PALBA.CZ

Ruský generálmajor Abram Petrovič Hannibal

Podle vlastního tvrzení se narodil roku 1696 jako syn náčelníka vesnice Lagon v Habeši a byl v dětství unesen tureckými otrokáři. V Konstantinopoli jej roku 1704 zakoupil ruský diplomat Sáva Raguzinskij a přivezl jako dar caru Petrovi. Panovník si inteligentního chlapce oblíbil a byl jeho kmotrem při křtu, který se konal ve Vilniusu v červenci 1705. Hannibal sloužil u carova dvora a v roce 1716 byl vyslán na studia válečného umění ve Francii, kde se zúčastnil války a přijal jméno podle antického vojevůdce Hannibala. Zmiňován je jeho přátelský vztah s Voltairem, který jej údajně nazval černou hvězdou osvícenství. Do Ruska se vrátil jako uznávaný odborník na ženijní vojsko, ale po smrti Petra Velikého upadl v nemilost a Alexandr Danilovič Menšikov jej poslal do vyhnanství na Sibiř. Po Menšikovově svržení se Hannibal směl roku 1730 vrátit a dostal místo profesora na vojenské škole v Pärnu. Později si vysloužil hodnost generálmajora, působil jako gubernátor Tallinnu a řídil výstavbu pevnosti v Kronštadtu. Obdržel Řád svaté Anny a Řád sv. Alexandra Něvského. Na svém sídle v Sujdě jako první v Rusku pěstoval brambory. Byl známý také otcovským vztahem k poddaným, odmítal tehdy v Rusku běžné tělesné tresty. Znal se s otcem Alexandra Suvorova a doporučil mu, aby svému nadanému synovi umožnil vojenskou kariéru. Měl jedenáct dětí a jeho syn Osip byl dědečkem Alexandra Puškina. Ten o svém slavném pradědovi napsal prózu Mouřenín Petra Velikého, podle níž natočil Alexandr Mitta v roce 1976 film Jak car Petr ženil mouřenína. Abram Petrovič Hannibal zemřel 20. dubna roku 1781 v Sujda v Petrohradské gubernii.

Zdroj:
https://adoption.com/wiki/Abram_Petrovi ... d_Adoption
https://www.newstatesman.com/node/151299
https://cs.carolchanning.net/obrazovani ... poeta.html
https://www.reflex.cz/clanek/zajimavost ... troka.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Abram_Pet ... D_Hannibal
https://en.wikipedia.org/wiki/Abram_Petrovich_Gannibal

na obraze by měl být ve společnosti cara Petra I. Velikého

jeho syn Ivan (1735-1801) rovněž významný vojevůdce
Jeho matkou byla švédka - Christina-Regina von Sheberg

Zajímavá věc. Pořád se tvrdí, jak krátký život čekal lidi v temné minulosti. A tady tenhle černoušek se mírnix-dírnix dožije pětaosmdesáti. A to ještě úpěl v carském vyhnanství na Sibiři, účastnil se nějaké války a vedl stavbu někde v komářích bažinách... tož nevím, co si o tom myslet.
A jak ostatní vojevůdcové? Třeba takový generál Laudon, ten žil dlouho jako havran. Radecký... že by vojančení prodlužovalo život?

Koukám, že na té Sibiři asi drobet vyšísoval

Vlastimil Čech píše:Zajímavá věc. Pořád se tvrdí, jak krátký život čekal lidi v temné minulosti. A tady tenhle černoušek se mírnix-dírnix dožije pětaosmdesáti. A to ještě úpěl v carském vyhnanství na Sibiři, účastnil se nějaké války a vedl stavbu někde v komářích bažinách... tož nevím, co si o tom myslet.
A jak ostatní vojevůdcové? Třeba takový generál Laudon, ten žil dlouho jako havran. Radecký... že by vojančení prodlužovalo život?

To je bohužel misinterpretace statistiky. Liší se tzv. "věk dožití", a "průměrný věk".
Věk dožití se nijak nelišil ode dnešního - tedy, pokud člověk nezemřel ve válce, nebo na nemoc, tak se dožil okolo 70-80 let. To se ovšem týkalo především lidí z vyšších sfér, kteří měli doktory, čistou vodu (nebo pili víno, pivo v příp. mnišstva apod.), a dobrou, tedy kvalitní a dostatečnou, stravu.
Průměrný věk se ovšem lišil. Spousta vidléros umírala okolo třicítky na infekční choroby, především na choleru ze znečištěných studní, něco pomrzlo v zimě násl. nedostatku stravy, a něco propíchli, postříleli a jinak smázli při válkách.
Např. můžeme tuto situaci srovnat třeba se současným Ruskem a námi. V mnoha oblastech Ruska je demografická potíž, ve věku okolo 50. let je 2x až 3x víc žen než mužů - mnoho z nich se uchlastá. Což je vliv, který postihuje také spíše nižší vrstvy než ty vyšší. Takže, v rodinách výše postavených se muži dožívají i u nás běžného věku, ale ti nechlastají samohonku a nespí ani v případě opice venku, v zasněženém parku...
Tomuto jevu ve statistice říkáme "omyl přeživšího". Je to prostě o tom, že na každého "černouška - šlechtice" s osmdesáti lety je deset šlechticů, kteří se dožili o desítky let menšího věku. Ale teď momentálně, díky tomuto článku, vidíme jej a ty ostatní nevidíme.

Beninský badatel Dieudonné Gnammankou jeho rodiště ztotožňuje s oblastí řeky Logone. Pak by byl z dnešního Kamerunu nebo Čadu, Abram sám ale mluví o Etiopii. Na tom titulním obraze vypadá jen jako snědší evropan, ale osobně si myslím že malíř jeho podobu dost stylizoval do evropského vzhledu. Není úplně potvrzené, zda na tom obrazem s Carem je opravdu on, ale asi ano, přeci jen Petr Veliký víc černochů neměl