Ve skutečnosti řekl Obama toto -- následuje můj rychlý překlad jeho odpovědí z inkriminovaného rozhovoru:
Obama@CNN píše:Je to svědectví o špatných rozhodnutích, které pan Putin koná jménem své vlasti.
Když se podíváme na to, co se dělo v minulosti: v době, kdy jsem nastoupil do úřadu <prezidenta> jsem měl efektivní vztah s panem Medvěděvem. V důsledku toho ruská ekonomika rostla, jejich ekonomika se diverzifikovala, jejich vztahy napříč Evropou a se světem byly pevné, s naší pomocí vstoupili do WTO... Ale od doby, kdy pan Putin učinil to rozhodnutí ohledně Krymu a Ukrajiny -- nikoli kvůli nějaké jeho velké strategii, ale proto, že byl v principu vyveden z rovnováhy událostmi na <euro>Majdanu a tím, že Janukovič utekl poté, co jsme pomohli vyjednat dohodu o předání moci na Ukrajině, od té doby jej ta improvizace, kerou provádí, dostala hlouběji a hlouběji do sitace která je porušením mezinárodního práva, která narušuje teritoriální integritu Ukrajiny, která Rusko diplomaticky izolovala, která způsobila, že Evropa má obavy dělat s ruskem business, která umožnila zavedení sankcí, které ničí ruskou eknomoiku v době, kdy jejich vlastní výnosy klesají...
Není tu žádný vzoreček, který by čímkoli z tohoto mohl Rusku čímkoli pomoci. Anexe Krymu byla pro Rusko přítěží, nikoli přínosem: dny, kdy dobývání území byla způsobem, jak si země vydobývaly mezinárodní status jsou za námi. Dnes je moc států měřena jejich vědomostmi, dovednostmi, jejich schopností vyvážet zboží a vynalézat nové zboží a služby, jejich vlivem... A nic z tohoto není součástí <té> strategie.
Co ale je pravda je, že když se řítíte <kupředu> a ignorujete všechny ty odbočky/sjezdy, které nabízíme, vzhledem k velikosti ruských ozbrojených sil, vzhledem k tomu, že Ukrajina není členský stát NATO a tedy jsou zde limity toho, co bychom <my pro Ukrajinu> udělali vojensky, pan Putin doposud nebyl zastaven.
Těm, kteří by říkali, že bychom měli udělat více, jsem již odpověděl, že bychom mohli <Rusko> stát stále více a více pěnez, a to je přesně to, co děláme, <ale> nemyslím si, že by pro USA -- nebo pro svět obecně -- bylo moudré vyvolávat skutečný vojenský konflikt mezi USA a Ruskem.
Co děláme je posilování těch příhraničních států <Ruska>, které jsou členy NATO a dávání jasně najevo, že toto je čára, která nebude překročena, protože potom bychom <už> museli použít vojenskou sílu na ochranu našich spojenců, o čemž je celý článek 5 <smlouvy o severoatlantické alianci>.
(...)
jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat, je posilovat ukrajinskou ekonomiku. A ty reformy, které vychází z Kyjeva, a musím přiznat prezidentu Porošenkovi a premiéru Jaceňukovi, že iniciovali významné reformy, které přinesou ovoce, dostanou-li skutečnou šanci <být zavedeny v praxi>; takže se budeme držet těchto dvou cest: vyvíjet tlak na Rusko, posilovat Ukrajinu a dávat panu Putinovi najevo, že tyto odbočky <z jeho cesty>, tato diplomatická řešení, <pro něj> zůstávají otevřená/dostupná.
V této chvíli nejsem nijak nadšeně optimistický, že <Putin> změní svůj směr, mj. proto, že jestli byl v něčem úspěšný, tak je to politika, kde skrze státní mídia, TV a všechny ty mechanismy které má, dokázal se napojit na silný nacionalismus, který v Rusku existuje, a posílit svou popularitu
(...) Putin začal hrát na protizápadní strunu když neměl tak vysoké volební preference, jak byl zvyklý; vzpomeňte si, že proti němu začaly demonstrace...
Tzn. v žádném případě se nejedná o žádné "přiznání se k režírování Majdanu", ani o "přihlášení se k převratu" či "svržení Janukoviřče", anýbrž jde o