- ... SKBN20Z2LH

A nejde o nějaký přepis/nepřesnost ve včerejším Reuters, bo už dříve tato rafinérie používala zejména Uralskou ropu. S ohledem na umístění rafinerie (v Izmir/Smyrna) na pobřeží Egejského moře) nehrají ropovody a to zejména kapacity ropovodů, takovou roli (jakou hrají např. u vnitrozemským rafinériích jako např. v Litvínově)
https://www.reuters.com/article/us-turk ... SKCN1QM1MC

[Scotty87]

Čo sa týka tej Adrie. Neviem nakoľko je to dnes ešte aktuálne ale:
Smerom z Chorvátska do SR sa už dlhšiu dobu nevyužíva, slúži ale na transport ruskej ropy smerom na juh. http://www.transpetrol.sk/ropovodna-siet-v-sr/
Ľahká a ťažká ropa. Ak sú rafinérie nastavené/skonštruované na ruskú ropu tak je problém ich nastaviť na inú ropu a naopak. Ide o to koľko percent je lahkých benzínových frakcií.

Unipetrol chce Adrii využívat pro dopravu ropy do ČR. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unip ... ouvy-67093 Zjevně se u nás zpracovává ropa z ropovodu IKL, tedy naše rafinérie si s "neruskou" ropou určitě umí poradit.

[Kouzelnik]

@Scotty 87 Nepředpokládám že by klíčovým bitevním pole v této ekonomické války byly také rafinerie v hlubokém vnitrozemí (jako např. v Litvínově a možná i v Bratislavě). Protože dohody o využívání ropovodů jsou dlouhodobé.

A z technického pohledu patrně není okamžitá potřeba k výměně zdroje surové ropy. Leda kdyby ještě víc klesla kvalita ropy těžená v Ruské federaci (tak jako za minulých cca 15 let což bylo důvodem nižších dodávek z Ruské federace).

Nicméně detaily se patrně dovíme až za několik let (stejně jako konkrétní důvody včerejší Reuters neuvádí PKN Orlen jako příjemce nabídky na výměny saúdsko-arabské ropy za ruskou v masivním množství - pro mě překvapivě - bo z objektivních důvodů by patrně pro PKN Orlen dávala smysl saúdsko-arabská nabídka)