PALBA.CZ

Obama v rozhovoru s Fareedem Zakariou v CNN v podstatě přiznal to, co stejně všichni věděli. Tedy, že režírovaly majdanský převrat v Kyjevě, pardon – v jeho terminologii proces „předání moci“ http://edition.cnn.com/videos/tv/2015/0 ... -putin.cnn

Jen dodávám malou, nepodstatnou drobnost – že ono jimi režírované „předání moci “ bylo uskutečněno NAVZDORY čerstvě podepsané dohodě mezi Janukovyčem, Majdanem a ministry zahraničí Francie, Německa a Polska!

zkráceno píše: Obama poznamenal: "Putin učinil to rozhodnutí v souvislosti s Krymem a Ukrajinou ne proto, že měl jakousi velkou strategii, ale, ve skutečnosti, protože byl zaskočen neočekávanými protesty na Majdanu a také útěkem Janukovyče poté, co jsme vystoupili jako prostředník při přechodu moci na Ukrajině ... Od té doby ta improvizace stále dál zaváděla Putina do situace, která je porušením mezinárodního práva, porušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny." Po připojení Krymu k Rusku se Spojené státy snažily, aby Moskva utrpěla těžké ztráty, řekl americký prezident.

Další plány Bílého domu vidí hlava USA takto: "Budeme se držet "obousměrné" kurzu - zintenzivňovat tlak na Rusko a stabilizovat Ukrajinu."

Obamovo prohlášení komentoval bývalý šéf izraelské tajné služby Yakov Kedmi. Podle něj se Washington již nestydí mluvit o svých záměrech a snahách změnit nepohodlné režimy v zemích po celém světě. "Hrozba, kterou USA představily v podobě Ruska, jim umožňuje udržet kontrolu nad Evropou s vysvětlením, že ji ohrožuje Rusko," řekl Kedmi.

Opevnene stanovistia opolcencov sa nenachadzaju priamo na komunikacii Artemovsk - Debalcevo, ale na okolitych vysinach, kedze priamo na komunikacii by sa samotni opolcenci mohli stat cielom ostrelovania. Armady DNR a LNR sa predsa len spojili, oddiely opolcencov spokojne prebiehaju cez komunikaciu a velitelia z oboch republik spolocne koordinuju dianie.

Obama@CNN píše:Je to svědectví o špatných rozhodnutích, které pan Putin koná jménem své vlasti.
Když se podíváme na to, co se dělo v minulosti: v době, kdy jsem nastoupil do úřadu <prezidenta> jsem měl efektivní vztah s panem Medvěděvem. V důsledku toho ruská ekonomika rostla, jejich ekonomika se diverzifikovala, jejich vztahy napříč Evropou a se světem byly pevné, s naší pomocí vstoupili do WTO... Ale od doby, kdy pan Putin učinil to rozhodnutí ohledně Krymu a Ukrajiny -- nikoli kvůli nějaké jeho velké strategii, ale proto, že byl v principu vyveden z rovnováhy událostmi na <euro>Majdanu a tím, že Janukovič utekl poté, co jsme pomohli vyjednat dohodu o předání moci na Ukrajině, od té doby jej ta improvizace, kerou provádí, dostala hlouběji a hlouběji do sitace která je porušením mezinárodního práva, která narušuje teritoriální integritu Ukrajiny, která Rusko diplomaticky izolovala, která způsobila, že Evropa má obavy dělat s ruskem business, která umožnila zavedení sankcí, které ničí ruskou eknomoiku v době, kdy jejich vlastní výnosy klesají...

Není tu žádný vzoreček, který by čímkoli z tohoto mohl Rusku čímkoli pomoci. Anexe Krymu byla pro Rusko přítěží, nikoli přínosem: dny, kdy dobývání území byla způsobem, jak si země vydobývaly mezinárodní status jsou za námi. Dnes je moc států měřena jejich vědomostmi, dovednostmi, jejich schopností vyvážet zboží a vynalézat nové zboží a služby, jejich vlivem... A nic z tohoto není součástí <té> strategie.

Co ale je pravda je, že když se řítíte <kupředu> a ignorujete všechny ty odbočky/sjezdy, které nabízíme, vzhledem k velikosti ruských ozbrojených sil, vzhledem k tomu, že Ukrajina není členský stát NATO a tedy jsou zde limity toho, co bychom <my pro Ukrajinu> udělali vojensky, pan Putin doposud nebyl zastaven.

Těm, kteří by říkali, že bychom měli udělat více, jsem již odpověděl, že bychom mohli <Rusko> stát stále více a více pěnez, a to je přesně to, co děláme, <ale> nemyslím si, že by pro USA -- nebo pro svět obecně -- bylo moudré vyvolávat skutečný vojenský konflikt mezi USA a Ruskem.

Co děláme je posilování těch příhraničních států <Ruska>, které jsou členy NATO a dávání jasně najevo, že toto je čára, která nebude překročena, protože potom bychom <už> museli použít vojenskou sílu na ochranu našich spojenců, o čemž je celý článek 5 <smlouvy o severoatlantické alianci>.

(...)

jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat, je posilovat ukrajinskou ekonomiku. A ty reformy, které vychází z Kyjeva, a musím přiznat prezidentu Porošenkovi a premiéru Jaceňukovi, že iniciovali významné reformy, které přinesou ovoce, dostanou-li skutečnou šanci <být zavedeny v praxi>; takže se budeme držet těchto dvou cest: vyvíjet tlak na Rusko, posilovat Ukrajinu a dávat panu Putinovi najevo, že tyto odbočky <z jeho cesty>, tato diplomatická řešení, <pro něj> zůstávají otevřená/dostupná.

V této chvíli nejsem nijak nadšeně optimistický, že <Putin> změní svůj směr, mj. proto, že jestli byl v něčem úspěšný, tak je to politika, kde skrze státní mídia, TV a všechny ty mechanismy které má, dokázal se napojit na silný nacionalismus, který v Rusku existuje, a posílit svou popularitu

(...) Putin začal hrát na protizápadní strunu když neměl tak vysoké volební preference, jak byl zvyklý; vzpomeňte si, že proti němu začaly demonstrace...

Armada DNR zostrelila dve ukrajinske bojove lietadla SU-25, ktore bombardovali pozicie opolcencov severne a severovychodne od Debalceva.

Prve lietadlo sa zrutilo 1km juhozapadne od obce Komisarovka na uzemie pod kontrolou opolcencov. Druhe lietadlo sa zrutilo na juhozapadnom okraji Cernuchino, kde sa protivnik momentalne pripravuje zautocit na pozicie opolcencov.

Jeden z pilotov sa katapultoval, v sucasnosti ho vojaci DNR ho hladaju.

Není zřejmé, proč Barack Obama slovy o „zprostředkování předání moci“ na Ukrajině boří „příběh“ o Majdanu a činí z něj až důsledek amerických kroků a nikoli jejich příčinu, nicméně současně s tím jeho administrativa znovu zvažuje, že by ukrajinské armádě začala dodávat „obranné zbraně“. Děje se tak údajně na nátlak vrchního velitele NATO generála Philipa Breedlova, podle něhož by vyzbrojení ukrajinské armády vylepšilo její vyhlídky ve válce s východoukrajinskými rebely. Kyjevský ministr zahraničí Pavlo Klimkin přitom tvrdí, že se v otázce vyzbrojování Ukrajiny prý mění i pozice Evropy, která dodávky zbraní až dosud odmítala. Kyjev podle něj prý stejně naléhavě jako zbraně a výcvik potřebuje komunikační technologie, protože prohrává „elektronickou válku“, neb rebelové jsou údajně s to rušit spojení ukrajinské armády v oblastech. Vyzbrojování Ukrajiny ale nemusí mít ve finále žádný větší dopad, neboť ministr obrany Stepan Poltorak přiznává, že z mobilizovaných mužů je na frontu ochotných jít jen asi 20 procent, bez ohledu na to, že jim vláda zkrachovalého státu slibuje zdvojnásobení žoldu. Jak přitom připomíná americký politolog Michael Rozeff, dodávky západních zbraní, které jsou z mezinárodního hlediska nezákonné, ve skutečnosti beztak nic nevyřeší – přinesou Ukrajině jen ještě větší destrukci a zmar.