Námořní bitva u Santiago de Cuba - 1898

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Námořní bitva u Santiago de Cuba - 1898

Příspěvek od kacermiroslav »

Námořní bitva u Santiago de Cuba (Kuba)
3.července 1898
Americko-Španělská válka


Obrázek

Příčiny vzniku španělsko - americké války a její námořní průběh je více zpracován ZDE:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3127


Po vítězné americké bitvě u Cavite na Filipínách se rozhořely válečné akce také v karibské oblasti. Americká Sampsonova „Severoatlantická“ eskadra se několikrát pokoušela bez valného výsledku bombardovat kubánské pobřeží, taktéž podnikla nájezd na španělský přístav San Juan na Portoriku, kde 12.května 1898 ostřelovala obytné čtvrtě a přístav, aniž by dala neutrálním plavidlům, která tam kotvila, možnost odplout do bezpečí. Při této akci americké lodě vystřílely více jak 1.000 ran z děl, ale nepodařilo se jim nijak výrazně poškodit ani opevnění přístavu, ani dva zakotvené staré španělské křižníky. Ovšem na cestě do karibské oblasti byla španělská 1.eskadra, které velel kontradmirál Cervera a která na konci dubna vyplula z Kapverdských ostrovů. Eskadra zápolila během plavby s řadou problémů. Trpěla nedostatkem paliva, část plavidel nedokázala držet plavební tempo a navíc lodě trpěly řadou technických obtíží strojů. Průměrná rychlost eskadry se tak pohybovala pouze kolem 6-7 uzlů. Překonat vzdálenost 2.100 námořních mil tak eskadře trvalo 14 dní, i když se jí to podařilo nepozorovaně a to i přesto, že po nich americká plavidla neustále pátrala. Španělé se neplavili přímo na Kubu, ale cestou se stavěli na Martinique, kde doplnily zásoby uhlí. Až zde je teprve „načapal“ americký křižník, který o přítomnosti nepřítele ihned podal zprávu do Washingtonu. Ovšem díky tomu se tato důležitá zpráva v hlavním městě zdržela a nedostala se včas k veliteli americké eskadry. Z tohoto důvodu se španělské eskadře podařilo bez problémů doplout a zakotvit dne 19.května 1898 v Santiagu de Cuba (na Kubě). Admirál Sampson se vrátil se svými plavidly na základnu v Key West, kde se spojil 18.května s komodorem Schleyem. Blokádu španělské Havany tak musely převzít Sampsonovy monitory. Po poradě velení se Američané rozhodli vyplout vstříc španělské eskadře a najít ji. Za tímto účelem se však museli rozdělit. Sampson se rozhodl vyplout směrem na jihovýchod, Schley se pak plavil k Cienfuegos. Avšak Američané hledali nepřítele bezúspěšně, protože ten již 19.května zakotvil v Santiagu. Zde je na kotvách nalezla Schleyova eskadra. Její velitel se rozhodl k okamžité blokádě Santiaga a podal zprávu Sampsonovi, který jej připlul podpořit.

Santiagský přístav byl směrem k moři chráněn řadou baterií pobřežních děl, z nichž většina pocházela ze starých koloniálních let (některá z let 1688 – 1724). Moderních zbraní bylo v přístavu poskrovnu. Pouze dvě děla ráže 152mm se dala označit za moderní. Kromě děl byl přístav chráně minovým zátarasem. Španělský velitel se rozhodl vyzkoušet sílu americké blokády a proto na ně podnikl útok svými dvěmi torpédoborci Pluton a Furror, ale Američané jejich útok dělostřelbou zastavili. Dne 31.května 1898 americká plavidla zahájila akce přímo proti přístavu Santiago. Do akce byly povolány bitevní lodě Iowa a Massachusetts a křižník New Orleans, které začaly ostřelovat vjezd do přístavu. Tyto akce pokračovaly i 1. a následně 2. června. Další den se Američané pokusili zablokovat výjezd z přístavu potopením uhelného parníku Merrimack o výtlaku 7.000 t. Ale pokus nebyl úspěšný. Od 6.června pak americké loďstvo začalo s pravidelným ostřelováním samotného opevnění města Santiaga, ale ani toto ostřelování nebylo příliš úspěšné v důsledku nedostatečné vycvičenosti obsluhy děl. Dalším problém samotné blokády byla vzdálenost k americké základně a tím pádem problém se zásobením flotily municí, palivem a dalšími zásobami. Občas bylo potřeba zajet do Key Westu i k opravám. Proto se americké velení rozhodlo zefektivnit svou blokádu vybudováním bližší základny někde na kubánském pobřeží.

Obrázek USS Glouester a USS Indiana útočí na španělské torpédoborce


Tou dobou americká námořní pěchota ve dnech 7. až 10.června vybojovala předmostí u městečka Caimanero v zálivu Guantánamo, kde byla zařízena provizorní základna pro blokádní loďstvo. Blokádní loďstvo provádělo vlastní blokádu tak, že se rozmístilo do půlkruhu před vstupem do santiagského přístavu s tím, že za dne byla blokáda prováděna ve vzdálenosti 4 mil a v noci pouhé 2 míle od přístavu. Španělé se opakovaně pokoušeli blokádu prorazit nebo alespoň nějak významně narušit, ale nikdy nebyli úspěšní. Situace na pevnině se pro Američany nevyvíjela zrovna nejlépe. Již se nedalo spoléhat na kubánské povstalce na pevnině a bylo čím dál tím více jasné, že Američané budou muset na pevnině nasadit své pozemní síly, které by měly obklíčit a dobít Santiago z pevniny. Tato výsadková operace se začala realizovat a jednotky se připravovaly v přístavu Tampa na Floridě pod vedením generála Shaftera. Válečné loďstvo pak dostalo za úkol zajistit bezpečnou přepravu invazních transportních plavidel a vojsk na Kubu a přitom neoslabit samotnou námořní blokádu Santiaga. První transport z Tampy vyplul v polovině června 1898 a čítal 35 transportních plavidel s 16.000 vojáky na palubě. Krytí zajišťovalo 14 válečných plavidel. Samotné vylodění však moc dobře připraveno nebylo. Palebná podpora byla vedena na pobřeží, které nikdo nechránil a samotné vyloďování po této palebné „podpoře“ trvalo příliš dlouho. Pozemní jednotky pak po svém vylodění trpěly nedostatkem zdravotní péče a hlavně epidemiemi.


Průběh bitvy
Mezitím z Cádizu vyplula 2. eskadra pod vedením admirála Camary, která mířila přímo do Tichého oceánu, kde měla zajistit španělskou nadvládu. Koncem června se Camarova eskadra přiblížila k Suezskému průplavu. Tou dobou na Kubě posádka Santiaga stále držela město před Shaftovými vojáky, kterým se po těžkých bojích až 2.července 1898 podařilo proniknout do blízkosti města. V přístavu kotvící admirál Cervera byl tak postaven před dvě množnosti. Buď se pokusit o prolomení blokády a proniknout do Havany nebo poskytnout své námořníky a výzbroj k posílení obrany města. Ovšem rozhodnutí nebylo na jeho bedrech. Z nejvyšších míst přišel rozkaz se s eskadrou probít ze Santiaga. Za tímto účelem se již v noci z 2. na 3. července eskadra připravila k prolomení blokády. Admirál Cervera se však neodvážil v noci vyplout, když americká plavidla prováděla blízkou blokádu přístavu a čekal až do ranních hodin 3.července. V 9:30 hod jeho eskadra zvedla kotvy a zamířila ven z přístavu. Jako čelní plula vlajková loď Infanta Maria Theresa, za ní následovala Viscaya, Cristóbal Cólon a Almirante Oquendo. Jako poslední v kýlové řadě pluly torpédoborce Pluton a Furror.

V době vyplutí španělské eskadry z přístavu bylo rozmístění amerických plavidel následující. Západně od Santiaga se nalézala americká vlajková loď Brooklyn, jižně od něj Texas, proti vjezdu do přístavu stála Iowa, východně od ni Oregon a Indiana, u pobřeží Gloucester. New York se nalézal několik mil východně od Santiaga a bitevní loď Massachusetts byla již ve 4 hodiny ráno odvelena do Guantánamské zátoky k doplnění paliva. Španělská eskadra se po vyplutí z přístavu držela pobřeží a směrem na západ se pokoušela uniknout v mezeře mezi americkou lodí Brooklyn a pobřežím Kuby. Američany španělský útěk zpočátku překvapil a tak se nepříteli zatím jeho akce dařila. Ovšem problémem byl jejich technický stav, který odpovídal dlouhé bojové nečinnosti a nečištění dna lodí (od korýšů, řas atd.). Tím pádem neměly španělské lodě dostatečnou rychlost k uskutečnění svého útěku. Američané je začali pronásledovat v paralelním kurzu a ostřelovat ze svých těžkých děl. K místu střetnutí rychle spěchal i vzdálený New York. Jako první byly dostiženy dvě poslední lodě v kýlové španělské sestavě a to torpédoborce Pluton a Furror. Během pouhých 10 minut ostřelování ztratil Furror třetinu posádky a hořící torpédoborec skončil na mělčině, kde se potopil. O pár minut později jej následoval i torpédoborec Pluton, který se rovněž potopil. Španělská vlajková loď Infanta Maria Theresa a Almirante Oquendo se dostaly do palby hned několika amerických lodí a to pancéřového křižníku Brooklyn a bitevních lodí Iowa, Indiana a Texas. Americká převaha byla zdrcující. Příval amerických střel zdemoloval španělské lodě, již po 15 minutách ostřelování se na španělských lodích vzňala vyschlá dřevěná paluba a od ní začaly hořet další dřevěné části palubních nástaveb. Admirál Cervera pochopil, že jeho vlajková loď je ztracena. Proto se pokusil na ni soustředit palbu amerických lodí a tím své eskadře poskytnout čas k útěku. Tato snaha však byla marná. Těžce poškozená vlajková loď se obrátila k pobřeží, na kterém v 10:15 hod asi 6,5 míle od Santiaga ztroskotala. Za čtvrt hodiny stejně skončil i další španělský pancéřový křižník Almirante Oquendo. Poslední dvě španělské lodě byly pronásledovány pancéřovým křižníkem Brooklynem a bitevní lodí Oregon. Viscaya se statečně bránila až do 10:45 hod, kdy se na její palubě rozšířil požár natolik, že došlo k výbuchu munice u děl na palubě. Hořící vrak najel u Aserandosu asi 20 mil západně od Santiaga na pobřeží. Jako poslední ze španělské eskadry tak zůstal pouze křižník Cristóbal Cólon, který měl před svými pronásledovateli Brooklynem a Oregonem náskok 6 mil. Loď však byla již dělostřelbou poškozena a bylo čím dál tím více zřejmé, že neunikne. Proto se její posádka rozhodla vymontovat a do vody hodit závěry děl, načež křižník zamířil k pobřeží, kde byly otevřeny Kingstonovy ventily. Ve 13:20 hod spustila posádka vlajku a opustila potápějící loď. Po pár hodinách se tak potopila i poslední loď z Cerverovy eskadry, i když se tomu Američané snažili zabránit, a to 48 mil od Santiaga.

Obrázek

Španělská eskadra
pancéřový křižník - Infanta Maria Theresa (vlajková loď)
pancéřový křižník - Almirante Oquendo
pancéřový křižník - Viscay
pancéřový křižník - Cristóbal Colón
torpédoborec - Furror
torpédoborec - Pluton


Americká eskadra
pancéřový křižník - Brooklyn (vlajková loď)
bitevní loď - Oregon
jachta - Vixen
bitevní loď - Texas
pancéřový křižník - New York
torpédoborec - Ericsson
bitevní loď - Iowa
bitevní loď - Indiana
dělový člun - Gloucester

Obrázek USS Brooklyn - vlajková loď

ZÁVĚR
Námořní bitva u Santiaga de Cuba tak skončila pro Španělsko drtivou porážkou, kterou zaplatilo ztrátou všech svých válečných plavidel, která vyplula toho rána 3.července 1898 z přístavu. Ztráty na životech dosáhly 167 mrtvých, 214 raněných a zajatých. Do zajetí se dostal i sám španělský admirál Cervera. Americké ztráty a škody byly prakticky nulové. O vítězi střetnutí tak nebylo pochyb. Technická převaha amerických plavidel se plně projevila. Během samotné bitvy pak například bitevní loď Iowa vystřílela více jak 60 střel z těžkých děl, 251 ze středního dělostřelectva a 1.056 střel z malorážních děl. Ovšem i přes množství vystřílené munice byla přesnost americké palby neuvěřitelně malá. Úspěšnost zásahů byla pouhých 1,2 %, přestože se střílelo na poměrně malou vzdálenost. Žádná nepřátelská loď pak dělostřelbou potopena nebyla.

Chybou španělského admirála bylo, že se nepokusil s eskadrou uniknout v noci, kdy i přes riziko nehod, byla šance na únik větší. Navíc mohla být šance na přežití eskadry ještě větší, pokud by se plavidla rozptýlila a sešla se až později na předem dohodnutém místě.

Po vyhrané bitvě se blokáda Santiaga ještě posílila a město bylo nakonec dne 17.července 1898 v 9:00 hod nuceno kapitulovat. Také další španělské posádky se vzdaly (Guantánamo…atd.). Na počátku srpna Američané již drželi ve svých rukou téměř celé Portoriko, kterého se z větší části zmocnily ve dnech 25.července až 13.srpna s kontingentem o síle 5.000 mužů. Dne 12.srpna 1898 uzavřelo Španělsko příměří. Následovala mírová jednání v Paříži, která skončila 10.prosince uzavřením mírové smlouvy, ve které se Španělsko vzdalo Kuby a Portorika ve prospěch USA, v Tichém oceánu pak Španělsko přišlo o Guam. Filipíny pak Španělsko odstoupilo za náhradu ve výši 20 Mio USD.

Obrázek vrak španělské lodi Almirante Oquendo

Obrázek vrak španělské lodi Vizcaya


Zdroje:
Válečné lodě (2) – Hynek, Klučina – 1986
www.latinamericanstudies.org
www.homeofheroes.com
www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 8/1/2009, 02:02, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Námořní bitva u Santiago de Cuba (Kuba)
3.července 1898
Americko-Španělská válka


Složení námořních sil

Obrázek



Zdroje:
Válečné lodě (2) – Hynek, Klučina – 1986
www.latinamericanstudies.org
www.homeofheroes.com
www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Pokud jsou údaje o výzbroji španělských křižníků děly ráže 280 mm pravdivé, tak to byl vůbec největší kalibr, jaký se na pancéřových křižnících kdy použil.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Je to tak. Skutečně na těchto plavidlech byla použita děla Hontoria ráže 280 mm. Nutno ale poznamenat, že pancéřový křižník, v podobě jak je známe, se začal vyrábět až koncem 19.století. Předchozí typ se měl spíše nazývat "belted cruiser" neboli opásaný křižník. První plavidlo tohoto typu vzniklo v carském Rusku roku 1873. Až časem se z těchto opásaných křižníků vyvynul pancéřový křižník, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o trvalé zlepšování této koncepce, tak jsou v historických pramenech mimojiné i tyto španělské lodě uváděny jako pancéřové křižníky.

Co se samotného děla týče tak se jednalo o typ 28 cm/35 (11") Model 1883:

TTD: 28 cm/35 (11") Model 1883
* Země původu: Španělsko
* Použití: lodě Pelayo, Infanta Maria Teresa, Almirante Oquendo, Vizcaya a Emperador Carlos V
* Hmotnost: 32 tun
* Délka hlavně: 9,779 m
* Kadence: cca 1 rána / min
* Hmotnost projektilu: AP 266 kg, HE 315 kg
* Počáteční rychlost střely: 620 m/s
* Dostřel: 10.460 m (při elevaci 15°)
* Průraznost boků (Kruppova ocel):
- 2.890 m = 292 mm
- 5.040 m = 226 mm
- 6.740 m = 188 mm
- 8.160 m = 165 mm
- 10.460 m = 138 mm

Obrázek Infanta Maria Teresa v roce 1895

Obrázek vrak Almirante Oquendo (Kuba 1899)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Díky za upřesnění. Jak se zdá Španělé disponovali poměrně kvalitními děly, avšak úroveň jejich dělostřelců byla mizerná. Tahle bitva byla vedená na poměrně krátkou vzdálenost, a kdyby dosáhli alespoň takového procenta zásahů jako jejich protivníci, potom by to Američané něměli tak snadné, protože pancéřování jejich bitevních lodí bylo sice velice silné, ale chránilo lodě pouze na pomerně malé ploše.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Zásadní chybou španělského admirála bylo, že se nepokusil se svou flotilou zmizet v noci, následně se rozptýlit a využít své vyšší rychlosti. Američané i kdyby plavidla odhalila, tak měli tabulkově pouze své pancéřové křižníky, které mohli se španěly v rychlosti soutěžit. Tím že španělská eskadra utíkala v úzkém pruhu mezi pobřežím a americkými jednotkami, se vystavila palbě děl z bitevních lodí, které by jinak rychlostně zaostali. Poškození lodí pak mělo fatální následky, protože přišli o svou rychlost a americké lodě je pak jednu po druhé doráželi.

Obrázek španělská loď Vizcaya před bitvou

Obrázek španělská loď Vizcaya po bitvě
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Martin Hessler »

Zásadní chybou španělského admirála bylo, že se nepokusil se svou flotilou zmizet v noci, následně se rozptýlit a využít své vyšší rychlosti.
Nejspíš ano, ovšem bojová hodnota španělských lodí byla podle všeho dost diskutabilní. Obecně šlo o nízkou úroveń výcviku posádek (nejen dělostřelců, ale i obsluh strojů atd. - posádky například ani nenapadlo polévat dřevěné paluby před bojem mořskou vodou, což bylo už v dobách plachetnic dost běžné preventivní opatření proti vzniku požáru), nedostatečnou údržbu strojů a kotlů, patrně i nepříliš kvalitní palivo. Lodě neprodělaly žádná společná taktická ani dělostřelecká cvičení, v mužstvu bylo až 70% nováčků bez jakýchkoli námořních, neřkuli bojových zkušeností, a mám dojem že na křižníku Cristobal Colón (???) ani nebyla instalována těžká děla.
Ale podobá se pravdě, že pokud by Cervera vyplul, dejme tomu, hodinu po soumraku a jeho lodě se hned před přístavem rozprchly na všechny strany, alepoň některé jednotky by měly šanci uniknout.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Přesně tak...rozdíl mezi kompletní likvidaci celé flotily, nebo záchraně alespoň několika plavidel byl pro Španělsko velice důležitý. Bylo asi všem jasné, že Kuba je dlouhodobě neudržitelná, protože Španělsko válčilo na vzdálenost několika tisíc kilometrů, zatímco Amíci to měli za humny. Takže pokud by některá plavidla unikla, mohla to být alespoň jistá morální útěcha pro Španěly a také by se jich dalo využít na dalších jejich panstvích, jako například na Filipínách, kde kotvila dosti žalostná směsice převážně dřevěných plavidel. Ostatně ty byly Amíky později zcela rozstříleny.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Námořní bitva u Santiago de Cuba - 1898

Příspěvek od kacermiroslav »

Dodatečně jsem po letech našel chybu u třídy INDIANA (Indiana, Oregon a Massachussets). U lodi INDIANA mám špatně uvedenou výzbroj. Chybí tam 203mm (8") děla. Rovněž ta rychlost je trochu nadsazená, protože ji bylo dosaženo během testů s omezeným množství paliva, munice a zásob. TTD celé třídy níže.

TTD - bitevní lodě třídy INDIANA (po dokončení)
* Země původu: USA
* Délka (max.): 107 m
* Šířka: 21,11 m
* Ponor: 8,2 m
* Výtlak standardní: 10.288 tun
* Výtlak plný:
* Výzbroj (po dokončení): 4x330 mm (2xII), 8x203 mm (4xII), 4x152 (4xI), 20x53mm (20xI), 6x37mm (7xI), 6xTorpédomet ráže 450mm
* Pancéř paluba: 70 mm
* Pancéř boky: 127-457 mm
* Pancéř dělové věže: 381 mm
* Pancéř velitelská věž: 254 mm
* Barbety: 432 mm
* Výkon strojů: 9.000 koňských sil, 2x lodní vrtule
* Dojezd: 4.900 námořních mil (9.100 km) u BB1 a BB2, 5.600 námořních mil (10.400 km) u BB3
* Vezená zásoba paliva: 1.594 tun uhlí
* Rychlost: 15 uzlů (28 km/h)
* Posádka: 32 důstojníků + 441 mužů
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Námořní bitva u Santiago de Cuba - 1898

Příspěvek od kacermiroslav »

V článku kolegy Jarla u r-u kasematových lodí jsem našel tento text. "Zajímavé je, že KRONPRINZESSIN ERZHERZOGIN STEFANIE chtěli v roce 1896 koupit Španělé, kteří se snažili posílit své loďstvo v předvečer války s USA. Jednání probíhala zpočátku úspěšně a španělská delegace dorazila do Puly, kde si prohlédla lodě, o něž měla zájem (jednalo se ještě o obrněnce WIEN a BUDAPEST), ale velení rakousko-uherského loďstva nakonec k prodeji nedalo souhlas a všechny tři jednotky se i nadále plavily pod původní vlajkou. "

Pro mě neznámá informace nicméně si říkám, jak platnou posilou by tato tři plavidla pro Španělsko ve válce s USA byla.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Námořní bitva u Santiago de Cuba - 1898

Příspěvek od jarl »

O tom prodeji píší Anka a Mitjukov ve své publikaci o bitevní lodi Pelayo. V originále je uvedeno: „Испанцы по Европе тщетно искали возможные варианты усиления своего флота. Дальше всего их действия зашли в Австро-Венгрии. В июле 1896 года испанский вице-консул в Вене Карлос де Кардона выступил с предложением купить барбетный броненосец Kronprinzessin Erzherzogin Stephanie и два новейших башенных броненосца Wien и Budapest. Первоначально переговоры шли довольно успешно, испанская миссия даже приехала в Полу, где провела инспекцию всех трех броненосцев, но вскоре австрийские власти известили их, что сделка невозможна, ведь в этом случае Австро-Венгрия лишалась своих сильнейших кораблей.“

To by se dalo volně přeložit takto: „Španělé v Evropě marně hledali další možnosti jak posílit své loďstvo. S další žádostí se obrátili na Rakousko-Uhersko. V červenci 1896 španělský vícekonzul ve Vídni Carlos de Cardena přednesl návrh na koupi obrněné lodě Kronprinzessin Erzherzogin Stefanie a dvou novějších věžových bitevních lodí Wien a Budapast. Zpočátku se jednání vyvýjela úspěšně a španělští zástupci dokonce přijeli do Puly, kde provedli inpekci všech tří obrněnců, ale později je rakouské orgány informovaly, že prodej není možný, protože Rakousko-Uhersko by přišlo o své nejsilnější lodě."
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Námořní bitva u Santiago de Cuba - 1898

Příspěvek od kacermiroslav »

Díval jsem se na termíny, kdy byla tato r-u plavidla dokončená (třída Monarch) a vychází mi z toho, že by s tím Španělé stejně velkou díru do světa neudělali. Protože r-u lodě si námořnictvo přebíralo v květnu 1898, tedy jen pár měsíců před bitvouu Santiága a již prakticky v době španělsko-americké války. Neměli by tak čas se s loděmi pořádně seznámit a proděla výcvik.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“