Stránka 1 z 10

Český moderní bojový tank T-72M4 CZ

PříspěvekNapsal: 17/4/2009, 02:24
od TonyHazard
Česká rozsáhlá modernizace licenčně vyráběného sovětského tanku T-72M1

Český moderní bojový tank T-72M4 CZ
(neoficiálně nazván České Téčko)
Obrázek

Historie jmenovaného tanku je velmi krátká, a tak se vrátíme ještě dál. Tanky T-72 působí v české (do roku 1993 československé) armádě již od roku 1981. Do roku 1990 jich bylo v Československu vyrobeno přes 1700 a armáda převzala na 900 strojů různých variant. Tyto tanky byly během sériové výroby různě vylepšovány a modernizovány. Jeden z projektů nesl název "Palcát", systém byl odvezen do SSSR k testování, po úpravě montován do sovětských tanků, a do Československa již nebyl vrácen. U tanku T-72 se v jeho původních verzích (T-72, T-72M a T-72M1) začalo projevovat několik slabostí, které podtrhávají jeho bojovou hodnotu. To se naplno projevilo ve válce v Perském zálivu, kdy irácké tanky T-72 viditelně nestačily na protivníkovu techniku. Na prvním místě šlo o relativně nízkou životnost stroje a nedostačující systém řízení palby bez kvalitních pasivních zaměřovačů. Dále rychle zastarávala pancéřová ochrana, to se týkalo převážně základních tanků T-72. Koncem 80. let bylo plánováno zakoupit modernější verze tanků, a to stroje T-72S (T-72S1), ale k tomu již nedošlo, hlavně z finančních důvodů (dost na na tom podepsaly politické změny po roce 1989). Po fiasku sovětské techniky v Perském zálivu se velení české armády rozhodlo zmodernizovat svůj vozový (tankový) park. Ještě před zamýšlenou modernizací proběhl výzkum označený "Moderna" (je možné, že v něm dále pracovali Slováci, neboť jejich prvotní modernizace byla takto označena), který měl prověřit, zda-li je možné stávající tanky T-72 účinně zmodernizovat. Tento průzkum se protáhl do roku 1994, a účastnily se ho nejdůležitější instituce (vojenské technické ústavy a vojenské závody, vše pod hlavičkou Vojenského technického ústavu pozemních sil ve Vyškově), po roce 1993 z něj vypadly slovenské firmy, hlavně ZŤS Martin.
V průběhu tohoto průzkumu byly v tanku T-72 pokusně testovány zaměřovače francouzských firem SAGEM a SFIM, dále byla na verzi T-72M umístěna reaktivní ochrana "Dyna" (Dyna-72), takto upravený stroj byl pak předveden na vojenském veletrhu IDET 94. Na základě tohoto dlouhého výzkumu se velení české armády shodlo, že tank T-72 je schopen modernizace, i když nově instalovaný systém řízení palby neodpovídá požadavkům.


Obrázek

Vývoj bojového tanku T-72M4 CZ [/align]Koncem roku 1995 započal vývoj modifikované varianty s názvem "Vetra". Konstruktéři a technici Novojičínského vojenského opravárenského závodu se skutečným vývojem začali zaobírat až v roce 1996, protože je dosud brzdili různé průtahy a politické tlaky. VOP 025 Nový Jičín byl vybrán, neboť se dosud podílel na opravách stávajících tanků T-72 a co bylo hlavní, vlastnil kompletní dokumentaci stroje (technickou i opravárenskou). Je jasné, že k modernizaci tak složitého stroje budou přizvány zahraniční společnosti. Jako první byl hotov projekt tanku T-72M3 CZ, zde se jednalo jen o vylepšení palby, stávají původní pohon byl doplněn o přeplňování. Oba projekty (i T-72M4 CZ) byly schváleny do konce roku 1996. Koncem června 1997 jsou k dispozici hotové prototypy, ale jejich označení zprvu nebylo jasné. Nejprve obdržely název T-72M2, ale takto je shodně pojmenovali i Slováci. Pracovní označení bylo T-72/97, ale později byly nazvány T-72M3 CZ a T-72M4 CZ, nebo celkově T-72 CZ. Hodnotnější modernizaci vykazoval typ T-72M4 CZ, protože se u něj pracovalo na třech základních charakteristikách tanků, a to pohyblivost, ochrana a palebná síla. U varianty T-72M3 CZ zůstala pohyblivost shodná se strojem T-72.
Provedenou modernizací se tank měl stát konkurentem strojům 3. generace. Testy v roce 1997 však přinesly zklamání se systémem řízení palby, který nesplňoval zadané požadavky. Dokonce se přemýšlelo o kompletní výměně kanonu, ale ještě před veletrhem IDET 2001 byl problém vyřešen. Pomohla slovenská firma EVPÚ z Dubnice nad Váhom a tak se již čekalo na rozhodnutí zavedení tanku do výzbroje armády. Nastaly další průtahy, na kterých se nejvíce podepsal nedostatek financí. Do výzbroje se měl přejít pouze tank verze T-72M4 CZ, typ T-72M3 CZ byl jako neperspektivní zamítnut. Při plánování projektu "Vetra" se kalkulovalo s počtem nejméně 250 modernizovaných strojů, ale jak čas plynul, počet tanků neustále klesal. Nejdříve na stav 140 strojů, v roce 2001 pak kolem 90 tanků, až se v květnu 2002 zastavil na nepředstavitelném čísle 35 kusů (!). Ale jedno bylo jasné, modernizace je nutná a s tanky se počítá, že budou sloužit nejméně do roku 2025. Tank T-72M4 CZ je na výjimku ráže kanonu shodný se standardem NATO a pozemní jednotky České armády by v něm získaly posilující prvek.
Posádka tanku se skládá z velitele, střelce a řidiče, nabíječ je nahrazen použitím nabíjecího automatu. Uspořádání tanku T-72M3 i M4 je shodné jako u T-72 se stanovištěm řidiče v přední části korby, věží uprostřed a motorovým oddílem v zadní části tanku. Velitel se nachází v pravé a střelec má pracoviště v levé části věže (při pohledu zezadu).
Hlavní body modernizace (mimo jiné) se týkaly doplnění moderního systému řízení palby pro boj za zhoršených podmínek, za jízdy a v noci. Zvýšení spolehlivosti tanku a zjednodušení údržby, dále efektivnosti palby a lepší účinnosti munice. Pravděpodobnost zásahu jedoucího či stojícího cíle na první výstřel, zvýšení odolnosti tanku a vyšší ochranu posádky a nakonec lepší pohyblivosti tanku a technických vlastností.
Celkově se vylepšením tanku zabývalo na devět firem (5 českých, 4 cizí), které doplňovalo dalších 22 subdodavatelů.
Zde je přibližný seznam společností účastněných na modernizaci tanku : (mimo VOP 025 Nový Jičín)
> Synthesia Pardubice : vývoj nové účinnější munice (spolupráce s izraelskými společnostmi)
> Meopta Přerov : přístroje nočního vidění
> Mesit Uherské Hradiště : vnitřní komunikační systém (interkom)
> Letecké přístroje Praha : navigační systém
> Metra Blansko : odminovací systém (tzv. elektromagnetický trall)
> Praga a.s. : pohonná jednotka (spolupráce s izraelskou Nimdou)
> Kidde Deugra (Německo) : automatický protipožární systém
> PCO Warszawa (Polsko) systém detekce a identifikace laserového ozáření
> Officine Galileo (Itálie) : systém řízení palby
Obrázek
Experimentální T-72 vybavený zaměřovači SAGEM a SFIM (asi typ VS 580).
Průběh vývoje pohonu tanku T-72M4 CZ
Varianta tanku T-72M3 CZ měla shodnou pohyblivost s typem T-72M1, jen byla uzpůsobena stávající převodovka pro vyšší zátěž. Stroj této verze dostal motor V-46 TC s výkonem asi 625 kW, se dvěma turbodmychadly. Protože se hmotnost tanku zvedla ze 41,5 na 48 tun, byl tomu přizpůsoben také pojezdový systém. Naopak varianta T-72M4 CZ obdržela úplně nový pohon (Powerpack) od izraelské firmy Nimda, který se skládá z britského motoru Condor CV-12 1000 TCA od firmy Perkins (Caterpillar) a americké automatické převodovky Allison XTG 411-6. Motor CV-12 1000 TCA dosahuje výkonu 746 kW (1000 HP) a je kontrolován systémem elektronického řízení a vnitřním monitorovacím, ochranným a diagnostickým systémem. Převodovka XTG 411-6 obnáší 4 rychlostní stupně vpřed a 2 stupně pro zpátečku a má shodné diagnostické vnitřní vybavení. Nový pohon si vyžádal změnu zadní části vozidla, kde stávající byla odříznuta a nahrazena jinou s dostačujícím místem pro novou pohonnou jednotku. O chlazení se stará systém od britské společnosti Airscrew Howden. Stroj obdržel také nové pásy s pryžovými patkami. Nový motor se postaral o zvýšení základních výkonů, například zrychlení z 0 na 32 km/h se snížilo z 15 s na pouhých 8,5 s. Vozidlo se pohybuje rychlostí 61 km/h ( T-72M1 jede 60 km/h), ale průměrná rychlost v terénu je o 25km/h vyšší než u T-72M1. Rychlost na zpátečku je vyšší od původní verze o 10 km/h a průchodivost je shodná. Obě verze (T-72M4 i M3) jsou schopny po přípravě překonat vodní překážku o hloubce 5 metrů. Řidič dostal místo řídících pák řídítka (jako BVP) a záleží na něm zda využije plně automatické funkce převodovky nebo řazení stupňů ovládá předvoličem. Při závadě elektroniky stroj jede dál, neboť řidič řadí rychlostní stupně ručně pomocí zařízení s hydraulickými posilovači. Systém kontroly stavu motoru, předává do sluchátek řidiči i ostatním členům osádky případné poruchy. Generální oprava motoru se provádí po ujetí 14 000 km a polní dílny jsou schopny vyměnit pohonnou jednotku za 1 hodinu.

Obrázek
V detailu protiletadlový kulomet ráže 12,7 mm
Průběh vývoje výzbroje tanku T-72M4 CZ
Tank T-72M4 CZ byl vyvíjen hlavně pro tankový boj, aby v případě nasazení byl schopen likvidovat těžce obrněné vozidla nepřítele. Obě modernizované varianty, T-72M3 CZ i T-72M4 CZ, si vezou původní kanon 2A46M (D-81TM) s hladkým vývrtem hlavně ráže 125 mm. Jmenovaný kanon obnáší stabilizátor 2E28M, tepelnou ochranu a ejektor. Nabíječe zde zastupuje nabíjecí automat s instalovaným systémem automatické provozní rektifikace. V automatu je poskládáno 22 nábojů, přičemž zbytek se nachází ve věži. Střelec má možnost mimo standard (kumulativní a tříštivo-trhavé) použít nově vyvinuté šípové střely z tvrdých slitin wolframu, které jsou schopny probít pancíř o tloušťce 500 mm, a to na vzdálenost přesahující 2000 m. Na výrobě této munice se podílí česká firma, jinak si tank veze celkově 37 kusů různého střeliva. Kanon je spřažen s kulometem PKT ráže 7,62 mm a na věži je upevněn protiletadlový kulomet NSVT ráže 12,7 mm. Posádka vozidla má na svoji obranu samopaly Škorpion(asi) a obranné granáty.

Obrázek
Tank T-72M4 CZ s mechanickým odminovávacím systémem NBZ-90
Systémy a elektronická výbava tanku T-72M4 CZ
Jako nejdůležitějším výbava moderních tanků je brán systém řízení palby. S ohledem na velikost ráže moderní tanky převáží relativně malý počet munice, proto je nutno, aby osádka tanku zničila zaměřený cíl první ranou. V porovnání se stávajícím tankem T-72M1 byl kvalitativně navýšen (až 5x) systém řízení palby instalací systémem TURMS-T(, který vychází z typu OG14L3 TURMS ( tank C1 Ariete). Systém TURMS-T zahrnuje zaměřovače střelce a velitele, balistický počítač se zálohami a senzory polohy věže, teploty nábojek a meteorologických podmínek (teplota vzduchu, tlak, síla a směr větru). Zaměřovač velitele je plně stabilizován a je vybaven denním (zvětšení 4x a 12x) a denním/nočním termovizním (zvětšení 5x a 13x) kanálem. Doplňuje se laserovým dálkoměrem typu Nd-Yag. Střelecký zaměřovač shodně stabilizován a vybaven, jinak používá denní kanál o zvětšení 2,5x a 10x. a laserový dálkoměr typu Nd-Yag o dosahu 250 až 9995 metrů. Zaměřovače jsou schopny rozeznat cíl ve dne na vzdálenost do 5000 metrů a v noci 4000 metrů. Systém také podporuje funkci Hunter-Killer a stejně jako i u jiných moderních tanků je schopen vést střelbu na cíl i velitel tanku (pokud najde cíl s vyšší prioritou). Další systémy tanku tvoří vnitřní diagnostický systém, navigační systém NBV-97 (kombinuje přijímač družicové navigace GPS a inerciální navigační komplet), systémy vnitřního spojení (intercom BCC 600) a systémy vnější komunikace (stanice RF1350, radiokomplet RF-13 a zesilovač ZV-13) shodný se standardy NATO. Stanoviště řidiče je osazeno pasivním noktovizorem 2. generace NV-3P.

Obrázek
Záběr na bloky dynamického pancéřování typu DYNA
Průběh vývoje ochrany a obrany tanku T-72M4 CZ
Jelikož stroj varianty T-72M4 CZ vychází z verze T-72M1 má s ním shodný tvar korby a věže. Korba tanku se skládá z ocelových plátů, na exponovaných místech doplněna vrstveným pancéřováním, jedná se o čelo korby (plast se skelnými vlákny) a čelo věže (keramická vrstva). Základní pancéřování obnáší tuto ochrannou charakteristiku : čelo korby asi 400 mm proti střelám APFSDS a téměř 500 mm proti střelám HEAT, shodně také u čela věže. Boky korby mají tloušťku pancíře (bez ochranných krytů) 20 - 80 mm, boky věže mají proměnou sílu 60 až 80 mm. Strop korby a věže chrání pancíř o síle 40 až 50 mm. Tank je osazen reaktivním pancéřováním typu Dyna s tímto počtem : čelo korby 43 -44 bloků, čelo věže 12, strop věže 15 kusů a 2 na každém boku. Efektivní zvýšení ochrany je asi na 220% proti kumulativním střelám v oblasti čela korby a 300% na čele věže. Tyto údaje platí pro korbu a věž do úhlu 20° resp. 35° od podélné osy tanku. V oblasti stropu věže je ochrana proti kumulativní munici zvýšena asi o 360%. Boky korby navíc chrání gumové kryty pásů o síle asi 10 až 20 mm, které zvyšují odolnost boků korby proti kumulativním střelám asi o 200%. Bloky dynamické ochrany DYNA chrání i proti munici s tandemovými hlavicemi, i když asi ochranné parametry jsou o něco nižší a zvyšují i odolnost proti munici APFSDS a to na 520 mm v čelní oblasti tanku. Proti minám bylo upraveno dno korby a řidičova sedačka má úchyt na stropě korby. Vozidlo využívá systém aktivní ochrany typu "soft kill" SDIO detekce laserového osvitu SCC-1 OBRA, který je v součinnosti s SŘP a zajišťuje automatické nebo ruční odpálení maskovacích dýmových granátů DGO-1 tlumících infračervené vyzařování do směru ozáření. Kouř granátu má nové složení, které pohlcuje nejen laserové paprsky, ale i tepelné záření. Tank zacloněný dýmem zmizí z protivníkových termovizních pozorovacích a pátracích soustav.
Tank má ve výbavě zadýmovací generátor a automatický protipožární systém (protipožární zařízení BUA s optickými hlásiči a láhvemi s ekologickým hasivem DeuGen). Protipožární systém při ohrožení vznícením vnitřních prostor bojového vozidla, uvede ve zlomku tisíciny sekundy do činnosti hasicí zařízení. K likvidaci magnetických min slouží elektromagnetický trall, který vytváří náhradní magnetické pole a způsobuje zpuštění magnetických min před tankem a po jeho bocích. V součinnosti mechanickým odminovávacím systémem NBZ-90 zajišťuje přiměřeně vysokou rychlost přesunu i v zaminovaném terénu. Na pasivní ochraně se přičiní také nový maskovací nátěr U 2500 se zvýšenými maskovacími schopnostmi, absorbér mikrovlnného záření a maskovací rohož pro tepelné maskování. Systém ochrany proti zbraním hromadného ničení zůstal původní sovětský. Při vyproštění moderního tanku pomohou staré dobré nástroje (lopata, sekera, pila) a osvědčená (samovyprošťovací) kláda.

Obrázek
Tank T-72M4 CZ při palbě z hlavní zbraně, kanonu ráže 125 mm
Závěrečné hodnocení tanku T-72M4 CZ
Na západě je tento tank řazen mezi hlavní bojové tanky. Jak se uvádí, modernizace tanku T-72M4 CZ byla velmi dobře provedena, podle hodnocení odborníků jde pravděpodobně o nejlepší modernizaci tanku T-72. Tank T-72 M4 CZ balancuje na hranici mezi 3. a 4. generací a jeho parametry překonávají některé stávající stroje jako jsou americký M1A2 Abrams a německý Leopard 2. České "Téčko" s plným využitím svých možností se jeví jako nepřekonatelný protivník vůči západoevropským tankům s kanony ráže 120mm a náboji SABOT či HEAT, přičemž 125mm kanon 2A46M tanku T-72M4 CZ s vysoce průbojným projektilem APFSDS-T je schopen bez problému prorazit 500 mm pancíř na vzdálenost přesahující 2000 m (jiný zdroj uvádí 880 mm silný kompozitní pancíř na vzdálenost 3000 m). To, že žádný tank na světě nemá pancíř takto silný mohou naši vývojáři a dlouhodobá spolupráce s Izraelem, který má ve výzbroji pravděpodobně nejlepší tanky světa, Merkavy Mk IV. Tanky T-72M4 CZ tímto mohou konkurovat ruským T-90S (v něčem je i převyšují - nepodloženo).
Technická data tanku T-72M4 CZ :
> hmotnost : 48 t
> posádka : 3 muži
> rozměry : délka (s kanonem dopředu) 9800 mm, šířka 3755 mm, výška (po věž) 2180 mm, výška (po zaměřovač) 2720 mm
> výzbroj : kanón s hladkým vývrtem hlavně 2A46M ráže 125 mm (37 nábojů), spřažený kulomet PKT ráže 7,62 mm (2000 nábojů), protiletadlový kulomet NSVT ráže 12,7 mm (720 nábojů), dopl. výzbroj samopaly Škorpion (300 nábojů) a 10 ručních granátů
> pohon : vznětový 12-tiválcový kapalinou chlazený motor Condor CV 12-1000 TCA s výkonem 746 kW (1000 HP) při 2300 ot./min přeplňovaný dvěma turbodmychadly s mezichladičem vzduchu,
> převod : Převodovka Allison XTG 411-6
> rychlost : silnice 61 km/h, terén 44 km/h, zpátečka 14 km/h
> zrychlení z 0 na 32 km/h : do 10 s
> dojezd : silnice 700 km, terén 430 km
> spotřeba paliva : silnice 168 l / 100 km, terén 275 l / 100 km
> měrný výkon : 15,5 kW/t
> měrný tlak : 94,1 kPa
> přístroje : TURMS-T (laserový dálkoměrný zaměřovač, zaměřovací infradalekohled, pozorovací přístroj velitele, noční pozorovací přístroj), infrahled řidiče NV-3P, navigační systém NBV-97
> spojovací technika : souprava přijímač-vysílač RF1350, radiová stanice RF-13, zesilovač ZV-13, tankové hovorové zařízení BCC 600
> dodatečná ochrana : souprava dynamické ochrany DYNA, systém detekce a indikace ozáření SCC-1OBRA, zadýmovací zařízení TDA, dýmové granáty DGO-, ochrana proti radiolokačnímu průzkumu REDA, maskovací barva U 2500
> překážky : hloubka brodu do 5 m, šířka brodu do 500 m, příkop 2,70 m, svislá stěna 0,83 m
> stoupavost : 30`
> boční náklon : 25`

Obrázek

Vývoj projektu modernizace tanku T-72M4 CZ
1994 - 2000 : vývoj tanku
červen 1997 : vyrobeny prototypy
2000 : provozní a další testy
březen 2001 : zavedení tanku do výzbroje AČR
duben 2001 : schválení vlády České republiky o modernizaci 140 ks tanků
srpen 2001 : ekonomická analýza o rozhodnutí modernizovat 30 ks tanků
2003 : zhotoven první tank ověřovací série, zahájeny technické zkoušky
2003 : testy ověřovací série modernizovaného tanku
2003 : předáno 10 kusů modernizovaného tanku
2004 : předáno dalších 10 kusů modernizovaného tanku
2005 : předáno 8 kusů modernizovaného tanku
únor 2006 : předány 2 kusy modernizovaného tanku
Dodáním 30 ks tanků do užívání AČR byla ukončena modernizace tanku a v současné době je budováno komplexní týlové, ženijní a technické zabezpečení.
(2007 : předány 3 stroje VT-72M4 CZ)

Obrázek Obrázek

Vývojové varianty :
Experimentální prototyp T-72M2 se zaměřovači francouzské společnosti SAGEM.
Experimentální prototyp T-72M2 se systémem řízení palby T-CAS francouzské společnosti Thompson
T-72M3 - Osazen motorem V-46 TC.
T-72M4 1 varianta - Motor Condor CV-12 1000 TCA
T-72M4 2 varianta - Motor stejný jako u první varianty, ale liší se jinak uspořádaným pancéřováním a zlepšenou integrací SŘP do tanku.

Obrázek
Prototyp tanku T-72M3 CZ

Technická data tanku (prototypu) T-72M3 CZ :
> posádka : 3 muži
> hmotnost : 46 t
> rozměry : délka 9550 mm, šířka 3750 mm, výška 2185 mm
> výzbroj : kanon 2A46 ráže 125 mm (36 nábojů), spřažený kulomet PKT ráže 7,62 mm (2000 nábojů), protiletadlový kulomet NSVT ráže 12,7 mm (720 nábojů)
> pancíř : vychází z verze T-72M1, přídavní reaktivní Dyna-72
> pohon : motor V-46 TC s výkonem 625 kW (?)
> rychlost : silnice 60 km/h
> překážky : jako verze M4 CZ
> vyroben 1 kus v roce 1996

Obrázek
Velitelský tank T-72M4 CZ-W


Velitelský tank T-72M4 CZ-W
Tank T-72M4 CZ-W je přesnou kopií tanku T-72M4 CZ, se stejnými bojovými a užitnými vlastnostmi. T-72M4 CZ-W svými spojovacími prostředky (informační systém BVIS) zabezpečí veliteli roty automatizované velení a řízení bojové činnosti.
Velitelský tank T-72M4 CZ-W má instalovány oproti standardní verzi T-72M4 CZ dvě radiosoupravy a rozšířené funkce BVIS nutné pro plnění funkcí velitelského tanku roty. Tato výbava s podepsala na nižším počtu převážené munice pro kanon.
Pro potřeby české armády byly na standard T-72M4 CZ-W přepracovány tři tanky, které byly přiřazeny k 73. tankového praporu (1., 2., a 3. tanková rota) v Přáslavicích. Poslední dva T-72M4 CZ-W, které jednotka dostala k 28. února. 2006, byly posledními stroji typu T-72M4 CZ vyrobenými pro AČR.
Technická data tanku T-72M4 CZ-W :
> posádka : 3 muži
> bojová hmotnost : 48 t
> rozměry : délka 9800 mm, šířka 3790 mm, výška (po věž) 2180 mm, (po zaměřovač) 2720 mm
> výzbroj : jako u verze T-72M4 CZ (počet nábojů pro kanon asi 30)
> pohon : motor Perkins CV-12-1000 TCA Condor s výkonem 736 kW (1000 hp) při 2 300 ot/min
> zdvihový objem válců: 26 100 cm3
> počet válců : 12
> sklon válců : 60°
> vrtání / zdvih válce : 135 mm / 152 mm
> kompresní poměr : 14,5:1
> rychlost : silnice 61 km/h, terén 42 km/h, zpátečka 13 km/h
> dojezd : silnice 700 km, terén 430 km
> stoupavost : 30`, boční náklon : 25`
> překážky : jako u verze T-72M4 CZ
> spotřeba paliva : silnice 168 l / 100 km, terén 275 l / 100 km
> systémy, přístroje : shodné s verzí T-72M4 CZ
> spojovací technika : navýšená

Modelářský koutek
Model tanku T-72M4 CZ od firmy Tamiya, poměr 1:35
Obrázek Obrázek
Pár plků nakonec
> Pravděpodobnost zásahu cíle (oproti T-72) první ranou : ze stojícího tanku: 1-1,1x, z jedoucího tanku: 1,8-3x. Efektivní dálka střelby (oproti T-72): 2 - 2,2x. Účinek nového podkaliberního náboje v cíli (oproti BM-15) : 1,6x
> Pro všechny to měla být obrovská zakázka, na začátku byl zámysl modernizovat 350 tanků, později objednávka klesla na počet 140 a nakonec se zastavila na 30-ti strojích a 5-ti modernizačních sadách. Cena se uvádí (asi) 150 milionů za prvních deset tanků a za kus a u zbylých 120 milionů za kus. Pravděpodobně jeden kilometr jízdy tankem stojí armádu 380 korun z toho jedna motohodina stojí 4 tisíce korun, vypálení jedné střely z tanku přijde na 30 tisíc korun, jedny praktické střelby se odhadují na 200 tisíc korun a o plně vycvičené posádce se radši nemluví. A to těch tanků je prakticky přes třicet (vyjede s nimi i vyprošťovací technika).
> České armádě byl nabídnut i projekt přerovských strojíren, které spolupracují přímo s původním ukrajinským výrobcem tanků T-72. Přerovské strojírny předložily program modernizovaného tanku T-72MP, který však nebyl armádou schválen.
> Dne 5. 10. 2001 byl projekt modernizace tanku T-72 pro AČR pozastaven z důvodu vyslání dalších jednotek do bývalé Jugoslávie. To si vynutila reakce USA na teroristické útoky v New Yorku 11. září 2001. Americké jednotky, umístěné na Balkánu, se měly připravovat na útok na Afghánistán. Tyto jednotky měli nahradit i naši vojáci. Z finančních důvodů vyslání dalších jednotek přibrzdilo projekt modernizace tanku T-72 a snížilo jejich počet.

Obrázek
Tank T-72M4 CZ na Šestém tankovém dni ve VTM Lešany

Zdroje :
mainbattletanks.czweb.
vop025, 1rota.com, valka,
army.cz., gamepark.cz, webgarden.cz,
týden, český rozhlas, military.
Fotozdroje :
mainbattletanks.czweb.(D.Macháček),
válka (M.Smíšek), brdm2.cz
Model tanku T-72M4 CZ :
panzermodelkit.valka

Český moderní bojový tank T-72M4 CZ

PříspěvekNapsal: 17/4/2009, 03:15
od TonyHazard
Doplňující fota k tanku T-72M4 CZ

Obrázek
Stanoviště velitele tanku T-72M4. Na snímku je vidět hlavní ovládací panel (uprostřed), panoramatický zaměřovač ATTILA (vlevo) a indikátor laserového ozáření (nahoře) systému SDIO.

Obrázek
Stanoviště střelce tanku T-72M4.

Obrázek
T-72M4 je schopen hlubokého brodění do hloubky až 5 metrů.

Obrázek
T-72M vybavený soupravou návěsné dynamické ochrany DYNA.

Fotozdroj : mainbattletanks.czweb.

Re: Český moderní bojový tank T-72M4 CZ

PříspěvekNapsal: 17/4/2009, 09:06
od cayman
TonyHazard píše:Průběh vývoje výzbroje tanku T-72M4 CZ
...Střelec má možnost mimo standard (kumulativní a tříštivo-trhavé) použít nově vyvinuté šípové střely z tvrdých slitin wolframu, které jsou schopny probít pancíř o tloušťce 500 mm, a to na vzdálenost přesahující 2000 m. ...


TonyHazard píše:Závěrečné hodnocení tanku T-72M4 CZ
...přičemž 125mm kanon 2A46M tanku T-72M4 CZ s vysoce průbojným projektilem APFSDS-T je shopen bez problému prorazit 880 mm silný kompozitní pancíř na vzdálenost 3000 m. ...


V rôznych častich textu uvádzaš výrazne iné hodnoty prieraznosti.

PříspěvekNapsal: 17/4/2009, 11:52
od Pátrač
Není ten rozdíl způsoben různou municí? Ten tank je taková slušná vychytávka. Je škoda že modenizace se zastavila na tom počtu co byl opravdu upraven. Mít jich tak dva 41 kusové prapory, to by bylo jiné kafe.

Byl by to dobrý průlomový tank pro vyprošťovaná výsadkových jednotek po splnění úkolů.

PříspěvekNapsal: 17/4/2009, 14:40
od rabo
TonyHazard veľmi slušný článok.

Tento tank nie je zlý / no určite nie najlepšia modernizácia T-72 /, čo mu však vytýkam je absencia modernejšieho, alebo lepšie povedané modernizovaného kanónu. Už keď sa toľko jeho komponentov nakupovalo v zahraničí, mohol sa zo Slovenska doviesť 2A46MS.To k tanku.

Čo sa týka samotného zavedenia, je to presne ukážka toho, ako v dnešnej dobe rozhodujú o veciach vojenských iné "skutočnosti", ako reálne potreby.
Takto je síce zavedený moderný tank, ale v rámci NATO sa s jeho použitím nebude nikdy počítať. Je ich málo a sú iné, ako majú ostatné členské štáty. Tanková jednotka T-72M4 pôjde po boku Nemeckých, alebo Poľských Leopardov ? To asi nie. Prípadne staručkých T-72M1 zo Slovenska a Maďarska ? O Angličanoch a Američanoch ani nehovorím.
No aby som to skrátil, AČR zaviedla síce moderný tank, ktorý však nijako nezvýšil bojovú hodnotu NATO a jeho použitie v rámci spoločného "ťaženia" je nepravdepodobné.
Výsledkom celej kúpy bola dočasná pomoc niektorým domácim a zahraničným výrobcom. Za cenu celého kontraktu sa mohli kúpiť staršie nemecké Leopardy 2A4 a tie prípadne modernizovať domácimi výrobcami - kombinácia Poľskej a Švédskej cesty. Vo výzbroji by bol tank kompatibilný s väčšinou NATO tankov v Európe. Dokonca si dovolím napísať, že by to možno vyšlo aj lacnejšie.
O výhodách spoločného projektu tanku so Slovensko alebo Poľskom nie je ani potrebné písať.

PříspěvekNapsal: 17/4/2009, 16:19
od skelet
Svého času byl vyvíjena nová věž pro T-72 slovenskou firmou DMD Holding a.s. a GIAT Industries, vyzbrojenou kanónem 120mm. Věž poměrně dost připomínala tu z Leclercu. Projekt byl zastaven. Dnes jde (šel?) tímto směrem Indie se svým tankem Ex, ale tato věž je čtyřmístná.

PříspěvekNapsal: 17/4/2009, 17:46
od Pátrač
NO rabo nepůjde, protože ji vlastně nemáme. Je jen otázkou času kdy se zbytek tankových částí armády zruší. V momentě kdy polská strana začala tanky T-72 opouštět a to i jejich vlastní verzi tvrďáka, tak pro tyto tanky ve střední Evropě odzvonilo.

Logistické příčiny mě hned nenapadly. Takže z pohledu logistika po pečlivém zvážení je nejrozumnější se jich rychle zbavit. Nejlépa je darovat afgánské armádě. Ta je spotřebuje buď proti Talibanu nebo proti vojákům NATO až se rozhodne, že už jich má dost a plné zuby

PříspěvekNapsal: 17/4/2009, 19:17
od TonyHazard
cayman : Dík za upozornění, upravím to.

Ale když to vezmu kolem a kolem, tak moc velká chyba to nebyla. Když střela prorazí pancíř o síle 880 mm, tak projde i pancířem s 500 mm tloušťky a ta vzdálenost přesahující 2000 m může být 2500 m nebo i 3000 m. že? :) :)

rabo, Pátrač :Souhlas,nevím jak by se zásobovači od Nato při nějaké společné akci tvářili, že musí pro pár našich tanků vyvážet extra munici ráže 125 mm.
A při vývoji, byl určitý zámysl úpravy nebo dokonce výměny kompletního kanonu.

PříspěvekNapsal: 18/4/2009, 00:50
od Padouch
Ani moc nevadí, že jich máme jen 30.., k čemu by nám byly v dnešní době tankové divize třeba s 500 tanky?? Když válka v dohledné době nebude a až jednou bude, tak by ty tanky už byly stejně zastaralé. A kdyby přece jen válka v nejbližších 10ti letech byla, tak stále máme ve skladech asi 140 kusů T-72 a můžeme je zmodernizovat. Je na to prej nějaká smlouva s VOP, že mají zachovat technologie potřebné pro jejich případnou modernizaci.

Pro výcvik a akce typu Bahna je 30 tanků prostě tak akorát. Stejně tak i dělostřelectvo, stačí pořídit nebo zmodernizovat celkem 50-100 houfnic a raketometů aby se vojáci naučili zacházet s moderními zbraněmi a zůstali v obraze.

PříspěvekNapsal: 18/4/2009, 13:40
od Haness
Skvělý článek !!

Padouch: tvé názory jsou dost zajímavé :-) než by se zmodernizoval ten zbytek bude po všem.

Ono stačí "pořídit nebo zmodernizovat 50-100 houfnic raketometů" je věta která představuje několikaletý rozpočet pro celou AČR.

Jen ke článku, když jsem se bavil s "plechovkářema" tak mi říkali že je to skutečně jedinečná zbraň, ale pokud by došlo k působení společně s USA tak by z toho nebyli moc šťastní, vzhledem k tomu, že ti jsou cvičeni na techniku východní a tak by pro ně nebyl žádný problém to napálit to do nich ikdyž by je měli ve své sestavě, a tak údajně uvažují i v USA, kteří moc nechtějí tvořit skupiny kde by se vyskytly východní zbraně.

PříspěvekNapsal: 18/4/2009, 14:46
od YAMATO
Si představuju ten výcvik mnohonásobku posádek a všech s tím souvisejícího. Kdepak, takhle jednoduché by to nebylo, prostě omezit počty je lehké, cesta zpět mnohem těžší...a není to jen otázka peněz, ale také lidí a času.

PříspěvekNapsal: 18/4/2009, 16:19
od Julesak
ČR, Slovensko, ako aj väčšina malých štátov NATO(hlavne postkomunistických, ale nie výlučne) má dnes to, čomu sa hovorí vrecková(kapesná) armáda.
Špecializuje sa na pár schopností (čistenie vody, vojenskí chemici, ženisti, špeciálne jednotky - a môže v nich byť naozaj dobrá), ktoré sú užitočne pre alianciu ako celok, hlavne pri "expedičných" operáciách, ale na vlastnú obranu je nevhodná. Má úzky káder, často kvalitné vybavenie, ale vo veľmi malom množstve a prakticky žiadne zálohy.

PříspěvekNapsal: 19/4/2009, 17:50
od Redgar
Pěkný článek o našem českém téčku. Dobrém téčku. I když modernizovat 30 tanků? Má to význam? Řekl bych že jsou to vyhozené peníze. Dalo se za ně pořídim možná něco jiného. Někde jsem zahlédl nějakou zmínku o tom že se naše téčko vyrovná tanku T-90, ale nevím nic bližšího. Může tu někdo provézt malé srovnání. TTD obou typů sice mám k dispozici, ale přesto neznám všechny detaily. Díky.

PříspěvekNapsal: 19/4/2009, 18:17
od YAMATO
Tak ty původně plánované počty (v článku uvedené) byly jiné. Taky je potřeba to brát tak, že tyhle projekty (stejně tak např. ALCA) vznikaly před vstupem do NATO, kdy nebylo ještě jasné co a jak bude a nějaká dostatečná armáda měla být. Což samozřejmě nevylučuje různé lobbingy a jejich horší varianty. No a po vstupu do NATO to ovšem vzalo nepříliš dobrý směr až přílišného omezování a specializace se na určité obory. No a vypadá to jak to vypadá...

Český moderní bojový tank T-72M4 CZ

PříspěvekNapsal: 19/4/2009, 19:58
od TonyHazard
Redgar : Ta zmínka (o T-90) je v článku. ...... Tanky T-72M4 CZ tímto mohou konkurovat ruským T-90S (v něčem je i převyšují - nepodloženo).
Někde jsem to četl, ale nebylo uvedeno v čem je převyšují, tak jsem napsal -nepodloženo. Tuto informaci ber jen jako...jedna bába povídala.
Ale na Palbě je článek o T-90, tak je zkus porovnat a uvidíš sám.

PříspěvekNapsal: 19/4/2009, 20:16
od sa58
Podobné úvahy co je lepší jsou stejné jako dohady "kdo ho má *****... A srovnávání našeho T-72 a T-90? Má to vůbec cenu? V Rusku vyrobí víc prototypů než je celkový počet našich moderních tanků....

Pokud se nepletu, zatím v žádném konfliktu od 90. let minulého století proti sobě nebojovaly tanky stejných generací. Klasický tankový souboj snad naposledy proběhl na Sinaji nebo na Golanských výšinách, ale ani ty nelze brát jako střet vyrovnaných armád. A verzi o moderních tancích irácké armády snad už dnes nikdo nevěří...

Když už srovnání, tak s tanky Leopard rakouské armády, to je asi náš potencionální nepřítel No. 1 - kvůli Temelínu :D

Český moderní bojový tank T-72M4 CZ

PříspěvekNapsal: 19/4/2009, 20:34
od TonyHazard
Cituji : ......A srovnávání našeho T-72 a T-90? Má to vůbec cenu?
Odpovídám :Nemá to cenu, to by se mohlo zvrhnout, že ten a ten tank je nakonec lepší, protože má levé straně víc šroubů velikosti 25.
To jsou potom debaty, jako třeba "Který tank nasazený v 2. světové válce byl nejlepší?" Ne, od tohoto rychle pryč. :eek:

Re: Český moderní bojový tank T-72M4 CZ

PříspěvekNapsal: 19/4/2009, 21:38
od Hans S.
TonyHazard píše:Cituji : ......A srovnávání našeho T-72 a T-90? Má to vůbec cenu?
Odpovídám :Nemá to cenu, to by se mohlo zvrhnout, že ten a ten tank je nakonec lepší, protože má levé straně víc šroubů velikosti 25.
To jsou potom debaty, jako třeba "Který tank nasazený v 2. světové válce byl nejlepší?" Ne, od tohoto rychle pryč. :eek:


Ale porovnání parametrů (pokud jsou známé) by jistě velice zajímavé a hodnotné být mohlo.

Český moderní bojový tank T-72M4 CZ

PříspěvekNapsal: 20/4/2009, 12:21
od TonyHazard
Hansi musím trochu oponovat, porovnáním parametrů (pokud jsou známy) je jen snůška čísel nudná jak statistika, to by náš problém nevyřešilo.
Žádné pořádné zkušenosti z provozu obou tanků nejsou, zkoušel jsem něco najít, ale nic. Kdyby byly tak v mání výsledky střeleb, testy průraznosti určité tloušky pancíře s udáním vzdáleností, to by šlo. Ale i to by mohlo být lehce zavádějící, neboť oba tanky by nestřílely na stejné cíle.
Tak co skelete (p1st.), nechceš si zasloužit druhou frčku? :)

PříspěvekNapsal: 20/4/2009, 13:29
od YAMATO
Tony má pravdu. Já jsem se před dobou pokoušel o pár porovnání WW 2 tanků a jedno bitevníků, teď na to zpětně hledím dost skepticky, a to jsem se snažil porovnat víc než jen čísla. Ono je tam spousta neznámých a sporných faktorů. Třeba už ta průraznost, to je téma, které už asi nikdy nebude plně rozřešeno. Kvalita pancíře. Vliv ceny. Cena provozu. Reálná poruchovost. Atd. atd.