Malé pěší / střelecké jednotky naší armády ( do stupně rota ) od roku 1945 do roku 1958 Jedná se o doplnění článku Pátrače, aby tímto bylo pokryto celé poválečné období. Rozdělil jsem článek do dvou částí : .
Zbraně a obrněná technika .
TTD jsem neuváděl, na Palbě jich byla většina již dostatečně popsána, v případě zájmu doplním. Zbraně nově zaváděné jsou již popsány ve zmiňovaném článku, zde uvedené zbraně byly až na výjimky postupně vyřazovány v průběhu 1. poloviny 50. let, případně uskladňovány pro mobilizační potřebu. V roce 1954 bylo ve výzbroji střeleckého vojska 10 typů ručních zbraní, počínaje pistolí a konče tarasnicí T – 21, již většinou sovětského a československého původu. Je nutno zdůraznit, že ČSR a její armáda měla v rámci Varšavské smlouvy zvláštní postavení, neboť dokázala vyvinout a zavést československé typy zbraní, nejvíce se to projevilo právě v ručních zbraních, dále v obrněných transportérech, raketometech a dělostřelectvu.
Procentuální původ pěchotních zbraní v roce 1945 a jejich počty:
Původ................pistole...samopaly....pušky......LK.....TK.....PT pušky
73 % německé....3914.......25162......244322...celk. 23162......nula
16 % sovětské....8454.......19232.......54274...3852....1185.....1983
9 % předmnichovská čs. a 2 % ostatní
----Počty pěchotních zbraní k 1. únoru 1949
samopaly.....LK.........TK.........pancéřovky
66457........19500....2752.........1381
Typy jednotlivých druhů zbraní:
**Pistole : 7,62 mm vz. 33S ( TT ), 7,65 mm vz. 27 ( ČZ ), 9 mm vz. 24 ( ČZ ), 9 mm vz. 38N ( Walther )
**Samopaly : 7,62 mm vz. 41S ( PPŠ – 41 ), 7,62 mm vz. 43S ( PPS-43 ), 9 mm vz. 38N a 40N, 9 mm vz. 38/42 It ( Beretta ) .
**Pušky : Zařadil jsem zde i německou útočnou pušku na náboj 7,92 x 33 vz. 44N vzhledem k použitému náboji, 7,92 mm vz. 24 ( čs ), 7,92 vz. 98k N, 7,62 mm vz. 91/30 S, 7,62 mm vz. 44S, 7,92 mm vz. 43N ( samonabíjecí )
**Lehké kulomety : 7,92 mm vz. 26, 7,62 mm Děkťarev, 7,92 mm vz. 34N
**Těžké kulomety : 7,92 mm vz. 37, 7,92 vz. 24 „Š“, 7,62 mm vz. 10S Maxim
**Pancéřovky: kořistní typ 60N ( panzerfaust ), kořistní typ 44N ( panzerschreck ) Obě zůstaly většinou ve skladech z důvodu nedostatečné spolehlivosti válečné výroby. Pancérovka P 27
**Tarasnice : jediný typ Tarasnice vz 21
**Minomety : 50 mm 38S a 41S, počet v roce 1948 – 252, hmotnost miny 0,85 kg, hm. M v bojové poloze 10 kg, úsťová rychlost 97 m/s, dostřel 800 m, rychlost střelby 15 – 30 ran/min, 50 mm ( dvoupalcový ) britský Mk I ve výzbroji čs. obrněné brigády ( GB ) počet nezjištěn, hmotnost třtrh. miny 1 kg, hmotnost M v bojové poloze 4,8 kg, dostřel 500 yardů ( 457 m ), rychlost střelby 8 ran/min.
**Obrněné transportéry ---Universal ( Bren Carrier ) hmotnost 3,75 t, výkon motoru 63 kW, pancéřování 8 – 11 mm, nejvyšší rychlost 48 km/h, jízdní dosah 200 – 250 km, osádka 4 – 5, výzbroj – 1 x kulomet 7,7 mm.
---polopásové OPp 3t N ( něm. HK k1 6 P ) hmotnost 8,4 t, výkon motoru 74 kW, pancéřování 7 – 12 mm, maximální rychlost 52 km/h, jízdní dosah 180 km v terénu, osádka 2 + 10, výzbroj – 2 x kulomet 7,92 mm.
---polopásový M 3 Halftrack ( USA ) výkon motoru 11 kW, pancéřování 6 – 12 mm, maximální rychlost 72 km/h, jízdní dosah 280 – 320 km, posádka 3 + 10, výzbroj 12,7 mm velkorážný kulomet za kabinou, další 2 x 7,92 mm na čepech na okrajích korby
Vlastní organizační složení
**Po květnu 1945
----družstvo 9 příslušníků ve složení velitel družstva a jeho zástupce-miřič z lehkého kulometu, kteří měli být poddůstojníci. Družstvo dotvářel jeden vojín-střelec a šest vojínů-úderníků .
----pěší četu tvořila čtyři družstva a velitel čety (důstojník), zástupce velitele čety (poddůstojník) a dva odstřelovači (příslušníci mužstva), celkový počet 40 mužů. Část úderníků měla být vyzbrojena samopaly .
----četa automatčíků : složení bylo obdobné jako v případě pěších čet, pouze jeho příslušníci se místo střelců a úderníků nazývali automatčíci a byli vyzbrojeni pouze samopaly.
----pěší rota se v této době měla skládat z jedné čety automatčíků (1.) a dvou pěších čet (2. a 3.), minometné čety s 2 minomety 50mm (7 osob), kulometné čety s 2 těžkými kulomety (11 osob), zdravotní hlídky (5 osob) a velení roty (velitel, výkonný rotmistr, účetní rotmistr a dva odstřelovači), celkem 148 osob.
**Říjen 1947 Pokus o „odlehčení“ roty : čety o 3 družstvech a přesun těžkých podpůrných zbraní na stupeň prapor
----pěší družstvo 9 vojáků disponovalo lehkým kulometem
----pěší četa v síle tří družstev
----pěší rota : tři pěší čety a pomocné družstvo. Samopalníci (dříve automatčíci) byli soustředěni v samopalné četě přímo podřízené veliteli praporu. Počet osob v pěší rotě je uváděn: čtyři důstojníci, 2 rotmistři, 3 délesloužící poddůstojníci a 88 vojáků presenční služby, celkem 97 osob.
**V 50. letech
----pěší družstvo 9 osob : velitel (četař), střelec z lehkého kulometu (svobodník), nabíječ (vojín), tzv. výtečný střelec (vojín), jeden úderník vyzbrojený samopalem (vojín) a čtyři úderníci vyzbrojení puškou (vojíni).
----pěší četa : velitel (nadporučík) a jeden odstřelovač, tři pěší družstva, celkem 29 osob.
----pěší rota : velitel roty (kapitán) s tzv. staršinou (poddůstojník), tj. bývalým výkonným rotmistrem a pozdějším výkonným praporčíkem, tři pěší čety, kulometná četa (disponovala dvěmi těžkými kulomety).
----mechanizovaná družstva a čety v letech 1951 až 1958 byly v podstatě obdobná. Od svých "pěších" protějšků se lišily pouze přidělením obrněné nebo automobilní techniky ke své přepravě.
----V roce 1954 došlo k přejmenování pěších jednotek na střelecké.
----Po zavedení tarasnic reorganizace kulometné čety na četu doprovodných zbraní : dr TK Gorjunov – 2 kulomety a družstvo tarasnicové – 2 T 21.
Organizaci od přelomu 50. a 60. let popsal již Pátrač.
Zdroje :
Vojenské dějiny Československa V. díl, Naše vojsko 1988 .
časopisy Střelecká revue, ATOM, ATM, ATMilitaria, Bojová příprava
Československé vojenství, Pavel Minařík