Dzin píše:Nesher
Švédsko je členem EU a jako taková tedy je členem stejného klubu. Jeho bezpečnostní závazky vůči nám jsou minimálně stejně silné, jako kdyby bylo členem NATO. To, že takto není vnímáno je proto, že NATO je chápáno jako vojenská a EU jako politická organizace, přičemž vojenský rozměr členství v EU a povinnost jednotlivých členů ke společné obraně není moc zdůrazňována.
Švédové mají sice neutralitu v ústavě, ale právě členství v EU jim umožňuje zásadně vstupovat a účastnit se mezinárodní bezpečnostní politiky. Tvoje hodnocení tak nebere v potaz celý současný stav.
Souhlasím, CV90 už nemá víceméně kam růst, ale to oproti zbylým dvěma vyvažuje, že se jedná o zavedený stroj. Pokud bychom chtěli nějaký z nich zavést, potom by pro nás bylo nejlepší zavést totéž, co Austrálie, abychom se zcela vyhnuli tomu, že stát a armáda naší velikosti se může stát jediným provozovatelem nového BVP, což by pro nás nebyl ideální a ani dobrý stav.
Nechci se pouštět do nějakých politických rozborů. Ale jak správně píšeš, EU je politická, nikoliv obranná struktura a žádný, skutečně jasný závazek k vzájemné obraně mezi jejími členy není. Ostatně si to jak Švédko, tak Finsko v přístupových jednáních s EU pohlídalo.
Ale i kdyby byl, tak orientovat se v akvizici skutečně stěžejních systémů na relativně malou a bezvýznamnou zemi je prostě chyba. V našem případě asi i korupce (min. v minulosti). Akvizice zahraničních zbraňových systémů je v prvé řadě politika (viz. třeba poslední slovenské, maďarské, polské či rumunské nákupy) až potom technické nebo ekonomické parametry. Nejlepší obrana malé země je dobrý ministr zahraničí a nikoliv počet tanků.
A sám musíš uznat, že tvoje logika kulhá, CV90 je sice na konci, ale je to zavedený systém, tak ho kupme. Co na tom, že za 15-20 let bude za zenitem a nikdo s tím nic neudělá. Prostě pokud chceme opravdu moderní systém, s modernizačním potencionálem, tak zbývají jen Němci, což dává smysl i (a hlavně) politicky. A jelikož je Puma, ze známých důvodů pravděpodobně mimo, tak zbývá Lynx. Což má i tu výhodu, že Rheinmetall bude asi ze všech uchazečů nejochotnější co se podílu výroby a přenosu know-how týče.
Švédi sú členmi Stálej štruktúrovanej spolupráce (PESCO), Bojových skupín EÚ, cez Nordic Alliance priamo a cez Zmluvu s NATO z r.2014 (už som ju spomínal) "pasívne" prepojení s NATO. 
