Nordenfelt

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 934
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Nordenfelt

Příspěvek od vodouch »

Nordenfeltova strojní puška

byla nazvána ne podle svého vynálezce, ale podle toho, kdo financoval její výrobu a později jí úspěšně prodával.

Mechanismus zbraně navrhl švédský vynálezce Helge Palmcrantz. Mechanismus údajně vznikl zdokonalením staršího mechanismu Claxtonova; Palmcrantz si jej nechal patentovat v roce 1873. K tomu, aby mohl svou zbraň vyrábět, ale neměl peníze. V roce 1875 se v Londýně setkal se svým krajanem, makléřem Thorstenem Nordenfeltem; ten souhlasil s financováním výroby, ale podmínil jej změnou názvu zbraně na Nordenfeltovu strojní pušku.

Nordenfelt byl chytrý a zdatný obchodník. Úspěšně prodával mnohohlavňovou zbraň, horší než další zbraně, které byly v té době k dispozici (třeba anglickým námořnictvem zvlášť oblíbený Gardner a samozřejmě Gatling). Vyráběl jedno- až dvanáctihlavňové verze zbraně libovolných ráží od puškové do ráže jeden palec; právě on přesvědčil Palmcrantze, aby upravil zbraň na tuto ráži, takže byla vhodná pro použití proti rostoucí hrozbě torpédových člunů.

Jeden palec byla největší ráže, užívající Palmcrantzův mechanismus. Větší zbraně, střílející granáty, měly jednoduše ručně ovládané sklopné závěrové mechanismy, které umožnily rychlé nabíjení a vytahování vystřelené nábojnice; společnost je přesto inzerovala jako „granátové strojní pušky“.

Nordenfelt si uvědomil, že Anglie nikdy nevzala do úvahy zbraň typu strojní pušky, pokud nebyla skutečně vyrobena na anglické půdě; jeho prvním krokem bylo postavení výrobního závodu v Anglii s pobočkami v Londýně. Nikdy nenechal jakoukoli výstavu zbraní proběhnout bez ukázky svého produktu.

English Government's Small Bore Machine Gun Committee (Výbor anglické vlády pro strojní pušky malého vrtání) v roce 1880 stanovil tři základní podmínky, které musely být splněny předtím, než mohla být strojní pušce věnována pozornost:
1) Musí být schopná rychlosti střelby 400 ran za minutu.
2) Závěr odpálené hlavně zůstane pevně uzavřen třetinu sekundy nebo dostatečný čas podle názoru zkušebního výboru, aby se zajistila bezpečnost před zpožděnou explozí náboje.
3) Musí být schopna souvislého rychlého odpálení 1000 ran rychlostí uspokojující výbor. Nesmí dojít ke zbytečnému ohřevu hlavní.“
Nordenfelt splnil tyto podmínky s dvanáctihlavňovým modelem. S ním snadno vystřelil 400 ran za minutu-o něco víc než 30 ran za minutu na hlaveň. Tisíciranová dávka znamenala přibližně 83 výstřelů na hlaveň, takže problém přehřívání hlavní neexistoval.

Zbraň byla beznadějně zastaralá už v době návrhu. Ale s ohledem na spolehlivost, zpracování a odolnost byly její výkony velmi solidní; například při testu desetihlavňového modelu puškové ráže, který se konal v Portsmouthu v Anglii v červenci roku 1882, vystřelila zbraň 3000 nábojů za tři minuty a tři sekundy bez selhání nebo zablokování neboli udržela rychlost střelby 1000 ran za minutu pro dobu tří minut.

Obrázek

Mechanismus vícehlavňové zbraně je uložen v obdélníkovém rámu. Hlavně (2 až 12) leží v jedné rovině a paralelně vedle sebe. Zadní konce hlavní jsou zajištěny v kovové příčce, ústí jsou přitažena k rámu. Za hlavněmi je závěrový mechanismus.
Mechanismus je poháněn pohybem dopředu a dozadu ruční páky na pravé straně zadní části zbraně.

Mechanismus se skládá z aktivačního bloku (v originále action block), závěru a podávacího bloku (carrier block).
Aktivační blok obsahuje drážky pro plunžry, které procházejí celou jeho šířkou. V pevné části mezi drážkami jsou komory s posuvně namontovanými kladivy a jejich bicími pružinami, každé kladivo má na spodní straně výstupek ve tvaru T. Přes střední část aktivačního bloku prochází zprava doleva kanál, ve kterém je spoušťový hřeben. Hřeben je tlačen doprava slabou pružinou a poněkud vyčnívá z aktivačního bloku. Při posunutí kladiv dozadu jsou kladiva zachycena zuby na spodní straně hřebenu. Blok se pohybuje doprava a doleva, jeho pohyb je odvozen od pohybu ovládací páky. Při pohybu bloku doprava se hřeben opře o rám, je odtlačen doleva a uvolní kladiva.
Závěr se skládá z desky s plunžrem pro každou hlaveň, v každém plunžru je zamontován úderník a vytahovač. Pod deskou je upevněna řídící kulisová drážka, ve které se pohybuje váleček na ovládací páce; ten dává závěru pouze podélný pohyb. Na horní straně desky jsou upevněny čepy, které zabírají do T výstupků kladiv, tlačí je zpět a stlačují bicí pružiny.
Podávací blok nebo příjemce nábojů je uváděn do bočního pohybu nálitky na závěru. Do drážek v bloku padají vlastní vahou náboje ze zásobníku, blok je posouvá do pozice pro komorování.
Kryt závěru je otočně zavěšený na rámu a zajištěný na svém místě pružinovým zámkem na nosníku hlavní. Je na něm upevněn zásobník munice. Kryt se otevírá směrem k ústí hlavní a přístup k mechanismu je dosažen bez posunu zásobníku.

Pro odpálení mnohohlavňového Nordenfelta operátor posouvá držadlo páky dozadu a aktivační blok se posouvá doleva. Drážky pro plunžry jsou souhlasně s plunžry, závěr je tažen dozadu. Jestliže byla předtím odpálena salva, jsou prázdné nábojnice vytaženy a vypadnou otvory ve spodní části bloku.

Jakmile držadlo dosáhlo své krajní zadní polohy, čepy na horní ploše závěrové desky zachytí spodní část T výstupků kladiv. Tlačí je zpět proti zkoseným hranám zubů spoušťového hřebenu. Hřeben je poté posunut proti své pružině doleva, až je umožněn průchod kladiv. Když pružina táhne spoušťový hřeben do jeho původní polohy se zuby v čelistech kladiv, úderníkové pružiny jsou stlačeny a podávací blok je přesunut doleva.

Když je rukojeť posouvána dopředu do bicího postavení, je podávací blok přesunut doprava a umístí plné náboje do polohy pro komorování. Pak je závěr s jeho plunžry veden dopředu a zasune náboje do komor jejich příslušných hlavní.

Potom, co jsou náboje v komorách, se aktivační blok přesune doprava a kladiva jsou vyrovnána za jejich úderníky. Ve stejném okamžiku je vyčnívající část spoušťového hřebenu tlačena proti rámu zbraně, spoušťový hřeben je vytlačený doleva a uvolní všechna kladiva. Ta jsou vržena dopředu, udeří na úderníky a tím odpálí náboje.

Způsob zásobování všech hlavní z jedné násypky je jedinečný. Násypka se skládá z horní a dolní části. Je vyrobena z ocelových plechů, s výjimkou zadní stěny a vodítek , která jsou z dělového bronzu. Dolní násypka, často označovaná jako distributor, je umístěna na zbrani na vrchu krytu závěru nad podávacím blokem a zajištěna pérovým zámkem v poloze, kde zůstane během palby.

Distributor má oddělenou část pro každou hlaveň. Na zadní stěně každého oddělení je vodítko pro přidržování nábojů za jejich okraje. Munice spočívá v nakloněné poloze, s kulkou lehce zvednutou a dotýkající se vnitřku přední stěny distributoru.

Horní části násypky má také samostatné oddíly. Je plněna z vrcholu, k tomuto účelu je poskytnutý odklápěcí kryt. Náboje jsou drženy na místě prostřednictvím záchytky na celé šířce násypky. Tato záchytka může být vsunuta nebo vytažena pomocí rukojeti na levé vnější straně násypky. Podobná záchytka se používá na distributoru.

Při obsluze je nejprve upevněn na své místo prázdný nižší distributor. Pak je umístěna horní naplněná násypka. Rukojeť záchytky je stlačena a náboje spadnou do spodní násypky, kde pak padají do svých oddělení v distributoru. Když je uvolněna záchytka na distributoru, náboj pro každou hlaveň padá do pozice v podávacím bloku.

Prostřednictvím záchytky mohou být distributor a horní násypka sejmuty samostatně kdykoliv a bez vypadnutí nábojů. Tento způsob zásobování se ukázal vcelku odpovídající a byl velmi jednoduchý a určitý. Náboje byly v uzavřeném pouzdru, jakákoli šanci znečištění zbraně prachem a špínou na nábojích byla vyloučena. Zatímco systém sloužil tomuto typu zbraně dobře, utrpěl ve srovnání s ostatními typy podávání vyvinutými pro rychlopalné mechanismy jednohlavňových zbraní.

Obrázek

Lehká jednohlavňová strojní puška určená pro pěšáky byl nejzajímavější produkt Nordenfeltovy společnosti. Její mechanismus byl rovněž poháněn pomocí páky, otočně uložené na levé straně a sahající pod závěr, kterou se pohybovalo pravou rukou.

Plunžr obsahuje úderník, pružinu a vytahovač. Ten je ve tvaru drápu; horní část zachytí okraj nábojnice nahoře, dolní část jej zachytí na pravé straně. Ve středu plunžru na spodní straně je zpracovaná široká drážka a na zadní straně dva vratné nebo blokovací výstupky. Úderník je uložen v plunžru a má na svém konci výstupek ve tvaru T, aby mohl být napnut.

Závěrové šoupátko má váleček a vačku stejného tvaru jako drážka v plunžru. Váleček běží v kulise ruční páky a vačka se pohybuje v drážce plunžru. Pohyb vpřed plunžru vyvolá jeho otáčení, aby se spojil s výběžky v pouzdru závěru a bezpečně zamkl zbraň.

Kryt závěru má vyhazovač, upevněný dole na předním konci, který vyhodí prázdnou nábojnici otvorem a vyprázdní zbraň. V závěru na vnitřní straně jsou nad sebou vyřezané dvě podélné drážky. V dolní z nich je upevněna plochá pružina s výstupkem za účelem stlačení úderníkové pružiny.

Pro odpálení jednohlavňového Nordenfelta je poháněcí páka stejnoměrně stažena zpět. To otočí plunžrem a způsobí uvolnění jeho zamykacích výstupků, zároveň srovná matici úderníku s nižší drážkou. Když byla zbraň právě odpálena, je prázdná nábojnice tažena dozadu plunžrem, který nese T-výstupek matice úderníku nad plochou pružinou a za ni.

Jak ovládací páka dosáhne svůj nejvzdálenější zdvih dozadu a prázdná nábojnice je vyhozena, napínací zarážka je zadržena tlakem pružiny. Páka je pak posunuta dopředu a závěr vyjme plný náboj z podavače a komoruje jej. Když se výstupky otočí dolů do zamykací polohy, je odstraněna překážka od T napínacího výstupku, úderník je vypuštěn a vypálí zbraň.

Je především třeba poznamenat, že Nordenfelt používá rotující hlavici závěru, která je odemykána přímým tahem dozadu. Systém byl od té doby kopírován po celém světě strojních pušek.

Mechanismus je velmi jednoduchý, má celkem jen 23 dílů. Může být odstraněn během několika sekund odšroubováním zadního šroubu rukou a vytažením částí. Ovládací páka je konstruována tak, aby po jejím odstranění mohla být použita jako stavitelný klíč pro rozebrání zbytku zbraně.

Tato zbraň vážila jen 13 liber (5,6 kg) a mohla být odpalována průměrným vojákem rychlostí 180 výstřelů za minutu. Ze strany Nordenfelt Co. bylo ukázáno, že strojní puška mohla být vyrobena s hmotností jen o čtyři libry větší, než je průměrná vojenská puška.

Jeden zdroj o této zbrani uvedl „Mohl by být předchůdce zbraně Bren …“

Nordenfeltovy mnohohlavňové zbraně jako celek byly dobře vymyšlené, ale nemotorné v porovnání s Američany navrženými zbraněmi této éry. Nicméně firma udělala jednu věc, která odůvodnila její existenci, zavedla průbojnou střelu puškové ráže léta před její dobou. Ve skutečnosti byla tak revoluční, že byla znovuobjevena téměř o 40 let později. Nordenfelt nenechal nikoho na pochybách, že měl na mysli současnou AP střelu, když popisoval svůj projektil takto: „Střela náboje tohoto typu je tvořena kalenou litou ocelí se zaostřenou hlavou. Přes projektil, za účelem zamezení úniku plynu a uvedení střely do rotace, je umístěn mosazný plášť, který je zatlačen do žlábku kolem základny projektilu. Místo mosazného pláště může být na projektil nanesen povlak mědi elektrogalvanickým procesem; to znemožní jakoukoli změnu letu střely kvůli strženému mosaznému plášti.“

Tento vysokorychlostní průbojný projektil, který měl rychlost přesahující 2000 stop/sec (610 m/s) a pronikl dva palce silnou pevnou železnou deskou na 300 yardů, byl nesporný přínos do oblasti munice. Je ironické, že „Nordenfelt byl buď daleko před svou dobou nebo beznadějně za ní.“

Zdroje informací-opět výhradně internet
Obrázek
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

V článku je zmíněn Nordenfelt (původním švédským jménem Nordenfeldt) jako vynikající obchodník. Nu, obchodník on určitě byl, ale kvalit svého obchodního zástupce Basila Zaharoffa rozhodně nedosahoval.
Zaharoff je dodnes takřka mýtickou figurou, a to dost možná proto, že spoustu mýtů si o sobě sám rád vymýšlel. Nepochybně měl značný přesvědčovací talent, protože o sobě například tvrdil, že je ruský generál a lidi mu to věřili - i když mu bylo asi jen 25 let.
Jeho kariéra obchodníka se smrtí začala vcelku nenápadně - v mládí se živil jako istanbulský pasák, později jako sňatkový podvodník, a když mu hrozil kriminál za zpronevěru peněz z obchodu jeho strýce, neváhal se oženit a rozfofrovat věno své ženy za právníky. Když bylo po procesu, klidně ženu opustil a nechal ji v chudobě. Pak získal místo obchodního zástupce u Nordenfelta a začaly mu zlaté časy. Asi čtyřicet let se nenápadně, ale velmi úspěšně vrtal do mezinárodní politiky, bez jeho zbraní se neobešla žádná válka v letech cca 1880-1920. Zastupoval zprvu Nordenfelta, později fúzovanou firmu Nordenfelt-Maxim a nakonec Vickers.
Z jeho nejslavnějších kousků uvedu dva.
- Když tehdy ještě Nordenfeltův konkurent Hiram Maxim prezentoval svůj kulomet na střelbách v Rakousko-Uhersku, měl jeho střelec problém vůbec uvést kulomet do chodu a trefit cíl. Proč? Den předtím jej v hospodě ožral jakýsi nenápadný pán, později identifikovaný právě jako Zaharoff.
- Nordenfelt vymyslel i jakž takž použitelnou ponorku a na Zaharoffovovi bylo, aby ji někde prodal. Zaharoff se rozjel do Řecka a tam provedl promyšlenou kampaň založenou na slevách a korupci v kombinaci se sliby "teď to těm Turkům ukážete!" A - opravdu jednu ponorku prodal. Pak se rozjel do Turecka, tam prohlásil "bacha na Řeky, mají ponorku!" a - Turci koupili ponorky dvě. Jednu na Řeky, druhou na Rusy a kupodivu nikomu nevadilo, že v Turecku neumí nikdo s ponorkami zacházet, a že jen reznou na břehu. Nato se Zaharoff rozjel do Ruska, tam provedl kampaň "bacha na Turky, mají ponorku" a - i Rusko jeden Nordenfeltův křáp koupilo. Ten se však potopil při vlečení někde u Dánska a z dalších kšeftů sešlo. Jinak se dá jen těžko odhadnout, kam všude by Zaharoff ponorky prodal. :D
Zkrátka: Zaharoff to i zásluhou Nordenfeltových kulometů dotáhl z istanbulského pasáka na titul "Sir", rytíře čestné legie a spokojeného monackého rentiéra...

Basil Zaharoff (1849 - 1936)

Obrázek
さようなら。
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 934
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Se jménem Basila Zaharoffa jsem se už setkal, s jeho obchodováním ne. Vida, zase jsem se poučil.
Ony nápady cesťáků ve snaze prodat byly často zarážející. Kdysi jsem narazil na informaci asi tohoto obsahu: jeden Gatlingův obchodní zástupce (pravděpodobně v jižní Americe) nabízel strojní pušku představitelům armády, když začala nějaká tahanice-povstání nebo pohraniční incident. Agent-civil-se údajně osobně dostavil do místa bojů a osobně rozstřílel oddíl nepřátel svého obchodního partnera, aby dokázal kvalitu a účinnost svého zboží.
Obrázek
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Moc pěkné.
Ale u toho Basila Zaharoffa bych řekl, že má nějakého potomka v Rakousku :D

Obrázek

Obrázek

http://www.youtube.com/watch?v=_GQZBGwQ ... r_embedded
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 934
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Destroyman píše:Zaharoff ... o sobě například tvrdil, že je ruský generál a lidi mu to věřili - i když mu bylo asi jen 25 let.
Souček, Rakve útočí (události v roce 1862)
Citace: " ... pravda, tytam byly doby, kdy války přinášely vavříny osmnáctiletým plukovníkům a dvacetiletým generálům ... "
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Jen dodám, že systém Nordenfelt je jakýmsi přechodníkem mezi systémem Gatling, kulomet poháněný ručně klikou, který si roku 1862 nechal patentovat američan Richard Gatlin (1818-1904) a systémem Hirama Stevense Maxima (1840-1916), který v roce 1883 sestrojil již to, co známe jako kulomet.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo“