Petr I. Veliký

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

Trochu dopřesním použití berdyše: Vybrání nahoře sloužilo k založení muškety. Uzavřený otvor níže mezi ratištěm a čepelí sloužil pro zpravidla levou ruku . Za to se to drželo při výstřelu. V podstatě jde o bojovou sekeru. Představme si, po vystřelení několika salv došlo ke střetu s útočící jízdou. Berdyš, v tom momentě byl použit podobně jako halapartna, podle mého mínění byl schopen v rukách cvičeného pěšáka srazit kopí , prorazit brnění jezdce popřípadě zranit koně. Navíc i ruská pěchota měla v 16. a 17. stol. kopiníky, takže na berdyš došlo až po rozvolnění sestav, kdy se soupeřící oddíly vklínily do sebe a došlo takřikajíc k boji na blízko muže proti muži.
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Díky za ty dva obrázky, podle toho prvního to vypadá, že berdyš tedy opravdu neslouží jako doplněk a prostředek ke zděšení obyvatelstva a pomáhá ke správnému zaměření. Asi jsem se nechala příliš unést fantasií z reality.. Cokoli, co nevypadá jako bodná zbraň, je nad rámec mých možností. Takže díky za celkové vysvětlení, už si to umím celkem představit a mám v tom jasno.

K těm třem otázkám jsem se už včera nedobrala, tak musím až dnes. Ať už lidé vnímají Petra pozitivně nebo negativně, je to natolik velká osobnost, že se přehlédnout nedá. Jejich zodpovězení by určitě mohlo vést k další diskusi a novým informacím, ale strašně těžko se na ně odpovídá. Každý to vidí jinak, považuje za důležité něco jiného a já bych nechtěla nikomu předkládat svoje úvahy s tím, že jsou správné. Popis bitev by byl určitě skvělý, protože se na něco podobného pravděpodobně nezmůžu. Takže do toho, jdeme spekulovat:

I. Nejvýznamnější státnický počin:
Složité, vybrat ze všech jeho reforem, zdají se mi důležité všechny a zároveň jedna navazuje na druhou. Vyberu si třeba reformu církve a rok 1721. Do té doby pravoslaví mělo velké postavení, zasahovalo do života chudých a lákalo z nich peníze. Věrní věřící se dali zmanipulovat a církev na jejich důvěřivosti bohatla. Mohla klidně soupeřit s panovníkem, podobně jako byl v Evropě boj o investituru. A najednou přišel Petr a oni nic nezmohli. Vznik Nejsvětějšího synodu, v jehož čele stál oberprokurátor, kterého volil přímo panovník, církev odsoudil k tomu, aby byla pod správou státu a nemohla do ničeho zasahovat.
Jako druhou nejdůležitější reformu vidím rozdělení státu na gubernie a menší provincie, které umožnily lepší dosažitelnost všech částí; a potom také reformu armády: budování loďstva, nahrazení starých zbraní novými dovolilo dalším carům pokračovat v kolonizaci. Měli se od čeho odrazit.

II. Nejvýznamnější vojenský počin:
Určitě Severní válka, porážka Švédska a získání přístupu k Baltu. Díky získání pobřeží se mohlo všechno rozvíjet, obchodníci se dostali do celého Pobaltí a nemuseli za přepravu platit švédským králům, bohatli a získávali kontakty v zahraničí. Z obchodu prosperovala i nově založená města, mezi nimi i Petrohrad. Z peněz za obchod se potom mohly financovat další záležitosti, přispívat na obnovu armády a stavět manufaktury. Navíc došlo k oslabení Švédska, Rusové tam získávali větší slovo a mohli časem ovlivňovat volbu panovníků a dosazovat na trůn své příbuzné a spojence. Z Ruska se stala velmoc severní Evropy a nahradila tím právě Švédsko.
Jiné války, kromě konfliktu s Osmany, který kromě Azova nic jiného nepřinesl, Petr snad ani nevedl, takže Severní válka je podle mě zcela jasně nejvýznamnější.

III. V čem na mě udělal největší dojem jako člověk:
To je strašně těžké říct. Možná tím, že na začátku byl jen ten méně důležitý syn z druhého manželství, ale dokázal se vypracovat na místo imperátora. Musel se vypořádat se svou nevlastní sestrou Sofií a nástrahami, jaké mu nachystal její rod.
Věděl, co chce, co je pro zemi dobré a uměl toho dosáhnout. Že zvolil možná někdy trochu přísnější metody je sice možné, ale dokázal Rusko probudit.
Potom jeho vztah k synovi: Alexej byl jediný syn. Jiného neměl a přesto ho poslal na mučení, na jehož následky pak carevič zemřel. Je taky možné, že se Petr mučení přímo zúčastnil. Neposkytl synovi žádné úlevy a neprominul mu trest, ztrestal ho stejně jako nejposlednějšího nevýznamného rolníka z druhé strany Rusi. To by asi moc lidí neudělalo, že by řeklo "Ne, udělal jsi něco, cos neměl. Jsi můj syn, ale potrestám tě jako ostatní."
No, a pak vypadal, alespoň podle úvodní malby v článku, trochu jako mušketýr..

Tolik moje spekulace, samozřejmě mohlo být všechno jinak. Respektuji každý názor. Tímto, když už kolega Pátrač vymyslel tyto tři otázky, byl mě zajímaly vaše názory. Takže určitě nějaké napište, ať o tom můžem diskutovat. Třeba dojdeme k nějakému výsledku, který by nás na začátku ani nenapadl. Kdo ví, kam se zase dostaneme, ale těším se. Nebudu mít příští týden sice tolik času, jako tento, ale nějakou hodinu našetřím.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

Ano, tak jak Ljubov nastínila, tak to chápu i já. Snad bych jen ještě dodal : pozvihnutí středních vrstev zejména kupců a drobné šlechty. Na ty podle mě car Petr nejvíce spoléhal. Oni jsou také největší plátci daní a v podstatě organizátory výroby a života vůbec. Jsou také nositeli " vlastenectví " a státních idejí. Prací zemdlený nevolník nemá myšlení pro velké ideje. Tomu je třeba je vtisknout prostřednictvím jednoduchých symbolů. Já bohužel neznám složení ruské společnosti před Petrem ,abych se pouštěl do detailnějších rozborů. Nejdůležitější pro další rozvoj ruského státu v oblasti hospodářství podle mě bylo skutečně to , že car Petr " prarubil v Jevropu okno" . To mělo vliv jednak finanční. Za vyvezené zboží zůstalo dvakrát tolik doma. Vedle toho,se musel silně projevit snadný tok informací( obrazy, knihy, nové výrobky, nové postupy apod) a to je podle
mě ten nejdůležitější výdobytek.
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Přesně, a to pozdvihnutí obchodníků a střední vrstvy souvisí s vítězstvím v Severní válce a možností obchodovat nezávisle. Všechno to do sebe zapadá a vytváří správné prostředí pro rozvoj státu. Zapomněla jsem, když jsem se zmiňovala o výhodách přístavů u Baltu, že přes moře se do Ruska mohly dovážet zahraniční výrobky, knihy a další předměty, které ovlivnily kulturu a vzdělanost.
Přísloví, že Petr vysekal do Evropy okno, je mi známé. Použila jsem ho hned na úvodu. Krásně to náš Puškin vystihl, jednoduše a přitom výstižně.

Jinak, Pátrači, s tím uspořádáním středověku jsem nezpůsobila žádný zázrak. Zabralo mi to jen pár minut a navíc jsem se řídila instrukcemi, co kam přesunout. Klidně by mě mohla zastoupit vycvičená opice a zvládla by to na stejné úrovni. Takže vážně není za co mě chválit. Dohodli jsme se na tom všichni tři, chvála patří nám všem a také adminům, že nám tuto změnu umožnili.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Myslím si že asi nelze vybrat lépe. Tím, že se rozhodl místo konzervace stávajících podmínek pro změnu a věděl, že to bude problématické asi posunul Rusko dopředu. Toto je velmi dobré téma.

Je potřeba pochválit dobrou práci - já na to jak to přesouvat doposud nepřišel. Já nyní čekám co mi na náš návrh odpoví Hans S. - zatím mlčí.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Přesouvání témat je vážně velice jednoduché, když jsem to zvládla ají já. Pár kliků myší, můžeme to potom probrat a já to třeba zkusím vysvětlit.
Nová verse novověku bude skvělá, celkově přehlednější.. Však on nám napíše, určitě má hodně práce a netráví odpoledne tím, že tady nenápadně spamuje.. To mi připomíná, že bych měla začít vytvářet něco do školy. Takže já zatím mizím, těším se na další diskusi. Jakýkoli názor na ty tři otázky a jiné dotazy samozřejmě vítám.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Jen něco málo k tomu Alexejevovi:
Petr se o něj nejdřív moc nestaral a carevič vyrůstal v přísně náboženském prostředí. Politika a vojenské věci ho tudíž vůbec nezajímaly a děsil se jich. V roce 1711 ho Petr donutil ke svatbě se Sofií Charlottou z Brunšvicko-wolfenbütelského rodu, což byla pro Petra bezva partie (Alexej se tak stal švagrem rakouského císaře Karla VI.), ale pro Alexeje to byla hrůza – oženil se s „kacířkou“ (= luteránkou). Alexej to tatíkovi asi nikdy neodpustil a nic na tom nezměnila smrt Sofie Charlotty po porodu dcery Natalie (1714). Postupně se z něj stala jakási naděje protipetrovské opozice, která v něm viděla „návrat ke starým dobrým pořádkům“, i když introvertní Alexej o tuto roli pravděpodobně vůbec nestál. V podstatě na následnictví trůnu rezignoval, když Petrovi napsal toto: „Nejmilostivější pane otče! Dostal jsem Váš list, na nějž nemohu pro nemoc odpovědět (Petr po něm chtěl, aby se konečně pochlapil a začal se chovat tak, jak on si představuje). Přeji si odejít do kláštera a prosím o Vaše milostivé dovolení. Váš otrok a nepotřebný syn Alexej.“
Jenže to se Petrovi nelíbilo. V té době chtěl mít už za nástupce svého syna s Kateřinou Skavronskou (Petra Petroviče, zemřel 1719) a věděl, že i v tom nejzapadlejším klášteře by Alexej pro něj mohl být nebezpečný. Takže Alexejovi napsal, ať neblbne a přijede za ním do Kodaně. Jenže Alexej tušil, že ho tam tatík asi nechá v tichosti odkráglovat, a tak z Ruska sice odjel, ale ani ho nenapadlo se v Kodani byť jen ukázat. Celý vyděšený přijel v listopadu 1716 do Vídně a žádal císaře Karla VI. o cosi, co by se dnešní mluvou dalo nazvat politickým azylem. Podle zápisků kancléře Schönborna řekl císaři toto: „Přicházím prosit císaře – svého příbuzného – o ochranu, aby mi zachránil život. Chtějí mne zahubit a mým nebohým dětem vzít korunu. Císař mne musí zachránit... Otec mne chce zbavit života a koruny, ale ničím jsem se neprovinil... Stoupenci carevny (Kateřiny) a Menšikova mne chtějí otrávit... Otec je velmi krutý, neváží si lidského života a myslí, že má jako Bůh moc nad životem a smrtí...atd. atd.“
Tož Karel uklidil Alexeje na zámek Ehrenberg v Tyrolsku a čekal, co se bude dít. Petrovi špiclové, tam Alexeje vyslídili už za měsíc (zdá se, že ruská špionážní služba fungovala skvěle už tenkrát) a Petr poslal do Vídně pár důstojníků, aby si Alexeje odvezli domů – a ti nijak se netajili tím, že Alexeje odvezou na smrt. Jenže císař Karel careviče nedal (jak by před Evropou vypadal) a Petr zuřil. V březnu 1717 se ve Vídni objevil kapitán Rumjancev s osobním Petrovým zatykačem na Alexeje (!!!), do věci se vložil osobně sám Evžen Savojský a s touhle drzostí Rumjanceva jednoduše vyhodil. Na to konto se Vídeň pokusila o Alexejevově azylu dohodnout s Anglií, ta ale nestála o komplikace s Petrem a o ubytování nepohodlného careviče neměla zájem. V květnu 1717 tedy Karel nařídil odvézt Alexeje inkognito do neapolské pevnosti Castello San Elmo, aby byl od Petra co nejdál. Jenže i tam ho ruská špionáž vyslídila a v červenci 1717 přijel do Vídně opět Rumjancev s diplomatem Petrem Tolstým. Tentokrát byli mazanější - nepřijeli se zatykačem, ale s osobním Petrovým dopisem, kde stálo mj. i toto: „Zavazuji se před Bohem a jeho soudem, že nebudeš potrestán...“ Nu, proti korespondenci otce a syna nemohl císař Karel namítat vůbec nic, a tak Tolstého a Rumjanceva k Alexeji pustil. Ti mu slibovali hory doly, hučeli do něj horem spodem, ale carevič se ještě nedal. Napsal Petrovi dopis, kde ho žádal o odpuštění. Petr odpověděl: „Odpovídám stručně. Žádáš odpuštění. To ti bylo dáno jak slovně, tak písemně a nyní to potvrzuji.“ Současně ovšem Vídni Petr „nenápadně“ vyhrožoval, že když mu synka nedají, vyhlásí Rakousku válku. Připomínám, že v té době bylo Rakousko ve válce prakticky už pár desítek let, a to střídavě s Tureckem nebo s Francií, eventuálně čas od času s oběma dohromady a mělo svejch starostí víc než dost. Takže k Rumjancevovi a Tolstému se na přání části vídeňského dvora připojil další našeptávač – neapolský místodržící hrabě Daun. Alexej psychologickému tlaku podlehl a v říjnu 1717 napsal Petrovi: „Nejmilostivější pane otče! Dostal jsem Tvůj list, milostivý pane, z něhož jsem vyrozumněl, že vrátím-li se, dostanu milost, začež děkuji Vám a padám ke stopám Vaším...“, a - vydal se na cestu do Ruska. Ale ještě v Brně ho dal Karel VI. zadržet a přikázal moravskému místodržícímu Colloredovi, aby zjistil, zda se Alexej vrací opravdu dobrovolně. Rumjancev s Tolstým ovšem pro jistotu careviče opili, Colloredo přirozeně nezjistil nic a pustil je dál.
3. února 1718 svolal Petr do Kremlu shromáždění nejvyšších duchovních a nechal předvést Alexeje. Znovu mu slíbil milost, ovšem tentokrát jen pod podmínkou, že se vzdá nástupnického práva a prozradí všechny, kteří mu pomáhali k útěku. Alexej se v Uspenském chrámu zřekl nároků na trůn, Petr ještě ten den vydal manifest, v němž obvinil Alexeje ze „spiknutí“ a za následníka prohlásil Petra Petroviče, tehdy neškodné batole (jak jsem psal výše, za rok zemřel).
Alexej ještě pořád doufal v nějaký ten útulný klášter, ale šílenec Petr se už nedal zastavit. Celkem bylo za „zradu“ zatčeno a umučeno asi 50 lidí. Nutno ovšem podotknout, že za onu „zradu“ bylo považováno v podstatě jen to, že někteří z těch padesáti lidí o chystaném carevičově útěku věděli. Ostatní byli do seznamu zařazeni proto, že měli nějaký ten majetek, který se Petrovi hodil vždycky. I Alexej byl samozřejmě mučen a kupodivu přiznal i to, že si přál Petrovu smrt (pche, kam se hrabe baťka Stalin se svejma vynucenejma přiznáníma - jen ten systém okoukal od „Petra Big Brother & His Melody Boys“). V červnu 1718 se Petr obrátil na církevní hodnostáře, jaký trest navrhují. Ti navrhli milost a vzhledem k dané situaci to od nich byl hrdinský skutek. Anebo taky drzost – záleží na úhlu pohledu. Na stejnou otázku však šlechta a generalita odpověděla „dostójin směérti“ a bylo vymalováno. Rozhodl „lid“, car tudíž nebyl vázán svými sliby a měl ruce čisté.
Do Knihy záznamů petrohradské pevnostní kanceláře bylo zapsáno toto: „28. června, o osmé hodině s půlnoci, přijeli do pevnosti Jeho Veličenstvo, Nejsvětlejší kníže (Menšikov), kníže Jakov Fjodorovič (Dolgorukij), Gavrila Ivanovič (Golovkin), Fjodor Matvejevič (Apraksin), Ivan Alexejevič (Musin – Puškin), Petr Šafirov a generál Buturlin. Byl proveden výslech a poté, setrvavše v pevnosti do 11. hodin, odjeli. Téhož dne, v 6 hodin v poledni, carevič Alexej Petrovič zemřel."
Oficiální verze pro zahraničí byla – jak už to v Rusku s oficiálními prohlášeními koneckonců chodí – tak blbá, že Evropa jako obvykle řvala smíchy. Alexej prý během vynesení rozsudku dostal mrtvičný záchvat, za chvíli se probral, vyzpovídal se a „křesťansky zemřel“.
さようなら。
radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

To se v té době stávalo : v roce 1730 nechal pruský král Fridrich Vilem I
své syna pozdějšího krále Fridricha II.potrestat pevnostním vězením, když předtím princ musel přihlížet popravě svého přítele ( upadl do bezvědomí). To také za pokus o " dezerci".
Uživatelský avatar
Zdeněk
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 117
Registrován: 21/1/2009, 08:20
Bydliště: Vysoké Mýto

Příspěvek od Zdeněk »

Pro Destroymana:
Ta korespondence Petra a Alexeje je zajímavá, prozradíš mi zdroj?
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Destroymane - ty ale máš akční rádius. To jsou zajímavé věci o kterých zde píšeš. Vydloubni ze svých zdrojů další podobné věci - toto téma vypadá čím dále tím lépe.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Ale jó, jasně. Jen jsem spáchal menší referátek z knížky Milana Švankmajera Petr I., zrození impéria, Nakladatelství Lidové noviny, 1999, strana 190-202. V každý slušnější knihovně by ji měli mít. Co se týče citátů, Švankmajer se odvolává na práce historiků Ključevského, Anisimova, Kaufengauze, Miljukova, Pokrovského, Solovjeva a Florovského.
BTW, Švankmajer napsal ještě knížku s jednoduchým názvem Kateřina II. Taky móc zajímavý čtení. :wink:
さようなら。
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Zdvořile děkujeme za Info pane kolego. Dobrých zdrojů nikdy není dost.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Petr I. Veliký

Příspěvek od Rase »

Za nejurozenějšího padlého v první světové válce bývá považován kníže Oleg Konstantinovič Romanov (1892-1914). V řadách husarského gardového pluku sloužil od roku 1913 a odmítl službu v zázemí. Dne 27. září 1914 velel jízdní četě, která dokázala rozprášit německou jízdní hlídku, leč jeden ze zraněných vojáků na prince vystřelil a zasáhl jej do hlavy. Oleg byl převezen do nemocnice ve Vilniusu, kde byl operován a vyznamenán Řádem sv. Jiří IV. stupně. Sám byl prý velice šťastný, že udělal před spolubojovníky dobrý dojem. V nemocnici jej ještě navštívil otec, velkokníže Konstantin Konstantinovič Romanov a matka Alžběta Sasko-Altenburská. Zemřel před jejich očima 12. října 1914.

https://cs.sodiummedia.com/3988216-oleg ... -and-death

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „osobnosti a dynastie“