TVP – Tank všeobecného použití

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 3/12/2008, 12:20

skelet: však tohle kámo známe i z jiných diskuzí....

reddog · Příspěvek od **reddog** » 3/12/2008, 12:34

Já netvrdím že se němci pokakali z američanů. Jen říkám že to co si mohla dovolit amerika , si nemohli dovolit během válečné výroby nikde jinde a sami němci to uznali.
Jinak co se týká německé techniky tak ta má mé uznání.
nemusíme z rusů dělat " imbecily" to snad nikdo nechce a také není nutné uctívat ameriku. Jde jen o fakta.

Mantra · Příspěvek od **Mantra** » 3/12/2008, 12:34

sa58 píše:Od tanku ke lodním šroubů Tomu říkám pořádná diskuse

Ta japonská firma byla Toshiba, dokonce někde před US kongresem došlo k rozbíjení nějakých radií od této firmy. Dalším průserářem byla norská zbrojovka Kongsberg, vyrábějící rakety Penguin. Ta snad dodala CNC, Toshiba dodávala řídící systém, ale možná to bylo naopak...

Skelete, ta knížka se myslím jmenuje "stíny mořských hlubin"

DOTAZ:

K TVP, víte někdo jaké by mohli být výhody takhle udělaného podvozku, myslím sklon pásů a že hnací kolo je takhle u země?

reddog · Příspěvek od **reddog** » 3/12/2008, 12:44

Stabilita , překonávání překážek a konstruktér ze staré školy?

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 3/12/2008, 12:46

no myslím, že sklon pásů je dán konstrukcí vycházející z čs. předválečných konstrukcí. výhody?? těžko odhadnout, ale jestli někdo tuší, rád se poučím.

Příspěvek od **Hans S.** » 3/12/2008, 13:10

reddog píše:Hans.s - to není z mé hlavy to pronesly sami němci.
Německo si opravdu nemohlo dovolit v rámci válečné výroby takovou kvalitu jako američané během války. To je prostý fakt.

Samozřejmě, že si nemohli dovolit některé věci vyrábět řekněme natolik kvalitně. Další otázka je, zda to mělo v praxi význam.
Nicméně mě by zajímalo, kdo a kdy pronesl to, co zmiňuješ. Jestli se nejedná o nějaké memoáry psané 30 let po válce, nebo tak něco.

motor z P47 je dokonalou ukázkou perfektní strojařiny.

Nějaká verze Pratt & Whitney R-2800? Proč ne. Nicméně Kommandogerät v BMW 801 je také ukázkou velice přesné strojařiny

reddog · Příspěvek od **reddog** » 3/12/2008, 13:19

A to je to o co jde američané si to mohly dovolit po celou dobu války , v obrovském množství a i když to nemělo třeba žádný smysl. ale dělaly to tak. To krásně ukazuje sílu jejich ekonomiky. Nic je netlačilo snižovat výrobní náklady. Prvořadá byla kvalita.

Tohle bylo vyřčeno techniky DB nebo BMW při zkoumání motoru PW během války.
Jména fakt nevím. Je to už dlouho co jsem to četl ale v pamět i to mám stále. Je to něco co jen tak nezapomeneš.

Příspěvek od **skelet** » 3/12/2008, 13:26

Přesnost výroby není jen o ekonomice, ale o i kvalifikované výrobní síle, termínech apod. Když nemáš kvalifikovanou sílu a čas, tak ti jsou peníze na dvě věci (Německo, SSSR).

lkala · Příspěvek od **lkala** » 3/12/2008, 13:32

Kommandogerät je jistě pěkné zařízení, ale určite ne jediné pěkné zařízení v tomto období. Slíbil jsem, že se na něho podívám, ale ještě jsem nenašel čas. Nedá se k němu nic sehnat, ale již mám jistý plán.
Ale dost ke strojírenství, tato debata je o tanku.

Zajímalo by měl, jestli ten vyvýjený kanón 100 mm kanón je totožný s
taženým protitankovým kanónem 100 mm, který byl později v naší armádě?

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 3/12/2008, 13:33

pojďme se vrátit ještě k původní tankové tematice. Víte někdo o nějakých projektech těžších čs. tanků, než byl vyvýjený ST39???

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 3/12/2008, 13:37

Ikala: který máš na mysli??

Příspěvek od **Pátrač** » 3/12/2008, 13:40

Mantra píše:DOTAZ:

K TVP, víte někdo jaké by mohli být výhody takhle udělaného podvozku, myslím sklon pásů a že hnací kolo je takhle u země?

Napadají mě dvě možnosti. Buď je to pouze reminiscence na minulost a nebo by to mohla být snaha o vylepšení takticko technckého ukazatele udávajícího velikost kolmé překážky kterou lze překonat při kolmém najetí.

Palebně, tedy pokud beruv úvahu působení mepřítele, je to blbost. Zvyšuje se čelní plocha pásu a zvyšuje se jeho zranitelnost.

lkala · Příspěvek od **lkala** » 3/12/2008, 13:43

Tento:
100 mm protitankový kanón vz.53, výrobce Škoda. Mám pocit, že
je to stejný kanón, jako ten zmiňovaný v článku. Samozřejmě asi upravený.

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 3/12/2008, 13:45

No čistě teoreticky vzato se o protitankán vz. 53 může jednat. Pochybuju, že by škodovka vyvýjela paralelně dvě podobně zaměřené zbraně.

Příspěvek od **sa58** » 3/12/2008, 14:48

Sgt.Pierro píše:No čistě teoreticky vzato se o protitankán vz. 53 může jednat. Pochybuju, že by škodovka vyvýjela paralelně dvě podobně zaměřené zbraně.

už jsem to tu někde psal, na to asi dnes už nebude nikdo znát odpověď.

Ony se docela blbě hledají i parametry kanonu vz. 53

Délka: 8 534 mm
Šířka: 2 179 mm
Hmotnost: 4 210 kg
Úsťová rychlost: 955 m/s
Hmotnost střely: 14,7 kg
Max. dostřel: 16 200 m
Rychlost střelby: 10 ran/min

Vypadá to na delší hlaveň, přece jen je úsťová rychlost vyšší než udávaná u tankového kanonu.

Dancer · Příspěvek od **Dancer** » 3/12/2008, 16:32

Pátrač píše:...
Napadají mě dvě možnosti. Buď je to pouze reminiscence na minulost a nebo by to mohla být snaha o vylepšení takticko technckého ukazatele udávajícího velikost kolmé překážky kterou lze překonat při kolmém najetí.
...

Řekl bych, že konstruktéři si vzali (nebo to bylo jedno z výchozích kritérií) jako důležitý parametr schopnost překonávat kolmé překážky - typicky ploty, zdi, barikády, trosky, improvizované zátarasy apod. V našich podmínkách jde o mnohem četnější překážku než v širých dálavách Ruska a Ukrajiny.

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 3/12/2008, 19:45

Pánové, vaše diskuse o přesnosti výroby je ohromující. Nechtěli byste z toho udělat nové vlákno? Je to tu celkem rozhárané.

Hektor: Tá veža mi dosť pripomína T-54/55 a maska dela zas vyzerá dosť nemecky.
Proč všechny naše poválečné konstrukce musí připomínat sovětskou nebo německou techniku? Vždyť T-55 vznikal později. Takže věž nemohl okopírovat. Jinak je pravda, že kryt je podobný na německý, ale vypadá také jako kryt z našeho tanku T-25, který reagoval na T-34 a ne na nějaký německý tank. Podobný kryt byl vyráběn až později pro královské tigry.

Rabo: V prípade novej konštrukcie, by sa najprv musela vyskúšať a potom na ňu pripraviť ľudí, čo budú cvičiť ďalších ľudí, ktorí ju budú používať a opravovať atď
No s něčím takovým se asi počítalo. Dle autorů by největší problémy činil nevyzkoušený a složitý motor.

kopapaka: ...mi připadá že je to mix Československé , Sovětské ( tvar korby, věže a použitá technologie ) konstrukční školy...
Takže, korba, jak jinak ji chceš namodelovat? Věž. Podobná byla jen na poválečném IS-3, do té doby takový tvar nebyl. A nějaké zkušenosti s IS-3 asi naši konstruktéři neměli, takže myslím, že tvar věže je čistě československý. Možná když dva dělají totéž může to být někdy totéž...

kopapaka: podvozek ala LT.38
Teďs mě dojal. Ala LT vz.38? Kde máš ta listová pera? Vždyť píše, že jde o odpružení pomocí torzních tyčí. Podobný je možná tak tvar disků kol, ale taková kola měl skoro každý poválečný tank, akorát bez pancíře...

Mantra: ...sklon pásů a že hnací kolo je takhle u země?
Tady může mít vliv i možné umístění převodovky velice blízko ke spodním partiím. Ale spíš jak nízko zadní kolo bych řekl, že vysoko bylo přední kolo. Tento sklon podle mě měl zajišťovat najetí na kolmou vysokou překážku. Zadní kolo mělo současně zamezit dotyku korby se zemí. A taky to může být, že jim to tak prostě vyšlo, že to bude vypadat pěkně :-)

Sgt.Pierro: Víte někdo o nějakých projektech těžších čs. tanků, než byl vyvýjený ST39?
No před válkou se u nás vyvíjely těžší tanky, ale po vývoji lehčích V-8-H a Š-II-c se staly rychle zastaralými. Nikdy ovšem nebyly připraveny k sériové výrobě kvůli složitosti. Jednalo se o T-III a Š-III. Dále projekty kolohousenek (předchůdci T-III a Š-III) počítaly s dělem ráže až 75 mm a měly označení těžký tank. Zůstaly jen na papíře a v částečných prototypech. Nutno také dodat, že v té době moc těžkých tanků neexistovalo a když už jo, tak jejich hodnota byla celkem mizerná. Možná těžší ještě střední tanky typu Char-B. KV došly později.

Příspěvek od **Pátrač** » 3/12/2008, 19:59

Hydrostare - pěkně jsi zde poumýval lavy. Ale když jsi to tak pěkně sepsal napadla mě naprosto kacířská myšlenka. Nebylo možné, že to bylo naopak? Že by sovětští soudruzi tu věž a stovkový kanón v ní obšlehli u nás? Před nimi se nic netajilo.

reddog · Příspěvek od **reddog** » 3/12/2008, 20:05

tak to je dobrá myšlenka .
Rusáci to obšlehly u nás , to je fakt dobré. Mě osobně se taková myšlenka moooc líbí.

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 3/12/2008, 20:24

Pátrač: Že by sovětští soudruzi tu věž a stovkový kanón v ní obšlehli u nás?
To spíš ne. Opravdu si spíš myslím, že při vývoji v různých částech světa se došlo k podobným balisticky "ideálním" tvarům. Dělo to nevím, tomu nerozumím, ale dle mého je vysoce pravděpodobné, že šlo o nějaký model budoucího kanonu vz. 53, který se v té době taky ve Škodovce vyvíjel.

Podobnou věž měl u nás téměř neznámý T-44, ze kterého vycházel T-54 a T-55, ale T-34 nebo IS-2 měly uplně jiné tvarování věže, takže tady podobnost musíme vyloučit. IS-3 už přece jen byl želvovitý, ale tam taky nemohlo být moc příležitostí k lepšímu okopírování, snad jen z obrázků.

Upozornění pro lidi, kteří se "smějí" odlévání věží u nás před válkou. Škodovka přece odlévala pancéřové zvony pro naše opevnění. Nějaké další zkušenosti měla i s otočnými složitými kupolemy zasouvatelných střelišť opět pro naše opevnění, které vyrobila v prototypech. Další odlitky dělala na rakouskouherské lodě, takže nějaké znalosti v oblasti odlévání věží měla (potom je ale zajímavé, proč ji navrhli v ČKD).

Vždy sem si myslel, že odborníci na pojezdy, motory a převodovky byli v ČKD a Škodovka se orientovala na věže a korby. No toto opačné rozdělení je přinejmenším zajímavé...Teda aspoň pro mě.