Lodě pro útok klounem

Moderátoři: jarl, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Lodě pro útok klounem

Příspěvek od kacermiroslav »

Speciální lodě pro útok klounem
- aneb slepá ulička ve vývoji moderních válečných lodí –


ObrázekKloun na lodi HMS Polyphemus

Na úvod je potřeba si vysvětlit dva důležité pojmy a to kloun a taranování.
- Klounje mohutný hrot, který byl umisťován na příď válečných lodí pod čarou ponoru. Jeho úkolem bylo prorazit bok nepřátelské lodi při čelním útoku (taranu).
- Taranování (taran) - je způsob boje spočívající v najetí, respektive úmyslné srážce bojového prostředku s jiným. Taranování se používalo jak na moři, tak ve vzduchu i na souši.



Dne 20.července 1866 se strhla námořní bitva mezi Itálií a Rakousko-Uherskem. Tato bitva je známá jako bitva u Lissy (Visu) a po zbytek celého 19.století ovlivnila konstrukci a vývoj moderních obrněných lodí ve všech loďstvech světa. Rychlost a způsob s jakým šly ke dnu dvě moderní pancéřované italské bitevní lodě ve střetnutí s papírově slabším soupeřem, vedla řadu teoretiků válečného umění ke změnám koncepce vedení námořní bitvy. Taranování nepřátelské lodě se tak mělo stát dle teoretiků zaručeným receptem na vítězství, přesně tak, jak předvedlo Rakousko-Uherské námořnictvo pod vedením admirála Tegetthoffa ve výše uvedené bitvě.

Již ruský admirál A.I.Butakov (*1816 - +1869) se ve své práci „Novyje osnovanija parochodnoj taktiky“zabýval možností využití útoku klounem u pancéřových lodí, pro dosažení rozhodujícího vítězství a zamýšlel se nad efektivitou využití námořního dělostřelectva. Což bylo v té době silně aktuální téma, protože k prudkému nárustu výkonu dělostřelectva došlo až koncem 19.století. Do té doby by se dalo spíše říct, že pancíř vyhrával nad dělostřelectvem.

Také angličtí teoretici v sedmdesátých letech 19.století stanovili nové zásady taktiky pro vedení boje parními válečnými loděmi. I oni podlehli výsledku bitvy u Lissy (1866) a dle jejich názoru bude hlavní roli hrát útok klounem a taranování. Dělostřelectvo mělo přijít ke slovu až v momentě, když bude mít loď poškozenou strojovnu nebo kormidlo a nebude tak moci manévrovat a útočit klounem. V tom případě se počítalo se střelbou z děl na krátkou vzdálenost při vodorovné poloze hlavní. Průběh samotné bitvy se pak měl skládat z jednotlivých útoků na boční partie nepřátelské lodě a následně klounem provést taran. V té době již existující miny a vyvíjená torpéda se měla používat velice opatrně, protože mohla poškodit i vlastní plavidla.

K podobnému názoru jako Angličané, dospěli v osmdesátých letech 19.století i ve Spojených Státech Amerických. Dle jejich předpokladů měla být taktika boje založena na umění správného rozložení svých sil v bojové sestavě a vhodného manévrování v blízkosti nepřítele a útok na boky jeho plavidel klounem. S dělostřelectvem se opět počítalo jako s druhořadým bojovým prostředkem, kterým se provede napadení soupeře, poškodí z části plavidla a poté se samotné střetnutí rozdělí do jednotlivých skupin, které se budou snažit potopit soupeře taranováním. Samozřejmě k této taktice bylo třeba upravit i formaci plavidel a tak ty se formovaly do tvaru čtverců, obdélníků nebo klínů a pak docházelo ke zmenšování mezer mezi plavidly až na minimum.




HMS Polyphemus_Velká Británie_1881
Od teorie je to jen krůček k realizaci. Tak jak námořní velmoci propadali těmto úvahám, byla prováděná i realizace stavby samotných speciálních lodí pro útok klounem. Jako první a nejdál v těchto úvahách byla Velká Británie, a tak se není čemu divit, že právě táto „královna moří“ postavila první loď tohoto nového druhu HMS Polyphemus.

Konstrukční práce na novém typu bojové lodě započali pod vedením konstruktéra Nathaniel Barnaby (*1829 - +1915) a jeho kolegy J.Dunna již počátkem 70.let 19.století. V té době bylo čerstvě zkonstruováno tzv. Whiteheadovo torpédo, což již byla životaschopná zbraň , která si žádala svého uplatnění. Barnaby se svým kolegou tedy navrhli a postavili torpédovou loď HMS Vesuvius (1873), která byla již vybavena touto novou zbraní. Přepracováním projektu HMS Vesuvius v roce 1875 a následně ještě roku 1876 vznikla rychlá torpédová loď jejíž sekundární výzbrojí byl již i kloun. Tato loď se jmenovala HMS Polyphemus.

Zadáním výroby byla pověřená společnost Chatham Dockyard. V roce 1878 byla loď spuštěna na vodu a předána k užívání byla 15.června 1881. Dle stanovených pravidel boje taranováním měla tato loď omezenou dělostřeleckou výzbroj na několik děl ráže 57mm, dále 5x torpédomet a ocelový kloun. Silná torpédová výzbroj vede k tomu, že je v literatuře Polyphemus často zařazován jako torpedoram („ram“ – beranidlo), tedy jako torpédová loď pro útok klounem. Tvar lodi byl válcovitý, na obou koncích byl zašpičatělý a uprostřed vystupoval jen 137 cm nad vodní hladinu.Tento trup byl chráněn pancířem o síle 190mm a to až 183cm pod úroveň hladiny. Pancéř byl kvalitní, ocelový stejně jako 76mm silná paluba. Loď byla poháněna stroji o výkonu 5.500 koní, které dokázali lodi o výtlaku 2.640 t udělit maximální rychlost 17,8 uzlů. Zásoba uhlí byla 200 t, maximálně pak 300 t.

Jak již bylo řečeno, hlavní výzbrojí byla tehdejší novinka a to torpéda. Celkem měla loď pět torpédometů pro torpéda typu Mark II o ráži 355mm. Na palubě jich bylo uskladněno celkem 18 ks. Akční rádius byl 550 m a rychlost 18 uzlů, tudíž jen nepatrně větší, než byla maximální rychlost Polyphema. Výbušná část torpéda se skládala z 26 liber (11,8 kg) střelné bavlny. Další novinkou použitou na této lodi bylo instalování 80 voltových elektrických světel (u starších lodí to bylo 800 voltů) jako na první lodi Jejího veličenstva. Stalo se tak v důsledku smrtelné nehody na palubě lodi HMS Inflexible (1881). Toto se pak stalo pro královské loďstvo standardem od roku 1882.

Cvičení 1885
V roce 1885 se Polyphemus zúčastnil námořního cvičení v Berehavenu. Smyslem cvičení bylo prověření bojové hodnoty lodi, taktika a možnost útoku v Kronštadském přístavu v Rusku, kde hrozilo vypuknutí válečného konfliktu. Napříč kanálem za Berehavenem byly položeny protilodní sítě, malé cvičné miny a obrana byla v plánovaném úseku útoku posílena o kulometnou výzbroj a torpédové čluny. Polyphemus zahájil simulaci útoku dne 30.června. Po dobu jeho dvou minutového nájezdu na chráněný úsek byl pod palbou torpédových člunů, snadno pronikl přes sítě, ale vlečné 5 palcové lano jej zadrželo na místě. I když byla loď silně pancéřována a rychlá, byla v té době již do výzbroje zaváděna nová, rychlopalná děla s větší průraznosti a schopností zasáhnout rychle plující loď a tak bylo cvičení vyhodnoceno jako neúspěšné. V důsledku toho nebyla již žádná loď tohoto druhu objednána. Kariéra této zajímavé lodi byla ukončena dne 7.července 1903, kdy byla prodána do šrotu.

Obrázek Obrázek


TTD HMS Polyphemus (1881)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výtlak: 2.640 t
Plný výtlak:
Délka: 73,2 m
Šířka: 12,2 m
Ponor: 6,1 m
Výzbroj: 6x57 mm, 5x torpédomet
Pohon:
Výkon pohonu: 4.042 kW (5.500 k)
Rychlost: max. 17,8 uzlů – 33 km / h
Posádka: 146 mužů







USS Katahdin_USA_1893
Další zemí, která od teorie útoku klounem přešla k praxi, byly Spojené Státy Americké. Loď byla na vodu spuštěná 4.února1893. Její stavbu provedli Bath Iron Works v Bathu ve státě Maine. Její výrobu sponzorovala slečna Una Soley, dcera Jamese Russella Soleye, asistenta sekretariátu US námořnictva. Do výzbroje byla převzata dne 20.února 1896 jejím velitelem Richardem P. Learym.

Vzhledem ke svému účelu byla loď silně pancéřována. Po vzoru bitevních lodí měla dvojité dno a byla rozdělena vodotěsnými přepážkami na 72 samostatných komor. Vlastní trup pak byl dělen na dalších 30 vodotěsných přepážek. Vzhledem k primární zbraní, tj. klounu, byl přední vaz velice mohutný a byl vyroben z lité oceli. Na něj se pak upevňoval odnímatelný ocelový kloun. Samotná loď pak byla z důvodu slabé dělové výzbroje a vzhledem ke svému užití silně pancéřována. Boční pancíř i paluba byla silná 152mm. I komínové průduchy a ventilační otvory byly chráněny pancířem. Mozek lodi, velitelská věž pak byla chráněná silným 457mm pancířem. Pohon lodi pak zajišťovali čtyři parní kotle vyrábějící páru pro dva trojčinné expanzní stroje umístěné po jednom ve dvou samostatných odděleních. Každý ze strojů pak poháněl jednu ze dvou lodních vrtulí. Maximální výkon strojů byl 3.725 kW a dokázal lodi o výtlaku 2.155 t udělit maximální rychlost 16,1 uzlů. Pro co nejefektivnější použité své hlavní zbraně klounu, dokázal Katahdin zvětšit svůj ponor o 1,8 m díky tomu, že do speciálních nádrží nabíral vodu. Sekundární výzbrojí byla čtyři děla ráže 57mm.

Kariéra této zajímavé lodi byla však velice krátká. Loď byla po celou dobu ukotvena v přístavu New York Harbor, odkud byla v době první inauguraci prezidenta Williama McKonleye odeslána do Norfolku ve Virginii a poté následně byla vyřazena z výzbroje v Philadephii a to 17.dubna 1897. Vzhledem k chystané válce se Španělskem byla opět zařazena do služby a včleněna do Severoatlatické flotily, operující u Atlantického pobřeží mezi Novou Anglii a Norfolkem. Po vyhrané válce, která ukázala cestu vývoje bitevních lodi, byla ze seznamu lodí USA dne 8.října 1898 definitivně vyřazena. Dále byla používaná jako dělostřelecký cíl a jako takový byla v září 1909 palbou potopena u Rappahannock Spit ve Virginii.

Obrázek Obrázek


TTD USS Katahdin (1893)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výtlak: 2.155 t
Plný výtlak: 2.383 t
Délka: 76,42 m
Šířka: 13,23 m
Ponor: 4,6 m
Výzbroj: 4x57 mm
Pohon: 4 kotle, 2 parní stroje s trojitou expanzí, pohánějící 2 lodní šrouby
Výkon pohonu: 3.725 kW (5.068 k)
Rychlost: 16,1 uzlů – 29,8 km / h (cestovní 14 uzlů)
Posádka: 97 mužů


Obrázek




Závěr:
Speciální lodě pro útok klounem se příliš neosvědčila a i teorie v užité této zbraně se časem změnila v závislosti na vývoji palných zbraní a pancéřování a byly jednou ze slepých uliček vývoje. V této specializované podobě byly realizované pouze ve Velké Británii a USA, ale kloun jako možná zbraň u válečných lodí všech námořnictev světa přetrval až do počátku První světové války. Výsledek bitvy u Lisyy z roku 1866 tak ovlivnil vývoj moderních železných bitevních lodí na téměř půl století.



Zdroje:
Válečné lodě (2) – Hynek, Klučina – Naše vojsko 1986
www.hazegray.org
www.battleships-cruisers.co.uk
www.wikipedia.org
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Myslím, že koncem 19.století to zkoušela použít Čína v čínsko-japonské válce, bez úspěchu.
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Myslím, že koncem 19.století to zkoušela použít Čína v čínsko-japonské válce, bez úspěchu.

Nejen Čína, v bitvě u Lepante se naposledy střetly flotily Španělska, papeže a několika italských států s loděmi osmanských turků, byla to posední boj za použití taranování. O pár let později se šp. Armada utkala s flotou Alžběty I. , angličané byli ovšem přizbůsobeni pro moderní dělostřelecké souboje a drtivě zvítězili.
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Nejen Čína, v bitvě u Lepante se naposledy střetly flotily Španělska, papeže a několika italských států s loděmi osmanských turků, byla to posední boj za použití taranování. O pár let později se šp. Armada utkala s flotou Alžběty I. , angličané byli ovšem přizbůsobeni pro moderní dělostřelecké souboje a drtivě zvítězili.
Pár let před bitvou u Lissy CSS taranem potopila fregatu Cumberland, ale proti Monitoru už to bylo celkem na nic.
Lněnička
svobodník
svobodník
Příspěvky: 34
Registrován: 22/7/2006, 22:32

Příspěvek od Lněnička »

Czarnian píše:Nejen Pár let před bitvou u Lissy CSS taranem potopila fregatu Cumberland, ale proti Monitoru už to bylo celkem na nic.
Tím CSS myslíte CSS Virginia (dříve USS Merrimac)? Pokud mě neklame paměť, tak souboj obou lodí skončil nerozhodně, žádná nebyla svého soupeře schopná vážně poškodit.
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Tím CSS myslíte CSS Virginia (dříve USS Merrimac)? Pokud mě neklame paměť, tak souboj obou lodí skončil nerozhodně, žádná nebyla svého soupeře schopná vážně poškodit.
Jo, to je ona, nějak mi tam vypadlo to Virginia. Souboj sice skončil nerozhodně, ale jižani neprorazili blokádu, takže celkově to spíš znamenalo vítězství pro sever.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Czarnian píše:Myslím, že koncem 19.století to zkoušela použít Čína v čínsko-japonské válce, bez úspěchu.
Ano...Čínské loďstvo se roku 1894 v bitvě na řece Jalu pokoušelo o taranování celou svou flotilou, ale lépe manévrující Japonské loďstvo je dokázalo na hlavu porazit. Kloun jako takový byl ještě součástí i tak zlomového lodě (all big gun) jakou byl Dreadnought (1906). Jinak o bitvě na řece Jalu více ZDE

Taranování se po mnoha staletích v druhé polovině 19.století prakticky, až na vyjímky, vytratilo. Ovšem jedno z nejznámějších taranování v moderní době, byl útok torpédoborce HMS Glowworm v dubnu 1940 na těžký německý křižník Admirál Hipper.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

smazáno autorem. :eek:
Naposledy upravil(a) Destroyman dne 21/2/2011, 17:51, celkem upraveno 1 x.
さようなら。
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Kloun má nevýhody ani ne tak v tom že by to loď prodražilo, mimo zpevněné konstrukce přídě, jde hlavně o to že dle velikosti klouny se výrazně zhoršuje manévrovací schopnost lodě.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Destroyman píše:Mno nevím, moc se mi to nezdá. Teda ne, že by nesouhlasila fakta, ale tvrdit, že Bitva u Visu ovlivnila stavbu lodí na dalších padesát let – to se mi zdá kapánek přehnaný… Vždyť kloun a taran znali již staří Féničané (aby ne, kanóny nebyly a šípama loď nepotopíš).
Ano, je pravda, že klouny na lodích měli již staří Féničané a byly používáný téměř po celou dobu až do WW1. Nicméně je rozdíl v konstrukci lodí před rokem 1860, kdy byla postavena první pancéřová loď na světě. Od tohoto data se obecně počítá výstavba moderních lodí. A právě vývoj těchto moderních, celoocelových (železných) lodí byl silně ovlivněn výsledkem bitvy u Visu v roce 1866. Jde i o to, že před rokem 1860 byl docela problém potopit lod jen dělostřelbou. Takže platilo, že nad dělama vítězil pancíř. V druhé půlce 19.stol. však se tento rozdíl začal stírat, až nakonec prudký nárust výkonu dělostřelectva odsunul taranování do historie (samozřejmě až na občasné vyjímky).
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Cassius Chaerea píše:Kloun má nevýhody ani ne tak v tom že by to loď prodražilo, mimo zpevněné konstrukce přídě, jde hlavně o to že dle velikosti klouny se výrazně zhoršuje manévrovací schopnost lodě.
Ano....a často docházelo k zalévání přední paluby vodou při rozbouřeném moří a vyšší rychlosti plavby.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

smazáno autorem. :eek:
Naposledy upravil(a) Destroyman dne 21/2/2011, 17:51, celkem upraveno 2 x.
さようなら。
1911
četař
četař
Příspěvky: 70
Registrován: 7/5/2008, 11:53

Příspěvek od 1911 »

dik za super clanok!

mam rad tieto verneovske lode z prelomu storoci... taka americko spanielska vojan... o boli krasne kusy, detto rusi vs. japonci. O tarane na lodiach som samozrejme vedel, co ma ale prekvapilo - ze boli lode stavane specialne na taranovanie... vzdy som si myslel ze to bola len doplnkova taktika
nejsem novacek, kdysi jsem tu byl "znam" jako "sketch"....:-)
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

to 1911 "Sketch",
tak těchto verneovských lahůdek tu najdeš víc. Taky je mám moc rád:-) třeba dělo z roku 1918 s dostřelem 130 km, nebo vzdušné torpédo, takový předchůdce V1 z roku 1915, ponorka s dělem ráže 305mm (tyto najdeš na Palbě). Dál se mi třeba líbí letadlo z WW1 z s dělem ráže 100 až 120mm, první torpéda, drátem řízené střely z WW1, barbetové bitevní lodě z pol. 19.století....atd. Snad se mi toho časem podaří napsat více o těchto technických "zázracích". Jinak americko-španělská válka je taky v plánu...a to bitva u Santiaga a na Filipínách.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Co se klounu samotného týče, tak samozřejmě je znám jak psal Destroyman od starověku a byl hojně využíván až do počátku 20.století.

Krásným příkladem válečné lodě, která sice nebyla na útok klounem specializovaná, ale přesto měla kloun, který byl ještě mohutnější než lodě pro tento druh boje speciálně stavěné (viz. text výše). Jedná se například o francouzské pancéřové křižníky třídy DUPUY DE LÔME (1890), třídy AMIRAL CHARNER (1892), POTHUAU (1895)....atd.

AMIRAL CHARNER (postaveny tři lodě ve třídě)
* výtlak: 4.680 t (standard)
* rozměry: 106x14m ponor 6m
* výzbroj: 2x193mm, 6x140mm
* rychlost: 19 uzlů
* posádka: 393 mužů

Obrázek Amiral Charner

Obrázek Latouche Tréville
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Jen taková perlička na okraj. Aktuálně synovi čtu 20.000 mil pod mořem (Jules Verne), a tam jsem se v úvodu dočetl o popisu a účelu zubu narvala, kterého autor přirovnává k americkým lodím typu "rams".
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“