PALBA.CZ

TVP – Tank všeobecného použití
poslední projekt československého středního tanku

Předválečná Československá republika se díky vývoji a výrobě obrněné techniky ocitla v elitní skupině zbrojních velmocí, schopných produkovat a exportovat tanky do méně rozvinutých zemí. Předválečné lehké tanky svou kvalitou a zpracování patřili do světové špičky, pragovácký tank LT vz. 38 považuje většina odborníku za tehdejší nejlepší lehký tank.

Během války pokračovala výroba tanků pro německou armádu, skvělý podvozek se po zastavení výroby těchto tanků osvědčil jako základ pro výrobu stíhačů tanků a samohybných děl, ukončených velkosériovou výrobou vynikajícího lehkého stíhače tanků „Hetzer“. Ten se vyráběl jak v domovském firmě BMM (ČKD), tak i u jejího největšího konkurenta, plzeňské Škodovky.

Výroba v českých zemích probíhá až do konce války, poválečná armáda využívá zavedené výroby Hetzeru a zavádí jej v listopadu 1945 oficiálně do výzbroje jako ST-I. Mimo tyto stíhače tanků je armáda vyzbroje směsicí spojenecké a kořistní obrněné techniky. Tato situace je nadále neúnosná, díky schodným konstrukčním týmům (prim hraje pragovácké oddělení SPE pod vedením Alexeje Surina) začíná opět vývoj vlastní obrněné techniky. Hlavním dodavatelem je Škoda, ČKD se podílí jen částečně na vývoji korby a spolupracuje na konstrukci věže. Podívejme se proto na projekt moderního středního tanku, plně srovnatelného s tehdejší světovou špičkou. Společný projekt Škody a ČKD nesl označení Tank všeobecného použití, zkráceně TVP.


autor: Ivo Pejčoch

Jak jsem již uvedl, poválečný znárodněný těžký průmysl dovolil spolupráci dvou největších předválečných konkurentů na poli obrněné techniky. V druhé polovině 40. let je odstartován ambiciózní projekt středního tanku, vyzbrojeného účinným kanonem a schopným dalšího vývoje v průběhu let. Bohužel se do dnešního dně uchovalo velmi málo dokumentace o tomto projektu.

Podvozek tanku TVP tvořilo šest pojezdových kol, odpružených torzními tyčemi, nahoře pás podpírala trojice kladek. Pohon měl zajišťovat nový škodovácký dieselový šestnáctiválec do H o objemu 42.500 ccm, jeho označení bylo 16AH145. Výkon motoru byl 750 HP, upravená verze AHK měla výkon dokonce 1000 HP při 2.250 ot/min. Při testech měl být prozatím nevyzkoušený motor nahrazen motorem V-2 z tanku T-34/85.

Pancéřování odpovídalo jiným středním tankům té doby, síla pancíře v čele korby měla být 65 mm, bočnice a zadní stěna měly mít sílu 40 mm, zbytek si musel vystačit s 20 mm pancířem. Korba byla elektricky svařovaná, v trupu byla ještě 10 mm deska, oddělující bojový a motorový prostor. Na korbě byla osazena nízká a oblá odlévaná věž, síla jejich stěn byla 100 mm, stropu 65 mm. Otáčení věže bylo poháněno elektromotorem, samozřejmostí byla možnost ručního otáčení.

Rozmístění osádky odpovídalo zkušenostem z právě ukončené války. V trupu měl své stanoviště řidič, po své pravé ruce měl umístěný kulomet. Za jeho stanovištěm byl umístěn na podlaze nouzový kruhový poklop. Ve věži měl své stanoviště střelec, nabíječ a velitel. Ten měl k dispozici na střeše věže malou věžičku s poklopem, pravá byla k dispozici střelci. Ta byla navíc osazena držátkem pro upevnění těžkého kulometu.

Hlavní výzbroj tvořil nově vyvíjený 100 mm L/53 kanon Škoda s palebným průměrem 50 granátů, doplněný třemi kulomety ráže 7,62 mm (4000 nábojů) a protiletadlovým kulometem ráže 12,7 mm (1000 nábojů) na věži. Protipancéřový granát měl být schopen při úsťové rychlosti 890 m/s prorazit na 1000 metrů 130 mm pancéřovou desku, skloněnou pod úhlem 60°. Společně s kanonem byl lafetován i kulomet, třetí kulomet byl k uložený na pravé straně věže. Pevně uložené kulomety bylo možno lehce vyjmou a použít k boji mimo vozidlo. Každý tankista měl k dispozici pistoli, další výzbroj tvořil samopal (2x?) ráže 9 mm s 400 náboji. Samopalem bylo možno vést střelbu výstřelným otvorem v bocích věže.

Tolik o technické stránce projektu. Jak lze vidět, mělo se jednat o více než konkurenceschopný střední tank. Horší to bylo s „politickou“ podporou projektu. Hrobařem projektu se stalo vládní rozhodnutí z listopadu 1949, díky němu je zastaven vlastní vývoj tanků a coby základní typ je vybrán T-34/85, vyráběný u nás v licenci. Nekompetentní vedení nechtělo čekat na vývoj vlastního (modernějšího) tanku a odsoudilo předválečnou zbrojní velmoc k úloze nohsleda Sovětského svazu. I v rámci budoucí Varšavské smlouvy šlo produkovat vlastní obrněnou techniku, naše vedení se však v té době zachovalo jako obvykle – bylo papežštější než papež...

Aby nebylo všem pohromám konec, celý projekt byl samozřejmě označen jako přísně tajný a do dneška se zachovalo minimum dokumentů. Podle všeho nedošlo ke stavbě prototypu, poslední československý střední tank zůstal jen ve fázi projektu...

Technické data TVP (jen projekt)
délka – ? m
šířka – ? m
výška – ? m
hmotnost – ? t
pancéřovaní – 20 až 100 mm
výkon motoru – 750/1000 HP
maximální rychlost – 50 km/h
osádka – 4


Děkuji panu Ivo Pejčochovi za možnost použití jeho bokorysu tanku TVP

---

zdroje:
Ivo Pejčoch – Tanky Praga – Historie obrněných vozidel ČKD 1918-1956

To mi připomíná mládí, když jsem byl fanda do letectva a četl o našich vrtulnících jejichž výroba byla taktéž zastavena....
Bohužel historie je taková a to co píšeš že jsme papežštější než papež svatá pravda.

Tank věží připomíná sovětské vzory, a ten motor musel být masívní, 42litrů v šestiválci a ten výkon byl dobrý už na svojí dobu, ne?!

Možná by se dalo něco dohledat na Invalidovně, ve VHÚ.

Sa píše o šestnáctiválci. Výkon je super. Váhu bych tipoval kolem 35t.
Maska kanónu vypadá německy. Vcelku mi přijde takový kompakní a hlavně originální!

Protipancéřový granát měl být při úsťové rychlosti 890 m/s schopen prorazit na 1000 metrů pancéř pod sklonem 60°

Asi tu něco vypadlo.

Díky, chyběla tam hodnota síly pancéřové desky. Pokud si to dobře pamatuji, mělo jít o 130 mm pancéřovou desku.

Tá veža mi dosť pripomína T-54/55 a maska dela zas vyzerá dosť nemecky.
Trochu mi to pripomína modeli ktoré som videl tu na palbe poskladané z rôznych zvyškov.
Inak výkonmi vyzerá výborne asi aj priechodnosť terénom bude lepšia než T-34.

Mně zaujalo to šikmé vedení pásu.
Hmotnost se vzhledem k rychlosti (12 kW/tuna) dá odhadovat na 46 (62) tun, což se mi zdá moc.
Takže maximální rychlost (při hmotnosti cca 30 tun vzhledem k síle pancéřování) by se pohybovala někde v rozmezí 80-100 km, tj. rychlejší než T-72.
Kromě toho šestnáctiválec by tomuto tanku dával dost dobrou dynamiku (ruské tanky používají dvanáctiválce).

Šikmé vedení je rovněž zajímavé, asi konstruktér kladl velký výraz na nájezdový úhel. Ja bych tu hmotnost viděl asi kolem 40, ale vzhledem k motoru by to byla raketa :-).
T 55 vážil kolem 36 jestli se nepletu a motor cca 520 k, rychlost 45 plus minus?

Zajímavost - když jsem viděl obrázek tak jsem si myslel, že to byla nějaké verze tanku IS.

Podvozek mi připadá z nějakého důvodu křehký a nevyvážený. Ale to už je jedno. Pokud to skončilo na rýsovacím prkně tak se stejně nedá nic dělat.

Podle nákresu je to zajímavý mix sovětské a německé tankové školy

Zemakt píše:. Ja bych tu hmotnost viděl asi kolem 40, ale vzhledem k motoru by to byla raketa :-).
T 55 vážil kolem 36 jestli se nepletu a motor cca 520 k, rychlost 45 plus minus?

No a T-55 má většinou pancéřování 203 mm (minimum 120 mm) a váží 36,6 tuny. Takže spíše těch 30 tun a méně, než čtyřicet.
Spíše má parametry na stíhač tanků, než na tank. Ten výkon motoru vzhledem k hmotnosti je skutečně impozantní. Asi konstruktéři počítali s postupným nárůstem hmotnosti pancíře, výkon zůstává - tak jak vidíme např. u Abramse.
A to dělo má také velmi slušné parametry.
Zkrátka další místo, kde to naši soudruzi podělali, slušně řečeno.

da, da chorošo!

Rosomak - s tím poděláním bych zdvořile nesouhlasil. Když stála volba mezi možností vlastního vývoje a koupením zavedené produkce vyzkoušené v boji a levnější licenční výrobou s možností koupě středního a tehdy dokonce i těžkého, opět v boji vyzkoušeného tanku, nebyla to až tak podělaná volba.

Měli jsme k dispozici rychle a potřebném množství vyzkoušenou výzbroj. Kolik států v Evropě vyvíjelo a vyrábělo tanky před válkou a kolik si jich podobnou schopnost zachovalo. Zdaleka ne všechny ale ve výzbroji je má každá armáda.

Může mi být líto jistého potenciálu ale výsledek byl stejný - zajištění potřebné techniky.

Vyzkoušen v boji, proč ne....ale ta licenční výroba....Já Ti nevím. Skoro bych řekl, že pokud by naši vyvynuli a vyráběli tak vlastní produkce, asi by i nějaký ten peníz v porovnání s licenční výrobou ušetřili. Možná o tom ví někdo něco více.

Navíc sovětské tanky byly konstruovány pro sovětské lidi s vědomím, že "nás mnogo". Pro českého tankistu tak nemusela licenční výroba představovat zrovna tak dle našich představ a podmínek.

Je to věc názoru. Tehdy tanky nebyly snůška elektronických hejblátek a systémů, ale poctivá a kvalitní práce s kvalitními materiály.
Tady se ten tank vyvíjel několik let, nemuselo se počítat s kontinuitou výroby, takže se mohly použít nové postupy a procesy výroby.
Pro SSSR by to možná byla také vítaná možnost testování rozdílné koncepce v simulovaném boji.
Je to o tom, že ražený názor že vše co je ze SSSR je nejlepší. To byl začátek konce sovětského systému. Vnitřní konkurence je nutná.

Zemakt píše:Sa píše o šestnáctiválci. Výkon je super. Váhu bych tipoval kolem 35t.
Maska kanónu vypadá německy. Vcelku mi přijde takový kompakní a hlavně originální!

Mlha za mnou, mlha přede mnou! Jsem se překoukl.......

trocha bych zacitoval ze známého filmu "tyto tanky prodělali několik vítězných sovětských ofenzív........, no právě". Asi je fakt, že licence na třicetčtyřku a následná výroba byl fofr, než vývoj nového domácího typu. Nicméně důsledek je ztráta know how, atd.

To máš zcela jistě pravdu, ale já nikdy netvrdím že to co je Ruské - sovětské, že je nejlepší. Jelikož jsem s touto technikou dělal, tedy sovětskou tak jsem měl vlastní pohled na věc.

Co jsem zde měli ve 40 letech:
3 typy ruských tanků z toho jeden ve více verzích
směs tanků britské a americké -zde si nejsem úplně jistý - výroby
směs kořistní techniky.

Ruských zdaleka nejvíce, na nich vycvičených zdaleka nejvíc velitelů i vojáků, zvládnutou logistiku jejich provozu.

A do tohoto zázraku pustit ještě vlastní typ mi připadá jako neuvážený hazard. Ale jak říkáš je to věc názoru.

A nerozumím tomu že se nemuselo počítat s kontinuitou výroby. U nového typu takto konstruovaného - třeba věž vypadá jako litá a to se u nás nikdy před zakoupením licence od SSSR nezkoušelo - se přece musí zavést úplně nová výroba.

V argumentech Pátrače je hodně pravdy, nezapomínejme také, že se tehdy počítalo s brzkou válkou proti západu a nebyl čas...a vývoj a zavedení TVP by jistě spolkly značnou dobu.

mno z hlediska velmi aktuálního možného imperialistického útoku na mírové socialistické státy vč. ČSR na přelomu dekády, má Pátrač recht! Logika věci je neúprosná. To, ale neznamená, že neskřípu zuby :-) prostě škoda, no..