Stránka 1 z 1

Akce Míšov_ Atomium_ palbáci_v_utajení....

PříspěvekNapsal: 3/10/2017, 05:12
od michan
Nic už nedodávám (kecám, ještě na závěr přece jenom něco dodám uvidíte...) RAYTHEON byl skvělej a já do Prahy dojel dobře - dle jeho návodu...

Míšov RAYTHEON a Michan.

Kóta 719

Obrázek

michan - RAYTHEON mě nesvěřil foťák, abych zase něco nepokazil v jinak excelentním výletu. Dělá chlapec dobře u mě jako kancelřské kryse.. takřka... Čtěte dále... Dodám snad sobota 30. září 2017...

"Aktivity palbáků jsou mimo vlastní web velmi nízké. Účast na srazech nebývá závratná a navíc se zpravidla jedná o stále stejné lidi, kteří zájem o potkávání a popovídání prostě mají. Někteří z nich jsou zdaleka a přitom neváhají postoupit někdy i dost komplikovanou cestu do Prahy, včetně shánění ubytování. Všem za to náleží mé velké poděkování.
Do pražské hospody U Kozla na Žižkově, která se stala jakousi útulnou pro pražské akce Palby a jejíž majitel je náš sympatizant, chodí víceméně pravidelně pouze dva prošedivělí a mírně pupkatí gentlemané, kteří v palbáckém žargonu patří do kategorie „staré pušky“. Pro nezasvěcené, je to Michan a moje maličkost - Raytheon. Protože zmínění usoudili, že nejen webem živ je palbák a že ty mladý pušky je třeba rozhejbat, rozhodli se jít příkladem.
Již dlouho jsme s Michanem probírali, kam vyrazíme za poznáním dalších military pamětihodností. Po velkém přemýšlení, proloženém velmi chutným kvasnicovým Kozlem 13°, padla volba na Muzeum atomu v Míšově. Je totiž dobře dostupné z Prahy jak autem tak i autobusem, po zralé úvaze jsme vybrali druhou možnost.
Příprava na akci byla důkladná. Poněkud mě zneklidnila slova Michana, že autobusem jel naposledy někdy koncem minulého tisíciletí a že bude potřebovat podrobný návod k použití. Situace byla o to naléhavější, že jsem s ním nejel z Prahy, ale přistoupil až několik zastávek před Míšovem a tudíž jsem nemohl poskytnout přímou podporu hned od začátku cesty. Dal jsem proto dohromady velmi podrobný itinerář, který Michan po dojezdu ocenil slovy „podle toho by dorazil i blbej, takže jsem to teda zvládnul taky“.
Autobus nás vyklopil na místě před desátou hodinou a protože prohlídka muzea začíná ve 13:00, využili jsme čas k rychlému doplnění tekutin v místním vyhlášeném grilbaru (pivo Herold 12° z Březnice, velmi dobré) a využili krásné počasí ke krátkému výletu do pohoří Brd. Jako místní znalec jsem za cíl určil kótu 719, kde měl stát radar protiraketové obrany USA.
Cíle sice bylo dosaženo bez bojových ztrát, nicméně úplně zadarmo to také nebylo. Cestou vzhůru Michan usoudil, že je třeba sundat svetr, což se mu bez problému povedlo. Zcela neplánovaně si však sundal a do pankejtu odložil i brýle, které měl pověšené kolem krku. Po chvilce hledání však byly nalezeny v neporušeném stavu přesně tam, kam dopadly, takže vše bylo zachráněno a výprava mohla pokračovat v plnění úkolu. Kóta 719 byla nalezena bez potíží (už jsem tam byl několikrát) nicméně těsně před zdoláním vrcholu si Michan zasunul nohu pod jakousi větev a přímo ukázkově padl rovnou na ústa. Pytel brambor by to nesvedl lépe. Naštěstí však spadl správným průzkumáckým způsobem, takže neublížil ani sobě ani majetku CHKO Brdy (pomíjím těch několik vyřčených leč nereprodukovatelných slov). Vrcholové foto u triangulačního bodu kóty 719 hovoří samo za sebe, zde vidíte Michana nejen nezraněného, ale především spokojeného a hrdého na výkon, který původně sám od sebe nečekal. Cesta zpět už proběhla bez jakéhokoliv dalšího incidentu, pouze jsme litovali, že je málo času a nelze zajít k nedaleké hrázi Padrťského rybníka, což je jedno nejkrásnějších míst v Brdech.
Po návratu do míšovského grilbaru jsme opět doplnili tekutiny, podle mapy spočítali, že jsme ušli asi tak 6 – 7 kilometrů a poté zahájili pěší přesun k muzeu, je to zhruba 15 minut hodně volnou chůzí. Po příchodu mě udivilo neobvyklé množství návštěvníků. V muzeu jsem byl již několikrát předtím, takovýto nával jsem však viděl poprvé.
Muzeum je umístěné v areálu, který patří AČR a je střežen bezpečnostní agenturou. Vlastní muzeum se nachází na takřka opačném konci od brány, přičemž volný pohyb návštěvníků přes areál není možný. Návštěva tedy začíná u vrat do areálu zorganizováním konvoje aut, motocyklů, čtyřkolek, cyklistů, koloběžkářů a pěšáků (chyběli rogalisté a potápěči), pomocí kterého se všichni hromadně dostanou až k muzeu. Prohlídku zajišťuje pan Skočovský z nadace Železná opona, který je jedním z tvůrců muzea a zahajuje jí asi ½ hodinovou přednáškou o historii vzniku tohoto objektu.
Zopakuji zde jen krátce: 15.12.1965 (tedy ještě dávno před okupací!!) byla podepsána z iniciativy (tedy spíše nátlaku) SSSR „Dohoda o opatřeních ke zvýšení bojové pohotovosti raketových vojsk“. Faksimile této „dohody“ je vystavena před vchodem do vlastního objektu. Hlavním předmětem bylo vybudování úložišť jaderné munice ve výhradní správě sovětské armády na našem území. Úložiště byla celkem tři, Bílina (Javor 50), Bělá pod Bezdězem (Javor 52) a Míšov (Javor 51). Jednalo se o typový zodolněný objekt podle sovětské dokumentace, na každém místě bylo postaveno dvojče. Naprosto stejné objekty byly postaveny i v NDR, MLR, PLR a BLR. V citované dohodě nám SSSR dobrotivě dovolil realizovat hrubou stavbu a hlavně jí zaplatit, celkem se prý jednalo o částku skoro půl miliardy korun. V té době nebyly vzácností důchody, které počítaly ve stokorunách….. Objekty byly plně v režii nejvyššího velení sovětské armády, naši vojáci, včetně armádních špiček, do nich přístup nikdy neměli, stejně tak příslušníci sovětské okupační armády, tedy Střední skupiny vojsk. Pro veřejnost byly všechny tři objekty označeny jako „Spojovací kabelové útvary“. Ze všech objektů, a to i těch v NDR, MLR, PLR a BLR, se zachoval pouze míšovský, přesněji řečeno, pouze jeden z dvojčete. Po listopadu měl různá využití, poté, co byl vyklizen sovětskou armádou a předán do péče naší armády, ho po měnové rozluce v roce 1993 využila národní banka ke skladování několika desítek tun bankovek a mincí federální měny, stažených z oběhu. Pak posloužil jako přechodné úložiště ostatků německých vojáků, padlých na našem území a to doby, než byl u Chebu vybudován hřbitov pro jejich definitivní uložení. Pozemní stavby, tedy obytné domy, skladiště, učebny, garáže atd. které se nachází v areálu, sloužily jako cvičiště URNA. Naposledy objekt JAVOR 51do pronájmu získala nadace Železné opony, která v něm vybudovala Muzeum atomu.
Vlastní objekt má dvě základní části. V levé (z pohledu od vstupních dveří) je technologické zázemí, v pravé pak celkem 4 sály, kde byla uložena jaderná munice a kde se prováděla její údržba. Dnes jsou v těchto sálech expozice, které se věnují studené válce, jadernému zbrojení USA a SSSR a poslední je věnován mírovému využití jaderné energie. Zde si např. můžete sáhnout na maketu palivového článku z temelínské elektrárny. Původní účel těchto sálů připomínají již jen kotevní otvory v podlaze, které sloužily k přikurtování skladovaných hlavic. V prostřední chodbě, která rozděluje obě základní části, jsou vystaveny nejrůznější nálezy zbytků po sovětské armádě. Jsou zde všelijaké náhradní díly, spojovací prostředky, speciální jednoúčelové nářadí a přípravky pro údržbu hlavic a spousta dalších věcí, o jejichž účelu se lze jen dohadovat. Uprostřed této chodby je vystavena maketa jaderné nálože s podrobným popisem. V technologické části objektu je k vidění např. vzduchotechnika, naftové hospodářství, skladiště technických plynů či sociální zařízení se záchodem kupodivu splachovacím a ne tureckým, jak by šlo předpokládat. A samozřejmě spousta dalších prostor, dnes prázdných, jejichž účel je naprosto neznámý.
Na prohlídku muzea je třeba počítat s časem 2 – 3 hodiny. Byl jsem tam již po několikáté, nicméně i tak vždy najdu něco, čeho jsem si předtím nevšiml. Důležité je mít sebou nějaký svetr, zejména v parném létě, v objektu je totiž zima a vlhko a lze si snadno pořídit nepříjemné nachlazení.
Finále výpravy se konalo opět v míšovském grilu. K obědu byla skvělá grilovaná krkovička zapíjená neméně dobrým pivkem. A po ní přišlo na řadu zamyšlení, jak se ten svět mění či vlastně nemění. Před padesáti lety nám sem kremelští vůdci nastěhovali jaderné hlavice a to v nejpřísnějším utajení. Nikoho se neptali, veřejnosti už vůbec ne, smlouvu podepsala loutková vláda. A o pár desítek let později opět kremelský vůdce financuje kampaň proti výstavbě radaru, který rusko nijakž neohrožoval a jehož výstupy mohli sdílet. Jenže byl to radar amerikánskej a to bychom se holenkové podívali, aby se nám tady roztahovali vrazi z vólstrítu na území, které jsme jen dočasně a pod tlakem okolností vyklidili!
Co na závěr. Dalším cílem bude pravděpodobně Drnov, bývalé velitelské stanoviště 71. protiletadlové raketové brigády, 56. radiotechnického praporu a naváděcího stanoviště NS-5. Je to kousek od Slaného, opět vcelku rozumně dostupné, nicméně auto na převoz od nádraží na místo by se velmi hodilo. To bude ale až příští rok, zde sezóna již skončila. Tak co, mladé pušky, kdo z vás zvedne rukavici a zúčastní se?

PS fotky jsem nedělal, už to dříve provedli jiní a za lepších podmínek. Pěkný seriál je třeba zde: http://www.vojensko.cz/sklad-jadernych-hlavic-javor-51
"

Skvěle reportážně popsal můj kolega a dovolím si říci přítel RAYTHEON a já jen citoval...

Re: Akce Míšov_ Atomium_ palbáci_v_utajení....

PříspěvekNapsal: 8/10/2017, 14:22
od Zemakt
Díky za pěkný tip na výlet. Zapisuji si to do "fahrplánu". Co se týče srazu, tak letos jsem se tím vcelku dost seriozně zabýval, ale pro jistotu jsem nic nesliboval, abych nebyl za vola. Dobře jsem udělal. Nicméně, příští rok se pokusím, aby to klaplo.

A tady je foto, k oněm vyskladněným Němcům.

Obrázek

Re: Akce Míšov_ Atomium_ palbáci_v_utajení....

PříspěvekNapsal: 31/10/2017, 05:36
od michan
Pane kolego Zemakt dík za reakci.
Jak jsem telefonicky zjistil, nejen já, ale i kolega RAYTHEON, jsme měli velice rušný měsíc říjen a proto má reakce až nyní.
Zařazujeme si Tě mezi zájemce nejen pro setkání Palbáků, ale i do seznamu potenciálních "průzkumáků", RAYTHEONEM připravované návštěvy - bývalého velitelského stanoviště 71. protiletadlové raketové brigády, 56. radiotechnického praporu a naváděcího stanoviště NS-5. Ujišťuji, že až se bude, někdy na jaře 2018, s výběrem i dobrého počasí, konat pochod (průzkum), dáme Ti vědět, nejen včas, ale ještě hodně dopředu.
Kolega RAYTHEON šije přímo na míru program takového "výletu", a to i s časy kdo kde jak.

Zároveń jsem chtěl i touto cestou oslovit další zájemce, mladší i starší (jsem takřka sedmdesátník a snad mě to i šlape).

Jo a pane kolego dík i za ten snímek, nyní se složila další mozaika, kde jsou pohřbeni někteří vojáci Wehrmachtu, o kterých byla i v sdělovacích prostředcích řeč.