Stránka 1 z 6

Koncept pásové techniky - dle Raseho

PříspěvekNapsal: 20/11/2016, 12:58
od Rase
Obrázek

Koncept pásové techniky AČR - dle Raseho

V tomto článku jsem se pokusil nastínit, jakým směrem by se mohl ubírat vývoj pozemních sil AČR, konkrétně pásových vozidel. Mým cílem je nastínit reálné možnosti, tedy techniku a jednotlivé komponenty, které jsou momentálně dostupné na trhu. Nechci se zaobírat počty nebo organizací jednotek, ani se zaobírat tím, jak by měla budoucí technika vypadat a co umět. Chci se vyhnout vývoji nových systémů, které představují velké finanční riziko v případě exportního neúspěchu. V podstatě mi jde o vhodně poskládané, již existující systémy do nového, funkčního celku. Nejprve chci nastínit současnou situaci, kdy během několika málo let doslouží obrněné transportéry BMP-2, tanky T-72M4CZ, ale i dělostřelectvo a budou chybět i nejrůznější podpůrná vozidla. Některé systémy teprve mají být zavedeny, jako třeba C-RAM a snad i doprovodné vozidlo se systémem PVO krátkého dosahu. Tentokrát se nebudu snažit popisovat jednotlivá vozidla a výrobce, ale zaměřím se na to, jaké schopnosti a vlastnosti by mělo ideální vozidlo mít a především jej porovnat s obdobnými tendry v zahraničí. Dal jsem tedy dohromady veškeré svoje poznatky, načež vznikl tento článek.

Moderní pásová platforma

Již nějakou dobu se na ministerstvu obrany zaobírají obměnou bojových vozidel pěchoty, která jsou zastaralá a nevyhovují dnešním náročným očekáváním. Jedná se o klíčový program, který masivně navýší bojeschopnost pozemních sil AČR a je tedy prioritou MO. Celkově vzato se v příštích letech, MO bude zaměřovat primárně na modernizaci a obnovu pozemních sil, právě sem budou směřovány aktivity vlády současné a i vlády následující. S náhradou BVP-2 počítá Koncepce výstavby armády, kterou schválila vláda na konci roku 2014. Dle zástupců MO, jsou již (2016) dokončovány přípravné práce na vypsání zakázky a je plánováno, že posuzování jednotlivých vozidel bude probíhat do roku 2018. Právě v tomto roce by měl být vybrán konkrétní dodavatel a vozidlo nejlépe odpovídají požadavkům AČR. Dle náčelníka Generálního štábu Josefa Bečváře, by smlouva s dodavatelem mohla být podepsána do konce roku 2018. Dle plánu by měla být smlouva s výrobcem vyjednána v zastoupení vláda-vláda, tedy přímo pod záštitou České republiky. Smlouva má být podepsána v letech 2019 až 2020, právě v této době, totiž mají být k dispozici finanční prostředky na samotný nákup. Nejedná se o malou sumu, celková suma za 210 vozidel se má vyšplhat na 50 miliard Kč, tedy přibližně 1,8 miliardy Euro nebo 2 miliardy USD. Není jisté, zda se jedná o maximální možnou sumu, kterou MO na nákup vyčlení, nebo je možné ji lehce navýšit dle aktuální potřeby, případě našetřit si nějaké finance stranou, na nákup dalších speciálních verzí. Jisté je, že by se mělo jednat o cenu ne jen za samotná vozidla, ale i servisní podporu po celou dobu životnosti vozidel, náhradní díly, výzbroj a vybudování zázemí. Jedná se tedy o doplňkové služby, které celkovou cenu vozidel výrazně zvednou. První vozidla by měla převzít 7. mechanizovaná "Dukelská" brigáda již roku 2025 a všechna vozidla, pak do roku 2029.

Pokud se podíváme do zahraničí, ideálně mimo Evropu, zjistíme, že i poměrně malé asijské státy, jmenovitě Singapur a Jižní Korea, dokáží efektivně budovat armády na vysoké úrovni. V jejich případě se jedná o zcela nové konstrukce, ale dle mého si může vzít příklad blíže, konkrétně v Británii. Právě v zde, totiž probíhá masivní projekt přezbrojení pozemních jednotek - FRES (Future Rapid Effect System). Jedná se původně o zavedení více než 4.000 obrněných vozidel pro britskou armádu, přičemž se program různě mění a upravuje. FRES se datuje od října 2007, kdy byla podepsána smlouva se SOSI, agenturou, která měla program na starost. Program FRES se dále dělí na dva samostatné projekty. Prvním je program užitkového vozidla - Utility Vehicle (UV), kdy bylo cílem nahradit vozidla Saxon, FV432, část CVR(T) a doplnit lehká vozidla pěchoty Foxhound 4x4. Zadáním byl nákup univerzálního kolového bojového vozidla pěchoty MIV (Mechanized Infantry Vehicle) ve variantě 8x8. Nové vozidlo bylo vybráno v roce 2016, kdy se ministerstvo obrany rozhodlo nakoupit 800 kolových obrněných vozidel Boxer 8×8 od německo-nizozemské společnosti ARTEC. Vozidlo tak překonalo konkurenci v podobě transportéru Piranha V (GD High Tech Demonstrator) od General Dynamics a transportéru VBCI od francouzského Nexteru. Zde dodám, že od roku 1999 se Britové na projektu Boxer Multi Role Armoured Vehicle podíleli, ale v roce 2003 od něj odstoupili. Současný krok se tedy dá nazvat návratem k původnímu projektu z přelomu tisíciletí. Vozidla Boxer mají být dodána britské armádě do roku 2022.

Druhým programem v rámci FRES je Specialist Vehicle (SV), v němž se jedná o výběr těžší pásové platformy. Právě v tomto výběrovém řízení zvítězila, v prosinci 2008, společnost General Dynamics UK, ale po tahanicích a neshodách s konkurenční společností BAE (žaloby), byl program restartován a smlouva se společností General Dynamics UK, podepsána až v březnu 2010. GD nabídla do tendru modernizované vozidlo ASCOD, dnes na trhu nabízené jako ASCOD 42. Jejím hlavním rivalem byla společnost BAE nabízející vozidlo CV90. Původně chtěla Britská vláda pořídit až 1010 obrněných vozidel na platformě SCOUT SV (dnes AJAX), jako náhradu za CVR(T). Po sérii škrtů a úprav požadavků, se konečný počet snížil na 589 vozidel. V průběhu času byl projekt rozdělen do několika výrobních fází, RECCE Block 1-3, které obsahovaly různé typy vozidel. V důsledku škrtů byly jednotlivé fáze upraveny, některé typy proškrtány a přesunuty, v podstatě tak vznikla jen jedna výrobní série - RECCE Block 1. Nemá smysl se jimi více zatěžovat. Program FRES také počítá s vozidly WCSP (Warrior Capability Sustainment Programme), což je upravené vozidlo MCV-80/FV510 Warrior, osazené novou věží s kanónem CT40 – obdobným, jaký bude osazený ve vozidlech Ajax. Projekt počítá s modernizací 449 vozidel, z čehož 245 bude osazeno novou věží.
Nyní ale zpět k vozidlům Ajax a samotnému počtu vozidel. Jedná se o 245 vozidel Ajax na platformě s věží, konkrétně 198 bojově-průzkumných vozidel, 23 vozidel pro řízení palby, 24 vozidel pozemního průzkumu. Dále 256 vozidel PMRS tedy platforma bez věže: 59 obrněných transportérů Ares, 112 velitelských vozidel Athena, 34 vozidel ke sledování bojiště Ares, 51 ženijních průzkumných vozidel Argus. Z platformy PMRS též vychází 88 ženijních vozidel, 38 vyprošťovacích vozidel Atlas a 50 opravárenských vozidel Apollo. Původně se počítalo i s verzemi jako ambulantní, mostní vozidlo, patrně i samohybnou houfnicí, minometem nebo vozidlem vyzbrojeným PT raketami.

Obrázek
vozidlo Ajax při testech

Náhrada tanků a dalších vozidel

Zajímavostí bylo, že program SCOUT SV měl nahradit i tanky Challenger 2, kdy by na podvozku vzniklo vozidlo palebné podpory s hladko-stěnným kanónem ráže 120mm. Tato varianta nás může zajímat především z důvodu, že AČR bude zhruba v době kolem roku 2020-25, vyřazovat tanky T-72M4CZ. Bylo by tedy logické, pokud bychom ony tři desítky tanků nahradili "středním tankem" na podvozku těžkého BVP. Zde se jedná o krok, který by byl obdobou jak již zmíněného britského tanku, ale i indonéského středního tanku MMWT, nebo polského tanku, dříve známým jako PL-01, na budoucí platformě Gepard. Kvůli tomu, že se chci u tohoto projektu nového BVP vyhnout vývoji nových zbraní nebo dílů, je ideální zvolit ověřené řešení a to poohlédnout se na trhu. Nemusíme chodit daleko, v Belgii se nachází společnost CMI Defence, ta nabízí věž Cockerill XC-8 105-120HP, kterou jsou osazeny v podstatě všechna vozidla této kategorie. Jak název napovídá, věž pojme i kanón ráže 120mm, ten může vystřelovat protitankové řízené střely Falarick 120 GLATGM. Protitanková střela GLATGM, dokáže na vzdálenost více než 5 km, pronikat těžkým pancéřováním vozidel nebo ničit opěrné body nepřítele. Elevace kanónu je až +42°, což umožňuje ostřelovat cíle nepřímou palbou až na vzdálenost 10 km. Věž je vybavená nabíjecím automatem, díky čemuž stačí jen tříčlenná osádka, kdy velitel a střelec jsou usazeni ve věži a řidič v korbě. Karusel s municí je uložen v zdaní části věže. Cockerill XC-8 105-120HP je vybavena digitálním systémem řízení palby, systémem detekce a indikace ozáření laserem, soustavou vrhačů dýmových granátů, informačním a kontrolním systémem, navigačním systémem a soustavou kamer sledují okolí vozidla. K dispozici je také systém ochrany proti ZHN, automatický protipožární systém, klimatizace a přídavný motor (APU). Jedná se tedy o velice účinný systém a nemá smysl vyvíjet něco nového. Tyto věže je možno osadit i na poměrně lehká BVP, od 25ti tun, ale jelikož mi jde o to, aby nová platforma unesla co největší množství různých systémů, bylo by ideální, pokud by novým pásovým podvozkem byla těžší platforma s váhou kolem 40ti tun. Zde připomenu, že ASCOD 35 má nosnost 13 tun, ASCOD 42 až 19 tun.
Problémem moderních BVP, jako je třeba ASCOD, CV90 nebo Lynx, je samotná výška korby, která je nepoměrně vyšší, než u současných MBT a vzniklo by tak velice vysoké vozidlo. Zde má výhodou Puma, která má poměrně nízkou korbu a případě že by se přesunul motor dozadu, tak by nebyl problém ani vycentrovat věž. Zde je totiž stejně potřeba zvětšit průměr ložiska věže. Britský Ajax má ložisko věže o průměru 1,7 m. Konstruktéři počítají i s možností zvětšení otvoru na průměr 1,9 m, který byl určený pro osazení tankovou věží s kanonem ráže 120 mm (s hladkým vývrtem). Mělo tak vzniknout vozidlo palebné podpory (Direct Fire), které by plnilo úlohy tanku a mělo nahradit Challenger 2. Výrobce zmiňuje i možnost zvětšení otvoru až na 2,1 m. Pokud tedy chceme pořádný střední tak, počítejme s otvořem v korbě o průměru 1,9 m.

Zmíněná váhová rezerva a vysoká nosnost se hodí v případě, pokud bychom chtěli na pásový podvozek umístit moderní dělostřelecký modul AGM (Artillerie-Geschütz-Modul) od společnosti KMW. Připomenu, že s variantou samohybné houfnice počítali původně i Britové. Modul AGM osazený houfnicí ráže 155 mm L/52, můžete znát z projektu samohybné houfnice Donar. Cena samotného modulu se udává od 3.5 do 4.5 mil.USD, v závislosti na výbavě, což je dosti dobrá cena. Modul váží kompletně i s municí 12,5 tuny, což je hraniční váha pro ASCOD 35 a lehčí vozidla, ale není již problémem pro ASCOD 42, který by měl ještě rezervu nosnosti 6,5 tuny. Hodně se mi ještě líbí Italská houfnice Centauro 155/39LW "Porcupine". Sice je to krátká houfnice, jen L/39, ale věž váží jen 7,4 t a dostřel až 60 km ! V tomhle vidím budoucnost i pro AČR. Výhodou je, že jde osadit jak na zesílený podvozek (typově jako Pandur) hlavně ale není problém na pásový podvozek. Právě díky hodně nízké hmotnosti 7,4 tuny (patrně bez munice) by ho měl unést jak podvozek ASCOD 35 (nosnost 13 tun) nebo CV90, který je na tom podobně (možná o něco méně).
I pokud bychom chtěli pásový podvozek osadit jiným modulem, tak kupříkladu PVO velmi krátkého dosahu - věží Marksman, již musíme počítat s hmotností 11 tun. Připomenu, že stejně tak jako věž AGM, je i věž Marksman koncipována jako plně autonomní jednotka, jejíž instalace na vybraný podvozek vyžaduje jen minimální úpravy a může být provedena za pouhé dvě hodiny. Věž je vyzbrojena dvojicí externě lafetovaných 35mm kanónů Oerlikon série KDA s pásovým podáváním munice (250 nábojů na hlaveň – z toho 230 tříštivo-trhavých a 20 průbojných). Kanóny mají kadenci 550 výstřelů za sekundu a dostřel 4 kilometry. K vyhledávání cílů a zaměřování slouží radar Marconi řady 400, pracující v pásmu X (vyhledávání cílů) a J (sledování cílů). Dosah radaru je 12 kilometrů při vyhledávání a 10 kilometrů při sledování. V radarovém režimu systém Marksman může pracovat autonomně a posádka pouze tlačítkem odpalu potvrzuje volbu cíle. Alternativně lze použít optický systém s laserovým dálkoměrem. Věž nemá protiletadlové střely, ale patrně by se našel na trhu i jiný, modernější PVO modul dle našich požadavků. Ač modul AGM ještě nebyl zařazen do žádné armády a věž Marksman pořídilo pouze Finsko v počtu 7 kusů, jedná se o velice zajímavý koncept, který by mohl znamenat ohromný posun ve schopnostech AČR. Navíc MO deklarovalo, že výhledově má zájem i o C-RAM a vozidlo schopné boje proti dronům. Teoreticky na tato vozidla mohlo být usazeno i PVO krátkého dosahu, náhrada za dosluhující komplet 2K12 KUB na podvozku GM-578. Bylo by tedy logické, pokud by část všech těchto vozidel byla osazena právě na budoucí pásový podvozek – pásovou platformu.

Obrázek
dělostřelecký modul AGM na podvozku ASCOD

Obrázek
střelecká věž ze systému Mantis (NBS-C-RAM)


Finanční aspekt projektu

Prvních sedm prototypů vozidel Ajax, bylo vyrobeno ve Španělsku (Santa Bárbara Sistemas) a smontováno v továrně v Newcastlu. Testy vozidla začaly v roce 2013. V září 2014, britské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na dodání 589 vozidel v celkové sumě 3,5 miliardy £ (5,8 miliardy USD) do roku 2024. Sériová výroba bude zahájena v roce 2017, v polovině roku 2019 bude zahájen výcvik posádek a vozidla se dostanou k bojovým jednotkám v roce 2020. Do roku 2024 budou vyrobeny všechna vozidla. Po porovnání, MO počítá v případě nákupu 210 vozidel, s cenou 50 miliard Kč, tedy přibližně 2 miliardy USD (1,8 miliardy Euro). Tedy třetinovou cenou co zaplatí Britové za svá vozidla. Finance tedy odpovídají i třetinovému počtu britských vozidel. Mantinel, který si MO stanovilo tak není nikterak podceněný nebo nadceněný. Odpovídá reálným možnostem výsledné ceny. Samozřejmě velká část nákladů zůstane obdobně vysoká jako u vozidel Ajax, konkrétně vybudování zázemí atd. ale zde je potřeba připomenout, že velice záleží na vybavení vozidel. Může se stát, že i pokud vybereme ASCOD 42 (tedy v podstatě Ajax) může pár rozdílů ve výbavě, cenu srazit dolů. V ČR jsou také mnohem nižší nároky na plat zaměstnanců než v Británii, což rovněž s cenou dost zamíchá.
Sériová vozidla na platformě Ajax a PMRS, budou z 80% kompletována v Jižním Walesu. Přímo ve městě Merthyr Tydfil vznikne nová továrna, určená ke kompletaci těchto vozidel. Díky tomu zde vznikne 300 pracovních míst a s výrobou bude spojeno dalších 2500 pracovních míst po celé Británii. V našem případě by byl efekt na zaměstnanost obdobný. V lednu 2015 uzavřela společnost General Dynamics European Land Systems-Steyr GmbH, strategické partnerství s českou společností Czechoslovak group, vztahující se na licenční výrobu a prodej kolových vozidel Pandur II a celé rodiny pásových vozidel ASCOD. Kromě bojových vozidel pěchoty zahrnuje výrobní program ASCOD také vozidla průzkumná, opravárenská, vyprošťovací, velitelská a ženijní, obrněné ambulance či pásové obrněné transportéry. Vzhledem k množství specializovaných podniků a oceláren, které byly sdruženy do společnosti CSG, existuje zde největší šance, že by byla většina komponentů přímo vyráběna v ČR. Přeci jen i v případě licenční výroby KBVP Pandur, se jednalo v podstatě o montáž již vyrobených dílů. Potenciál je zde tedy velký. I konkurenční zbrojovka BAE Systems, podepsala obdobnou dohodu se státním podnikem VOP CZ, který sídlí rovněž na Východní Moravě. Dřívější Vojenský opravárenský podnik sídlící v Šenově u Nového Jičína. Firma BAE Systems se roku 2016 spojila též s přerovskou Meoptou. Zástupci společnosti nechtějí specifikovat, o jaké komponenty by se mělo jednat. Patrně dodávky optiky a zaměřovacích přístrojů do střeleckých věží vozidel CV90. Je velice pravděpodobné, že právě Meopta by dodávala optické přístroje i v případě vítězství jiné firmy, než jen BAE. Ostatní výrobci se zatím neangažují, patrně čekají, až dojde k oficiálnímu vyhlášení tendru. V tomto je poněkud zarážející mlčení z Německa. Přeci jen vozidla Puma, nebo cenově výhodnější Lynx, nabízejí v nejrůznějších výberových řízeních, poslední doby (Austrálie, Izrael, USA) - rozhodně bych s nimi počítal. Vzhledem k tomu, že britský Ajax je ještě dražší než jednotková cenu Pumy, tak oněch 50 mld.Kč, může být dostatečných i pro nákup tohoto vozidla. Alespoň symbolicky bych očekával též nabídku jihokorejské společnosti Hanwha Defense Systems (dříve Doosan DST), která by mohla nabídnout vozidlo K-21. Zmíním, že vozidlo Puma vyrábí společnost KMW, Lynx pak nabízí Rheinmetall a Dardo pochází od Iveca. Právě poslední společnost se podle některých indicií, může zapojit do tendru se zcela novým vozidlem, ve spolupráci s brněnskou společností Zetor Engineering (založena 2014) dceřinou společností ZETOR TRACTORS a.s.

Jisté je, že MO i vláda ČR počítá s velkým zapojením tuzemského průmyslu a subdodavatelů. Jedná se tedy sice o vysokou sumu, ale ta bude znamenat masivní impulz pro rozvoj zbrojního průmyslu. Přeci jen dá se počítat s transferem některých technologií, které budou moci být využity i u jiných projektů. Tedy tak jak je vidět u spolupráce mezi polskými podniky a německou společností Rheinmetall, při modernizaci tanků Leopard na standart 2PL. Tehdy došlo k transferu některých zajímavých technologií, jako přídavné pancéřovaní, různé systémy atd., které se objevují na nových polských zbrojních projektech. Právě česká zakázka na novou platformu pásových transportérů, by tak znamenala ohromný impulz pro další vývoj. Přeci jen společnosti jako General Dynamics a BAE, jsou na světové špici a jakákoliv získaná technologie se může zúročit. Jak již bylo řečeno, i samotné vytvoření nových pracovních míst a rozšíření výrobních kapacit bude znamenat investici s výrazným dopadem na celý region, případně celou českou republiku.

Zdroje:
viewtopic.php?f=324&t=6981
viewtopic.php?f=170&t=6916
http://www.cmigroupe.com/en/p/cockerill-xc-8-105-120hp
https://cs.wikipedia.org/wiki/ASCOD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marksman
https://en.wikipedia.org/wiki/Future_Ra ... ect_System

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 20/11/2016, 16:35
od arten
Rase myslím že na tom druhom obrázku nemáš Masrksman ale poz. derivát Millenium - Mantis. Ten už bol vyskúšaný na Pume aj Boxerovi (Skyranger) a oproti prekonanému Marksmanu je to predsa len nová konštrukcia umožňujúca aj C-RAM kapacitu...

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 21/11/2016, 07:52
od Rase
Díky za upozornění, je to tím, že když jsem psal článek, tak mi věž Marksman přišla hodně zajimavá a našel jsem k ní spoustu infomací (obrázky jsem přidával až dodatečně). Uznávám ale, že se jedná o poměrně zastaralý systém. U Mantise je trochu problém s označením. Jinak se totiž nazývá baterie vozidel a jiné je označení pro samostatně fungující věže. Vzhledem k tomu, že Oerlikon je součástí Rheinmetallu, tak je to taky jeden z nejpravděpodobnějších dodavatelů C-RAM systémů, nebo hlavňového PVO velmi krátkého dosahu (proti dronům, vrtulníkům atd.). Hlavně mě baví, že tyto systémy jdou snadno osazovat na různá vozidla nebo můžou fungovat i samostatně na zemi. Kupříkladu těch pár finských Marksmanů bylo původně na T-55AM, nyní jsou osazené na podvozcích z Leopardů. Obdobně funguje Mantis i dělostřelecký modul AGM.
Článek je taky hodně zaměřený na britský Ajax, ale to je tím, že k němu mám nejvíc informací a spoustu detailů. Zkrátka se tak dá nejlépe odhadnou, jak může dopadnout i tendr v ČR. Navíc pěkně splňuje mou myšlenku, že těžké BVP je pro AČR nejideálnější volba.

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 27/11/2016, 09:19
od palo satko
Mam priatela ešte z vysokej školy. Pracoval vo vyskumaku v Martine. Bol expert na vypočet pevnosti. Asi nemusim pisat pevnosti "čoho". Po 25 rokoch neustalej prosperity a pokroku sme v situacii, že uvažujeme kto nas za drahe peniaze nauči niečo o pasovej technike, ktora nevdrži tolko čo ta naša vtedajšia.

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 19/12/2016, 13:45
od Rase
palo satko:
Otázkou je, zda jsou ještě v ČR/SR lidé schopní vyprojektovat a vytvořit stroj jako byl T-72M. Přeci jen od něj by se dalo odrazit a udělat těžké BVP, což není takový problém. Ale myslím, že už u nás tyto kapacity a schopnosti nejsou, nebo by bylo příliš drahé se je pokusit obnovit. Navíc jen kvůli cca 200 vozidlech - trh je hodně nasycený, tak s více stroji než můžeme využít v ČR/SR bych radši nepočítal.
Možná by nebyla špatná licenční výroba již existujícího vozidla, což je drahé, ale alespoň by se tak vybudovalo výrobní zázemí. Tím myslím i výrobu ocelových dílů, ne jen jejich dovoz a montování (!) Myslím ale že tímto směrem by chtěli jít i na MO

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 19/12/2016, 14:37
od klingy
Rase, rezanie a zvaranie atd. jednoducho spracovanie uslachtilich ocely v CR/SR problem nieje, dokonca ani ich vyroba (minimalne v minulosti sa v CR/SR takato ocel vyrabala), problem je "specialny" pancier, a ten sa jednoducho kupuje resp. licencencuje v podstate na zapadnom trhu vedie MEXAS/AMAP, a pouzivaju ho prakticky vsetci BAE, Rheinmetall,/KMW, Iveco, Patria, problem vydim skor vo vyrobe prevodoviek/motorov, ale aj na to by vyrobne zazemie malo byt...

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 19/12/2016, 15:08
od Rase
Přídavný pancíř, tuším že MEXAS poláci vyhandlovali za modernizaci Leopardů (nacpali ho i na PT-16), tak to by nebyl problém. Nějaký přídavný pancíř se kutí i u nás, už nemálo let (pro Pandury), tak to by taky nebyl problém. Převodovka Allison nebo RENK. Motor třeba MTU, Scania DSI, najde i víc výrobců, ale to taky není problém, je to ověřená klasika. Optika třeba Meopta se Zeissem nebo s kým to spolupracují. Obrobit kola by snad nebyl rpoblém a i pásy se dají sehnat na trhu. Myslím že přesně tímto směrem chtěli jít u Zetoru :D

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 19/12/2016, 15:26
od klingy
Keramicky pancier robi vyskumak v brne, ale len do levelu 4, Mexas je starsia generacia, dnes ho nahradila seria AMAP...
Optiku, termo a klasicke kamery robi rovnako vyskumak v Brne, pricom spolupracuje so SR firmamy (servo pohony, stabilizatory atd)

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 12/1/2017, 14:58
od Rase
Střední tanky jako alternativa k MBT

Uvidíme, jaké BVP naše armáda zavede, ale osobně bych se nebál, pokud bysme místo klasických MBT, měli "střední tanky" na podvozku BVP, osazené věží s automatickým 120mm kanónem. Ony tyhle "střední tanky" váží skoro stejně co T-72M4CZ a jejich slabší pancíř by šlo kompenzovat pomocí SLAT mříží, bloky přídavného pancéřování a hlavně aktivní ochranou AO-II. jsou sice dost drahé, vyšly by dráž než modernizované ojeté Leopardy (pokud bysme je sehnali) ale logistické nároky by byly stejné jako u T-72 a nových BVP. Jinak, na tom VVU Brno jsou dost daleko:
Příkladem může být vylepšená Aktivní ochrana (AO-II), jehož cena je odhadována na 5 mil.Kč, což jej činí velice zajímavým i pro export. Běžná cena obdobných systémů se udává na víc jak trojnásobek, až 18 mil.Kč (cca 700 000 USD). Realizován byl projekt výzkumu pokročilých materiálů pro SLAT mříže, tedy bysme je měli zvládnou vyrábět. Nebo i Lehký dynamický pancíř aplikovatelný na lehce pancéřovaná vozidla a objekty a schopného eliminovat nebo podstatně snížit účinky soudobých ručních protipancéřových prostředků s tandemovou kumulativní hlavicí. Cílem řešení bylo získání podkladů pro výrobu modulárního systému lehkého dynamického pancíře určeného pro vozidla a objekty používané v rizikových oblastech. Vyvinuté a ověřené řešení umožňuje eliminaci nebo podstatné snížení účinků zbraní typu RPG-7V, RPG-29 a Panzerfaust 3T. Místní výzkum zaujal i European Defence Agency (EDA), která financuje projekt systému pro balistickou ochranu CERAMBALL D, jedná se o výzkum lehkých keramických materiálů pro balistickou ochranu. Dokončen má být v roce 2018.

Obrázek

Obrázek

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 23/1/2017, 18:53
od johnytapia
Tak dle Eura jsou zájemco o náhradu bvp následující:
CV90 - údajně menší šance díky malému vývozu do Švédska.
Ascod - Strnad
Dardo - Iveco
Puma- Němci(asi nejdražší)
Namer - vím, že ho využívají převážně jako transportér, ale ne jako bojové vozidlo pěchoty.

zdroj:
http://www.euro.cz/politika/ceska-armad ... at-1324842

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 23/1/2017, 19:04
od skelet
hmm.. Nammer...
Dardo = Wofldog? :D

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 23/1/2017, 19:09
od klingy
No co na Namer supnu Samsona a z OT bude BVP (Izrealcania takuto kombinaciu testovali)

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 23/1/2017, 19:17
od tomas.kotnour
Až uvidí skutečnou cenu za bojový Namer včetně americké dotace, tak Puma bude levná :)

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 23/1/2017, 19:27
od johnytapia
Já jen doufám, že někoho napadne dát jako jednu z podmínek aktivní balistickou ochranu. Tenhle aspekt může případnou cenou hodně pohnout.

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 23/1/2017, 20:06
od Rase
Puma neni nejdrazsi, zalezi na vybave, ale klidne se muze stat, ze bude nejlevnejsi Namer (!) Zalezi i na politice. Osobne doufam, ze to spoji i s nakupem tanku (at jiz MBT nebo stredni tank). Za mne prekvapeni Namer (ze se o nem vubec mluvi), to vlastne i ta Puma. S temi Svedy uhodili hrebicek na hlavicku (!)

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 23/1/2017, 20:45
od johnytapia
A to se mi tak CV90 líbí :))) Tak pokud by náhodou uspěl Namer, tak už by asi vážně dávalo smysl rozmýšlet nad nějakou odlehčenou verzí Merkavy.

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 23/1/2017, 21:01
od Rase
Pokud by vyhrala Puma, bylo by k nim idealni koupit cca tricet Leopardu. Konecne bysme v necem mohli plne kooperovat s Bundeswehrem (nedavno sme i podepsali smlouvy o vojenské spolupraci). Ekonomicke vazby mame velice hluboke a pevne, tohle by byl prvni krok k dalsimu levelu. Pokud by vyhral Namer, logicky by nasledovaly Merkavy jako náhrada za T-72M4CZ. Zde mame opet zajimave vztahy, byt spis historicke nez ekonomicke. V pripade Dardo/Wolfdog ocekavam maximalne nakup vozidel s vezemi (dely 120mm). To same ASCOD a CV90. Svedi jsou problem, lijeme jim nemalo penez za Gripeny, oni od nas nekupuji nic. Ze stejneho duvodu nevysly ony 3D radary.

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 24/1/2017, 08:44
od Rase
Izraelská cesta

Zajimavostí je, že Izraelci mají v plánu vyřadit a přestavět celkem 400 tanků Merkava Mk.2, na jejichž podvozku vzniknou transportéry pěchoty, velitelská, evakuační a jiná specializovaná vozidla. Teoreticky by se s nimi dalo domluvit na odkupu potřebných kusů a přestěvbě na "Nameřík". Navíc pro BVP na bázi Mk.2 není problém, použít věž RCWS-30, nebo cokoliv jiného, hmotnostní rezerva je slušná. Tanky, nebo přesněji vozidla palebné podpory, by pak mohly zastat původní Mk.2 (cca 30ks). Sice mají jen drážkovaný kanón M68 ráže 105mm, ale mohou používat standartní munici NATO a i samotná ráže není takový problém jak se může zdát. U vozidel palebné podpory je běžná a také je levná. Navíc stejně bysme museli kupovat novou munici, tak je jedno jestli 120mm nebo 105mm (na skladě nemáme ani jeden typ). V případě trvání na ráži 120mm, asi by také nebyl problém vyměnit hlavně, nebo celé věže za lehčí věže od Italů nebo odjinut (jako mám v plánu u těžkých BVP). Asi by bylo potřeba nahradit ojeté motory (jsou stejné jako u M60) něčím evropským, což by taky neměl být problém, navíc stejně by bylo lepší je vyměnit. Dodám, že i Mk.4 je osazená "europowerpackem", tak místa v korbě je. Berte to jen jako nápad, kdy by se do celého procesu mohl výrazně zapojit i tuzemský průmysl a stroje by mohly být dřív u jednotek. Váhodou oproti novým Namerům a Merkavám je to, že by mohly být u jednotek mnohem dřív, víc by se zapojil náš průmysl a dalo by se je víc upravit dle našich potřeb. Navíc by pořád měly mnohem lepší ochranu osádky než těžká BVP stavěná z lehčích BVP (!)

ObrázekObrázek

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 24/1/2017, 08:54
od skelet
Výhodou nákupu Namerů je především to, že tyto stroje jsou "neustále v boji" a plynule se modernizují. To u konkurence nenajdeme. Nevýhodou pak budou velké náklady na provoz a váha.
S bližování se naší armády s armádou německou, v době kdy máme stále větší politické rozepře. Nevím nevím..

Re: Raseho koncept pásové techniky AČR

PříspěvekNapsal: 24/1/2017, 09:51
od Polarfox
skelet píše:Výhodou nákupu Namerů je především to, že tyto stroje jsou "neustále v boji" a plynule se modernizují. To u konkurence nenajdeme. Nevýhodou pak budou velké náklady na provoz a váha.S bližování se naší armády s armádou německou, v době kdy máme stále větší politické rozepře. Nevím nevím..

Jedna věc je, že s těmi politickými rozepřemi to není ani zdaleka tak horké, druhá pak to, že je dle mého mnohem logičtější koordinovat svoji výzbrojní a jinou politiku se zemí, která je naším na sto honů nejdůležitějším ekonomickým partnerem, máme s ní společné hranice a podobné kulturní a historické prostředí. S Izraelem toho, kromě sentimentu, zase tak moc společného nemáme. Nejsme ani země jako Singapur a spol., které mají s Izraelem dlouhodobější vojensko-technologické vazby. Jednou jsme v Evropě a v NATO, naše země se fyzicky nachází v Evropě (a v NATO) a v momentě, kdy řešíme náhradu nyní v rámci NATO nestandardních postsovětských pohrobků, zamířit zase do jiné sféry mimo tento prostor, mi přijde přinejmenším nešťastné (kromě toho, že to nehrozí).