Služba PHM V ČSLA V 80 letech 20. století část III.

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Služba PHM V ČSLA V 80 letech 20. století část III.

Příspěvek od Pátrač »

POTRUBNÍ DOPRAVA PHM V ČSLA
Obrázek

Použití dopravy tekutin na bojiště nebo do jeho blízkosti není ve dvacátém stolení nic nového. Abych to doložil, uvedu pár příkladů, tedy tři.

Příklad první:
V roce 1916 vznikl v Egyptě vojenský soubor nazvaný Egyptský expediční sbor. Byl složen z jednotek pocházejících z Velké Británie a zemí Commonwealtu včetně mnoha veteránů nepovedené operace na poloostrově Galipoli. Tomuto sboru v té době vele generál Archibald Murray. Ten se rozhlédl po budoucím válčišti a pochopil že ho nečeká lehká válka. Když zahájil metodický pohyb přes Sinajský poloostrov dal na logistiku velký důraz. Jako hlavní prvky pak byly :

- železnice o standardním rozchodu která začínala v Al Kantára u Suezského průplavu. Její stavba pokračovala tempem 80 kilometrů za měsíc a směřoval směrem na východ napříč celou Sinaí. Čelní jednotky zajišťoval před čelem železnice spolehlivý Velbloudí dopravní sbor

- vodovod. To byla stavba, která v oblasti neměla obdoby. Měl přečerpávací stanice, vyrovnávací kapacity a vodárenské věže. Jeho součástí byla i pohyblivá nádrž na 2 450 000 litrů vody. Vodovod měl denní kapacitu asi 150 000 litrů vody. Bylo to pozoruhodné technické dílo.

Příklad druhý
V roce 1944 při vylodění spojenců v Normandii bylo naplánováno položit potrubí na přepravu pohonných hmot z Anglie do Cherbourgu a později do Boulogne. Projekt se jmenoval Pipe-Lines Under The Ocean, což vytvořilo kódový název PLUTO. V rozhodujícím období přes něj údajně proudilo 365 000 litů pohonných hmot denně.

Příklad třetí
I na druhé straně Evropy se děly podobné věci. Rudá armáda budovala v týlu svých frontových pásem linky potrubní dopravy pro čerpání pohonných hmot – byly méně výkonné – podle dostupných informací šlo o denní průtoky kolem 80 až 100 000 litrů PHM. Ale třeba Běloruský front měl v den zahájení operace Bagration k dispozici 3 takové linky, které končily na úrovni týlových zařízení armád.

Historický exkurz máme za sebou, nyní se vrátíme k nám domů.

Historie naší potrubní dopravy PHM se začala psát někdy v 60. letech. Byl to prvek, který měl zajistit dostatečný přísun nezbytných PH k linii operačních týlových útvarů a zařízení při masivní ofenzivní operaci podle tehdejších operačních plánů které v té době byly zpracovávány.
Byla založena v první fázi na materiálu sovětského původu. Později do ní by zařazeny dílce a agregáty české výroby a když bylo plánováno nahrazení soupravy PMT 100 za soupravu o větší světlosti PMT 150 byl už celá vyvinuta a vyrobena silami našeho průmyslu.

Potrubní doprava byla zajímavá záležitost. Sloužili u ní dva moji spolužáci. Jeden z nich se mnou vystudoval VSOŠ v Žilině, obor PHM a druhy VVŠ PV LS/ fakulta TTZ, obor PHM. Oba jsem potkal najednou v Kadani, když byl v roce 1993 jejich prapor potrubní dopravy rušen jako nebezpečný ofenzivní prvek, naší novou armádou nevyužitelný a já u nich pro můj mateřský útvar - 51. letištní prapor v Prostějově přebíral 3 kusy CA T815 CAP 18 k uložení do NZ.

Léta jsem je neviděl a jejich nadšený pozdrav „ Ahoj trubko!! Chceš pohladit po přírubě?“ slyším ještě dnes, když to tady píšu. No ale necháme nostalgických vzpomínek.

Dáme se do práce. Než se dostaneme k technickým věcem podíváme se na první kapitolu tohoto tématu a to je

A/ HYDRAULICKÝ VÝPOČET POLNÍHO DÁLKOVÉHO POTRUBÍ

Tento výpočet je základní krok, který musí plánovací skupina realizovat před samotným zahájením rozvozu potrubního materiálu a zahájením výstavby. Tento výpočet dodá tyto informace:
- zjištění zrát energie čerpané kapaliny v potrubí
- počet čerpacích soustrojí

Pro jeho výpočet potřebujeme znát tato východiska:

- průměrnou denní teplotu
- kinematická viskozita čerpané kapaliny
- měrná hmotnost – hustota

Tyto - tedy druhé dvě veličiny byly stanoveny jako základní takto:

BA měl hustotu 710 kg .m-3 a kinematickou viskozitu neměl stanovenu, pro výpočet se uvažoval hodnota 1 mm2 . s-1

NM měla hustotu 800 až 830 kg .m-3 a kinematickou viskozitu měl stanovenu na 2,3 až 3,5 mm2 . s-1

PL měl hustotu 775 kg .m-3 a kinematickou viskozitu měl stanovenu na 1,3 mm2 . s-1

- druh přepravované kapaliny
- požadovaný objem čerpané kapaliny za jednotku času
- výškový profil trasy neboli koeficient terénu. Ten byl v té době stanoven takto:

rovinatý terén 1,02 až 1,03
středně zvlněný terén 1,03 až 1,035
silně zvlněný terén 1,035 až 1,2
horský terén 1,2 až 1,35

Nyní když známe východiska dáme se postupně do vzorcování tak, aby nakonec vypadly ty správné závěry.

Průřezová rychlost toku kapaliny se vypočítává podle vzorce:
v = Q / S výsledek je uveden v [ m.s-1]

Q - objemový průtok PH [m3 . s-1]
S - průtočný průřez [m2]

Charakteristika proudění – Reynoldsovo číslo se vypočítává podle vzorce:
Re = (v.D) / vk;

v - průřezová rychlost [m.s-1]
D - vnitřní průměr potrubí [m]
vk;- kinematická viskozita [m.s-1] pokud by vyšlo:

Re menší než 2320 šlo o laminární proudění, tedy proudění bez velkých vnitřních třecích ztrát mezi vrstvami proudící kapaliny
Re větší 2320 šlo o proudění turbulentní tedy proudění s velkými vnitřními třecími ztrátami

Pomocí Reynoldsova čísla určíme součinitel ztráty třením podle vzorce:

Pro laminární proudění: λ = 64/Re

Pro turbulentní proudění: λ = 0,22 / Re 0,311

Pro podmínky potrubní dopravy se vždy uvažovalo s výpočtem podle druhého vzorce, empiricky je zjištěno že v soupravě polního dálkového potrubí vždy šlo o turbulentní proudění.

Ztráta třením - jeden z nejdůležitějších výpočtů vůbec, se počítal podle vzorce:
zt = λ . (l / D) . (v2/2g) [m] nebo na jeden kilometr pak λ . (1000 / D) . (v2 / 2g)[m]

λ – součinitel ztráty třením
D- vnitřní průměr potrubí [m2]
l – délka potrubí [m]
v - průřezová rychlost [m.s-1]
g – tíhové zrychlení [m.s-2]

Celková ztráta třením se počítala podle vzorce:
[color=#]Zt = zt . L . K [/color][m]

zt – ztráta na jeden kilometr potrubí [m]
L – délka potrubí [m]
K – koeficient terénu

Ztrátová výška se vypočítala podle vzorce:
Z = Zt + (zvg – zsg) [m]

Z - ztrátová výška [m]
Zt - celková ztráta třením [m]
zvg - geodetická výška konce polního dálkového potrubí [m]
zsg – geodetická výška počátku polního dálkového potrubí [m]

Nyní se už blížíme k velkému finále ale ještě musíme trochu vydržet. Nyní se podíváme na ztrátovou měrnou energii, která se vypočítala podle vzorce:
Yz = g . Z [J . kg-1]

Yz – ztrátová měrná energie [J . kg-1]
G – tíhové zrychlení [m . s-1]
Z – ztrátová výška [m]

Tento údaj nám řekl, kolik energie celkově musíme čerpané kapalině dodat, aby byla dopravena od počátku po konec potrubí. A protože to víme a víme jakou měrnou energii mělo používané čerpací soustrojí , můžeme přímo spočítat kolik těchto čerpacích soustrojí bude potřeba na celou práci kterou je potřeba odvést. Na to sloužil tento vzorec:
X = Yz / Y

X - počet čerpadel
Yz – ztrátová měrná energie [J . kg-1]
Y – měrná energie čerpadla [J . kg-1]

Je jedno kolik jich výpočet uvede. Aby celá soustava fungoval tak jak má, musíme do ní vkomponovat další čerpadla tak, aby se podařilo vytvořit zálohu měrné energie.

Počáteční čerpací soustrojí která sloužila k vytvoření nátoku před podávacími čerpadly se instalovala:
2 kusy u jednolinky
3 kusy u dvoulinky a k tomu jedno záložní

Podávací čerpací soustrojí která stála první v linii a stála na prvních metrech linky polního dálkového potrubí se instalovala takto:
2 kusy u jednolinky
3 kusy u dvoulinky a k tomu jedno záložní

U vyrovnávací kapacity nebo praporu bylo instalováno vždy 1 čerpací soustrojí

Na výdejních místech na lince polního dálkového potrubí se instalovalo podle potřeby 1 nebo 2 čerpací soustrojí

Při stáčení PHM pro potrubní dopravu ze železničních kotlových vozů se rozvinovala jedna armádní nebo frontová souprava pro příjem PHM ze železnice s jedním čerpacím soustrojím.

Nyní víme poměrně dost. Ale je otázka, která by měla každého zvídavého čtenáře měla popichovat. Víme kolik čerpadel je potřeba na to, aby čerpaná pohonná hmota dokázala pod určitým tlakem a s tím souvisejícím objemem doputovat na konec potrubí.

Ta otázka zní: Jak ti potrubáři věděli, kam mají po trase linky potrubní dopravy ta další čerpadla umístit, tak aby byl zachován potřebný přetlak na stupu čerpadel a vše fungovalo jak má?

Ono je to o tom že ti kluci byli šikovní a měli pomocníka. Tento pomocník se jmenoval

HYDRAULICKÝ TROJÚHELNÍK.

Byla to pravoúhlá pomůcka. tento trojúhelník se vytvořil tak, , že vodorovná odvěsna byla označena B, svislá odvěsna pak byla označena A.

Jejich délky v centimetrech se vypočítávaly takto:

Svislice A = (Yv/ g) . Mv . 100 [cm] přičemž Yv vlastně byla měrná energie čerpadla na výstupním průřezu. Počítala se takto:

Yv = (Y.ρ) / 10na 6 [J. kg]

Horizontála B = Y/ (Yz . k) . Mm [cm]

Mv - měřítko výšky profilu trasy [cm]
Mm – měřítko délky profilu trasy [cm]
Y – měrná energie čerpadla [J.kg-1]
Yz – ztrátová měrná energie na jeden kilometr potrubí [J.kg-1]
K – koeficient terénu.

Odvěsna znázorňuje úbytek měrné energie na jednotku délky polního dálkového potrubí a současně vyjadřuje hydraulický sklon.Jeho použití vysvětlím na obrázku, který následuje.

Obrázek

Na obrázku vidíme čtyři linie.

- úplně nahoře je to pečlivě zpracovaný výškový profil trasy vztažený na zvolenou rovinu.

- další směrem dolů je kilometrová osa

- pod ním je pak technologický náčrt prvních 25 kilometrů linky polního dálkového potrubí

- jako poslední je to osa která ukazuje harmonogram rozvozu potrubního matriálu.

Podávací čerpací soustrojí a počáteční čerpací soustrojí tedy jejich dislokace jsou jasné. Ale jde o to jak stanovit dislokaci těch dalších. Jejich dislokace je takové potrubářské kouzlo. Vypočítaný hydraulický trojúhelník se nakreslí na průhlednou fólii. A ten se potom položí na nákres profilu trasy tak, aby vrcholový pravý úhel ležel na bodě kde je umístěno počáteční čerpadlo. Osa B pak musí směřovat směrem kterým proudí kapalina. Tam kde odvěsna C protne výškový profil trasy je to místo, kam se umístí další čerpadlo.

Pokud se stane, že odvěsna neprotne v žádném bodě své dráhy výškový profil trasy, musí se odvěsna prodloužit tak, aby tu trasu nakonec protnul – stává se tak na úsecích potrubí kde kapalina proudí směrem z kopce dolů. Tak když se podíváte jsme získali pozici čerpací stanice číslo 3.

Chlapi, uznejte sami, že ti potrubáři byli šikovní kluci. Myslí si, že ten obrázek ukazuje ledacos. A hodně vysvětluje. A tak nám zbývá poslední výpočet. A tím je umístění zpětných klapek. Zpětné klapky byly určeny k tomu, aby se na vzestupných úsecích polního dálkové potrubí nevytvářel velký hydrostatický tlak. Hlavně to zabraňuje tomu aby hydrostatický tlak pod svahem nepřekročil kritickou úroveň.

Vzdálenost zpětných klapek mezi sebou se určovala podle tohoto výpočtu:
Zzk = (Pd / ρ) . 10 000 [m]

Zzk – výškový rozdíl mezi dvěma zpětnými klapkami jdoucími po sobě
Pd – dovolený tlak v potrubí [MPa]
Ρ- hustota neboli měrná hmotnost čerpané kapaliny [kg . m-3]

V následujícím textu je psáno ledacos. A tak sem vložím situační mapové značky, k nim příslušné zkratky a vysvětlující text. Je to zajímavé a myslím si, že už se jen tak někde neuvidí.

Obrázek Obrázek Obrázek


Takže víme, jak se potrubařina kreslila do map. Bohužel nemá mapu takouvou abych prvedl vzrkové zakreslení. Ale nevadí, třeba časem dojde i na to. Budeme pokračovat dál.

B/ VÝSTAVBA POLNÍHO DÁLKOVÉHO POTRUBÍ

Souprav PMT – 100/150 se skládala z:

- potrubních dílců tedy trubek 6 metrů dlouhých a bylo jich v celé soupravě 27 000
- čerpací soustrojí PD-36, celkově jich bylo 5 kusů
- čerpacích soustrojí GEM-100, celkově jich bylo 6 kusů
- vzduchové kompresory DK-5,4, celkově v soupravě 12 kusů
- silnostěnné trubky, trubky krátké různé délky, tvarovky , kolena
- armatury – tedy šoupátka a zpětné klapky
- prostředky pro skladování PHM tedy nádrže N-20, celkově 15 kusů
- prostředky pro skladování PHM tedy pružné vaky V-25, celkově 20 kusů
- závěsné konstrukce
- plováky
- zemní kotvy
- kontrolní prostředky: manometry, vzorkovače a polní laboratoře, průtokové měřiče
- doplňková zařízení jako hadice, záslepky, výhybky, filtry, přechodky, havarijní prostředky
- montážní přípravky a nářadí

Následují čtyři tabulky, které ukazují schématické značky veškerého materiálu a prostředků sdružených v soupravě polního dálkového potrubí.

Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek

Výstavba polního dálkového potrubí.

Byla to velká záležitost. Výstavba se prováděla třemi možnými způsoby:

- metodou úsekovou, tedy že se začaly budovat najednou 2 až několik úseků které se po montáži vzájemně propojily

- metodou postupovou,které spočívala v tom, že se začalo na jednomu místě a linka se natahoval postupně dál a dál.

- úseková s postupným posilováním rot, což je věc kterou jsem nikdy nepochopil. Takže zde vám vysvětlení zůstávám dlužen

Výstavba měla tyto etapy:

1. Průzkum vytyčené trasy.
Ten měl zjistit spoustu věcí. Skutečné terénní podmínky na plánované trase, rokle strže, skaliska, vodní překážky možnosti využití komunikací a železničních tratí. Dále pak možnosti přirozeného maskování a místa pro umístění vyrovnávacích kapacit.

Předpokládalo se, že jedna průzkumná skupina dokáže kvalitně provézt průzkum 15 kilometrů trasy za 3 až 4 hodiny

2. Rozvoz potrubního matriálu na trasu.
Ten musel zajistit aby materiál byl rozvezen včas a na správná místa. A to jak potrubí a armatury tak nádrže a čerpací soustrojí. Byl to náročný a technický velmi obtížný úkon. A musel se stihnout tak, aby rytmus výstavby nebyl nikdy přerušen.

Byly stanoveny tyto norma pro rozvoz materiálu:
- rozvoz trubek v běžném terénu – 1 kilometr trubek za jednu hodinu
- rozvoz trubek v těžkém terénu – 1 kilometr trubek za jeden a půl hodiny
- rozvoz armatur a drobného materiálu pro 5 kilometrů polního dálkového potrubí jednou rozvozní skupinou za jednu a půl až 2 hodiny

3. Montáž polního dálkového potrubí.
Šlo o faktické složení celé soupravy. Po kusech a se všemi prvky.To byla náročná a poměrně pracná záležitost. Byla vykonávána pouze ručně .

Normy pro montáž byly stanoveny tak, aby za 8 až 10 hodin :
- stavební družstvo postavilo úsek polního dálkového potrubí do 3 kilometry
- stavební četa postavila úsek polního dálkového potrubí do 5 kilometrů
- stavební rota postavila úsek polního dálkového potrubí do 15 kilometrů
- stavební prapor postavil úsek polního dálkového potrubí do 40 kilometrů

Dále sem patřilo:
-rozvinutí čerpací stanice s dobou provedeno provozním družstvem za dvě až dvě a půl hodiny
-rozvinutí rotní vyrovnávací kapacity do 5 hodin
-rozvinutí praporní vyrovnávací kapacity do 7 hodin
- výstavba závěsné konstrukce při překonávání zahloubených terénních překážek. Zde byla norma 8 až 10 hodin na překážku o šířce do 120 metrů
- výstavba uložení polního dálkového potrubí na překonání vodní překážky na plovácích, zde byla norma 100 metrů za 2 hodiny
- položení a zakotvení polního dálkového potrubí na překonání vodní překážky po jejím dně, zde byla norma 100 metrů za 3 hodiny

4. Začišťován a tlaková zkouška.
Významný krok. Měl zajistit to, aby v potrubí po montáži nezůstaly zbytky hlíny a nečistoty po montáži.. Provádělo se to tak, že se do potrubí vložila gumová koule potřebného průměru a tlak vzduchu ji prohnal daným úsekem potrubí.
Tlaková zkouška se prováděla také podobným způsobem. PO úsecích a pomocí stlačeného vzduchu. Bylo to poměrně náročné ale díky stlačenému vzduchu nemohlo dojít k zamoření okolního prostředí jakoukoliv kapalinou.
Pro obě činnosti byla stanovena norma 5 kilometrů potrubí za 6 až 8 hodin.

5. Převzetí úseku polního dálkového potrubí do provozní péče.
To spočívalo v maskovacích pracích, uvedení do provozní pohotovosti čerpacích soustrojí a procvičení jednotlivých činností na signál.

6. Naplňování polního dálkového potrubí.
To bylo vlastně skoro finále. Celá souprava se postupně zaplnila čerpanou kapalinou a to včetně vyrovnávacích kapacit. Provádělo se postupně a zároveň s tím jednotlivé havarijní hlídky zjišťoval stav jednotlivých spojů. Zároveň s sledovalo jak kapalina postupovala kupředu. To se dělalo radiologicky. V potrubí se na čele proudu kapaliny pohybovala gumová koule s malý množstvím radioaktivní látky uvnitř. Pomocí potřebného přístroje se pak zjišťoval postup kapaliny potrubím.

Norma byla stanovena na 2,5 kilometrů polního dálkového potrubí naplnit za 1 hodinu.

Doba potřebná pro celkové naplnění linky polního dálkového potrubí se počítala podle tohoto vzorce:
t = L / Vstř [hodina]

L – délka daného úseku nebo celé linky
Vstř – střední rychlost naplnění

PO skončení naplňování musela být celá linka polního dálkového potrubí naplněna čerpanou kapalinou , vyrovnávací kapacity všech stupňů na 50%

7. Jako poslední krok před zahájením plného provozu se provedla poslední hydraulická zkouška celé soupravy polního dálkového potrubí zkušebním tlakem 2,5 MPa. Její provedení trvalo 2 hodiny a bylo posledním krokem před zahájením přepravy pohonné hmoty linkou polního dálkového potrubí.

Takže jsme splnily žádané a kluci potrubáři mají hotovou celou linky, odtlakovanou a naplněnou. Z toho plyne že můžeme a také zahájíme běžný provoz na lince. Ten spočíval v:

- pravidelné kontrole jednotlivých úseků PDP strážními technickými hlídkami

- kontrole stavu a doplňování provozních kapalin u čerpacích stanic

- odstraňování závad

- udržování spojení podle schváleného harmonogramu a řešení havárií nebo bojového poškození linky.

Jeden z úkolů řešených v provozu bylo plynulé měnění objemového průtoku čerpané kapaliny. To se dalo řešit:
a/ zvyšováním otáček čerpadel
b/ zvýšením počtu čerpacích stanic
c/ zvýšením počtu potrubních linek
d/ kombinace výše uvedených způsobů.

O zvyšování otáček mohli rozhodnou velitelé jednotlivých úseků takto:
- velitel potrubní roty až do otáček 1500/minuta
- velitel potrubního praporu až do otáček 1650/minuta
- velitel potrubní brigády až do otáček 1800/minuta

K provozu také neodmyslitelně patřily dva další kroky:

C/ ZMĚNA DRUHU ČERPANÉ KAPALINY

To byla činnost ke které se pokud by život v poli běžel jako normálně mohlo dojít. Nebylo to jednoduché: bylo potřeba celou pracně vybudovanou a provozovanou linku polního dílkového potrubí vyprázdnit a za postupného vyprazdňovaní bez zavzdušnění linky jako celku nebo dílčích úseků nahradit čerpanou kapalinou. Pokusím se tedy tak nějak popsat jak se taková věc realizoval.

Po obdržení tohoto rozkazu se začala práce organizovat takto:
Začalo vyprazdňování vyrovnávacích kapacit postupně od začátku linky až po její konec. Po vyprázdnění první vyrovnávací kapacity se do potrubí vložil takzvaný rozdělovač což byl speciální pryžový projektil, která oddělil jednotlivé kapaliny od sebe. U každého čerpacího soustrojí na trase došlo ke krátkodobému přerušení čerpaní za účelem vypuštění rozdělovače pomocí speciální vyhybky mimo soupravu a jeho opětovné vložení do potrubí za čerpacím soustrojím.

Jakmile rozdělovač dorazil k první vyrovnávací kapacitě, byl nátok rozdělen tak aby část čerpané kapaliny šla do vyrovnávací kapacity a část vytláčela původní kapalinu z dalšího úseku. A tento postup se dodržoval po celou dobu než byla v celé soupravě polního dálkového potrubí náhrada provedena.

Výsledkem bylo určité množství asi tak 20 000 litrů směsného produktu dvou kapalin.Tato směs se poté použila jako palivo u techniky s vícepalivovými motory.

Bylo-li nezbytné zvýšit rychlost této výměny kapalin, bylo možno to provést i bez rozdělovače ale potom směsného produktu vznikalo výrazně více.

D/ VYPRAZDŇOVÁNÍ A UKONČENÍ PROVOZU NA LINCE POLNÍHO DÁLKOVÉHO POTRUBÍ

Vše jednou končí a provoz na lince polního dálkového potrubí také jednou splnil svůj účel a bylo potřeba soupravu vyprázdnit a sbalit. Vyprazdňování se dělo buď hydraulicky kdy jako výtlačné médium sloužila čistá voda neb pneumaticky, kdy jako výtlačné médium sloužil stlačený vzduch.

Při použití vody byl postup obdobný jako při změně čerpané kapaliny. Tam nevymyslí nikdo nic jiného než to co je vyzkoušeno. U vytlačování stačeným vzduchem to byl jiný cirkus.

Vytěsňovaly se kratší úseky cca 10 až 12 kilometrů nebo úsek mezi dvěma čerpacími stanicemi. Maximální geodetický rozdíl konců obou úseků neměl být větší než 40 až 55 metrů. Tento rozdíl měl přímou vazbu na hmotnost přečerpávaných PHM.

Potřebný tlak kompresorem stlačovaného vzduchu potřebný pro vytěsnění daného úseku potrubí se vypočítával podle tohoto vztahu:
Pk = (Rzg . R) / 10000 + zt.L [MPa]

Pk – tlak vzduch potřebný na evakuaci
Rzg – rozdíl geodetických výšek počátku a konce vyprazdňovaného úseku
Zt – ztráta třením na 1 km potrubí
R – měrná hmotnost vytěsňované kapaliny
L – délka vyprazdňovaného úseku.

Pokud kompresor tento tlak nedokázal vytvořit bylo potřeba úsek zkrátit.

Všechno co jsem sem poctivě a pracně sepsal a vykreslil potrubáři sloučily do dokumentu nazvaného:

Grafický plán výstavby a provozu polního dálkového potrubí.


Ten musel obsahovat:

- výškový profil trasy v měřítku 1:2000 nebo 1:4000

- zobrazení potrubní linky s překonávanými terénními překážkami terénními předměty

- technologické schéma - umístění čerpacích stanic, vyrovnávací kapacity a podobně

- plán spojení

- tabulku provozních údajů.

Dále se zakresloval a barevně rozlišoval:

- rozvoz potrubního materiálu – žlutá barva

- provoz polního dálkového potrubí – hnědá barva

- montáž polního dálkového potrubí – červená barva

- naplňování polního dálkového potrubí – modrá barva

- průzkum trasy polního dálkového potrubí – zelená barva

Tímto bych vážené fórum vyčerpal tématiku potrubní dopravy pohonných hmot v Československé lidové armádě. Po prostudování tohoto článku snad získáte představu o co vlastně šlo. Budete dokonce vědět více než většina palivářů, protože na škole téma potrubní dopravy bylo odbyto dvouhodinovou přednáškou.

Moc obrázků jsem zatím nesehnal. Jakmile se mi podaří něco sehnat, něco dodám. Například čerpadlo PNU 35/70 jsem sehnal pouze takto:

forum.valka.cz/viewtopic.php/t/51124 tedy od konkurence.

Co více dodat? Byl to veskrze zajímavý prostředek pro polní zabezpečení bojujících vojsk pohonnými hmotami. Je to dávno co byl zrušen a zdůvodnění, že jako ofenzivní prvek ho obranná armáda nepotřebuje mě dodnes připadá jako největší kravina co jsem ohledně služby PHM slyšel.

Pro mě to znamená mimo jiné i to, že vím že už nikde a nikdy se nebudou dva vojáci nadšeně zdravit hlasitým zahalekáním:

„Ahoj Trubko, jak ti drnčí péenúčko“?

Potěší mě jakékoliv vaše reakce doplnění. Dotazy se pokusím poctivě a se svou omezenou znalostí věci zodpovědět.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 13/3/2009, 07:46, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Pátrači, tohle se Ti fakt povedlo.
Mé dotazy:
1. Plánované délky potrubí pro zabezpečení potřeb Divize.

2. Jak dlouhé potrubí se mohlo v praxi realizovat (v podstatě mohlo dlouhé stovky km, jestli počítám dobře)? Píšeš že to bylo vyhodnoceno jako ofenzivní zbraň, ale nezbývá než souhlasit, že to zase někdo totálně zmastil.
Záměrně nebo z blbosti, ale výsledek je stejný. Vést obranné operace bez možnosti přesunu, to je teda gól.

3. Až se budeš nudit (provokačka, no), zkus spočítat zabezpečení PHM našim jednotkám při útoku na Francii (stačí do Paříže), potřebný počet potrubí, časy položení a potřebný počet jednotek.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Rosomak - děkuji. A k tvým dotazům.

Brigáda potrubní dopravy byla součástí frontového komletu podpůrných útvarů a zařízení pro zajištění boje frontu. V 60 letech byla skutečně součástí ofenzivního plánu na dobití západní Evropy a byla určena k zasazení takto:

Na zabezpečení vojsk 1. armády, 10. a 57. letecké armády - což byl posilový svaz vyčleněný ze Sovětské armády - bylo plánováno na konci dne D 2 rozvinout předsunutou frontovou základnu č. 1 a armádní základnu 10. letecké armády v prostoru západně Plzeň; pro vojska 4. armády rozvinout předsunutou frontovou základnu č. 2 v prostoru jižně Plzeň. Pro potrubní brigádu bylo nařízeno:

Polní produktovod rozvinout ve směru Roudnice, Plzeň, Nürnberg, Karlsruhe a využít ho pro dodávku leteckého paliva a využít ho pro dodávku leteckého paliva.

Úkol plnila 1. brigáda potrubní dopravy z Roudnice nad Labem

Spotřebu materiálních prostředků na operaci plánovat:
- munice 45 000 t,
- pohonné hmoty a mazadla 93 000 t,
- z toho letecké pohonné hmoty 40 000 t,
- raketové palivo:
- okysličovadlo 220 t,
- raketové palivo 70 t.

Tyto údaje platily pro útočnou operaci naší armády v 60. letech podle toho šíleného projektu útoku na jehož reálnost nejsem schopen uvěřit. Jeho hlavní zadání bylo takové:

Být připraven ihned po jaderném úderu přejít do útoku ve směru Nürnberg, Stuttgart a částí sil na München. Jaderný úder na vojska protivníka provést do hloubky po čáru Würzburg, Erlangen, Regensburg, Landshut.

Bližší úkol - ve spolupráci s 8. /sovětskou / gardovou armádou ze západního frontu porazit hlavní síly Střední skupiny armád v jižní části NSR a koncem 1. dne (D 1) ovládnout čáru Bayreuth, Regensburg, Passau, koncem 2. dne dosáhnout čáru Höchstadt, Schwabach, Ingolstadt, Mühldorf a do 4. dne útoku dosáhnout čáry Mosbach, Nütringen, Memmingen, Kaufbeuren.

Následný úkol - rozvíjet útok směrem na Strasbourg, Epinal, Dijon, dokončit zničení protivníka na teritoriu NSR, překročit řeku Rýn a 7. nebo 8. den operace ovládnout čáru Langres, Besancon.Dále rozvíjet útok na Lyon.

Na tuto rozsáhlkou hypotetickou operaci mělo výše uvedné množství PHM stačit.

Na podmínky let 80. to nikdy nikdo nespočítal a pokud bych se o to pokusil já, tak se mi to nemůže podařit. Musel bych znát rámcové počty a spotřeby několika set druhů vozidel, asi tak 1500 agregátů a nástaveb a asi 30 druhů letounů a k tomu jejich úkol.
Můj hrubý odhad je ten, že na podobnou operaci v 80. letech by vzrostla spotřeba asi tak o 180%

Z toho vyplývá že s jejím použitím pro potřebu divizí se nikdy nepočítalo. V 80. letech pak byla považována za prostředek k vytvoření sítě produktovodů mezi sklady federálních hmotných rezerv a frontovými či armádními sklady PHM. O jejím posunu mimo naše území jsem nikdy neslyšel. Naopak se cvičilo její nasazení na pomoc při řešení havariních stavů v civilním sektoru tak, aby zůstala zachována způsobilost země v případě havárií na civilních zařízeních.

Abych řekl pravdu, nikdy jsem se nedozvěděl kolik kilometrů byla ČSLA schopna vybudovat. Podle úkolu ze 60. let bych to viděl na to, že brigáda potrubní dopravy měla tři prapory a každý z nich disponoval jednou soupravou, tedy celková délka možného jednolinkového potrubí mohla být až 450 kilometrů.

Stačí takto, kolego? Klidně se ptej dál
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 5/3/2009, 06:33, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Mně stačí. Je vidět, že o tom víš skutečně dost.
Malý chyták - psal jsem do Paříže, správně má být útok na Lyon, tj. po levém křídle SA. Proto se nikdy nemohly razit medaile za dobytí Paříže.

Odpovídá to i té myšlence, že především po SALT II už Varšavská smlouva detailní přípravy na mohutný útok na Západ již nepřipravovala, spíše NATO a jeho Pershingy na počátku roku 83 eskalovaly napětí až téměř ke konfliktu.
Mám především na mysli cvičení ABLE ARCHER zahájené 3. listopadu 1983, které mělo být zakončeno sedmým dnem simulovaným odpalem 350 jaderných hlavic na území ČSSR, NDR a Polska. SSSR si myslel, že po špionážním letu jihokorejského KAL je to pouze maskovací operace, aktivoval své jaderné síly, bombardéry, jednotky... Amíci si mysleli, že je to odvetné cvičení a nekladli mu nějakou důležitost (ani bych se nedivil, že nějaké kruhy nechtěly aby se tomu pozornost věnovala, protože jinak by nemohla uniknout aktivovaná síť agentů KGB na Západě).
Vše nakonec zachránil dvojitý agent pracující pro MI5 mající přístup přímo k Reaganovi (chápete asi předešlou poznámku), Rusům to zase potvrdil vysoký krtek v centrále NATO.
Pak asi zapracoval červený telefon a cvičení bylo zrušeno. Den před simulovaným odpalem raket...
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Já v tom chyták neviděl - ale náš úkol nebyla Paříž, tudíž jsem to neřešil. O cvičení ABLE ARCHER jsem se dověděl až někdy v roce 1987, když jsme my sami v rámci velitelsko štábního cvičení použili v námětu 3 jaderné údery a následně jsme překročili na mapách státní hranici. Je zajímavé že šlo VŠC škole a tento krok nám muselo schválit přímo MNO.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Jasně že jsi v tom chyták neviděl, když jsi o tom věděl :twisted:
Je to tam proto, aby si toho všimli ostatní.

Myslím si, že potom si veškeré štábní cvičení (tedy i to vaše) kde byly používány JZ asi sdělovali navzájem.

S Able Archer jsem na Pacnerovi četl, že jeden z impulzů dal dvojitý agent CIA Československý pplk. Jan Fila, krycím jménem Šturma, zástupce náčelníka 52. odboru I. správy SNB. Spekuluje s tím i daný odkaz, ale rozumněji.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Mě těší že si to pár lidí přečte. A ještě více mě těší, když někdo i něco napíše. Myslím si, že pohled jinam než na tanky, letadla či zbraně je něco jiného než se na vojenských fórech běžně nosí.

Myslím si, že z celé této vícedílné práce vyplyne že služba PHM měla svoji váhu. A že pracovat v ní nebylo nic takového jak se říkávalo dříve - oflákal si vojnu u trénu. Byla to vysoce kvalifikovaná a tvrdá práce. Ale pokud by se zde objevil nadšený provianťák či výstrojář, možná by lidé týlařinou nepolíbení objevili další neznámý svět.

Rosomaku - byla to dobrá práce a já jsem v ní byl šťasný. No uvidíme jestli se ještě někdo vyjádří k potrubařině.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Žádnou válku nelze vést bez logistické podpory.
Asi jste se také zamýšleli nad tím, jak by dopadl německý protiútok v Ardenách, kdyby měly útočící tanky dostatek paliva.
Asi by stejně uvízl, ale třeba by neskončil tak rychle.
A logistika v SSSR to je vyšší dívčí. Většina vidí jen bitvy, maximálně zásobování Staligradského kotle, ale jak to tehdy dělali jen s tužkou a papírem, je hodno obdivu. Především Německo, protože díky ohromnému počtu různých zbraní a ráží mělo velké problémy zabezpečit různorodé požadavky...
A přepravovat PHM takovou dálku...
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Rosomak píše:Žádnou válku nelze vést bez logistické podpory.
...
Zlatá slova. Ale vykládej to bojovým velitelům. A pánové od divize nahoru to už bylo myšlení jako u trogloditů. To se šibovalo s divizema a plukama navrch - důle jak o závod. A když jsem spočítal spotřebu v reálném čísle a vysvětlil jim že na ty jejich šílenosti jim chybí 0,35 náplně což bylo asi tak 60 000 litrů jen u nafty, tak to vyřešili tak, že mi vysvětlili, že špatně používám koeficienty terénu a oni vědí, že to stačit bude. Když jsem trval na svém dopadloto takto:

" Poslyš sokolíku , kolik je ti let?"

Já na to, že 24. Načež to pokračovalo: "No vidíš, a já 25 roků velím vojskům, tak mě neuč".

Jenže já jsem věděl, že za těch 25 let necvičil s větší jednotkou než prapor a s plukem jen na mapách a mapa, chlapi ta snese všechno. Když jsem na svém trval, dočkal jsem se řečí na téma to nám sem dali inženýra a ten nám tu bude radit.

A to mi říkal člověk, kterýho v roce 1952 roku vytáhli odněkud ze zahradnictví a udělali z něho rozkazem kapitána a s výučním listem se dopracoval až na funci zástupce velitele pluku. Ukončil jsem to tím, že odpověnost nesou před vedoucím cvičením oni , ode mě podklady dostali a za jejich kvalitu ručím. A šel jsem si po svém.

A nevěřili byste, měli pravdu. I to málo jim na slavné vítěztví stačilo. Jak jsem uvedl, mapa ta snese všechno. Zvláště když řídící cvičení je kámoš a večer to ve štábáku zalejeme vodkou.

Dodnes jsem rád, že žádná válka nebyla. To by bylo drso. Ale nic, Rosomaku - Pátrač přestane vzpomínat a zpětně se vztekat. Pracuji na dalším díle. Jinak jsem se chtěl zeptat - zaujalo tě něco na předchozích dvou dílech?
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 22/7/2009, 06:54, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Líbilo? Slabé slovo. Víš přece, že jsem spíše na takové věci, o kterých se moc neví nebo nemluví.
Konkrétně mne třeba zaujala ta zpětná klapka když se potrubí sune přes kopec. Já bych tam dal osobně jen čerpadlo, tu klapku bych dal spíš doprostřed nebo vůbec ne (než by mi to potrubí prasklo).

A logistika je strašně složitá věc. Komunikovat můžeš v nejhorším přes troposféru (možná jsi slyšel o systému BARS), ale věci fyzické se musí dovézt (letecky je to pořád omezené).
Ale to někteří nechápali a tak se šli projít do SSSR.
Zajímavé je, že historie jasně ukazuje, že vojska nemohla postupovat již vypleněnou krajinou neb neměla dostatek zásob - zvláště třicetiletá válka, kdy na jednoho vojáka připadaly dalších 3-5 hladových krků. To se počty armád najednou příšerně nafouknout, co to vlastně za obrovská uskupení táhla krajinou.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Pátrači, teď už ti to asi k ničemu nebude, ale co jako profík říkáš tomuhle nápadu na snížení spotřeby PHM? Podle mě je geniální.
http://jansykora.blog.sme.sk/c/33504/Ak ... adiel.html
さようなら。
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Destroyman - na pobavení super. Uznejme, že génius nemusí být jen ten, kdo spočítá Lorenzovy transforace.

Rosomak - jak jsem už někde psal. Je to akčním rádiu. Má ho letadlo, loď i tank. A má ho i jednotka, divize a armáda. A ve finále ho má i státní ekonomika. Kdo to nechce pochopit, nemůže uspět, protože si volí nereálné cíle.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
komisař
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 403
Registrován: 10/10/2008, 14:59
Bydliště: Český Krumlov

Příspěvek od komisař »

Našel jsem článek o využití částí souprav polního dálkového potrubí v současnosti :
Název : Nasazení potrubní dopravy v krizových stavech.
Autoři : pplk. Ing. Vladimír Melkes, Ing Miroslav Tomek PhD.
Adresa : http://www.egozlin.cz/upload.cs/b/b0f93 ... a_2003.pdf

To jenom abys viděl, že nešlo ještě všechno do šrotu, snad tě to potěší.

Jinak až dodělám jeden článek, tak se pustím do materiálové třídy 12 - výstrojní materiál. Našel jsem při úklidu jeden sešit ze školy.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Komisaři - to je pro mě zpráva dobrá, ba co dobrá, nejlepší. Podplukovník Melkes byl ještě v hodnosti kapitána můj idol technika PHM. Pod jeho vedením jsem se nakonec stal já sám zkušebním komisařem materiálové třídy 15-PHM.

To že možná ještě někd učí je skvělé - byla to hlava chytrá a ruce měl šikovné taktéž. Byl to skvělý praktik a většinu ostaních lidí co se kolem techniky PHM točily převyšoval o dvě třídy. A já doufám, že tomu tak je stále.

Děkuji kolego týlaři. A na tom článku o výstrojní službě popracuj - bude to zase jiný svět.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

1.potrubní brigáda vznikla v roce 1961 a byla přímo pod Správou PHM.
Jenom přiložím obrázek co jsem objevil:

Obrázek
vykládka potrubí
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ano v době vzniku to byl útvar přímo podřízený MNO a tam správě služby PHM. Později byl převeden válečně pod Českloslovenský front a stal se součástí frontového komletu.
Cituji ji ve IV.díle v druhé části.

Za zajímavý obrázek děkuji, kolego.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Příteli to je práce AVISu. Je to z knihy ČSLA v koaličních vazbách VS, lkvěten 1955 - srpen 1968. Je toho víc dílů, ale mně se podařilo sehnat jenom tenhle. Z toho je i ten obrázek Pátrače co jsem Ti nabízel jako avatar.
Obrázek
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Na změnou avataru jsem přemýslel ale jen chvíli. Pozorovatel-signalista oznámil že v případě podobné svatokrádeže vstoupí do časově neomezené stávky a nepomůže mi ani s tvrdým Ň.

Takže zatím zůstanu u svého Rychlíka Gonzálese.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

A něco pro Pátrače: "Polní produktovod rozvinout ve směru Roudnice, Plzeň, Nürnberg, Karlsruhe a využít ho pro dodávku leteckého paliva" - Vybudování produktovodu měla provést 1. brigáda potrubní dopravy pohonných hmot a maziv z Roudnice nad Labem.
Studie útoku na Západ - rok 1964
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tak tak, Rosomáku - stejnou citaci jsem použil při své odpovědi Tobě dne 4. 3. 2009. Pochází ze stejného zdroje akorát já tehdy čerpal z knihy od pana Minaříka.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Organizace armády“