Stručný přehled vývoje vrtulníků po roce 1945 v ČSR/ČSSR

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Stručný přehled vývoje vrtulníků po roce 1945 v ČSR/ČSSR

Příspěvek od sa58 »

Stručný přehled vývoje vrtulníků po roce 1945 v ČSR/ČSSR

Obrázek
O československých vrtulnících nemáme prozatím na Palbě ani čásku. Je to asi dané nízkým povědomím o čs. konstrukční škole, mladší čtenáři přece jen znají asi jiné konstrukce. Za to, že se nad našimi hlavami prohánějí dnes pouze stroje západní a východní provenience vděčíme „moudrému“ rozhodnutí velkého bratra z východu (samozřejmě za podpory jeho místní kohorty) . Ten umístil výrobu vrtulníků do Polska, díky tomu naše armáda mohla později vyměnit své MiGy 29 za vrtulníky W-3A Sokol.

Ještě během okupace byla do protektorátu přemístěna výroba německého vrtulníku Focke-Achgelis Fa 223 Drache. V podzemní továrně Weserflug GmbH v Rabštejně probíhala konečná montáž tohoto vrtulníku, před osvobozením zde byly sestaveny tři kompletní Fa 223. Po válce zde zůstal materiál pro cca 30 strojů, továrna Avia v letech 1946-48 zrekonstruovala dva Fa 223 a později je pod označením VR 1.1 a 1.2 Bezpečnostní letectvo a VLÚ. Počátkem 50. let byl z dílů těchto poškozených vrtulníků postaven VR 3.1.

Vývoj čs. vrtulníků v poválečném období je u spojen se jménem ing. Jaroslava Šlechty. Ten se ke konstrukci vrtulníků dostal během svého nasazení v Německu v letech 1942-43. Již v té době navrhl vlastní cyklické řízení rotorových hlav a dalších ovládacích prvků vrtulníku. Po válce tyto své systémy přihlásil k patentování.

Jeho první projekt nesl jméno XE-I, mělo se jednat o stroj se dvěmi protiběžnými prolínajícími se rotory. XE-I zůstal jen u projektu, další Šlechtův projekt, jednomístný XE-II, se již dočkal realizace. První vzlet (zatím upoutaný) proběhl 14.12.1949, 5.9.1950 poprvé pilot František Janča vzlétl k volnému letu. Později byl XE-II poněkud zcivilizován, místo trubkové konstrukce dostal prototyp potah trupu. Bohužel 16.5.1952 došlo ke katastrofě, pilot Janča vyskočil v malé výšce z poškozeného stroje a zahynul.

I přes tuto tragédii pokračoval Šlechta ve vývoji dvoumístného lehkého vrtulníku. Problémem byl pohon, motor Praga D disponoval výkonem jen 75 HP. Postupně se podařilo jeho výkon zvednou až na 82 HP (verze DH). Stavba prototypu HC-2 začala již v roce 1951, první volný let se uskutečnil 3.12.1954. HC-2 byl již koncipován jako vrtulník pro praktické využití. Ve své době se jednalo o konstrukci plně srovnatelnou se světem. HC-2 získal několik světových rekordů ve své třídě. V roce 1956 bylo rozhodnuto o přesunutí výroby vrtulníků do n.p. Moravan Otrokovice. Zde bylo vyrobeno 17 sériových HC-2.

Motor Praga DH nedisponoval dostatečným výkonem, bylo proto rozhodnuto o jeho nahrazení výkonnějším motorem M-110H o výkonu 117 HP. Takto upravený HC-2 byl vyráběn pod označením HC-102 od roku 1961. Bylo postaveno 21 nových strojů a 15 strojů bylo modifikováno s předchozí verze. Armáda používala HC-102 pod označením VR-2.

Další vývoj směřoval k projektu většího vrtulníku pro širší použití. V roce 1956 byly započaty práce na víceúčelovém vrtulníku pro 4 až 6 osob, případně 330 kg nákladu. Pod označením HC-3 vzlétl 14.5.1960 poprvé prototyp poháněný motorem M-108H. Ten však nedosahoval předpokládaných parametrů, jeho výkon byl jen 220 HP místo předpokládaných 270 HP. Jeho dalším vývojem byl nakonec tento výkon dosažen, nicméně motor nebyl vhodný pro sériovou výrobu. Nicméně vývoj pokračoval dál, verze se sovětským motorem AI-14VF, označená jako HC-3A, se ukázala ve velmi dobrém světle. Byly vyrobeny dva prototypy, které byly testovány v různých úlohách – dopravní, sanitní, bitevní, zemědělská. Bohužel k 31.12.1965 je vývoj vrtulníků u nás zastaven...

Nezávisle na skupině ing. Šlechty vznikla v otrokovickém Moravanu pracovní skupina pod vedením ing. Jana Mikuly (později vedoucí vývoje slavné Z-50). Za použití již vyráběných dílu vrtulníku HC-102 byl 7.10.1960 zalétán prototyp Zlín Z-35 „Heli Trenér. Problémy s pohonem vyřešilo použití silnějšího motoru M-332 o výkony 140 HP. Po poškození Z-35 bylo rozhodnuto o montáži výkonnějšího motoru M-337 o výkonu 160 HP. Tak vznikl prototyp Z-135, později měl upravený na verzi Z-135A s rotorem o průměru 10 metrů. Ten však již nikdy nevzlétl...

Vývoj řadu HC ještě pokračoval v roce 1967, na podzim tohoto roku bylo rozhodnuto o zahájení vývoje vrtulníkuHC-4. Ten navazoval na projekt VK-4. Jako pohonná jednotka měl být využít upravený turbovrtulový motor M-601H, stroj měl být HC-4 se začal stavět v n.p. Orličan, v říjnu 1971 byly však všechny práce zastaveny. Výroba malých a středních vrtulníků se přesunula v rámci RVHP do Polska. To byl konec vývoje čs. vrtulníků....


Použité zdroje:
Václav Němeček – Československá letadla 2
Václav Svoboda - Vrtulníky
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek Obrázek
Fa 223

Obrázek Obrázek
XE-II

Obrázek
XE-II
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek Obrázek
HC-2
Obrázek Obrázek
HC-2 a 102

Obrázek

Obrázek Obrázek
HC-3 a 3A

Obrázek
ozbrojený HC-3A
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek Obrázek
Z-35

Obrázek Obrázek
Z-135

Obrázek
nedostavěný HC-4
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Řeknu, že toto je skutečně málo známá historie ČSR/ČSSR letectví.
Většina ( včetně mě) má víc v podvědomí polské a sovětské konstrukce vrtulníků, zvláště těch bojových.
Sa, za mou osobu ď.
Když to tak čtu, tak se mě zdá, že možná takový malý vrtulník ( pro dvě osoby a raněné, např), pro záchrané akce ( ovšem, člověk by musel vědět, jak drahý by byl provoz a hlavně další vývoj), by asi nebyl marný.
Ten HC - 2 a 3, vůbec nevypadal špatně.
Tradičně však problémy s motory ( musel by asi být také další vývoj). Jinak asi tradiční české ručičky a vylaďování a vylaďování.
U toho Z - 135 a HC- 4, ten " koš" ( vypadá jak šermířský koš), to byl vstup pro náporové chlazení?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Ten "šermířský koš" je kryt motorového prostoru, u Z-35 a 135 byl motor umístěný v přídi kabiny.

Jinak jsem narazil na částku 70.000.000 Kčs, je to asi částka investovaná do vývoje a "prodrbaná" díky ukončení vývojev roce 1971...

Jinak co nám po dělění medvěda v roce 71 zůstalo... Výroba cvičných prodových a pístových strojů (Aero a Zlín) , malé dopravní stroje (Let L-410). Aero má problém dnes prodat L-159, o L-410 a 610 se nemá cenu ani bavit, Zlín se snad konečně vyhrabal z problémů.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Je docela zajímavé, jak se třeba Poláci postavili k cvičným letounům...vykašlali se na naše L-29 a L-39, vyvíjeli si vlastní TS-11 a velmi problematický I-22. Z jednoho pohledu chyba, z jiného naopak. Prostě ne všichni se plně podrobili diktátu velkého bratra...ale naši "představitelé"...darmo mluvit.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Pokiaľ som čítal, problém L-29/L-39 a TS-11/I-22 bol niekde inde ako v diktáte sovietov. Delfín a Albatros boli lepšie, myslím že o tom svedčí aj porovnanie exportu mimo RVHP a Varšavskú zmluvu.

Vývoj vrtuľníkov - je to škoda, niektoré nápady boli na úrovni doby (bitevný HC-4...). Druhá otázka je problematika motorov, v tom bol problém od počiatku.

Príbeh L-159 mi pripomína rozprávku o deduškovi, ktorý menil - až vymenil...
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Mimo jiné měla PLR vyrábět i zemědělská letadla. Fungovalo to tak skvěle, že se znovu začalo s výrobou a vývojem Z-37...

Jediný, kdo se kousl, bylo Rumunsko. Ale ti koupili licence ze západu.

Add motory - verze s upraveným M-601 nebo 2 x M-601 by jistě nedostatkem výkonu netrpěla.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

michan: Z-35 byl dělanej na motor Walter M332,což je řadovej čtyřválec,ale byl moc slabej tak udělali ten Z-135 do kterýho dali výkonnější M-337,což je ale řadovej šestiválec,kterej je delší, tak ho museli zakrejt tím šermířským košem.Jinak taky myslím že HC-4 s M-601čkou by byl moc pěknej vrtulník a je ho škoda...
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Díky všem za dovysvětlení ( jsem starší a vždy mě učili - když dostaneš nějaký, hardwer, nebo softwer, nebo obojí, nebo něco jiného, mimo pár facek - poděkuj, i kdyby to bylo proti pravidlům).
Ale teď to důležité!
Přiznávám, že nejsem moc silný ve vrtulnících.
A i proto se chci zeptat,jestli se dobře okolo sebe a do tech. literatury dívám, že není obvyklé, aby u vrtulníků byl motor vepředu?
Nebo ano, a já se jen špatně koukám a nesleduji toho víc?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hornet
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 261
Registrován: 16/6/2006, 10:57
Bydliště: Hradec Králové

Příspěvek od hornet »

Není to zas tak neobvyklé konstrukční řešení. Jen tak od boku, co si vzpomenu: Sikorski S-55, Mil Mi-4, Westland Wessex...

K HC-2 a 102 jen takovou vzpomínku. Tenkrát byly tyto typy veřejnosti známy pod přezdívkou Helibaby (tedy "helibejby" nikoliv "helibabizny"). :lol:
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

To nebylo nic tak neobvyklého, hlavně před příchodem turbovrtulových.

Ještě vysvětlení...samozřejmě jsem nechtěl naznačit, že by polské TS-11 a I-22 byly lepší, než L-29 a L-39. Protože to určitě nebyly. Šlo mě o to, že Polsko si v jisté míře uchovalo nezávislost v tom, co vyvíjet, vyrábět. Československo nikoli...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

Jak zmiňujou kolegové - pístové motory o potřebném výkonu jsou velké krávy takže nezbylo než je dát buď před,nebo za kabinu,jinam se většinou nevešly.Dnešní turbínové motory jsou malé kočičky a tak se dají zabudovat nad kabinu.Jinak jsem rád michane že se taky občas můžu revanšovat nějakou drobnou informací za ty tvoje super články o východní frontě :-)
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

K mému technickému myšlení se moc hodí to co říkáte a mechoš vysvětluje, o velikosti pístových a turbovrtulových motorů. To mi sedí!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Čučkin
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 111
Registrován: 2/7/2007, 10:38

Příspěvek od Čučkin »

Dříve se rozhodovalo v Moskvě,v budově RVHP co se u nás bude vyrábět. Dneska se bohužel zase rozhoduje v USA co se bude od nás vyvážet za vojenský materiál-Tamara do Číny.
Odpovědět

Zpět na „Letecká technika“