Historická výročí

[Wolf]

30.10.1939 sa odohrala jedna z udalostí, ktoré mohli zmeniť priebeh 2. svetovej vojny. Nemecká ponorka U-56 pod vedením Wilhelma Zahna sa nepozorovane dostala do blízkosti britskej flotily. Keď sa Zahn pozrel do periskopu objavil 3 potenciálne ciele, pohybujúce sa vhodným smerom pre odpálenie torpéd. Jednalo sa o lode HMS Nelson, HMS Hood a HMS Rodney. Vpredu sa plavila HMS Rodney, ale Zahn sa rozhodol pre streľbu na druhú v poradí – HMS Nelson. U-56 odpálila 3 torpéda. Prvé dve zasiahli HMS Nelson ale neexplodovali. Tretie cieľ minulo ale vybuchlo trochu ďalej za loďou. Výbuch upozornil Britov na nebezpečenstvo a prinútil ponorku zmiznúť. Zahn navyše nenahlásil prítomnosť britskej flotily na veliteľstvo okamžite ale až na druhý deň. Ak by to urobil, možno by mala ďalšia ponorka U-58, ktorá bola neďaleko viac šťastia s útokom.

Prečo teda mohol Zahn zmeniť smerovanie vojny? HMS Nelson totiž prepravovala 3 vysokopostavené osoby. Prvou z nich bol Prvý lord admirality Winston Churchil, ďalej veliteľ štábu admirál Charles Forbes a Prvý námorný lord Dudley Pound. Zahn sa tak stal známym ako „muž, ktorý skoro zabil Churchila“.

Zdroj: world_war_two_realtime

[Wolf]

1. decembra 1939 bolo v Štokholme otvorené prvé náborové stredisko pre švédskych dobrovoľníkov, ktorý chceli pomôcť Fínom v Zimnej vojne. Hoci bolo Švédsko neutrálne, veľká časť obyvateľstva stála na strane Fínov. Prvé náborové stredisko bolo otvorené len deň po vypuknutí vojny. Dokopy vzniklo asi 125 podobných stredísk po celom Švédsku. Za pár dní bolo sformovaných niekoľko dobrovoľníckych jednotiek, v ktorých slúžilo okolo 7000 Švédov.


Švédska patrola na fronte neďaleko obce Salla, severné Fínsko 1940
Zdroj: world_war_two_realtime

[Wolf]

Masaker v Surafende

Masaker v arabskej dedine Surafend v Palestíne sa odohral krátko po skončení Veľkej vojny večer 10. decembra 1918. Útoku na civilné obyvateľstvo sa dopustili členovia jazdeckej divízie zboru ANZAC. Počas útoku prišlo o život 40 - 130 obyvateľov dediny mužského pohlavia. K útoku viedli zhoršujúce sa vzťahy medzi vojakmi ANZAC a miestnou komunitou. Vyvrcholením bolo zabitie novozélandského vojaka Leslie Lowryho, ktorého zabil zlodej pri pokuse o krádež jeho vecí. Neskoro večer vtrhlo do dediny asi 200 nahnevaných novozélandských vojakov, ktorí oddelili mužov od žien a detí. Následne na smrť ubili všetkých mužov a vypálili dedinu. Údaje o počte obetí sa rôznia v rozsahu cca 40 až 130. Je potrebné dodať, že neexistovali žiadne dôkazy, že vrah pochádzal z tejto obce.
Pri nasledujúcom vyšetrovaní nebol nikto obvinený. Novozélanďania totiž stáli pevne pri sebe a nikoho "nebonzli". Generál Allenby, veliteľ spojeneckých síl v Palestíne, sa následne na vojenskej prehliadke "zriekol" novozélandských vojakov a označil ich za zbabelcov a vrahov.

Zdroj: The Great War 1914-1918 'The Rage of Men'

[Julesak]

Dnes je 76. výročie bitky pri Sokolove.

[skelet]

Před osmdesáti lety byla zahájena okupace zbytku ČSR. Stalo se tak 15.března 1939.
Den předtím nacistické Německo obsadilo Ostravsko, kde se také setkalo s ozbrojeným odporem u Czajankových kasáren ve Frýdku Místku

(fotografie je z Ostravy)

[michan]

Prvá slovo mého táty (v celé rodině mého táty nikdy nebyl žádný komouš, jen Sokolové a lidé demokracie) na den 15. března 1939 bylo "Strašné" a pak pokračovalo o jeho bratru Rudolfovi a roku 1942, kdy ho v Plötzenze zavraždili až do 1945 mnohé...

Zde je ocenění strýce Rudolfa



, nedal jsem nikomu pokoj, nejen kolegovi, ale předvším sobě - viz zde.
Partyzánská pošta v Chrudimi - předávání zpráv partyzánům - a pak i tátovo vystoupení v roce 1945.

Dětská vzpomínka..., kterou mě příbuzní, sestra a její dcera Martina poslaly...

A kdo zná partyzánské Chrudimsko v historii (od roku 1939) asi pochopí, co Pošta mohla a dělala pro partyzány...

[michan]

Někde jsem tady vzpomínal proč "Strašné", myšleno rok a den 15. března 1939.
Víte co říkal můj táta?, (ale podle autobiografií dělostřelců v Africe, kterou jsem také studoval a dle zkoušek před anglickými komisemi, které jednotlivě československé baterie pouštěly do bojů... - má poznámka, kterou jsem studoval desítky let) českoslovenští vycvičení dělostřelci, pod velením československých důstojníků - uměli třetí ranou, pro anglány, kteří měli jiné tabulky, trefit třetí ranou strom... (to není vtip Afrika a stromy, výcvik probíhal jak u oáz tak u pobřeží u Afrikánů a u nás je to jasné.....)!


Angláni se divili především v Africe a já jsem to na Palbě již psal...

Kecal nekecal já tátovi věřím - měli jsme skvělé dělostřelectvo.. On to viděl 1937 -1939...
Bylo to dělostřelecké učiliště v Hranicích, jestli se nemýlím
http://vojenskaakademiehranice.ic.cz/dokumenty.html

Čest památce všech, kteří padli pro Česko a i Slovensko.

Čest strýci Rudolfe a dalším.

[Kouzelnik]

dopady prvního výročí okupace 1968:

Máme holé ruce vs. máme hole v ruce (resp. flinty v ruce) aneb Lidové milice v akci 21.8.1969
https://www.euro.cz/udalosti/sedm-mrtvy ... lo-1462709

www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0903/033-048.pdf


Obecně k LM (k srpnu 1969 viz 9. strana):
www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/0802-099-108.pdf

pohled ČSLA:
https://www.euro.cz/blogy/i-nase-armada ... ch-1462797

[Kouzelnik]

Ještě důležitý detail, který předcházel masivnímu nasazení ozbrojených sil ČSSR proti civilistům v srpnu 1969.

A to aktivita maršála Grečka (ministr obrany SSSR a tuším v té době i šéf Varšavské smlouvy) v dubnu 1969. Jestli jsem dobře pochopil historika, tak Grečko vyhrožováním zostření okupace přesvědčil velení ČSLA k "puči" tj. aby přispěli k výměně Husáka za Dubčeka.
Mělo by jít o dílo tohoto historika: http://www.hiu.cas.cz/cs/lide/seznam-pr ... -ph-d-.ep/

edit: opravuji - maršál Grečko nebyl kritického 31.dubna 1969 šéfem Varšavské aliance. Šéfoval jí necelých 7 roků do 1967 - jeho nástupcem se stal ( a byl i v 1969) člověk, který byl jeho kvazi-prvním náměstkem na sovětském MO https://en.wikipedia.org/wiki/Ivan_Yakubovsky... tj. silnější propojení sovětského MO a Varšavské aliance než za Grečko/Jakubského předchůdce maršála Koněva (který byl z velení Varšavské aliance "odejit" do důchodu a posléze (dle wiki ještě před pádem Chruščova) to Koněv dotáhl už jen na šéfa Sovětské armády ve východní Německé republice).

Pro ty, kdo platí koncesionářské poplatky Českému rozhlasu:

cituji z https://plus.rozhlas.cz/andrej-antonovi ... -7579183[i]
"Hrozbou nové vojenské intervence, tlakem na vyhlášení výjimečného stavu a ignorací domácí vlády Grečko potvrdil okupační postavení republiky. Neuznával její suverenitu a ani nebyl schopen o ní uvažovat. Obvinil velení armády, že svou nečinností umožňuje další působení kontrarevolučních sil a hrozil: – Situace je horší, než 21. srpna 1968. Pokud nepřijmete opatření, bude zle. Neopustíme Československo. Neodejdeme, tento rok ani příští. Vašeho vedení se nebudeme ptát. – Maršálův výstup byl sprškou výčitek, obvinění, hrozeb a lží. Svůj účel však splnil. Vojenští představitelé byli zastrašeni a většina se přiklonila k sovětským cílům.
historik Zdeněk Doskočil"[/i]

Další info je cca od 14-té minuty podcastu na uvedeném linku

[Dzin]

Velitel vojsk Varšavské smlouvy už byl v té době Jakubovskij. Grečko to dělal do roku 1967. Dá se to jednoduše odvodit i z toho, že velitel VS byl tehdy 1. náměstek MO SSSR. Tím bylo zajištěna úplná přímá podřízenost armád států VS velení Sovětské armády.

[Kouzelnik]

Máš pravdu, opravil jsem. Moc díky. Měj se.

[Kouzelnik]

Detaily z "diktátu" maršála Grečka pro velení ČSLA: https://www.reflex.cz/clanek/causy/7363 ... -1969.html.

P.S. Nezvaná návštěva dorazila do ČSSR, do Milovic 31. března 1969 - v komentu výše mám nepřesně datum (a to 31. dubna - to už bylo po výměně vedení ČSSR)

Ještě důležitý detail, který předcházel masivnímu nasazení ozbrojených sil ČSSR proti civilistům v srpnu 1969.
(...)

Pro ty, kdo platí koncesionářské poplatky Českému rozhlasu:

cituji z https://plus.rozhlas.cz/andrej-antonovi ... -7579183[i]
"Hrozbou nové vojenské intervence, tlakem na vyhlášení výjimečného stavu a ignorací domácí vlády Grečko potvrdil okupační postavení republiky. Neuznával její suverenitu a ani nebyl schopen o ní uvažovat. Obvinil velení armády, že svou nečinností umožňuje další působení kontrarevolučních sil a hrozil: – Situace je horší, než 21. srpna 1968. Pokud nepřijmete opatření, bude zle. Neopustíme Československo. Neodejdeme, tento rok ani příští. Vašeho vedení se nebudeme ptát. – Maršálův výstup byl sprškou výčitek, obvinění, hrozeb a lží. Svůj účel však splnil. Vojenští představitelé byli zastrašeni a většina se přiklonila k sovětským cílům.
historik Zdeněk Doskočil"[/i]

Další info je cca od 14-té minuty podcastu na uvedeném linku

[Skeptik]

Zajímavé detaily.
Ale jen aby to nevypadalo, jako že k tvrdým zásahům proti demonstrantům ve dnech 20. a 21. srpna 1969 bylo tehdejší vedení nějak donuceno.
Nebylo. Bylo to čistě jejich rozhodnutí a osoby, které jsou za to plně (vrcholově) zodpovědné jsou známé.
Gustav Husák, Oldřich Černík, Alexandr Dubček a Ludvík Svoboda

Ono se na to často (ne)úmyslně zapomíná.

Stejně jako se zapomíná, že události 60-tých let, které vyvrcholily 21. srpna 1968, nebylo nic jiného než boj dvou komunistických frakcí o moc. O žádném přechodu k demokracii a tom, že by se Komunistická strana Československa vzdala své "vůdčí role" nemohlo být ani řeči.

Dnes je, pro mne z nepochopitelného důvodu, snaha vykreslovat československé komunisty 60-tých let v růžových barvách.
Ne, byli to pořád stejní komunisté, kteří se možná trochu přibližovali těm dnešním čínským (tím že trochu povolili), ale nepřestali to být komunisté. A na rozdíl od těch z konce roku 1989 byli mladí a zapálení ... NIKDY by se vlády dobrovolně nezřekli. Ani kdyby k invazi vojsk Varšavské smlouvy nedošlo.
To je naprostá chiméra.

[cernakus]

Chimera ty trdlo :-)

[Skeptik]

Chimera ty trdlo :-)

Nobody is perfect.
Zvláště po ránu.

[Kouzelnik]

Zajímavé detaily.
Ale jen aby to nevypadalo, jako že k tvrdým zásahům proti demonstrantům ve dnech 20. a 21. srpna 1969 bylo tehdejší vedení nějak donuceno.
Nebylo. Bylo to čistě jejich rozhodnutí a osoby, které jsou za to plně (vrcholově) zodpovědné jsou známé.
Gustav Husák, Oldřich Černík, Alexandr Dubček a Ludvík Svoboda

Ono se na to často (ne)úmyslně zapomíná.

(...)

Ahoj, moc díky za názorový koment. Myslíš tedy, že bys jej prosím mohl doplnit o odkazy na zdroje, kde by byly nějaká fakta? Tj. jaká byla obecná motice a jaké byly konkrétní cíle jednotlivých názorových skupin rozhodující v ČSSR v období jara léta 1969?

Já jsem žil v představě, že prakticky všechny Čecho-slováky spojovala myšlenka, že dočasný pobyt okupačních vojsk by měl co nejdříve skončit. Nevím jestli to bylo namířeno čistě proti sovětským/polským/... vojákům. Nebo jestli to byl obecný odpor k tomu, aby se stupňovaly přípravy na válku ... kdesi jsem četl že veřejně byla známa prognóza jak by se projevila 3. světová v Česko-slovensku: "po vítězném dosažení okraje francouzských Alp se posledních 20 Čecho-slováků shromáždilo k oslavě v údolí Řípu"... IMHO šlo o názor špiček ČSLA v období před okupací. Tím, že prognózovali, že z hory Říp se (jaderné) válce stane údolí jsem si jistý, protože i kvůli jsme jeli na výlet na Říp... škoda že nedohledám zdroj, ale vím jak mě ta apokalyptická prognóza tehdy šokovala.

Nebo jestli stažení okupačních vojsk bylo vyloučené, bo okupační armáda potřebovala ochránit investice SSSR. viz spekulace (neobsahují 100% důkazy):
http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/lout ... pozice_432
http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/byl- ... pozice_362
http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/zivy ... pozice_378

[Skeptik]

Kouzelnik
To jsou věci, na které se jen těžko hledají nějaké odkazy … osobně jsem zatím nenarazil na to, že by to nějaký historik nezávisle zpracoval. (Ale je faktem, že se o toto období našich dějin moc nezajímám - tak snad pomůže někdo jiný.)

Na otázku typu

Tj. jaká byla obecná motivace a jaké byly konkrétní cíle jednotlivých názorových skupin rozhodující v ČSSR v období jara léta 1969?

se strašně těžce odpovídá.
Dle toho, jak se všichni chovali (čest výjimkám jako byl František Kriegel, František Vodsloň, Gertruda Sekaninová-Čakrtová a Božena Fuková - jediní 4 poslanci kteří 16. října 1968 hlasovali proti Smlouvě o dočasném pobytu vojsk, dalších 10 se alespoň zdrželo a 228 poslanců hlasovalo PRO), tak jejich hlavní motivací a cílem bylo udržet se u moci. Za každou cenu !!!

Nicméně nějaká fakta asi najít a uvést lze.

1/ Není pravda, že by se všichni ztotožňovali s vývojem v 60-tých letech. Autoři "zvacího dopisu" ani náhodou nebyli osamoceni. Bylo to stejné jako dnes - někdo souhlasil, někdo nesouhlasil … a většině to bylo jedno.
Stejně tak tomu bylo i s názorem na invazi … podotýkám, že jsem žádná čísla, kolika lidem zásah vojsk VS vadil, kolik jej vítalo a kolika to bylo jedno, neviděl. Z dnešních masmédií a masové kultury člověk nabývá dojmu, že proti byli všichni. Nevím, nejsem z Prahy, ale 20-ti tisícového města a srpen 1968 jsem, byť těsně, nezažil. Z vyprávění rodičů, jejich přátel a lidí z okolí však jasně vyplývá, že většině obyvatel města to bylo naprosto jedno. Považovali to za něco "co se upeklo v Praze, tak ať si to tam vyžerou". Nevím, zda to lze zevšeobecnit na všechna malá města a venkov, ale myslím, že ano … alespoň jsem se tam s jiným názorem moc nesetkal

2/ Pokud by bylo veškeré obyvatelstvo ČSSR proti vývoji po srpnu 1968, tak by situace okupačních armád (73 500 vojáků dle smlouvy o "dočasném" pobytu vojsk) byla neudržitelná … taková hrstka, byť ozbrojená, nemůže vnutit svoji vůli 10.000.000 obyvatel (počítám jen dospělé) bez toho, aby podstatná část s nastoleným režimem souhlasila nebo jim to bylo alespoň jedno.

3/ Po okupaci nedošlo k žádným významnějším změnám vedoucích představitelů KSČ a ČSSR = i ti "předinvazní" byli vnímáni jako "dobří" komunisté, kteří jen nezvládli svoje funkce. A ani nikdo z těch hlavních dobrovolně / na protest neodstoupil. Změny nastali až po událostech z ledna 1969, kdy "husákovské" křídlo KSČ poukazovalo na trvající neschopnost "dubčekova" křídla a začali jeho členy postupně vytlačovat a nahrazovat. Fakticky mezi nimi ale nebyl rozdíl … komunista jak komunista.
Ostatně je známým faktem, že "pendrekový zákon" po událostech 21.8.1969 podepsali Černík, Dubček a Svoboda tj. ti, v něž demonstrující vkládali největší naděje.

4/ Po roce 1969 probíhaly masové prověrky lidí ve významných pozicích … z 1.508.326 lidí jimi neprošlo 326.817 z nich. Ostatní se od předinvazního vývoje distancovali. Tedy minimálně 75% z prověřovaných invazi schválilo resp. proti ní ani v srpnových dnech nijak nevystupovalo - jinak by neprošli.
Opět bez čísel, ale obávám se, že stav ve "zbytkové" části společnosti byl obdobný.

5/ O tom, že lidem "byla okupace víceméně jedno" svědčí nejen poměrně malá účast na následujících demonstracích (celkem kolik? … 200.000 lidí? jako proti Babišovi na Letné?), ale i zoufalé pokusy některých, no řekněmež mírně vyšinutých, jedinců vyburcovat lidi sebeupálením. A i to bylo k ničemu.
Většina lidí to prostě evidentně nepovažovali za zásadní

6/ Pokyn ze SSSR k 1. výročí invaze byl jasný: "Nedopusťte opakování výtržnictví z jara 1969". Husák, Černík a Svoboda to vzali za své, a tak proti cca 150.000 - 200.000 československým demonstrantům v Praze a dalších velkých městech bylo nasazeno neznámé množství československých policistů, 20.000 československých vojáků a 27.000 československých milicionářů (největší průser, protože nebyli vycvičení a byli vyděšení - díky čemuž zastřelili nejen 5 demonstrujících, ale i 2 svoje).
Kromě zabitých a zraněných bylo zatčeno 2.700 československých občanů.

[Kouzelnik]

@Skeptik... díky za upřesnění Tvého názoru ohledně násilí na cilistech (a násilí civilistů) Česko-Slovenských OS v létě 1969... někdy po večerech jej pořádně pročtu a promyslím.

Jen je škoda, že i přes moji prosbu se nepovedlo uvést odkazy se zdrojem faktů ze kterých vycházíš (=jednak proto, abych si mohl doplnit znalosti o dodatečné info z těchto zdrojů a dále proto abych si mohl udělat obrázek o věrohodnosti konkrétních zdrojů).

Prozatím doplním svoji hypotézu z čeho vyplýval zájem, aby 500+ tisíc cizích lidí (okupantů) odešel co nejdříve z Česko-Slovenska.

a) subjektivně vnímaný problém s dostupností bydlením, jehož řešení se oddalovalo mj. kvůli přesměrování stavebních kapacit na výstavbu armádních zařízení pro okupanty (a případně i pro jejich rodinné příslušníky, pokud by zde cizí armáda zůstala dlouhodobě) resp. pro jednotky ČSLA vyhnané ze svých původních armádních zařízení.

Např. panelové domy na sídlišti Praha-Petřiny, tuším byly nedostupným ideálem, neboť další plánovaná výstavba (panelových) bytových domů se opožďovala. S tím, že se výstavba rozběhla až začátkem 70. let (tuším, že o tom psalo cca 6-8 roků zpátky časopis Euro). Podobně byla "škrcena" individuální bytová výstavba, protože byla velmi limitovaná dostupnost stavebních materiálů pro civilní sektor v 60. letech (=protože prioritu měly dodávky např. pro ozbrojené síly ČSSR... vycházím ze vzpomínek mých příbuzných, kteří si chtěli postavit bydlení, ale nebylo z čeho, bo Jednota neměla stavebníkům co prodávat).
https://plus.rozhlas.cz/rok-1976-stavim ... ky-7555739
viz str. 24 https://theses.cz/id/gu58mv/BP_-_Martin_indel.pdf s počtem dokončených bytů, tj. objektivně je nutné uznat, že pro období 1971-1976 je třeba započítat i s roky na přípravu infrastruktury i se samotnou výstavbou bytových domů.

b) druhým momentem nepolitického odporu Čecho-Slováků vůči okupantům byly individuální incidenty okupačních sil v roce 1969 vůči civilistům (a to přestože od podzimu 1968 se část zejm. nesovětských okupantů stáhla).
viz http://www.vhu.cz/dvacet-tri-podivnych- ... slovensku/
cituji: "Počátkem roku 1969 se často vyskytovaly případy svévolného zadržování a násilí na občanech. Zato rvačky a případy fyzického napadení, zejména pod vlivem alkoholu, byly trvale běžným jevem zejména v okolí posádek."

[Kouzelnik]

doplnění k 50. výročí Čecho-Slováků proti Čecho-Slovákům:

vybraná literatura (zdá se mi, že jde o subjektivní výběr literatury, bo nezdá se mi, že by webovka byla vytvořena jako výsledek historického výzkumu) https://www.srpen1969.cz/literatura

subjektivní pohled některých účastníků akcí v srpnu 1969 https://reportermagazin.cz/a/puxdw/cesi ... jido-cechu

[Skeptik]

Prozatím doplním svoji hypotézu z čeho vyplýval zájem, aby 500+ tisíc cizích lidí (okupantů) odešel co nejdříve z Česko-Slovenska.

Ale oni přeci odešli.
Smlouva o dočasném umístění sovětských vojsk z 16. října 1968 se týkala pouze 73.500 vojáků, zpočátku zcela bez rodin.
Navíc tito vojáci se velmi rychle stáhli do kasáren, a tak ty popisované excesy se děli pouze lokálně a bez širší publicity (to byl od sovětů brilantní tah … "sejde z očí sejde z mysli")
Ostatně kolik hesel ze srpna 1969 bylo požadovalo odchod sovětských vojsk?

Přiznám se že nevím o zdroje k jakým faktům, co jsem uvedl máš zájem.

Při popisu jsem vycházel z následujících faktů:

- tzv. Pražské jaro řídili komunisté z tehdejšího ÚV KSČ a nikdy ani v náznaku nepadlo, že by se KSČ chtěla zbavit svého "vůdčího postavení" jediné strany a povolit demokratickou soutěž politických stran;
- strach z vývoje v ČSSR měli jiní komunisté a byli to oni, kdo legitimoval vstup vojsk VS tzv. "zvacím dopisem";
- představitelé Pražského jara neustále utvrzovali představitele KSSS a dalších komunistických stran o tom, že ani náhodou nechtějí odejít ze svazku socialistických zemí, natož budovat kapitalismus (vymysleli si "socialismus s lidskou tváří" pod vedením KSČ);
- představitelé Pražského jara i po okupaci pořád tvrdili, že jsou "dobří komunisté" a nikdo z nich se ani nevzdal funkce, ani z ní nebyl vyhozen a většina (čest výjimkám) ochotně spolupracovali;
- odpor vůči okupačním silám probíhal primárně v Praze a ve velkých městech, a ve zbytku republiky proběhl 21. srpen 68 celkem v klidu (prohlídl jsem si nějaké fotky a ve většině malých měst to bylo stejné jako v mém rodném, kde se nedělo nic … Rakovník - napočítal jsem cca 70 demonstrantů; Louny - cca 30 a 7 plakátů; Kolín - do 100 lidí; Most - 19 lidí + pár čumilů …
- někteří lidé podporovali Pražské jaro, jiní naopak ne a odsuzovali to, co se dělo v druhé polovině 60-tých let;
- představitelé Pražského jara byly posléze "odstraňováni" až svými spolupracovníky v rámci klasického "boje o koryta";
- na území ČSSR bylo dle smlouvy o "dočasném" pobytu vojsk umístěno 73 500 sovětských vojáků;
- při hlasování o smlouvy o "dočasném" pobytu vojsk byly proti 4 poslanci NS, 10 se zdrželo a 228 bylo pro;
- při 1. výročí okupace demonstrovalo v ulicích českých měst cca 200.000 lidí, z toho cca 50.000 - 100.000 v Praze a nasazeno proti nim bylo kromě příslušníků VB také 20.000 vojáků a 27.000 milicionářů, přičemž všechna úmrtí mají na svědomí vyděšení a neadekvátně reagující milicionáři výstražnou palbou;
- "pendrekový zákon" po událostech 21.8.1969 podepsali Černík, Dubček a Svoboda tj. ti, v něž demonstrující vkládali největší naděje;
- lidé v ČSR velmi rychle upadli do letargie, protože to pro ně prostě nebylo zásadní, což je vidět na poměrně malé účasti na demonstracích i činech některých vyšinutých jedinců, kteří se je svým sebeobětováním pokoušeli "vybudit";
- při prověrkách v letech 1969-71 prošlo prověrkami 1.508.326 lidí z nichž neprošlo 326.817 = víc jak 75% prokázalo, že se vstupem vojsk souhlasí (někteří možná ze strachu, jiní z přesvědčení);
- politická reprezentace ČSSR již nikdy víc nepotřebovala "pomoc" od svých "soudruhů" z VS … a v následujících 20-ti letech již vše "zvládala" sama.

Mě se to také nelíbí, co píšu, ba mě to i sere, ale jsou to bohužel fakta

A teď jeden citát z toho článku VHÚ o pobytu sovětských vojsk:

Přání odstěhovat z území Československa sovětská vojska sdílela naprostá většina občanů. Šlo jednak o věc národní cti. Ale i celková zkušenosti občanů s okupačními vojsky byla tragická. Vyjadřovat svůj odpor veřejně se však odvážili jen nemnozí.

Na základě čeho, takovéto konstatování ???
Silně pochybuji, že by existoval nějaký průzkum veřejného mínění třeba z roku 1977

Já jsem ročník 68 a s prvním sovětským vojákem na našem území jsem se poprvé setkal až v roce 1985 a to naprostou náhodou v Mladé Boleslavi. Do té doby jsem měl tušení, že tu jsou, jsem z posádkového města a lampasáci v něm šmelili s ruskými barevnými televizory, mikrovlnkami a sudy s benzínem (na který jezdili jen Moskviče )
Silně pochybuji, že naprostá většina Čechů (s výjimkou těch, z měst kde byly sovětské posádky) měla s příslušníky SA jiné zkušenosti.