Pump-jet ako pohon ponoriek

[Zemakt]

Ponorka nemá lodní šroub, nýbrž vodní trysky.

Zajímavé. Existují již ve službě u námořnictva již podobně poháněné ponorky. Či je toto první člun?

Oddelené od témy Francúzska armáda.

[Tomass]

Zajímavé. Existují již ve službě u námořnictva již podobně poháněné ponorky. Či je toto první člun?

To už měl na konci 80tých let americký Seawolf a sovětská Alrosa.

Z dnešních typů mě napadá Virginie, Borej, nadcházející čínský typ 095. Spousta ostatních ponorek má pump-jet také integrován jako sekundární možnost pohonu pro pomalou a tichou plavbu.

[Zemakt]

Jj myslel jsem spíš primární pohon, díky. A existuje nějaké shrnutí výhod a nevýhod takového řešení? Chápu to dobře, že je to výhodnější jen pro útočné ponorky?

[Julesak]

Britské útočné ponorky to majú ako hlavný pohon, myslím od triedy Swiftsure (polovica 70-tych rokov).
Ruský projekt 877(1980) resp. 636 to má ako pomocný pohon, Projekt 955 (1996/2013) ako hlavný.

O výhodách a nevýhodách sa dá diskutovať do nekonečna (cernakus mal k tomu zaujímavé info), ale asi nemáme dostatočnú vedomostnú bázu aby to bolo na čom postaviť.
Stručne - na západe sa k tomu prechádza u jadrových ponoriek úplne (RN komplet, USN u nových tried), VMF naopak napriek pomaly 30 ročným skúsenostiam s Alrosou evidentne neplánuje prejsť u útočných ponoriek na pumpjet- u raketových áno.

U dieselov to pokiaľ viem okrem už zmienenej Alrosy nemá ako hlavný pohon nikto, ako pomocný neviem.

[Tomass]

Jako primární pohon si myslím, že je to vzhledem k nižší akustické signatuře výhrou na každé jaderné ponorce bez ohledu na určení.

Neduhem je nízká účinnost při pomalém chodu, nižší rychlost při zpětném chodu (vzhledem ke konstrukci), potenciálně vyšší prostorová náročnost což tento pohon činní teoreticky míň atraktivní pro dieselové ponorky. Sovětskou dieselovou Alrosu z roku 1990 lze myslím brát jako testovací prototyp pro tento pohon. V době kdy rusko stavělo první útočný Jaseň to zřejmě nebylo ještě zralé, ale v případě raketonosného Boreje o pár let později už ano. Obdobně to USA vyzkoušela na Seawolfech a později zužitkovala při výrobě Virginii. Zapomněl jsem britské Astute/Vanguard - tam je také jako primární pohon. Číňani to na další generaci ponorek budou mít také. Vzato kolem a kolem, kdo pump-jet umí zkonstruovat tak ho na všech svých jaderných ponorkách využívá.

Zajímavé to bude právě s variantou této francouzské Barracudy pro australské námořnictvo (třída Attack), což by měla být tato francouzská ponorka s AIP pohonem místo reaktoru, jinak má být shodná. To bude první sériově vyráběná nejaderná ponorka s pump-jetem. Těžko říct jaké to bude, ale pro francouze je výroba dalších 12ti ks ponorek jistě dobrý kšeft - vzhledem k tomu, že se jedná v podstatě o shodný typ, který má "jen" jiný zdroj energie.

[Julesak]

V době kdy rusko stavělo první útočný Jaseň to zřejmě nebylo ještě zralé, ale v případě raketonosného Boreje o pár let později už ano.

Severodvinsk sa začal stavať v roku 1993, Jurij Dolgorukij 1996. Neviem či to je taký veľký rozdiel.
V každom prípade keď začali v roku 2009 stavať Kazaň v podstate ako nový typ (čiastočne jednotrupá resp. hybridná konštrukcia na väčšej časti dĺžky trupu, celková dĺžka menšia o 10 metrov), ak by bol dôvod, tak by pump-jet určite dostal aj Projekt 885M.

[Tomass]

Severodvinsk sa začal stavať v roku 1993, Jurij Dolgorukij 1996. Neviem či to je taký veľký rozdiel.

To já také nevím, ale dokážu si představit, že tři roky mezi Alrosou, rozpadem sovětského svazu a Severodvinskem nedávalo moc prostoru cokoliv dělat. Je pravděpodobné, že Severodvinsk byl na papíře již hotový. U Boreje mohl být již existující pohon ozkoušený na Alrose zahrnut v návrhu/konstrukci již od začátku.

V každom prípade keď začali v roku 2009 stavať Kazaň v podstate ako nový typ (čiastočne jednotrupá resp. hybridná konštrukcia na väčšej časti dĺžky trupu, celková dĺžka menšia o 10 metrov), ak by bol dôvod, tak by pump-jet určite dostal aj Projekt 885M.

Pokud zkracuji/zjednodušuji konstrukci a tím pádem zlevňuji cenu za vyrobenou jednotku (což mi připadne že v případě 855M proběhlo), lze dle mého stěží očekávat překopání a následnou investici do složitějšího/nákladnějšího a jen marginálně lepšího pump-jetu.

[Julesak]

Prechod z dvojtrupej na hybridnú/väčšinovo jednotrupú konštrukciu zrovna malá investícia nebude. Rovnako skrátenie o 10 metrov - tam muselo byť xy zariadení (na tej dĺžke 10m a aj medzi oboma trupmi), ktoré museli byť presunuté alebo nahradené.
Skrátenie dĺžky podľa mňa nemá za cieľ primárne redukovať cenu (cena železa za kg je tá najmenšia položka) - spôsobí toľko problémov ktoré treba riešiť že za tým musia byť konštrukčné dôvody.

Alrosa má pump jet ale inak je so svojimi sestrami zhodná, tj. predpokladám že by asi nebol problém (hlavne keď na to mali 15 rokov) dať pump-jet aj na Proj.885M - ak by to malo nejakú zásadnú výhodu.

[Tomass]

V tom máš nejspíš pravdu, koukal jsem na to a vypadá to, že cena za jednotku se ve finále zvýšila (může to být ale jen důsledek ekonomiky). K pohonou - co třeba jen preference dané konstrukční kanceláře ? Jaseň navrhovala OKB Malachit. Pokud se nemýlim, Alrosu i Borej navrhovala OKB Rubin. Může tedy jít čistě jen o preferenci daného typu pohonu danou konstrukční kanceláří. V SSSR, Rusku a ve finále i jinde ve světě je to běžná věc. Je zcela normální, že daný konstruktér používá pro něj osvědčené a zaběhlé technologie se kterými má zkušenost.

Navíc bych dodal, že mezi položením kýlu Severodvinsku a Kazaně uběhlo 16 let - bylo by těžko pochopitelné, kdyby ruské námořnictvo chtělo v roce 2009 stavět technologicky stejný typ jako v roce 1993, který vycházel z možností 80tých let. Drahé, de-facto sálové počítače, zabírající v trupu značný prostor (používané na mnoha místech pro automatizaci řízení, sonarová pracoviště, atd.) byly snadno nahraditelné daleko výkonější a kompaktnejší technikou - a to je logicky žádoucí. Ve výsledku tím nejspíš jen smazali technologický dluh.

EDIT: Uvědomil jsem si, že Lazurit/Malachit/Rubin nejsou OKB ale TsKB, čili Tsentrahl'noye Konstrooktorskoye Byuro místo Opytnoye Konstruktorskoye Buro - tzn. ústřední konstrukční kancelář místo zkušební/experimentální konstrukční kancelář. OKB jsou především v leteckém průmyslu.

[Julesak]

To máš vo všetkom pravdu, ja som ale chcel povedať že ak by zákazník (VMF) pump-jet pre Proj.885M požadoval, tak by to asi konštrukčne dokázali.
Ergo teda asi bude nejaký operačný dôvod, pre ktorý sa rozhodli že je lepšia klasická skrutka.
Cernakus uvádzal že je to väčšou operačnou hĺbkou (cca pod 500 m ak si dobre pamätám) - tam vraj pump-jet má problém. Nie som schopný to posúdiť.

[Tomass]

To také nejsem schopen posoudit.

Faktem je že nadcházející třída ruských SSN "Husky" také dle dostupných vizualizací nemá pump-jet nýbrž jen klasický šroub. Těžko říct co za tím ve skutečnosti je a vzhledem k celkovému informačnímu embargu na tuto problematiku můžeme jen spekulovat. Spekuluji o tom, že v tom mohou hrát roli arktické podmínky a možnost operace v nich. Nevím jak je v daných podmínkách pump-jet vůči šroubu znevýhodněn, ale schopnost působit a mít navrch v těchto podmínkách je pro VMF a celkově ruské ambice v Arktidě podstatně důležitější než pro ostatní námořnictva. Možná tam je zakopaný pes.

[cernakus]

Julesákovi jsem cca půl roku zpět slíbil americkou studii k tomuto z 60tých let. Bohužel jsem se ještě stále nedostal k rodičům, abych mohl prohledat své archivy.

Zjednodušeně vodomet vs vrtule je úplně stejný fyzikální problém jako turbojet a vrtule. Jde o reaktivní vs rotační pohon. Přičemž je známo, že čím větší tlak média, tím klesá účinnost reaktivního pohonu a roste účinnost pohonu rotačního (vrtulového) a opačně. Takže zatímco vodomet je velmi účinný (a tišší, viz dále) v nízkých hloubkách s nízkým tlakem, jeho účinnost s rostoucí hloubkou klesá a zhruba kolem 500 metrů už jej vrtulový v efektivitě poráží (opět jde o teoretické výpočty amerických odborníků ze 60tých let, ale nevidím důvod, proč by neměly platit dodnes).
Dalším pozitivním efektem vodometu je samozřejmě snížení kavitace na konci lopatek vrtule/turbíny z důvodu uzavřené komory okolo a tím zvýšeného dynamického tlaku. Kvůli tomu měli například ponorky třídy Tajfun (941) ty límce kolem vrtulí. Podle jednoho Rusáka co dělal za Gorbačova v Rubínu a se kterým jsem měl tu čest chlastat zvyšovali dynamický tlak při vyšších rychlostech (15-25 uzlů) natolik, že ani v mělkých odpalovacích hloubkách (tedy do cca 150 metrů) nedocházelo ke kavitaci na hranách vrtulí. Dalším efektem byla samozřejmě ochrana vrtulí při vynoření do ledu, ale to za normálních okolností nebylo ani třeba, Rif byl schopen prorazit přes metr ledu sám o sobě. Tento pozitivní efekt vodometu je ale opět v hloubkách nad 400 metrů k ničemu, protože dynamický tlak i při maximálních rychlostech (výpočtem 40 uzlů) odpovídá okolnímu tlaku prostředí. Takže kavitace se neobjeví vodomet, nevodomet (pokud jsou samozřejmě hrany vrtule v pořádku).

No a teď se můžeme dostat k tomu, proč Ruské SSN/SSGN mají vrtuli a SSBN límec/vodomet. Proč mají útočné ponorky Německé a Japonské vrtuli, Americké, Britské a Francouzské vodomet. Je to o dosažitelné a operační hloubce. Ščuka-B, Kondor, Antey, Jasan, Type 212 a Sōryū totiž umí plout opravdu hluboko. Maximální dosažitelné hloubky jsou 700-900 (výpočtem i více) metrů a operační jsou vesměs hluboko pod 500 metrů. Oproti tomu Akuly, Boreje, Virginie, Astutky, Barracudy dávají hloubky mezi 300-600 metry a operační málokdy hlouběji než 400 metrů.

Teploty příliš roli na volbu mezi vodometem a vrtulí nehrají roli. Vlastnosti vody se příliš neliší při teplotách mezi 30-0 stupni, navíc v hloubkách, kterých se ponorky běžně pohybují je teplota vody víceméně stejná všude na světě. A naopak jako ochrana pohonu před ledem je lepší vodomet, nežli vrtule.

[Tomass]

Hydrodynamika není moje forte, ale jako správný nevěřící Tomáš si o tom budu myslet své.

- Seawolf měl testovací hloubku 490m (ocel HY-100), má pumpjet
- Virginia z oceli HY-120 bude mít v tomto cca 100-150 metrů navrch, má pumpjet
- Soryu - tam by měl být ekvivalent HY-156 - ta sice pumpjet nemá, ale na jejím nástupci (29SS) se s ním počítá
- torpéda s operační hloubkou kolem 800m (MK48, Spearfish, atd.) mají také pumpjet

Podle mě tam žádný výrazný rozdíl v operačních hloubkách není. Na Virginiích je použita doposud prakticky nejpevnější ocel, kterou kdy USA k stavbě ponorky použilo - tzn. hloubka je zajímá a stejně má pumpjet. Navíc se mi nepodařilo najít žádný relevantní zdroj, který by pumpjet v hloubce byť jen označil za problematický a to jsem jich našel hromadu.

[cernakus]

Testovací hloubka znamená, že operační je o dost výše. Jestliže inženýři spočítali, že se to láme kolem 500 metrů hloubky, tak to není v rozporu.
Virginia z oceli HY-120 není a nikdy nebude. Prvně proto, že ocel HY-120 neexistuje (je až HY-130), a za druhé proto, že snížení pevnosti oceli z HY-100 zpět na HY-80 (při zachování žeber z HY-100) byl jeden z hlavních způsobů "katování kostů" mezi programem SSN-21 a NSSN. Takže nejenže Virginka nemá 100-150 metrů k dobru (má mimochodem o 1/3 palce tenčí trup), ale na testovací hloubku Seawolfíků se může leda závistivě koukat. Dtto na rychlost, množství hydrofonů atd...
Soryu fakt nemá trup z NS110, to neumí ohýbat ani Rusáci a to jsou mistři světa v ohýbaní těchto superhouževnatých ocelí. Trup je z NS80, z NS110 jsou jen žebra. Diskutovat o ponorce, která je jen záblesk v chtivých očích japonských inženýrů (29SS) odmítám. Co bude mít a umět, neví totiž zatím ani oni.

Operační hloubka torpéd se spalovacím motorem, kde je tlak ve spalovací komoře mezi 3-5 MPa v prostředí kde je tlak 8 MPa? No jasněěěěěě :-D Nevěř všemu, co do tebe cpe americká propaganda. Je důvod, proč se tak daří elektrickým torpédům, přestože jsou ultradrahá a stále nedosahují rychlostních a vytrvalostních hodnot torpéd se spalovacím pohonem. Samozřejmě nějakými triky (napadá mně kompresor výfukových plynů), lze donutit takové torpédo makat i v té hloubce, ale vymanévruje ho libovolná ponorka na půl plynu.

Všechny tyhle čísla, které mimochodem nevypouští oficiálně USN, ale různé Bussines Insidery a Navy recognitiony a anonymní ponorkáři na Quoře, projeď základním fyzikálním filtrem a Occamovou břitvou.

Dám ti příklad - někde se dočteš, že Virginia je z "HY-120 steel" což je podezřelé, anžto ohýbaní houževnatých ocelí není žádná prdel a Virginka by přitom měla být levnější než Seawolf. Takže uděláš co? Zadáš do kámoše googla HY-120 a ono co? Pendrek. Přitom HY-100 i HY-130 tě pošle prvním odkazem k HY-80 na wiki, kde jsou dále rozebrány i ty HY-100 a HY-130. Ok, možná je to nějaká hodně málo známá ocel, tkaže uděláme co? Nalistujeme http://www.matweb.com/search/QuickText. ... ext=HY-120 a co nám to našlo? Zase pendrek. Přitom s HY-80, 100, 130 problém není. Tak zadáme do googla jako správní zoufalci, kteří se nehodlají vzdát svého snu, "HY-120 steel" a co nám to našlo? Ano, na prvních pozicích jsou právě ty pochybné weby, co jsem zmínil o odstavec výše.
Nyní zbývají dvě cesty. Poslechnout strejdu Occama a uznat, že jsem naletěl a zdroj, kterej operuje s HY-120 je méně důvěryhodný než Sputnik a nebo být tvrdohlavě dále za blbce. Já mám v tomto jasno. Co si vybereš ty?

PS: Pokud by jsi byl technik, tak by jsi věděl, že v reálném světě neexistuje nic sluníčkové a dokonalé. Skoro všechno je kompromis, něco za něco a neexistuje ultimátní fičurinka. Samozřejmě nemůžeš počítat s tím, že by jsi našel na podnose oficiální přiznání v propagačních lejstrech amerického námořnictva, že jejich ponorky a torpéda v hloubce "sucks" a musíš se k tomu dopracovat oklikou pomocí analýzy. Máš výhodu v tom, že armádní vývoj a technologie, v rozporu s "urban legend" fakt nejsou o parník před civilem, ale naopak. Takže fakt nemají žádná esa v rukávě, které by popřeli fyzikální povědomí obyčejného inženýra.

[Zemakt]

Cernaktus ..Zjednodušeně vodomet vs vrtule je úplně stejný fyzikální problém jako turbojet a vrtule.

Díky, pěkně vysvětleno. Nicméně pak to ve mne vyvolává další otázku-y. A to jsou tedy konstrukční zadání. Vcelku a zřejmě naivně jsem měl za to, že ponorka, třebas útočná, a je jedno jestli atomová či dieselelektrická, je konstruována de facto pro všechny světové oceány, pro co největší spektrum mořského prostředí v kterém bude působit. Tedy i pro co největší operační hloubky.

Nu a zdá se, že se ponorky více "specializují" na působení v té a té hloubce. Je to tak?

[cernakus]

Zemakt:

Mno mně to připadá, že vždy je hlavním parametrem zadání cena :-D Výjimku v omezené míře tvořily jen Sewolfy a některé výstavní třídy sovětských ponorek.
Dále není dobré si ty účinnosti pohonů představovat ve vzájemných celočíselných násobcích. Procenta si nepamatuji a tedy dokud nedohledám tu studii tak nechci operovat s čísly, ale pro představu tam byl rozdíl 10-30 procentních bodů v té účinnosti. Tj. to neznamená, že by ponorka s vodometem nefungovala v kilometrové hloubce, jen by ztrácela drahocená procenta výkonu, které ponorky nijak vysoký nemají.

Ovšem fakt je, že hloubkový rating je na ponorce vždy pekelně drahý. Není to jen o trupu, ale o vybavení, které ty hloubky musí bez újmy také vydržet. Když se jedna z Alfiček potápěla na konci své kariéry do rekordní hloubky (údajně ~1350m), tak se sice bez obtíží vynořila, ale byla hluchá a slepá a znovu se už ponořit nedokázala, protože se zohýbaly i ventily vzduchových výpustí balastních nádrží. Trup byl předimenzovaný, ovšem vybavení bylo poplatné své době a mělo certifikaci snad jen do poloviny té hloubky.

Američany pak speciálně brzdil ještě tvrdý Rickoverismus, kdy tento nerd cenil bezpečnost nadevše. Takže ponorky vzniklé pod jeho taktovkou byly bezpečné, ale kvůli tomu netlačily vůbec na limity dobových inženýrských možností. Seawolf byl vlastně taková malá vzpoura

Dosažitelná hloubka měla pro Sověty vždy význam hlavně v tom, že umožňovala kompenzovat převahu ASW prostředků NATO a také možnost jak se vypořádat s úzkými hrdly, kterými byl SSSR odříznut od oceánů. A i když ji pak od cca poloviny 70tých let už nepotřebovali, tak když už měli technologie, cpali to do ponorek dál, protože na rubl nehleděli (pregnantním příkladem plýtvání je majestátní Tajfun). Navíc v Severním Atlantiku je SOFAR kanál v rozumné hloubce a pod ním se dá bez problémů fofrovat a přitom nejsi slyšet plavidly nad ním a Sověti se s ním od Alfy naučili pracovat.

A v neposlední řadě, a mám to potvrzeno jak od sovětského konstruktéra, tak od německého ponorkáře, taktika proti torpédům založená na utahání v hloubce funguje dobře proti torpédům se spalovacími motory a v omezené míře (právě díky vodometům) i elektrickým torpédům.

[Zemakt]

dík.

[Tomass]

Cernakus:

Co se týče Viržínky máš pravdu. HY-120 na ní je blbost a nevím kde jsem to vzal, už vzhledem k tomu že neexistuje. Po dlouhém hledání sem našel, že Polmar u tohoto typu zmiňuje HY-100. Mea culpa. Pokud je v rámci "katování kostů" trup tenčí, lze očekávat že i testovací/operační hloubka bude nižší než u Seawolfa.

Japonce netřeba řešit, čas ukáže. Lze však konstatovat, že s metalurgií jsou na tom řekl bych velmi dobře. Uznávám - dosud neexistující ponorka je mizerný příklad.

Co se týče torpéd - řekněmě, že US propaganda mele blbosti a veškerý vývoj Mk48 byl vlastně k ničemu protože platí tebou konstatované fyzikální zákonitosti. Britové se Spearfishem třeba také, těžko říct (zbraň primárně vyvíjená proti ponorkám operujícím vysokých hloubkách).

Můžeme tedy jako příklad použít MU90. Je to elektrické LWT torpédo - takže odpadají problémy se spalovacím pohonem.

Cituji z brožury:

The weapon operates without any speed and endurance degradation in water depths well in excess of 1000 m

Tzn. operační hloubka přes 1000m bez degradace rychlosti ani vytrvalosti. A světe div se, má opět pumpjet. Mám to brát tak i že proradný EuroTorp lže jak když tiskne a zatáhl do své nečisté hry již osm různých států, protože prostě pump-jet takové chování mít nemůže ?

[cernakus]

Cituješ z propagační brožury. Co k tomu více říci? Už jsi zažil, že by se v propagační brožuře někdo chlubil negativní vlastností? Já osobně ne. Ale samozřejmě, chápu, že pro tebe bude jednoduší si říci, že vodomet je nějaká super náročná technologie, kterou Ruská, Čínská, Německá a Japonská jelita prostě neumí a cernakus se to snaží jen okecat nějakou pofidérní fyzikou. I to je relevantní možnost Až se dostanu domů, tak se k tomu můžeme vrátit a rozseknout to pomocí vzorečků. To bude IMHO relevantnější, nežli hledání analogií v brožurách, které nám v podstatě za marketingovým žargonem neřekne nic, čeho bychom se mohli analyticky chytit.

PS: EuroTorp samozřejmě v té brožuře fyzikálně lže. Fyzikální fakta jsou jasná, s hloubkou roste hustota vody nejen kvůli tlaku, salinitě, ale i teplotě. Rozdíl je sice jen cca 3% (v teplých vodách), ale už na to nemůžeš použít slůvko "any", i kdyby pohon jinak udržel konstantní účinnost nezávisle na tlaku. Ovšem to je marketingová brožurka pro veřejnost a politiky, na základě těchto informací žádné námořnictvo opravdu nic neobjednává :-D

PS2: Dtto je to u protiletadlových střel, laik vezme do ruky brožurku, uvidí AIM-120D dolet 180 km a jde onanovat, jak jím může F-22 postřelovat cíle takřka 200km daleko. Laický odborník už bude chtít nějakou letovou obálku a opravdový odborník pak přehršel čísel a utajovaných zpráv z testů, aby si z toho vůbec něco vzal. Zde je to stejné, klidně věřím, že MU90 klesne pod kilometr a dokonce udrží svou maximálku, ale zaplatí za to dosahem, protože motor pojede na na více než 100% jmenovitého výkonu, aby kompenzoval nižší účinnost pohonu, čímž zvýší odběr, čímž sníží celkovou využitelnou kapacitu baterií (toto se taky moc neví, že baterie mají značně rozdílnou využitelnou energetickou hustotu v závislosti na zátěži). Něco za něco. Sluníčko fakt svítí jen na obloze.

[Tomass]

Cituješ z propagační brožury. Co k tomu více říci? Už jsi zažil, že by se v propagační brožuře někdo chlubil negativní vlastností? Já osobně ne.

Jistě, dokonce jsem mnohokrát zažil že se taková vlastnost propagovala jako feature. Souhlasím s tím, že to v té hloubce torpédo v rozporu s prolhanou brožurou nebude mít jednoduché, ztratí rychlost i vytrvalost, SSN ho následně může "utahat", atd. To však neznamená, že pro ponorku přestává být torpédo s pumpjetem v té hloubce hrozbou.

Ale samozřejmě, chápu, že pro tebe bude jednoduší si říci, že vodomet je nějaká super náročná technologie, kterou Ruská, Čínská, Německá a Japonská jelita prostě neumí a cernakus se to snaží jen okecat nějakou pofidérní fyzikou. I to je relevantní možnost

To já nikdy netvrdil. Vždyť dokonce víme, že ho Rusko na svých ponorkách využívá. Uvedl jsi zde specifický důvod, proč tomu tak v případě Ruska není plošně a já se ho snažím ověřit prostředky, které mám k dispozici. Zatím jsem však nenašel jediný, který by toto potvrzoval.

Až se dostanu domů, tak se k tomu můžeme vrátit a rozseknout to pomocí vzorečků. To bude IMHO relevantnější, nežli hledání analogií v brožurách, které nám v podstatě za marketingovým žargonem neřekne nic, čeho bychom se mohli analyticky chytit.

Lze použít i tuto odtajněnou americkou studii z roku 1963, ke R&D oddělení General Dynamic/Electric Boat porovnává v té době víc jak desítku ponorkových pohonů včetně pumpjetu. To by měl být zdroj velmi blízko tomu na co se celou dobu zde odkazuješ. Tebou zmiňovaná negativa pump-jetu (ač jsou tam zmíněná různá jiná) tam nejsou.