Wellman a Atlantik

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Alfik »

Stuka píše:Briti a Američania sa vraj chcú k vzducholodiam vrátiť a využiť ich na prepravu surovín a vojakov.
Tohle je takový novinový leitmotiv. Pravidelně, nejméně jednou na každou okurkovou sezonu, se taková zpráva objeví.
Tím samozřejmě neříkám že se takovým myšlenkám někdo někde nevěnuje. Ale zavedení vzducholodí pro nějakou dopravu brání tři nemalé problémy:
1) Vzducholoď je aerostat - není dostatečně ovladatelná ani směrově, ani výškově. Tudíž není moc bezpečná.
2) Vzducholoď má celkem velký odpor i při nepříliš vysoké rychlosti. Potřebuje silné motory aby někam doletěla - a furt je tu ten problém "stíhací vzducholodi Karel" - v protivětru couvá... a stojí to prachy.
3) Helium má hustotu cca 0,179 kg/m3, 1 m3 tedy "unese" cca 1 kg u hladiny moře. S výškou se helium rozpíná a nosnost (výtlak) vzducholodi stoupá (viz problém s aerostatem). Vzducholoď musí mít obal, který má nenulovou hmotnost. Dále kabinu, místo pro užit. náklad, motory, palivo... vše s nenulovou hmotností. Prostě - na nějakou tu užit. hmotnost potřebujeme neskutečně velkou a těžkou (drahou) vzducholoď.

Za to nám může vzducholoď dát jen jednu výhodu - při přistání nepřistává tak úplně, resp. nemusí tak činit. Takže může užit. náklad (třeba ty vojáky nebo jejich materiál) dopravit kamkoli, vč. míst po zemětřesení, po záplavách, apod. Ovšem - je třeba vidět, že nakládka i vykládka je u aerostatu, a tím i u vzducholodi, nesmírně problematická. S jakoukoli změnou celk. hmotnosti nám buď řachá na zem, nebo se utrhá a prchá do stratosféry... což lze řešit jedině manipulací s balastem, nebo s objemem plynu. A to jsou zase další nemalé náklady.

Výsledek je (i kdyby nebylo té nebezpečnosti) finančně neudržitelný. Já vím, novináři rádi říkají že "vzducholodě pohřbily noviny které přinesly zprávu o zkáze Hindenburgu", ale pravda je jiná. I po Hindenburgu existovaly vzducholodi - např. ozbr. síly USA měly dvě. Všichni se jich zbavili, vč. těch (jako právě armády) kteří si z Hindenburgem fakt těžkou hlavu dělat nemuseli... ale s prachama si prostě těžkou hlavu musí dělat každý.
Vzducholodě nepohřbil novinář píšící o Hindenburgu. Vzducholodě opakovaně pohřbí jakýkoli účetní, píšící finanční rozvahu.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od skelet »

No ono je to tak trochu jinak..
USA opravdu vlastnilo ztužené vzducholodě, ale po zkáze Hindenburgu vyřadilo svou poslední vzducholoď, a to USS Los Angeles (ZR-3), ale .. tuto vzducholoď stáhlo z aktivní služby již v roce 1932, kvůli rozpočtovým škrtům. POsléze byla její činnost obnovena, ale jen pro experimenty. Námořnictvo jako takové si s ní de facto nevědělo co počít po katastrofách USS Akron a USS Macon. Po katastrofě Hindenburgu pak přišla o poslední lobbysty, udělala si poslední experimenty (listopad 1937) a byla uzemněna, vyškrtnuta z inventáře US Navy a pak i sešrotována (1939). Celkově vzato se dá říct, že do katastrofy Akronu a Maconu bylo námořnictvo s jejich službami spokojeno, ale definitivně jim vaz zlomilo následující:
- citlivost vzducholodí na bouřlivé počasí
- vzrůstající výkony letounů
To samé se dá říct i o civilní dopravě. Vytlačily je letouny, stejně jako se ze zaoceánských parníků staly výletní lodě.
Nicméně US Navy se vzducholodí zcela nezdalo, pouze se zřeklo ztužených vzducholodí, ale neztužené vzducholodě používalo je až do roku 1962, přičemž třída "N" byla vyráběna v letech 1952-1957. V roce 1957 se dokonce uvažovalo, že by vzducholodě nosily jaderné hlubinné pumy, ale testy na jaderné střelnici nedopadly příliš příznivě, a tak bylo od tohoto záměru upuštěno. Neztužené vzducholodě používalo námořnictvo v protiponorkové úloze, a svou kariéru dokončily co by nosiče výstražných radiolokátorů, nebo-li AWACS. V obou případech je ze služby vytlačily vrtulníky, respektive letouny. "Návrat" vzducholodí proběhl v roce 2006-2014, kdy US Navy zakoupilo jednu neztuženou vzducholoď MZ-3 pro různé testy.
V dnešní době nejsou materiály na vzducholodě v zásadě problém. On to nebyl de facto problém nikdy. Dokonce i existovala celokovová vzducholoď ZMC-2, která úspěšně létala dvanáct let, než byla od US Navy vyřazena. Problémem vzducholodí je, že jejich síla je i jejich slabina. Aby se daly rozumně využít, tak to je jen někde, kde je potřeba velké vytrvalosti nebo velké nosnosti. U velké vytrvalosti je problém co s posádkou, u velké nosnosti je zase problém v počtu misí. A těch je díky lodní, vlakové a letecké konkurenci málo.
Takže co s nimi?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Stuka »

Takže co s nimi?
Najprv sa musia asi vyriešiť technické problémy.
Čo vieme o NASA? Vraj tiež chce používať vzducholode pre svoj výskum, boli by lepšie ako meteor. balóny.
Premýšľajú poslať ich aj na výskum Venuše, ale najprv asi musia urobiť nejaký systém HAVOC, ktorý je zatiaľ len asi na papieri. Ale vyzerá to v simulácii dobre. Viď video:
http://www.space.com/29140-venus-airshi ... ology.html
ObrázekObrázek
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od vodouch »

Odpusťte starci, nemohu si odpustit pár glos.
Alfik píše:Vzducholoď musí mít obal, který má nenulovou hmotnost. Dále kabinu, místo pro užit. náklad, motory, palivo... vše s nenulovou hmotností. Prostě - na nějakou tu užit. hmotnost potřebujeme neskutečně velkou a těžkou (drahou) vzducholoď.
U letadel si nepomůžeš. Tady si slovo "vzducholoď" substituuj slovem "letoun" a vyjde ti to podobně. Jak je ohromná Mrija a kolik unese.
Alfik píše:Ovšem - je třeba vidět, že nakládka i vykládka je u aerostatu, a tím i u vzducholodi, nesmírně problematická. S jakoukoli změnou celk. hmotnosti nám buď řachá na zem, nebo se utrhá a prchá do stratosféry... což lze řešit jedině manipulací s balastem, nebo s objemem plynu. A to jsou zase další nemalé náklady.
Což takhle experimenty s hybridní vzducholodí s překlopnými pohonnými jednotkami-pomáhaly při stoupání a kdyby se otočily, mohly by pomáhat při klesání.
Jak je známo, tahleta technika zachránila životy při katastrofě Maconu.
S tím balastem máš pravdu-cena vody letí nahoru ukrutně.
Alfik píše:I po Hindenburgu existovaly vzducholodi - např. ozbr. síly USA měly dvě.
Po Hindenburgu měly ozbrojené síly USA dvě velké vzducholodě, malých měly přes stovku. A byly rády, že je měly.
skelet píše:U velké vytrvalosti je problém co s posádkou ...
Messenger. Němci měli něco podobného.
Obrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od skelet »

Vodouch: která další ztužená vzducholoď byla ve výzbroji USA, krom ZR-3 Los Angeles?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Alfik »

vodouch píše:Odpusťte starci, nemohu si odpustit pár glos.
Alfik píše:Vzducholoď musí mít obal, který má nenulovou hmotnost. Dále kabinu, místo pro užit. náklad, motory, palivo... vše s nenulovou hmotností. Prostě - na nějakou tu užit. hmotnost potřebujeme neskutečně velkou a těžkou (drahou) vzducholoď.
U letadel si nepomůžeš. Tady si slovo "vzducholoď" substituuj slovem "letoun" a vyjde ti to podobně. Jak je ohromná Mrija a kolik unese.
Alfik píše:Ovšem - je třeba vidět, že nakládka i vykládka je u aerostatu, a tím i u vzducholodi, nesmírně problematická. S jakoukoli změnou celk. hmotnosti nám buď řachá na zem, nebo se utrhá a prchá do stratosféry... což lze řešit jedině manipulací s balastem, nebo s objemem plynu. A to jsou zase další nemalé náklady.
Což takhle experimenty s hybridní vzducholodí s překlopnými pohonnými jednotkami-pomáhaly při stoupání a kdyby se otočily, mohly by pomáhat při klesání.
Jak je známo, tahleta technika zachránila životy při katastrofě Maconu.
S tím balastem máš pravdu-cena vody letí nahoru ukrutně.
Mrija: je letadlo, čili aerodyn, vzducholoď je aerostat. Neplést. Zcela něco jiného - společné mají "jen" to, že létají. A mch. Mrija není na použití levná, proto se používá jen tehdy kdy "na to mají". Jenže, na rozdíl od vzducholodě, Mrija pokud na její použití nemáme, stojí v hangáru a "seno nežere". Udržet vzducholoď v době kdy neletí taky stojí řádově více než u letadla. Čtvrtý bod do mé předchozí argumentace - díky ti žes mi jej dodal :)
Hybrid: Jasně. A kolik mají hybridy instalovaného motorového výkonu (na což potom také musí mít nějaký ten příkon v podobě paliva) - a jaké mají letové výkony? Rozumím tím užit. nosnost a rychlost, tedy tunokilometry a člověkokilometry na jeden dolar/euro?
A kolik jich léta? Jmenuj aspoň nějakou...
Cena vody: je různá. Např. na Sahaře nebo kilometr nad hladinou oceánu je jiná než jeden metr nad hladinou. Jak na potvoru, právě tam, kde bys potřeboval nějaký ten balast, žádný není. A tak musíš upouštět plyn - a ten stojí víc než voda!
Prosím, uvažuj v intencích toho co jsem napsal - tedy že nakonec ti to "zarazí" náklady, ne schopnost zkonstruovat.
Myslíš že ne? Tak jmenuj! Mrija je letadlo. Proč asi?
A nakonec k těm stovkám: Pokud vím, byly to blimpy. Ty se používaly a používají a uvažovalo se samozřejmě i o nějakém tom vlekání a podobně. Ovšem výkon vlekacího letadla by byl tak nehorázný že je to na polep na čelo.
Jinak slouží a sloužily jako nosiče přehradných lan, jako pozorovací stanoviště (proti ponorkám např.), a jako výletní a reklamní - ale o ztužené, sloužící jako dopravní, jsem neslyšel. Jmenuj, prosím. Rád si o takové něco přečtu. Dokonce i plány na dlouholétající stratosférické letadla od Gůglu jsou plány LETADEL...

Hele, já bych taky chtěl vzducholoď. Aspoň vidět, lépe pilotovat. Proč myslíš, že píšu do tohoto vlákna? Že by proto že bych vzduchoplavbu neměl rád? :D
Bohužel, prachy jsou prachy. Kdyby se vzducholodní doprava byť jen o chloupek lépe vyplatila než letadla, už bychom to tak dělali. Když ne lidé, když ne armády, tak firmy určitě.
A nakonec důkaz nezpochybnitelný: Pořídit a užít si ultralajt je finančně řešitelné. Ale zkus si pořídit dvoumístnou vzducholoď (a klidně i blimp) se stejnou nosností a doletem!
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od skelet »

Stojici Mrija nestoji prachy? A na to jsi prisel jak? :)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Vlastimil Čech »

vodouch píše:Domnívám se, že by tu vznikla akorát sbírka odkazů.
Kromě vzducholodí, plněných héliem (hořlavé plyny mají lepší využití než způsobování lidských tragédií pádem z výšky), se v poslední době objevují horkovzdušné vzducholodě. Nalézají využití ve sportovním létání, v reklamě a v oblasti ochrany životního prostředí.
Ano, slyšel jsem o tom... ale podle mne to perspektivu nemá. Problém je právě v tom horkém vzduchu. V podstatě jde o to, aby náplň aerostatu byla mnohem teplejší, než okolí. V nejlepším případě dává kubický metr horkého vzduchu vztlak asi tak přibližně 30 dekagramů. V tropech jsou taková letadla dobrá možná tak na noční směnu. :)
Porovnejme to třeba s vodíkem, který poskytuje okolo 1,4 kg vztlaku na každý kubický metr, nebo s heliem, které dává skoro celý kilogram.
Horkovzdušná vzduchoplavba může pro ekologisty, ochránce lesů, vod a strání, prostě ty životní chrániče znamenat jen naprosto exemplárně negativní případ. :(
Kolik plynu je třeba spálit, kolik vyprodukovaného skleníkového plynu, aby se životachráničský ekologista pozvedl do nebe. To je přímo energetické blití :sad: !
Pokud opravdu dokáží moderní vzducholodě měnit svou letovou hladinu, stoupat, klesat, přistávat BEZ ZTRÁTY nosnéhop plynu, pak je vyzdvižení nákladu do výšky skoro zadarmo. To je hospodárné! :razz: Ne pálit neobnovitelný propan jen pro vytápění nějaké plátěné velebubliny.
---------------------------------------
trochu mimo téma, omlouvám se
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Alfik »

skelet píše:Stojici Mrija nestoji prachy? A na to jsi prisel jak? :)
Nikoli, napsal jsem to blbě a omluvám se. Myslel jsem tím že stojí mnohem méně než stojící vzducholoď.
Ale to je fuk. To už je jen trešnička na dortu mnohem nižších nákladů na osobu/tunu na kilometr.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od skelet »

Mene? A na to jsi zas prisel kde? Naklady na udrzbu odstaveneho letadla budou stejne nebo vyssi jako u vzducholodi.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Alfik píše:
skelet píše:Stojici Mrija nestoji prachy? A na to jsi prisel jak? :)
Nikoli, napsal jsem to blbě a omluvám se. Myslel jsem tím že stojí mnohem méně než stojící vzducholoď.
Ale to je fuk. To už je jen trešnička na dortu mnohem nižších nákladů na osobu/tunu na kilometr.
----------------------
Dovoluji si pochybovati:
Vzducholodě mají MNOHEM menší spotřebu paliva na tunu a kilometr. Slavný Hindenburg měl 4 dieslové motory po 850 HP. cestovní rychlost 125km/hod. Spotřeba (celkem)130kg paliva /hod. Při té rychlosti to dává něco málo přes 1 kg/km!
50 členů posádky včetně barmana, lékaře, číšníku, kuchaře, stewardů atd.+ max 72 pasažérů. Cestující měli v kajutách své postele, restauraci, kuřárnu, vyhlídkové paluby, bar...
Řekl bych, že se jednalo spíše o nějakou velikou výletní jachtu, než o ryze přepravní prostředek.
Čím byla způsobena havátie se neví dodnes, nejspíš se jednalo o sabotáž- teroristický čin se říká dnes, prostě bomba na palubě... Ovšem přes 60% osob na palubě se zachránilo.... Kolik lidí se obyčejně zachrání, když vybuchne bomba na palubě nějakého jumbojetu?
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Alfik »

Se bavím, díky :D
Takže Skelet: Nikde jsem neslyšel že by ze stojící Mrije unikal plyn a musel být doplňován... dále, nikde jsem neslyšel že by stojící Mrija musela být připoutána, nebo odkřídlena (obdoba odčerpání plynu), a nakonec - Mrija má přeci jen vyšší nosnost než Hindenburg a asi by bylo mnohem lepší z tvé strany argumentovat nějakým letadlem se stejnými výkony. Aby i ty ceny byly srovnatelné.

A zde se dostáváme ke kupeckým počtům paliva - Vlastimil Čech: Ano, pokud se týče pouze paliva, tak nám vyjde Hindenburg a letadlo cca stejně.
Pro příklad: Hindenburg - 133 lidí, spotřeba dle tebe 130kg/hod (věřím), 140 hodin letu, tzn. 18200 kg paliva, vychází nám tedy pro tento let 136,8kg/osobu/5570km (beru vzd. vzdálenost, ve sk. vzducholoď na rozdíl od letadla díky nižší rychlosti mnohem víc kličkuje podle větru) - vychází 0,025kg/osobu/kilometr.
Airbus s podobným počtem lidí, tedy 124-156 cestujících - a protože i posádka může kolísat, budu počítat s počtem 156 jako s max počtem lidí vč. posádky, nádrže 24210l na 5700km, palivo s výškou mění hustotu cca v rozmezí 0,8 až 0,84kg/l, vezmu tedy 0,82kg/l, takže palivo cca 19852kg, vychází nám 127,26kg/osobu/5700km (ve sk. méně, v tom palivu je rezerva a já nevím jak velká, asi nejméně 10% ale budiž - vezmu to bez rezervy), vychází tedy 0,022kg/osobu/km.

Máme tedy srovnání čísel 0,025 a 0,022. To není "MNOHEM", to je takřka to samé. V palivu to tedy není. Podotýkám, že ten Airbus letí cca 800km/h (GS) a víc, Hindenburg (5570km/140hod) cca 39,8km/h... no a odpor roste s čím, milí žáci? Už vidím jakou spotřebu by měl Hindenburg letící rychlostí Airbusu a kolik by spálil paliva... čímž se dostáváme k-

Hindenburg dokáže přepravit za 140 hodin 133 lidí do Ameriky. Airbus dokáže za 140 hodin tuto vzdálenost překonat s 156 lidmi přibližně 20 krát (800km/h lomeno 40km/h). Jednoduchým výpočtem tedy zjistíme, že za dobu za kterou přepraví Hindenburg 133 lidí, přepraví Airbus 3120 lidí.
Jistě - pokud počítáme jeden jediný let, a jen náklady na palivo, tak vyjde 0,025 kontra 0,022. Pokud ale počítáme všechny náklady a výnosy, vychází nám dopravní vzducholoď někde mezi 20x a možná i 100x méně finančně zajímavá.
Faktem je, že dopravní společnosti toto dobře vědí, a myšlence dopravní vzducholodi věnují "zaslouženou" pozornost :)
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od skelet »

Alfiku, v dlouhodobě uskladněné vyztužené vzducholodi žádný nosný plyn mít nemusíš. Základní tvar ti drží kostra, nosný plyn může být uskladněn externě v zásobnících. Maximálně se kostra zachytí, respektive vyztuží v nosných bodech, kde byla uchycena kostra během montáže, aby se nezbortila (což ani tak nepředpokládám). Pokud ji máš uskladněnou krátkodobě, tak ji prostě připoutáš v hangaru.
Něco jiného je u poloztužené a neztužené vzducholodi. Zde si musíš rozmyslet, zda-li ji vypustíš (a složíš) nebo v ní necháš nosné medium, či ji natlakuješ jiným plynem (například vzduchem). A v zásadě je to jedno, protože u letounu musíš zabránit korozi, stárnutí těsnění a dalším věcem (to je ona obdoba vypuštění plynu). Prostě letadlo nemůžeš odstavit a říct si dlabu to. Správné uskladnění a následná reaktivace stojí dost peněz.
Já zde žádný příklad dávat nemusím, tu Mriju jsi zde vytáhl ty, ne já. Stejně jako porovnáváš Hindenburg s A380. :-?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Mezi vzducholodí a jumbojetem je více rozdílů, než jsme zmínili.
Pohodlí cestujících. připomínal jsem, kolik členů posádky se staralo o cestující... Nevím jestli existuje nějaký Jumbojet, kde by měli klavír, eventuelně i k tanci, vyhlídkové promenády postele a kajuty, sprchy a tak...
Kdybyste ve vzducholodi ustájil pasažéry na sedátkách na centimetry rozvržených, tak jako jsou v Ekonomy třídě jumbojetu, pak by jistě Váš výpočet dopadl jinak... nemyslíte?
Nebo lépe opačně: poskytněte cestujícím v jumbojetu takové podmínky, jako měli cestující PŘED 80-ti LETY a pak srovnávejte spravedlivě.
Poslední vzducholodě se kotvily ku kotevnímu stožáru. Jeden ze stožárů je pořád ještě na Empire state building v Novém Yorku... Na provoz vzducholodí nepotřebujete mnoho kilometrů dlouhé, silným železobetonem vylité dráhy....
-----------------------------
Ale prosím velmi:
1) Vezměte v úvahu, že jsem výslovně napsal, že Hindenburg byla spíše luxusní vzdušná jachta, než stroze linkový stroj.
2) Porovnání letadla s doby před 80-ti lety s moderním strojem by mělo- z vyššího principu mravního- tento rozdíl zohlednit.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Alfik »

Zase něco na zasmání? No tak jo :D
Skelete:
1) Vyčerpání plynu a opětné napuštění je zadarmo? :D Mch o TOMHLE jsem psal. To jsou ty náklady co při odstávce vzducholoď má a letadlo nemá. :mrgreen:
2) Mriju jsem nevytáhl já, ale Vodouch. A ty ses na ni chytl tajak bembloud na uzené. Pokus se aspoň přečíst si diskusi když už do ní přispíváš. :lej:
3) V diskusi kde se porovnává letadlo se vzducholodí nemohu porovnávat letadlo se vzducholodí? Vivat kritické myšlení. A co myslíš, kolik andělů se vleze na špicu takové běžné, průměrné jehly? :razz:
4) Nikoli A380 ale A319 - viz počet sedadel. Volil jsem schválně tak, aby to bylo srovnatelné co do výkonů (a tím i příjmů) a nákladů.

Vlastimil Čech:
Bavíme se o penězích a ne o pohodlí. Ale i tak, beru tvou námitku a odpovídám: Můžeme sice dát do jumbojetu klavír, a náklady vzrostou. To máš pravdu. Ale i kdybychom do Hindenburgu dali na místo klavíru několik sedadel navíc, tak furt bude drahý.
Máš jistě pravdu v tom, že konkrétně Hindenburg byl spíše výletní jachtou než skutečně dopravním prostředkem. Ale tady píšu právě o tom, že i kdybys sestrojil vzducholoď tzv. "bezklavírovou", tak se prostě nezaplatí její provoz, resp. musel bys vozit jen a pouze milionáře na vejlet.
Skutečně dopravní prostředek z toho prostě nebude...

No nic, teď musím napsat taky něco užitečného, páč doba šílí z kloubů vymknuta a tady to je debata tak na základku (to je pro Pátrače aby viděl důvod proč jsem napsal co jsem napsal v jednom vlákně a následně v PM).
Ale nebojte, na trošku pro zasmání si čas najdu :lej:
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od skelet »

Alfiku, ty furt opomíjíš náklady, které na dlouhodobé uskladnění letadel jsou. A je jedno jestli to je Mrija nebo ultralight. Mi přijde, že nám zde vnucuješ představu, že letadlo stačí odstavit, po pár týdnech ho nahodíš a letíš. A nevím kdes přišel na to, že se nesmí porovnávat letadlo se vzducholodí? A ano, přijde mi to s tebou jako debata na základce, protože nikde netvrdím, že uskladnění vzducholodi nic nestojí. Pouze rozporuji tvou myšlenku, že uskladnění letadla stojí méně :wink:
ObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od Mirek58 »

Skelet:
U uskladněné vzducholodi je to trošku složitější s nosným plynem.
Zde záleží na konstrukci vzducholodě.
Pokud jsou použity pružné balonety, základní podmínku je, že se nemohou jednoduše po vypuštění poskládat, tedy je mít do určité míry natlakované.
Pokud je použita pevná kostra a plynotěsný obal, zde je problém statické pevnosti shodný jako u letadel startujících s pomocí katapultu, nebo bez něj.
Mění se vektory zatížení vlastní konstrukce.
Je to problém.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Wellman a Atlantik

Příspěvek od skelet »

Děkuji Mirku, ale už jsem to zde psal :mrgreen:
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“