Bitva u Camarónu (1863)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Bitva u Camarónu (1863)

Příspěvek od Rase »

Obrázek

Bitva u Camarónu

Píše se rok 1863 a v Mexiku pokračuje válka s Francií. Koncem dubna vyráží z Vera Cruzu do Puebla francouzský konvoj, složený z 64 vozů a několika desítek mul, který veze pro obléhající francouzské vojáky zásoby munice, potravin, ošacení, léků, ale především tři milióny franků ve zlatě k vyplacení žoldu. Mexický plukovník Milan se od svých zvědů o tomto konvoji dozvídá a rozhodne se jej zmocnit. Jeho vojsko čítá 1 200 mexických pěšáků a 800 jezdců. Ochranu konvoje měla zastat 3. rota pluku Cizinecké legie, která ale byla naprosto zdecimovaná od tropických horeček, úplavice a žluté zimnice, všichni její důstojníci byli postaveni mimo službu pro nemoc. Kapitán Jean Danjou (1828-1863) se tedy nabídl, že bude oddílu velet osobně, za pomoci svého praporečníka, poručíka Maudeta a intendanta, poručíka Vilaina, který se dobrovolně přihlásil. Doprovodný oddíl francouzské legie čítal 3 důstojníky a 62 legionářů. Samotný Danjou byl již zasloužilým veteránem. Bojoval v Krymské válce a účastnil se obléhání Sevastopolu. V roce 1859 bojoval v bitvě u Magenta a v bitvě u Solférina. Poté, co nějaký čas sloužil v Maroku, byl roku 1862 poslán do Mexika, v rámci francouzského expedičního sboru. Jako zajímavost uveďme, že Danjou měl místo jedné ruky dřevěnou protézu, která později skončila v muzeu v Aubagne. Zpět ale k samotné bitvě u Camarónu.
Kolona vyrazila 30. dubna, v jednu hodinu po půlnoci, s úmyslem ještě téhož dne dorazit do Palo Verde. Přibližně o páté hodiny ranní zastavil Danjouův oddíl ke krátkému odpočinku. Po rozestavění stráží a zajištění pozic, začali legionáři připravovat ranní kávu. Byla již téměř uvařena, když stráže hlásily, že se blíží mexická jízda. V několika vteřinách bylo po kávě, muly byly opět naloženy a oddíl vyrazil směrem k vesnici Camarón (nebo Camerone). V tom zazněl první výstřel nadcházející bitvy, který vyšel z pušky nervozního mexického vojáka. A jako by tento výstřel vypadal jako znamení vyrazila mexická jízda do útoku. Kapitán Danjou se se svými muži skryl za nedalekými hustými křovinami a soustředěnou palbou odrazil první útok. Výstřely z pušek však vyděsily soumary. Zvířata se utrhla a s veškerými zásobami vody, potravin a munice zmizela beznadějně legionářům z očí. Pětašedesáti mužům Danjouova oddílu tak zbylo sotva šedesát nábojů na pušku. Kapitán Danjou se tedy rozhodl zůstat na místě a palbou zaměstnat mexičany a tím odvrátit pozornost od samotného konvoje mířícího do Puebla. Vojáci se rychle přesunuli do výhodnějších pozic, konkrétně hostince - rozlehlého stavení s jedním dvorem obklopeného třímetrovou zdí. V devět hodin dopoledne slunce již nemilosrdně pálilo a legionáři neměli již žádnou vodu a jídlo.
Velitel mexického vojska, plukovník Millan vyzval bránící se legionáře, aby se vzdali. Odpověděli mu, že mají munici a že se niktěrak nehodlají vzdát. Všichni legionáři složili do rukou kapitána Danjoua přísahu, ať se stane cokoli, budou bojovat až do netrpčího konce. Milan se domníval, že k porážce Francouzů mu stačí jen 15 minut, ale legionáři měli obrovské zkušenosti z bojů, disciplínu a výcvik, zatímco jeho muži ještě před nedávnem orali svá pole. Navíc do boje proti francouzským vetřelcům šli většinou jen s mačetami v rukou. Při obranném boji v haciendě padl v 11 hodin kapitán Danjou. V téže době vstoupily do bitvy tři bataliony mexické pěchoty a legionáři byli opět vyzváni ke kapitulaci. Odpověděli lakonicky: "Merde!" Situace se však neustále zhoršovala. Mexickým vojákům se již podařilo proniknout do několika místností haciendy. Nemilosrdně zabíjeli každého legionáře, který se jim postavil do cesty a obsazené budovy zapalovali. Ranění Legionáři trpěli žízní a horkem, dušení prachem a dýmem. Bitva však dosud nebyla dobojována. Před druhou hodinou odpolední padl poručík Vilian a velení převzal poručík Maudet. V pět hodin odpoledne po urputných bojích mu zbylo pouze 12 mužů, kteří byli alespoň trochu schopní boje. Po páté hodině, vyzval plukovník Millan přeživší legionáře, aby se vzdali. Ti jej ani neuznali za hodna odpovědi. Mexičané znovu zaútočili. Po tomto útoku zůstal poručík Maudet sám s pěti muži. Každému z nich zůstal již jen jeden náboj. Vypálili poslední salvu a vrhli se z úkrytu k útoku na bodák. Po několika krocích byli zkoseni palbou Mexičanů. Poručík Maudet padl zasažen dvěma kulkami. Legionář Catteau se vrhl před svého velitele a vlastním tělem jej zaštítil před nepřátelskou palbou. V jeho těle nalezlo cíl celkem 19 kulí. To byly poslední výstřely této památné bitvy. Když bitva skončila, 3 přeživší legionáři nakonec souhlasili s tím, že se vzdají pod podmínkou, že se mohou postarat o své raněné, a že si mohou ponechat své zbraně. Plukovník Cambas z mexické armády jim na to odvětil: "Mužům jako jste vy, nic neodmítneme". Boje skončily kolem šesté hodiny a Mexičané ztratili přes 500 mužů. Bitva u Camarónu se tak stává legendou a všemi opovrhovaná francouzská cizinecká legie je náhle považována za elitní jednotku armády. Francouzský císař Napoleon III. dal na počest padlých legionářů vztyčit na místě bitvy pomník, který připomíná hrdinství padlých legionářů.

Zdroj:
https://www.databazeknih.cz/knihy/bitva ... one-153502
http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=3034.0
https://cz.ambafrance.org/Cizinecka-leg ... Camaronu-v
https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Camar%C3%B3n
https://en.wikipedia.org/wiki/Jean_Danjou

Obrázek
kapitán Jean Danjou (1828-1863)

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Bitva u Camarónu (1863)

Příspěvek od Vlastimil Čech »

no a co ten náklad? Dostali ho Francouzové, nebo ho ztofejčili Mexičani?
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Bitva u Camarónu (1863)

Příspěvek od Rase »

To se nikde neuvádí, jisté je, že válka dopadla pro Francii špatně a celý koncept znovuvybudování francouzských držav na americkém kontinentě, vzal za své. Leč nepředbíhejme. Francouzům se dařilo až do roku 1865. Generál Bazain dobyl Oaxacu a porazil tamní oddíly generála Díaze, rovněž se Francouzi vylodili u města Guaymas, které následně dobyli. Zvrat nastal 11. dubna, když republikánské oddíly porazily císařské vojáky u Tacámbara. Povstalci během dubna a května shromáždili velké množství vojáků. Také většina měst na řece Rio Grande byla pod kontrolou Juárezovy armády. 11. července se odehrála druhá bitva u Tacámbara, kde tentokrát dobrovolníci z Belgie bojující za císaře porazili republikány. Tou dobou ale skončila občanská válka v Americe a nový prezident Andrew Johnson hrozil intervencí proti Francouzům. Rovněž zásobovali republikány zbraněmi a začali s preventivní námořní blokádou, čímž zastavili dopravování vojáků z Evropy. Jelikož Francii hrozila válka s Pruskem, oznámil císař Napoleon III. stažení francouzských vojáků z Mexika k 31. květnu 1866. Republikáni vybojovali nad Francouzi i císařskými vojsky nesčetná vítězství a obsadili mnohá významná města. 6. prosince byly rakouské a belgické dobrovolnické sbory rozpuštěny a jejich vojáci byli včleněni do mexické císařské armády. Mnoho z nich ale očekávalo hořký konec a snažilo se opustit zemi. Císař Maxmilián I. Mexický (rodem Habsburský) byl zajat začátkem roku 1867, odsouzen a popraven 15. květen 1867.

Obrázek
generál Bazaine vede útok na pevnost San Xavier, během obléhání Puebla (1863)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
GlobeElement
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 116
Registrován: 2/3/2018, 14:47

Re: Bitva u Camarónu (1863)

Příspěvek od GlobeElement »

Chudák Maxmilián. Jak mu bylo u Jadranu dobře. I s těmi Mexičany cítil, určitě byl liberálnější, než jejich pozdější generálští diktátoři. A oni ho popravili...
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Bitva u Camarónu (1863)

Příspěvek od Alfik »

Vlastimil Čech píše:no a co ten náklad? Dostali ho Francouzové, nebo ho ztofejčili Mexičani?
Francouzi ani Habsburkové jej nedostali určitě. To by se "v papírech" objevilo. Ti měli účetní študovaný a vycepovaný :) Takže je pravděpodobnější, že prašule padly do rukou Mexičanům, kde si je (hlavně důstojnictvo) rozebrali...

Mch v LE je dodnes Bitva u Cameronu (jak jí říkají ve Fr.) oslavována, mužům mimo službu je tolerováno (i když nikoli přímo povoleno) pít dva dny a třetí den střízlivět :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“