Cover:
Argonante, ten vpád z boku vypadá dosti beznadějne, ale to, co píšeš poté -- o té zoufalé rotě na 7km proti 600 tankům -- se zdá býti mimo mísu.
Jak dodělávám A-10, musel jsem se totiž trochu přivzdělat do konceptu AirLand Battle, který v doktríně US. Army a v podobné podobě i u Britů nahradil plány střetu a ústupu, prevalentní do té doby.
Potíž všech těchto debat je, že se minimálně čte a hodně píše. Necítím se být nějakým velkým vojenským machrem, ale Air Land Battle byla jedna z prvních věcí, na kterou jsem v tomto problému narazil a hovořím o ní přesně odtud:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=299&t=5975
kde je v kapitole III tento vynález představen, včetně jednoho z hlavních autorů, původem tankisty, sloužícího v Kasselu, a hlavně vyložen smysl.
Jedno z mých největších životních překvapení v této oblasti je, že věci, co mne coby totálního mantáka napadaly v r. 1988 v Žatci, napadaly taky nějaké generály NATO o milion hvězdiček výš a nejméně o deset let dříve, v případě Izraelců spíš o patnáct. A už v té úvodní přestřelce s Pátračem se ukázalo, že jsou i jiné způsoby boje s tankem, než dualita
zakopaná obrana/koncentrovaný útok. A že to, na co přišel Don Starry a vtělil to do služebního předpisu, objevili Rusové postupně taky, protože měli před očima stejný Izraelský vzor, a nakonec z toho pošel ten Operační plán ČSLA 1986, o kterém, Plho, již delší dobu hovoříme.
No, a s ohledem na to, co obnáší taková
aktivní obrana v duchu Air Land Battle, je celkem jasné,
jak k tomu musí být rozmístěny jednotky; v kompaktnějších celcích, ne moc daleko od bojiště, ale v dostupné vzdálenosti za ním, právě, jako by se tam stavěla záloha. Protože ono to vlastně nic jiného než protiútok zálohy není.
Prohledal jsem tedy reálné dislokace, které ve všech těch klíčových postech maniakálně uvádím, a jsou z Mirkova seznamu jednotek NATO za rok 1989, který lze najít přes ohavný článek na Britských listech
http://www.blisty.cz/art/72002.html
Kdybych našel třeba tři divize kolem Regensburgu, řeknu, že to je jasná aktivní obrana, která se vyhrne někam na levé nebo pravé křídlo ČSLA, fakt těžko říci, a to je právě ten problém. Přesně tak jsou třeba postavené ty americké divize v Ansbachu, ve Wiesbadenu a Frankfurtu. Mohou se třeba všechny nahrnout na 8.Ga a nadělat jí vrásky.
Naoppak u 4. divize Bundeswehru v Regensburgu a 1. horské divize v GaPa, jsem přesně popsal dislokace, a doporučil všem, aby si je na mapě našli v tomto
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=299 ... &start=200 příspěvku, leč málokdo tak opravdu učinil. A kdyby učinil, zjistil by, že jsou prostě jednotky roztahané po malých celcích na hranici. Pravím proto, že to nic jiného není, nežli budoucí zakopaná obrana – ono se s tím totiž nic moc jiného dělat nedá.
Proč se Bundeswehr rozhodl dlabat na AirLand battle alespoň zčásti, to se mohu dohadovat; ale ona celá ta obrana je takový podivný kočkopes, právě jak píšeš dál s vrtulníky a A-10. Jak pravíš, USA a Britové zřejmě vsadili na Air Land battle a aktivní obranu. Bundeswehr tak učinil jen částečně. Čísla zakopané obrany Bundeswehru vycházejí skutečně takto absurdně; můžeš přepočítat. V tomto úseku prostě nechali dvě divize na 200 kilometrů a víc ani chlup. Je-li to mimo mísu, těžko říci; ale víc vojáků tam nedali. Zakopaná obrana tohoto typu s omezenými silami je zoufalost, ale já si ji nevymyslel; takto si to postavili imperialisti z Bundeswehru. A ty aktivněji postavené síly jsou prostě moc daleko, aby mohli čímkoli pomáhat.
Takže opravdovou aktivní obranu i 4. a 1. divizí Bundeswehru by bylo nutno začít masovým úprkem vzad od hranic, což pochybuji, že by nějakou úžasnou výhodu přineslo. Prostě se to skoro nedá udělat.
Armáda v ní deklarovala, že vzdor drtivé početní převaze Sovětů bude s novou doktrínou, špičkovým výcvikem a novými zbraněmi -- tj. právě s Abramsy, Bradley a Apachi -- schopna sovětský útok zastavit skrze kombinaci dobře koordinovaných vzdušných a pozemních úderů
.
Ano, a to právě nazývám králíky z klobouku a černokněžnictvím; chůze na nesmírně tenkém laně, která skončí buď triumfem nebo ohavným držkopádem.
Neboť Air Land Battle není nic principiálně neporazitelného, je to prostě způsob boje, který funguje zejména, když o něm nepřítel neví a nepočítá s ním. Potíž je v tom, že celý plán ČSLA pracuje s přesně stejnými předpoklady a taktikami, jen s dost ošklivou převahou navíc. Plán je postaven přesně tak, že reaguje na změny, které udělali na Západě v souvislosti s novou taktikou. Místy dělá dokonce to samé.
Bitevní linie měla být podle AirLand Battle neostře ohraničená: namísto čáry styku nepřátelských armád se mělo bojovat v řadě menších bitev, nejen na přirozené čáře dotyku tam, kam dojedou tanky, ale i v týlu obou stran:
Opět viz Překvapení, kapitola o základních principech –
pokud se k tobě nepřítel hrne všemi směry dost rychle, bere prostor pro manévrování. Ať je divize aktivní, jak chce, nakonec se někde objeví, zakousne se do boje a začne jí hrozit obklíčení. A pak už jaksi úplně chybí.
Druhá potíž je, že aktivní obrana je vždycky výběr mezi různými zly; pokud se vydají Američani napadnout ČSLA, utečou jim Rusové a obráceně.
nejenže USA počítaly se sovětskými Operačně-Manévrovacími Skupinami, ale armáda se v podobném duchu holedbala, že pokud se objeví mezera v sovětské frontové PVO, míní tímto "průlomem" poslat své Apache "jako kavalerii" a bleskově udeřit na cíle v týlu "Rudých".
Ač je to zjevné chvástání, tohle by se jim kupodivu podařit mohlo, a docela snadno – vrtulník se totiž tankem blbě chytá a tanky netvoří neprostupnou zeď i ve vzduchu. Souhlasím s nápadem, že by takový Apache ulovil daleko nejvíc obětí právě v týlu, kdyby si odchytil nějaký vlak s tanky na něm. Opět ovšem s výběrem – buď bude honit tanky v týlu, nebo na čele postupu; obojí asi těžko stíhá.
A jedna z těchto iniciativ, konaných v letech 1984-85, oznámila, že A-10 by měly být nahrazeny jiným strojem, protože armáda nově nepotřebuje přímou vzdušnou podporu ani zdaleka tolik, jako potřebuje údery do týla nepřítele.
Přijde mi to další nedotažený nápad; kdyby bylo v Německu a okolí 2000 letadel A-10, nebo 2000 vrtulníků, pak jo, je jasné, že to může vpád 17.000 tanků zatraceně zkomplikovat, ne-li zastavit. Nebo alespoň 1000 toho a 1000 onoho. Osobně mi připadá oboje hodně dobré, letadlo i vrtulník. Jenže je toho hodně málo.
Příslušníci britské RAF, která pro malé počty svých strojů přímou vzdušnou podporu dávno vzdalo a soustředila se na údery do týla nepřítele, velebili svou doktrínu s tím, že nepřítele mnohem více poškodí údery na týlo, než CAS, okusující frontové jednotky.
Ono by se to mohlo snadno zvrtnout na závod, kdo dřív zničí soupeřův týl; a nejnebezpečnější profesi by měl Pátrač.
Prostě, to, co jsi tu popisoval jako zoufalý boj o přežití jedné divize Bundeswehřích Leopardů -- tj. agilní, manévrový boj s napadáním nepřátel skrze velkou koncentraci sil NATO, provádějících údery "udeř a uteč", zatímco okolo proudí divize VS -- bylo v AirLand Battle povýšeno na oficiální doktrínu všech jednotek US. Army.
No, na daném úseku zbude prostě jedna osamělá divize Bundeswehru v krajině. Na to, jestli bude její boj proti dvěma armádám s možná až deseti divizemi
oficiální, vítězný nebo zoufalý, to nechám na úvaze ctěnému čtenáři. Já jen, jakožto úplný manták, bych snad raději šoupnul tu divizi tak dopředu, aby mohla přijet na pomoc té obraně, a nebo šoupnul dozadu všechno a postavil tam ještě tři divize další. A popotáhl dopředu i ty Francouze, kteří se skrývají nejen na Rýně, ale i na takových úžasných adresách, jako Montpellier nebo Saumur. Ale, nebudu učit staré vlky kousat, jistě to ví nejlépe, jak tu bylo řečeno. 1:7, žádný problém.
Tankům NATO měly dělat vzdušnou podporu jenom vrtulníky a A-10, které se pro představy "reformátorů" z kliky AirLand Battle jevily jako zastaralé.
No, jak ukazuje reálný rozbor scény, i se zastaralým tankem lze napáchat úžasné škody, když se najde vhodný soupeř, a zastaralý vrtulník může být ten samý případ. V T-55 by mi určitě dělal starosti velké. Vlastně možná až úplně největší.