Tady jsem u konkurence našel krátký popis a obrázky:Pátrač píše: Kdyby někdo měl obrázek, budu nadšený.
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/10791
http://www.army-guide.com/eng/product2813.html
Snad to nevadí?
Tady jsem u konkurence našel krátký popis a obrázky:Pátrač píše: Kdyby někdo měl obrázek, budu nadšený.
pokud je mi známo, tak tank T-62 nebyl nikdy zaveden do výzbroje ČSLA, byť byl v ČSSR licenčně vyráběn.Pátrač píše: Na masové vyzbrojování staých tanků bylo již pozdě. Jelikož v nové době snižování počtů těžké výzbroje byly jako první zastarávající T-55 všech verzí a T-62.
Přesně. Tohle byl ten problém. Každého, i blba, totiž hned napadlo, že "čára obrany na úrovni Mnichova, které dosáhneme třetí den" je protimluv.Pátrač píše:Osobně jsem hluboce přesvědčen že v případě - byť krajně nepravděpodobného - napadení naší země by s morálkou vojáků nebyl problém. V případě obráceném - my pro nic a za nic napadeneme druhou stranu, bych měl možná problém i s morálkou svojí.
Na druhou stranu je internet plný i bojovníků proti imperialismu, kteří to stejnou neznalostí nebo selektivní pamětí zcela vyvažují. A je zcela jedno, jestli je jim 25 nebo 50. Takže tady si obě strany nemají co vyčítat.Pátrač píše:Dnes je internet plný bojovníků proti socialismu, a nejlépe všechno vědí ti, co jim je kolem 25 let. Ti mají ve všem jasno. Přitom vědí úplný ho--no.
Možná, ale já se spíš setkávám se staršími zatrpklými páprdy, kteří ani zaboha nepřipustí, že už nemá smysl se dívat na bývalý režim s pěnou kolem huby.Dnes je internet plný bojovníků proti socialismu, a nejlépe všechno vědí ti, co jim je kolem 25 let.
Tady jde o okolnosti. Ani obrana není zaručeným receptem na vysokou morálku. Stačí, když nepřítel nebude hromadně věšet tvoje ženy, děti a domy, Ostrava nezazáří jaderným sluncem atd. a celou situaci také můžeš vidět jinak. Řekl bych, že je rozdíl Rus v roce 1941 a nebo v roce 1942/43...a takových příkladů je XXX v různých variacích. K zarputilé obraně potřebuješ vysokou morálku/víru ve vlastní věc nebo nějaký osobní důvod (vybombardovali ti domov), případně obojí. Když tohle kulhá, tak kulhá i tvoje odhodlání/výkonnost. Pokud tvá armáda zaujme postoj "mouchy snězte si mě, hlavně mě do ničeho netahejte", tak jseš zpravidla v loji...pokud se z nepřítele následně nevyklube takový hajzl, že je třeba proti němu bojovat, volky nevolky.skelet píše:Polare ono je to přesně o tom co napsal Pátrač a jiní. Něco jiného by bylo, kdyby to rozjela VS a něco jiného NATO. Pokud by to rozjela VS, tak se 2x nepřetrhnu (dezerce by byla zřejmě mimo kvůli obavám o rodinu). Pokud by to rozjelo NATO a moje Ostrava zazářila jasem tisíce sluncí (což NATO v plánu mělo), tak bych soudruhy kapitalisty podřezával hlava nehlava.
Potvrzujete moje obavy, že Rusové dislokovaní u nás by s vysokou pravděpodobností bojovali, kdyby vypukla válka. Což je depresivní zjištění, protože na nich narozdíl od nás záleželo. Mohli válku vyhrát i bez nás.byli to mlaďoši jako my, ani chudáci netušili, že u nás jsou za "okupanty", a že doslova každý, s kým mluvili, opakuje mantru "jednoho krásného dne vás nakopem do prdele a přidáme se k Západu".
Nikoli, jak se ukáže z dalších dílů, měla nést tak 2/5 sil Bundeswehru, 1/5 Rusové a zbylé 2/5 soudruzi z NDR.že celú ťarchu bojov s Bundeswehrom mala niesť ČSLA
To podepsal v tom smyslu, že počítám zejména s možností našeho útoku. Bránili by svoji zemi, my bychom byli v nesmyslné válce, na které nemáme zájem. Oni by neměli kam utéct. To význam má určitě.Dovolím si tvrdit, že minimálně morálka tamějších branců by byla v případě války na vyšší úrovni.
A hlavně o celý komplex komunikace v rámci velení a řízení.
Morální stav se IMHO odvíjí především od motivace bojovat. Strach je silný motiv, ale funguje jen po jistou mez.Morálny stav jednotky v prvom rade závisi v prvom rade od veliteľa.
Podle toho, co jsme z letiště v Žatci zahlédl a slyšel, tak naprosto. Chytří lidí, odborně zdatní, fandové do řemesla. Všichni záklaďáci mohli jen zbožně zírat.Jelikož jsem sloužil u letectva a to byla i pro zákláďáky úplně jiná vojna.
V tomhle taky nemám jasno. Žádnou štábní krysu vysokého levelu neznám. Asi to byla směs všeho možného, jako jinde; něco mohli být prostě nadšenci do strategie a válčení, bez uvědomování si důsledků toho, co vlastně dělají; ale něco také političtí kariéristi, na jejichž charakter bych moc nesázel.pořád mám tendenci vidět generální štáby jednotlivých armád i koalic na obou stranách jako pragmatiky, kteří si svoje jedy vymlátili v zemích třetího světa.
Tak, přesně. Takže v tomhle je kupodivu naprostá shoda. A právě proto řeším náš útok; protože mne zneklidňuje. Co bych, sakra, dělal?v případě - byť krajně nepravděpodobného - napadení naší země by s morálkou vojáků nebyl problém. V případě obráceném - my pro nic a za nic napadeneme druhou stranu, bych měl možná problém i s morálkou svojí.
Tohle přesně jsem si myslel asi tak do tohoto měsíce. Družice, které vidí každý tank a pomalu každého maníka. Špioni, pozorovací letadla, odposlechy.nikdo nebyl, od konce 60. let, schopen zahájit bojové operace skrytě. SSSR a USA se úspěšně špehovaly na každém kroku. Pokud některá strana v Evropě chystala jen cvičení divizní velikosti, druhá to věděla během několika málo hodin a okamžitě činila příslušná protiopatření.