@Zemakt: neumím vyhodnotit čistě vojenské aspekty násilného proplutí z Černého moře do Středomoří a dál. Z hlediska střetnutí ruské černomořské flotily a tureckého námořnictva jsou na Palbě výborné články např. o tureckých lodích během Balkánských válek,... tj. spíše jsou otázkou schopnosti
tureckých torpédovek a pobřežních baterií. Neumím vyhodnotit vojenské apskety, zejména protože pro mě zůstává neznámou, co by byl ruský krok číslo 2 (=po případném proplutí Úžinami z Černého moře, až ruských lodím dojde uhlí).
Nicméně níže v textu jsem popsal další rozměry rusko-japonské války, proč si myslím, že násilný střet s tureckou obranou Úžin nebyl reálný. Prostě Rusko mělo rozehraných příliš moc her (ať už uvnitř, ale i vně ruského Impéria/Dominia) a to zjednodušeně: kvůli nezvládání své teritoriální expanze/nezvládání panování v ruském Impériu/uplatňování vlivu v ruských Dominiích. Takže silně pochybuji, že by ruské Impérium/Dominium chtělo riskovat vyvolání ozbrojených střetů i v evropské (nejen kavkazské/balkánské/...) části ruského Impéria/Dominia...
jarl píše:Rozhodně námořníků. 2. Tichooceánská eskadra papírově představovala značnou sílu, ale připravenost posádek byla většinou na nízké úrovni, což se projevilo i v samotné bitvě. Jinak úvahy o jejím posílení jednotkami z Černomořského loďstva jsou zbytečné, protože mezinárodní dohody ruským lodím zakazovaly volně proplouvat Černomořskými úžinami. Tady je úkazka z jednoho mého staršího článku:(...)
@Jarl: Aha, to si nerozumíme. Protože to o restrikci lodí z Černomořské flotily proplouvat Úžinami jsi psal přímo v první části Tvého článku:
jarl píše:(...)ovšem jako možná posila pro Tichomořskou eskadru přicházelo v úvahu pouze loďstvo na Baltském moři, jelikož Turecko nedovolovalo cizím válečným plavidlům průjezd Bosporem a Dardanelami, takže těmito úžinami proplula během rusko-japonské války pouze dílenská loď KAMČATKA, kterou Turci nepovažovali ze válečnou loď.
(...)
Moje chyba, měl jsem to zdůraznit ve svém pokusu o vyvolání diskuze. Já totiž nemyslel přímé posílení o některé lodě z Černomořské flotily. Já měl na mysli rošádu. A to buď:
a) totálně personálně vybrakovat lodě Černomořské flotily, de facto převést lodě do rezervy, protože "co má ruce, nohy, a trochu zkušeností" je převelen do posilových lodích vyplouvajících pod velením admirála N. I. Něbogatov plus případně do dalších lodí, které byly k dispozici na Baltu, ale nebyli součástí ani samotné II. tichomořské eskadry a ani lodí v uvedené posilové vlně. Např. jako posily mohly z Baltu vyplout také další lodě, avšak níže uvedené zůstaly na Baltu:
pre-dreadnought:
https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_b ... eksandr_II
lodě zhruba kategorie "pancéřový křižník:
https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_c ... miat_Azova
popř.
https://en.wikipedia.org/wiki/General-A ... ss_cruiser (otázkou je technický stav mj. vzhledem ke téměř "Kristovým létům" obou lodí v době plavby II. Tichomořské eskadry).
pozn: nechci vyvolat debatu o tehdejším režimu doplňování o málo-vycvičené námořníky.... nevím co je lepší - jestli jednu loď s menšinou zelenáčů, anebo jestli zkušené námořníky rozdělit např. na 2 lodě tj. na obou lodích by převahu měli zelenáči.
b) a/nebo přímo přesunout lodě s redukovanou posádkou z Černého Moře do Baltského Moře jako překlenutí času mezi zařazením do stavby téměř dokončených lodí jako např. poslední (pátá)
loď třídy Borodino. Redukovanou myslím např. bez většiny dělostřelců (plavících se na skutečně vyslaných lodích z Baltu na Madagaskaru či do Indočíny na rendez-vous s II. Tichomořskou eskadrou).
Ono totiž Turci měli svých starostí až-až. A (dočasné) oslabení Černomořské flotily (ideálně o co nejvíce lodí) by jim pomohlo. Starostí myslím jak s "mladotureckým" tak se sílící opozicí v zejména evropské části tureckého (osmanského) Impéria/Dominia.
Narážím na vnitroosmanskou opozici (která postupně sílila až zrealizovala jejich polo-revoluci v 1908 ve smyslu nástupu republikánských principů vs. dosavadních royalistických principů) plus motivace/ambice některých evropských států, které o pár roků vyvrcholily v první Balkánské válce.
https://en.wikipedia.org/wiki/Young_Tur ... Opposition
https://en.wikipedia.org/wiki/First_Bal ... Background
Aspoň předpokládám, že Rusové potřebovali na Baltu aspoň nějakou "papírovou" sílu bojových lodí. Bo, tak jako např. v Rakousku-Uhersku probíhalo české/slovenské/... národní obrození a sílící touha po určité formě autonomie, tak podobné trendy (akorát třebas řešící trochu jinou situaci) platily i např. v některých regionech evropské části ruského Impéria/Dominia. viz např. situace v ruské části rozděleného Polska
https://en.wikipedia.org/wiki/%C5%81%C3 ... surrection...
Nemyslím to tak, že Rusové se báli, že když pošlou další lodě do Pacifiku, tak (vesměs) neozbrojení neruští civilisté dokážou úspěšně dotáhnout rebelii do konce. Myslím to tak, že v sousedství ruského Impéria/Dominia byli "hladoví vlci" jako např. císařské Prusko (Německo) a jeho ambice
https://en.wikipedia.org/wiki/Weltpolitik (proč by lodě stavěné v rámci
soupeření s Brity nemohli být použity na Baltu např. v pobaltských státech s německy hovořící menšinou?)
Tj. moc nerozumím tomu, proč by Turci bránili, aby jeden z jejich (případných) nepřátel na až několik let byl oslaben. A opakuji - šlo by o přesun lodí na Balt s
redukovanou osádkou.
Cílem mé poznámky bylo vyjádřit názor, že II. tichomořská eskadra byla umění možného nejen ve smyslu "zdrojů", ale také ve smyslu dalších úkolů ozbrojených sil ruského Impéria/Dominia.
Protože čistě teoreticky by např. v situaci po pádu Port Arthuru mohlo být variantou, že Rusové navrhnou Číňanům, že společně, opakuji společně dobijí
Formosu a to ve spolupráci s tamními partyzány. Po obsazení Formosy by z jejích přístavů mohla operovat II. tichomořská eskadra a po skončení války rusko-japonské války by připadla Formosa čínskému císařství.
Je to bláznovství? Je. Akorát zhruba stejné bláznovství kolem roku 1860 jako, že ruské Impérium/Dominium bude i na tak vzdálených místech jako Vladivostok nebo Port Arthur... Chci tím říct, že desítky let před Cušimou se ruské Impérium/Dominium chovalo nenasytně, nad své možnosti, někdy měli rozum (viz Aljaška) a někdy štěstí viz např že při vyjednávání po rusko-japonské válce "získalo" Rusko podporu viz např. diskuze v
příslušném vlákně.
Můj osobní dojem, že důvody/motivace kolem II. tichomořské eskadry, že to v podstatě se mohlo přelít do jakési "nulté světové války"... tj. boj ruského Impéria/Dominia nejen s Japonskem, ale taky s Tureckem, Německem,...
Proto neposlali z Evropy všechny vycvičené námořníky z Baltu a Černomoří. Pletu se v tomto teoretickém pohledu?
Námět do diskuze
a) např. opomenul jsem v hypotéze o rusko-čínském spojenectví pro útok na Formosu (po pádu Port Arthuru), že kvůli dřívější ruské expanzi nebo kvůli ruskému angažmá v rámci "boxerského povstání" by bylo vyloučeno dočasné vojenské spojenectví ruského a čínského Impéria/Dominia, tj. proč riskovat další porážku v Evropě po převelení všech vycvičných námořníků?
b) Spletl jsem se, když jsem výše diskutoval, že Baltská flotila by poslal téměř úplně všechny lodě do Pacifiku jako posilu a výměnou za to by dopluly některé lodě z Černomořské flotily a to pouze s částí posádky? Protože kvůli rapidnímu
zbrojení pruského (německého) námořnictva by případná rošáda několika ruských lodí (z Černomořské do Baltské flotily) by nic neřešila. Tj. pár přesunutých lodí by stejně nepředstavovalo téměř žádnou opozici proti velké pruské (německé) převaze v námořnictvu na Baltu?