Mensura

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Mensura

Příspěvek od Rase »

ttrtrztzt.JPG

Mensura a Burschenschaft

Křesťanská církev souboje od roku 1215 zakazovala a klasifikovala jako vraždu (respektive dvojí pokus o vraždu), podobně jako pozdější právní systémy států, v důstojnických sborech se však za jistých okolností pokládaly za povinnost, v Německu a v Rakousku až do První světové války. Protože však byly už v 19. století většinou zakázané, konaly se brzy ráno na nějakém odlehlém místě. V 19. století tradici soubojů oživili romantici, takže souboje byly běžné například i mezi měšťany a německými studenty. Jizvy ze soubojů (tzv. mensura) se pokládaly za obzvlášť "čestné", takže si je někteří dělali uměle.


Jedná se o zvláštní druh souboje s dlouhými šavlemi, který byl svého času oblíben mezi německými studenty v buršáckých spolcích (Burschenschaft – studentský spolek). V mensuře jedni spatřují nesmyslnou surovost a sebemrzačení, druzí zase zkoušku stoického snášení bolesti. V podstatě v ní šlo o utržení co nejvíce sečných ran. Mensura se liší od sportovního šermu především absolutní absencí jakéhokoliv pohybu. Dokonce i sebemenší pohyb je považován za potupu a je třeba ji co nejdříve odčinit při dalším souboji. Z počátku se nepoužívaly ani žádné ochrané oděvy, ale záhy začali účastníci souboje (Paukanten) používat vycpávané látkové chrániče paží, trupu a především hrdla. V pozdějším období se používaly i drátěné košile, rukavice a železná ochrana nosu. Cílem souboje je uštědřit oponentovi zásah na hlavě, přesněj ve tváři. Jak jsem již zmínil, je zakázáno uhýbat nebo jakkoliv se krýt (kom vlastní zbraně samozřejmě) a poněkud paradoxně se těší největšímu respektu a úctě právě majitelé největšího množství jizev, nebo nositel těch nejstrašlivějších šrámů. Pro členy buršáckých spolků byla celoživotně zjizvená tvář znamením cti. Proberme si ale celý souboj podrobněj i s doplňujícím komentářem. Britský humoristický spisovatel Jerome Klapka Jerome (1859-1927) popsal mensuru následovně: "Uprostřed stojí čelem k sobě duelanti, podobní japonským válečníkům, jak je známe z japonských čajových podnosů. V té podivné ztuhlosti, s těmi okuláry na očích, s těmi vlněnými šály omotanými kolem krku, s tím zábalem kolem těla, který vypadá jako ze špinavých prošívaných dek, s těmi pravicemi, chráněnými vycpávkami a napřaženými šikmo do výše, by mohli představovat pár neohrabaně vyřezaných figur z nějakého orloje. Sekundanti, také více nebo méně obalení tlustými vycpávkami a s obličeji chráněnými ohromnými koženými štítky na čapkách, je narafičí do patřičných postojů. Člověk má skoro dojem, že slyší cvakat natahovací pérka. Pak zaujme své místo rozhodčí, zazní povel a vzápětí se ozve pět krátce po sobě jdoucích třesknutí dlouhých rovných šavlí. Dívat se na ten souboj, to vás nemůže bavit: není v něm žádný pohyb, žádná obratnost, žádná ladnost (mluvím o svých vlastních dojmech). Zvítězí ten nejsilnější, ten, který v tlustě omotané paži, pořád tak nepřirozeně natažené, udrží tu velikánskou nemotornou šavli nejdéle a nezeslábne natolik, aby nebyl schopen se krýt nebo sekat. Všechen zájem je soustředěn na zranění. K těm dochází na dvou místech – nahoře na hlavě nebo na levé straně obličeje."

Bestimmungsmensur - soubojová pravidla

Roku 1850 byly zavedeny pravidla, která měla proti sobě postavit vždy rovnocené protivníky, aby byl souboj vyrovnaný a náročný pro oba zúčastněné. Používá se název Bestimmungsmensur (bestimmen znamená vymezení, stanovy). Souboje se konaly za účasti sekundantů, přátel obou účastníků, kteří se pokusili spor urovnat smírem, případně vyjednali podmínky souboje. U souboje šavlemi se bojovalo buď do první krvavé rány, anebo až do zneschopnění protivníka. Souboji také byli přítomni dva lékaři (povětšinou pouze studenti medicíny), kteří byli k dispozici pokud bylo nutné rychle zastavit krvácení. K většině zranění (Schmiss) dochází nahoře na hlavě nebo na levé straně obličeje. Nebylo vyjímkou že při souboji odletěl kus vlasatého skalpu nebo část tváře. Opět nechám promluvit J. K. Jeroma: "Z každé takové rány tryská samozřejmě mocný proud krve. Ta pocáká doktory, sekundanty i diváky, stříká na strop a na stěny, promočí bojovníky a dělá si rybníčky v pilinách. Po každém kole se k duelantům přiřítí doktoři a tak dost už zkrvavenými prsty jim stahují široce rozpuklé rány, snažíce se je osušit malými chuchvalečky navlhčené vaty, které má asistent připravené na podnose. Jakmile se však duelanti znova postaví proti sobě a začnou se zase bít, krev se z nich pochopitelně řine nanovo, napůl je oslepuje a z podlahy pod nimi dělá klouzačku. Sem tam uvidíte, jak se některému soupeři obnažily skoro až k uchu všechny zuby, takže pro zbytek souboje vypadá, jako by se na polovičku diváků šklebil a druhou stranu obličeje vyjadřoval naprostou vážnost; a někdy zas někomu rozseknou nos, což mu při dalším boji dodává nesmírně arogantního výrazu."
Tradicí bylo že lékař měl svým zákrokem způsobit ještě větší utrpění, přičemž byl zraněný bedlivě pozorován svými přáteli, zda se i nyní tváří dostatečně klidně. Vrcholným přáním všech zúčastněných je rána hezky zjevná, široce rozšklebená. Je tedy schválně sešívána lajdácky a její majitel ji celý následující týden rozšťourává. Snahou je vyjít z duelu s největším počtem těchto zranění. Sestehovaný a záplatovaný, že se téměř nepodobá lidskému tvoru, se nositel zranění může celý měsíc promenovat po korze a je předmětem závisti německých jinochů a obdivu německých děv. Běžně se počítá s tím, že taková rána, zajistí svému šťastnému nositeli ženušku s věnem, vyjádřeným číslem nejméně pětimístným. Existují normální mensury, konané dvakrát týdně v soukromí, jichž průměrný student vybojuje do roka asi tak dvanáct až patnáct. Ale existují i jiné, k nimž nejsou připouštěni hosté. Tyto speciální Mensury se konají pokud v předchozím souboji jeden z účastníků zostudil svou prestiž, byť jen nepatrným úhybem těla nebo hlavy. Zahambený duelant se následně musí utkat s nejlepším šermířem svého korpsu (skupiny), přičemž je jeho povinností předvést že vydrží nehnutě stát, i když se mu odsekává od lebky div ne půlka hlavy.
J. K. Jerome popsal atmosféru souboje takto: "Když začala téci krev a byly obnažovány nervy a svaly, zakoušel jsem směs znechucení a útrpnosti. Ale při druhém duelu, to musím přiznat, začalo mé lepší já ustupovat do pozadí; a když se rozběhl ten třetí a místnost se plnila tím podivně horkým pachem krve, začínal jsem, jak říkají Američané, vidět rudě. A chtěl jsem víc. Podíval jsem se kolem sebe z tváře na tvář a ve většině z nich jsem jako v zrcadle viděl své vlastní pocity."

Mensurschläger a závěr

Nyní si řeknemě něco o samotných zbraních, které zůsobovaly zmíněná hrozivá zbranění. Zbraň užívaná v soubojích se nazývala Mensurschläger (Schläger) a dělila se na zbraně bodné a sečné. Bodnou zbraní pro tzv. Stossmensur byl Stoßdegen, jinak zvaný Pariser (vyvinuta ve Francii roku 1750), prakticky se jednalo o kord nebo lehčí fleret. Nejpoužívanější zbraně ale byly sečné, tedy těžké palaše a šavle. Nejpopulárnější se nazývala Korbschläger. Byla to zbraň vybavená košem chránícím ruku (německý název pro koš je právě Korb). V některých univerzitách ve východním Německu a Prusku se používaly takzvané Glockenschläger (Glock znamený zvon), v tomto případě plnil ochranou funkci právě železný zvon. Jen zmíním že oba tyto druhy zbraní se používaly souběžně pouze na univerzitě v Jeně. Po druhé světové válce se Glockenschlägery začaly používat i v Západním Německu, díky přesunům obyvatelstva. Tyto studentské spolky existující v Německu a Rakousku od roku 1815, roku 1935 byly zakázány nacisty, jelikož v nich Baldur von Schirach (1907-1974) spatřoval nežádoucí konkurenci pro Hitlerjugend. Mezi jedny z největších propagátorů zmíněných Buršáckých spolků, po jejich zrušení, patřil SS-Obersturmbannführer Otto Skorzeny (1908-1975), který si vysloužil díky dlouhé jizvě na levé tváři (z desátého souboje) přezdívku "Zjizvenec". V mládí byl členem Vídeňského, studentského spolku Markomannie a podstoupil celkem 13 soubojů. Ještě v roce 1943 se Skorzeny neúspěšně snažil přesvědčit Adolfa Hitlera, aby bruršácké spolky v Říši obnovil. Mensura byla po válce zakázána i spojeneckými okupačními silami, ale opět povolena byla již roku 1956. Dnes je tradice studentských spolků s jejich iniciačními a šermířskými zvyklostmi opět živá v Německu, Rakousku, Švýcarsku a nedávno se rozšířila i do Lotyšska a Flander. Nyní se výborně hodí opět použít slov J. K. Jeroma: "Jestli je správné probouzet v moderním člověku tuto žízeň po krvi, pak je mensura zařízení užitečné. Ale je to správné? Chvástáme se, jak jsme civilizovaní a humánní, ale ti z nás, kteří nepřehánějí své pokrytectví až k sebeklamu, dobře vědí, že pod našimi naškrobenými náprsenkami číhají divoši se všemi divošskými pudy ničím nedotčenými. Ale když někdo vstupuje do nějakého spolku jen a jen proto, aby se dal zohavit spoustou šrámů, tak se snižuje na úroveň tancujícího derviše. Cestovatelé nám vypravují o divoších z nitra Afriky, kteří vyjadřují své pocity při slavnostních příležitostech tím, že poskakují a do krve se mrskají bičem. Aby je napodobovali v Evropě, to snad není nutné. Mensura je vlastně reductio ad absurdum skutečného souboje a jestli Němci opravdu nevidí, jak je směšná, pak je můžeme pouze litovat, že nemají smysl pro humor." Jizvy z Mensury měly tyto známé osobnosti Třetí říše, viz seznam níže:

SA-Stabchef Ernst Julius Röhm (1887-1934)
SS-Obergruppenführer Ernst Kaltenbrunner (1903-1946)
SS-Brigadeführer Walther Schellenberg (1910-1952)
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei Hermann Behrends (1907-1948)
SS-Gruppenführer Heinrich-Friedrich 'Heinz' Reinefarth (1903-1979)
SS-Obersturmbannführer Otto Skorzeny (1908-1975), Burschenschaft "Marcomania" Vídeň
General der Panzertruppe Dr. med. dent. Karl Mauss, Burschenschaft "Germania" Hamburg
Oberst Dr. iur. Ernst Kupfer, Burschenschaft "Alemannia" Heidelberg
Fritz-Dietlof Graf von der Schulenburg-Tressow (1902-1944)
Generaloberstabsarzt Prof.Dr.med. Siegfried Adolf Handloser (1895-1954)
General der Infanterie Wilhelm 'Willi' Schneckenburger (1891-1944)
General der Infanterie Hans Krebs
General der Artillerie Erich Marcks (1891-1944)
Generalleutnant Paul Klatt (1896-1973)
Major Max Edler von der Planitz (1903-1990)
Major Dr. Egon Treeck
Oberstabsarzt Dr. Ernst Gadermann (1913-1973)
Oberstleutnant der Reserve Georg-Wilhelm Schöning (1908-1987)
Oberstleutnant Erwin Koopmann (1900-1943)
Oberstleutnant Wilhelm Walther
Oberleutnant Johannes Morawitez
Oberst Johannes Steinhoff (1913-1994)
Oberst Karl Lorenz. Poslední velitel divize Großdeutschland
Reichpost minister Franz Seldte (1882-1947)
Dr. Jacob 'Jay' Katz
Dr. Eberhard Zahn
Hauptmann Kurt Schäfer
Gauleiter Paul Wegener
Gauleiter Adolf Wagner
Gauleiter Friedrich Rainer (1903-1947)


Zdroje:
http://cervenobili.cz/3450/mensura/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jerome_Klapka_Jerome
http://www.narmyslenka.cz/view.php?naze ... 2009070027
http://forum.axishistory.com/viewtopic.php?f=5&t=155444
http://cs.wikipedia.org/wiki/Souboj
http://wikipedia.infostar.cz/a/ac/academic_fencing.html

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

d1fbb2e829615f8ca2315b34756ec3ad.jpg


film Hans Westmar (Horst Wessel)
Naposledy upravil(a) Rase dne 20/9/2022, 20:58, celkem upraveno 6 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11464
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

Mensura byla po válce zakázána i spojeneckými okupačními silami, ale opět povolena byla již roku 1956.
To jsou tedy věci. Takže se lze s touto úchylkou setkat i v současné době? To hodnocení napříč časem stále sedí.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Myslím si, že dneska už to tak moc nefrčí.....obdivovatelek, které by chtěli doma mít zjizveného mužíčka na místo nějakého sexy Hollywoodského filmového idola podle mě už moc není. Ale třeba se pravidla poněkud od té doby změnila. Třeba se mlátí přes palice už jen klacky místo šavlí. Hmmm?:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

kačemíra: to by logicky vzato mělo platit už tehdy; článek mne v tomto ohledu docela překvapil.

Na každý pád začínám mít dojem, že si Němci jako národ libují v masochismu a bolesti, kterou nějakým pokřiveným způsobem pokládají za čest - podobně, jako Japonci. Zajímavě mi to zapadá k některým aspektům německé historie a zejména mentální/ideologické kultury.

Rase - vzhledem k dokonalé iracionalitě/kontraproduktivnosti celé záležitosti a zároveň rozšířenosti zřetelně přesahující obyčejné procentuelní zastoupení masochistů v populaci za to celé zřejmě může nějaká móda, rozšířená vynuceným konformismem; nemohl bys najít něco o tom, proč a jak (např. na základě které filosofie) to celé vzniklo?
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

Zemakt:
Kupodivu naopak, dnes Burschenschafty a tedy i Mensura zažívají renesanci, sačí se kouknout na Youtube. Na dnešní mensuru se ale už chodí v ochrané masce, čímž ztácí ze svého kouzla. Podívejte ale, že mensuru dnes neprovozují holé hlavy, ale úplně normální studenti:
http://www.youtube.com/watch?v=ZUKdCb4ps8c

Cover72:
doporučuju si prostudovat první dva odkazy ze kterých sem čerpal. Nechtěl sem je doslova opisovat, ale je tam poměrně dobře vysvětleno v čem byli němci tak divní. Tady je citace výňatku z díla od J. K. Jeroma, který Mensuru podrobně rozebral:

To, co se vžilo, zaslepuje člověka vůči tomu, co nechce vidět. Z německých pánů, které potkáváte na ulicích, každý třetí je poznamenán, a bude poznamenán až do hrobu, dvacítkou až stovkou duelů, které vybojoval ve svých studentských dnech. Německé děti si hrají na mensuru už v dětských pokojích a cvičí se na ni už v gymnasiu. Němci sami sebe neustále ujišťují, že na ní není nic brutálního - nic odporného, nic ponižujícího. Argumentují tím, že školí německou mládež v chladnokrevnosti a udatnosti. I kdyby se to dalo dokázat, byl by to, zvláště v zemi, kde je každý muž voják, argument značně jednostranný. Copak jsou morální kvality zápasníka, kterému jde o cenu, totéž co morální kvality vojákovy? To sotva. V poli je určitě mnohem víc platná odhodlanost a ráznost než neuvažující lhostejnost k tomu, co se s člověkem děje. Ostatně německý student by mnohem víc statečnosti potřeboval k tomu, aby se nebil. Bije se totiž nikoli proto, že mu to působí potěšení, ale proto, aby se zalíbil veřejnému mínění, které pokulhává dvě stě let za dnešní dobou.

http://www.narmyslenka.cz/view.php?naze ... 2009070027

Tahle posedlost nechat si odsekávat z obličeje cáry masa měla paradoxně i jednu velkou výhodu. Výhodu v tom, že Německá společnost byla navyklá vídat muže se strašlivými jizvami a různými obličejovými protézami (viz. Na jedné z fotografií Mensury má jeden muž obličejovou protézu, na levé straně samozřejmě). Když se tedy vraceli vojáci domů s roztrhanými obličeji domů, společnost nijak zvlášť neznepokojovali a ta se jich příliš neštítila. Ba co víc, výrobci protéz byli zvyklí a nebyl problém začít s masovější výrobou v případě nouze. To vše se museli britští chirurgové učit (většina knih o této problematice v poválečné době pochází z Anglie) a místní společnost také měla co dělat aby ustála příval vojáků s rozšmelcovanými obličeji. V Německu byla věc poněkud odlišná. Sice byli vojáci stejně postiženi, ale osobně bych raděj žil třeba s popáleným obličejem v Německu, než v Británii, kde bych byl terčem zírání nebo i posměchu (v německu by si byl za hrdinu, tedy minimálně v kruzích které zajímala Mensura). Tím ale nechci říct že všichni němci obdivovali znetvořené lidi, ale společnost k nim byla mnohem benevolentnější, o čemž svědčí třeba obrazy Otto Dixe (1891-1969), kterého válka citelně poznamenala (na rozdíl od hitlera byl Dix v první linii). Obdobné věci byly zkrátka v britském umění snad i zakázané aby nepobuřovaly (!). Dixovy obrazy byly zařazeny na seznam zvrhlého umění a ničeny. Zkrátka se nehodily do nacistické posedlosti čistými a bezchybnými lidmi, kde se jizvy na odiv nedávaly. Němci jsou tedy očividně dost zvláštní lidé :D

Obrázek
Hráči Skatu[/align]

Obrázek
Vzpomínka na slavné časy[/align]
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zdeněk
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 117
Registrován: 21/1/2009, 08:20
Bydliště: Vysoké Mýto

Příspěvek od Zdeněk »

Už nevím kde, ale někde jsem narazil na tvrzení, že cílem tohoto souboje bylo zlomení šavle. Že do sebe měli řezat bez jakéhokoli pokusu o šerm a vydržet víc než čepel. Je to nesmysl? Nebo nějaká lokální verze?
Obrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Něco z Rakouska (spolek Olympia, starý přes 150 let)

Obrázek

Jak vidno, šrámy na tváři jsou v kurzu.
Otázka také je, jak má zašitou hlavu pod čepicí a obvazem.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Nechť mě vyveďte z omylu, ale podle mého soudu je celá mensura jen zparchantělej souboj. V jistém smyslu je v ní svým způsobem zastoupena snaha studentů a měšťanů, se vyrovnat nobilitě - souboje byly přeci vždy především její záležitostí.

Jináč zajímavej článek!

Posílám písnčku :D
Brüder auf! Erhebt die Klingen!
http://www.youtube.com/watch?v=omO-gEwD ... re=related

Brüder auf! Erhebt die Klingen,
Laßt sie hell und freundlich blinken,
Stoßt auf ihre Siege an.
|: Lasset uns zu ihrem Preise
Lieder weihn nach alter Weise,
Denn die Klinge ziert den Mann. :|

2. Zu bewahren seine Ehre
Zieht der Bursch die blanke Wehre,
Schwingt den Schläger frank und frei.
|: Denn das ist ja Burschenadel,
Daß die Ehre ohne Tadel,
Ohne Schmach der Name sei. :|

3. Und im festgeschmückten Saale
Bei des Burschen Bundesmahle
Blinkt der niebesigte Stahl,
|: Gibt dem Burschen neue Weihe,
Der beim Landesvater Treue
Schwur mit klingendem Pokal. :|

4. Wird ein altes Haus begleitet,
Das mit schwerem Herzen scheidet
Aus der lieben Musenstadt:
|: Trägt ein Fux, ein Waffenträger,
Vor ihm her den blanken Schläger,
Den er forsch geführet hat. :|

5. Ist ein Bruder abgeschieden
Dorthin zu dem ewgen Frieden
Bei der alten Väter Schar:
|: Schmücken wir zur Todesfeier
Seines Sarges schwarze Schleier
Mit dem blanken Schlägerpaar. :|

6. So in Burschen Freud und Leide
Blinkst du, seine Augenweide,
Schöner Hieber in der Luft.
|: Mags zu Lust und Trauer führen,
Du mußt seine Würde zieren
Beim Gelage, an der Gruft. :|

7. Drum, so laßt sie freudig blinken,
Rufet: Hoch Germanias Klingen,
Die noch keiner weichen sah!
|: Selbst dem Teufel gegenüber
Ziehn wir blank den treuen Hieber,
Fallen aus -- pro patria. :|
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

Zdeněk: no nevim, ale upřímě o tom pochybuju. Zbraně tehdy nebyly zrovna levné. Spíš šlo o to soupeře unavit (palaše byly dost těžké) a tímto způsobem jej následně porazit. Na začátku se sice jen tak plácali, ale až se jeden z duelantů unavil, tak přišel velice rychle k šrámu.

Rosomak: Diky, netušil sem že se ještě i dnes jede naostro. Je ale pravda že je vždycky jen otázkou času než začnou chtít vyzkoušet stejnou mensuru jako jejich předkové na fotografiích (tedy bez ochraných masek).

Bleu: V podstatě ano. Je třeba si uvědomit že v 19.století bylo Německo průmyslovou mocností né nepodobným současné Číně (právě kvůli německým šmejdům vzniklo v Anglii označení "made in England", aby se odlišila kvalita od nekvalitního zboží). Německo tehdy bylo asi ten nejkapitalističtější stát, což je důležité pochopit. Já vidím ve studentských spolcích jistou alternativu k tehdejšímu hektickému životu plnému honbou za mocí a penězmi. V Burschenschaftech se pilo a celkově zde probíhal zcela odlišný život s cela jinými morálními pravidly než v tehdejší společnosti. Byla to doba kdy si bohatí lidé kupovali šlechtické tituly a vliv, oproti tomu se tyto spolky pokoušely nalézt nové hodnoty. Mensura má ale ještě jednu zajímavou stránku. Jednalo se totiž o sexsymbol 19.století, což vysvětluje onu náklonost žen k zohaveným mužům ze soubojů. Nedávno sem totiž četl studii o symbolu meče v novověku, kde bylo poukázáno na fakt, že koncem 19.století bylo extrémě módní vyobrazení měče ve spojitosti s lehkou erotikou. Pohlednice s ženami které mají odhalená ňadra a šermují spolu, byly tehdejší hit. Meče se vyobrazovaly i na různá loga a jiná absolutně nelogická místa. Meče a chladné zbraně celkově, byly tehdy šlágr, ač se nám to může zdát divné a nelogické. Z takového pohledu se ono "šudlení" mečem dostává do úplně jiné roviny.
Osobně v tom vidím jistou spojitost s Landsknechty, kteří si také vycpávali kalhoty v oblasti údu, nebo na tom místě nosili vak s penězmi. Tehdy sice bujarý úd symbolizoval vitalitu a sexuální sílu, ale obdobný význam měl patrně i meč (šavle, palaš) koncem 19.století. Kdo měl tedy na tváři jizvu, dával všem najevo že se věnuje šermování a stával se tedy idolem pro okolí a sexsymbolem pro ženy. Meče a šerm tedy byly prvním módním hitem.

Ps. jak sem spal o těch pohledicích s motivem meče, tak tato móda byla velice rozšířená i v českých zemích (na rozdíl od Mensury)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Stryx
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 135
Registrován: 22/11/2009, 22:00
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Stryx »

U nemcu a jinych germanu je ten obdiv k jizvam znamej uz od staroveku. Vlasatej zarostlej drsnej chlapak plnej jizev a zaroven oveseny skalpy nebo rovnou celymi useknutymi hlavami, ktere si na opasku krasne hnily (viz. kmen Chattů ) byl tehda neskutecne neodolatelnej pro samicky sveho druhu. Holt jizva znaci statecnost muze (i kdyz ja casto rikam ze zjizveny clovek je bud hrdina nebo poradny nesika , nacez si u sve jizvy na cele po jednorucnim meci nejsem jistej ktera moznost to je :D ).
Tak jako tak, Mensura uz se mi zda byt uplnou silenosti, takovej malej masochismus. Ono prijit k rane pri souboji tim,ze sem pomalej je rozdil nez k ni prijit diky tomu,ze musim.
Pojde dobytek,zemřou tví přátelé. I ty jednou zemřeš. Však jedno nikdy neumírá ! Tvé jméno! Tvé jméno,tvá sláva a skutky jenž si vykonal.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

Kdyby si ale vyrůstal ve společnosti kde je něco takového běžné a především za tu kaluž krve získal respekt a uznání přátel, obdiv lidí a nějakou bohatou ženu (zmiňuje i J. K. Jerome) tak to za tu bolest přeci stojí. Také nelze opomenout ohromnou dávku adrenalinu v krvi a celkově hutnou atmosféru plnou testosteronu, pachu krve a napětí. Teoreticky by se to dalo přirovnat atmosféře na kohoutích zápasech v kombinaci třeba s tetováním (jde si snadno vypěstovat závislost - mix bolesti a adrenalinu). V dnešní době samozřejmě nemá smysl si nechat sekat do obličeje, ale tehdy... no sám mám těsně nad okem jizvu do jednoho blbca s pstenem a krve ze mě teklo jak z podsvinčete (skvrna tam je dodnes). Největší paniku tehdy měli lidi kolem a doktor (mě bavilo chodit s flastrem přez oko jak pirát :D ). Z mého pohledu je tedy odměna za sekanec na tváři, v podobě bohaté ženy a hlavně respektu, dostatečná a určitě bych se asi moc nerozmýšlel.
Venku člověk narazí na mnohem horší veci a nic z nich nemáte. Tak tomu bylo určitě i tehdy. Dnešní paukanteni (duelanti) si ale už nechávají jizvy normálně zhojit, narozdíl od bláznů kteří si jizvy schválně roztahovali a nařezávali
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Rase píše:Diky, netušil sem že se ještě i dnes jede naostro. Je ale pravda že je vždycky jen otázkou času než začnou chtít vyzkoušet stejnou mensuru jako jejich předkové na fotografiích (tedy bez ochraných masek).
No, myslím že nosí stejnou historickou ochranu očí jako máš na první fotce. Rakouští zelení se snažili několikrát o zakázání tohoto spolku (členem tohoto nebo jiného spolku byl prý i Jörg Heider, ale to nevím přesně, ale spousta členů jeho strany prokazatelně ano)
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Rase: - Burschenschafty jsou přeci starší záležitostí než cca 2. polovina 19. století. Co já vím tak v některých věcech vycházely z hnutí založeného Fridrichem Ludwigem Jahnem roku 1811, tzv. Turnbewegung. To mělo vycvičit - povětšinou studenty - na nadcházející válku s Francouzema. Jahnovi nešlo o to vycvičit polovojenské jednotky, nýbrž pěstovat specifické formy tělesné zdatnosti a vlastenecké angažovanosti jako přípravu na boj v němž se lnepříteli postaví lid jako celek. Cvičenci nebyli vojáky (Jahn tím termínem opovrhoval) ale občany-bojovníky. V podstatě by to znamenalo guerillovou válku jako ve Španělsku, se silným vlasteneckým poddtextem - rozuměj ale německým nikoli pruským. Zbývá dodat, že Turnbewegung byl silně "beztřídní" hnutí.

Celý ten "celoněmecký" vlastenecký "tah" pak už jen akceleruje válka 1813-14 a 1815. Němci vedou svojí osvobozeneckou válku proti Napoleonovi. První burschenschaft je založen roku 1815. Vem si co se dělo ve 18. října 1817 ve Wartburgu. Studenti (asi 500) se shromáždili aby oslavili třísté výročí reformace a čtvrté výročí bitvy u Lipska. Tj. dva okamžiky osovobození v dějinách německého národa - v první případě od "papežské despocie" , v druhém ze "jha francouzské tyranie". Spolu se zpěvem vlasteneckých písní také slavnostně spálili publikace četných reakčních autorů (především pamflet co napsal rektor univerzity v Berlině, Theodor Schmalz - v podstatě prohlásil, že prusové se do války nehlasilí z lidového a vlasteneckého nadšení, ale ze smyslu pro povinnost). Burschenschaft je do značné míry také samozřejmě stíral třídní rozdíly. A pomalu to tak všechno spěje k revoluci 1848.
Zajimává je jedna věc taky ještě -barvy které studenti na Wartburgu přijali za své (měli i kokardy) byly barvy Lutzow Frei Corps (černá, červená a zlatá - jaká je btw dneska německá fangle? )

Čili já v těch burschenschfatech nevidím ani tak odpor proti společnosti, jako spíš najetí na něco co do té doby v německých zemích nebylo - nacionalismus, touhu po svobodě. Ehre, Freiheit, Vaterland, zní jejich heslo, tedy čest, svoboda, vlast (otčina). Do toho i krásně zapadají ty souboje a šrámy z nich. Přeci tehdejší společnost a zejména ta pruská, byla daleko více zmilitarizovaná než ta dnešní.

edit: ještě dodatek studenti na Wartburgu nechápali válku proti Napoleonovi jako osvobozeneckou ale jak oválku ZA svobodu.
Naposledy upravil(a) Bleu dne 18/8/2011, 10:34, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

No hledat počátky ještě v době boje proti Napoleónovi mě nenapadlo, něco na tom asi bude. Mnohem větší váhu ale vidím ve spojitosti se zmíněným revolučním rokem 1848. Stačí se podívat i na revolucionářské oděvy, které jsou v podstatě totožné jako ty co se nosily v Burschenschaftech (ps.i v Čechách se nosily podobné oděvy, jen doplněné o prvky ze srbského kroje atd.). Když to tak člověk vezme tak Burschenschafty přeci jen byly v podstatě lehce revolučními spolky, alespoň kvůli jejich vztahu k tehdejší společnosti. Takový nacionální, vlastenecký protipól k rozmáhajícímu se militantnímu prušáctví. Stačí jen porovnat obě ideologie. Tydy prusko chtělo sjednotit Německo pod svou vlastní vládu, osekat od Rakouska Sasko, Bavorsko a původně i České země (!). Oproti tomu revolucionáři se snažili sjednotit Německé země (i Rakousko a České země) na principech nějaké vlastenecké, všeněmecké demokracie. Obdobná ideologie se dle mého držela v Burschenschaftech i v době po roce 1871, kdy bylo Německo Císařstvím. Osobně tedy vidím v těchto spolcích místo, ve kterém se dařilo uchovávat německou "nacionální-demokracii" v nepříznivé době císařství (jak v Německu tak Rakousku).
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Mládenci, slovo mensura má i jiné významy; pojmenovává předměty a jevy z oboru hudby, tedy ze stavby hudebních nástrojů a z tvoření hudby. Ale těmito významy se v člověčí společnosti (válčení je druhé nejstarší řemeslo, člověkem provozované) nenechte rozptylovat. Ona hudba je stejně s válčením bezprostředně spjata (vzpomeňme na válečné bubny).
Obrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Mensura

Příspěvek od Rase »

Obrázek

Moc pěkné video, souboj od 1:40


Tady souboj od 2:35, jinak pěkně patrný Buršácký život ve studentském spolku
Naposledy upravil(a) Rase dne 20/9/2022, 21:00, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Mensura

Příspěvek od Rase »

Mühlberg_-_Auf_die_Mensur.jpg
s-l1600.jpg
2b1a4d778212d37682efdc3f866a38ac.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“