Napoleonské války.

Moderátoři: jarl, Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
Igor
Příspěvky: 8
Registrován: 11/11/2006, 14:44
Bydliště: Plzeň

Napoleonské války.

Příspěvek od Igor »

Stručný popis společenské situace ve Franci:

Velká francouzská revoluce. Dějiny státu a práva za velké francouzské buržoasní revoluce 1789-1804.

Francouzská předrevoluční společnost spočívala na privilegiích a na feudální soustavě.

Dělila se na stavy a to:

a) privilegované, tj. duchovenstvo a šlechtu
b) třetí stav, zahrnující většinu národa

Na konci „starého režimu“ došlo z nejrůznějších důvodů k hluboké politické . sociální a ideologické krizi. Revoluci předcházela vzpoura privilegovaných stavů proti královské absolutní moci v letech 1787-1788. Privilegované stavy znemožnily provedení finančních a soudních reforem, jimiž chtěla absolutní monarchie odvrátit hrozící katastrofu. K jejich vzpouře se připojila buržoasie s vlastními požadavky. Buržoazie požadovala konstituční monarchii, záruky základních práv, vypisování nových daní jen se souhlasem třetího stavu, odevzdání místní správy do rukou provinčních stavů. Vzpoura privilegovaných stavů otřásla monarchií a otevřela cestu buržoasní revoluci třetího stavu. Ludvík XVI. Byl nucen pod tlakem okolností svolat roku 1789 generální stavy. Postavení jednotlivých tříd na počátku revoluce vyplývalo z jejich stanoviska vůči feudalismu a „starému režimu“.

Třetí stav se stavěl proti feudalismu a zaujímal jako celek revoluční postoj. Jeho vedoucí síla, buržoazie, usilovala o zrušení feudální soustavy s odstranění překážek kapitalistického rozvoje. Současně s tím se snažila dosáhnout takového politického a právního postavení, které by odpovídalo její úloze v ekonomice země. Hlavní spojenec buržoazie, rolnictvo, usiloval o zrušení vrchnostensko-poddanského režimu a o osvobození půdy.

Privilegované stavy byli sice ochotny provést jisté změny ale měly zájem na zachování starého režimu. V zásadě zaujímaly konservativní postoj. Privilegované stavy měly zájem na zachování své moci a svých dosavadních výsad. Požadovaly jisté reformy, chtěly je však provést jen na úkor královské moci a třetího stavu.

Postoj jednotlivých stavů byl formulován už před revolucí, jednak v agitačních brožurách, jednak v soupisech stížností (cahiers de doléances), vypracovaných na volebních shromážděních jednotlivých stavů.

Královská moc odmítala podstatnější reformy, trvala na zachování feudálního zřízení a absolutní monarchie. Následkem toho zastávala královská moc výrazně protirevoluční postoj.

Velká francouzská revoluce prošla řadou fází
a to:

a) obdobím generálních stavů ( 5. května – 17. června 1789 )
b) obdobím Ústavodárného shromáždění ( 17.června 1789 – 30. září 1791 )
c) obdobím Zákonodárného shromáždění ( 1. října 1791 – 1. září 1792 )
d) obdobím girondistického konventu ( 21. září 1792 – 2. června 1793 )
e) obdobím jakobínské konventu ( 2. června 1793 – 27. července 1794 )
f) obdobím thermidoriánského konventu ( 27. července 1794 – 25. října 1795 )
g) obdobím direktoria ( 25. října 1795 – 9. listopadu 1799 )
h) obdobím konzulátu ( 9.listopadu 1799 – 18. května 1804 )

Někteří historici dělí francouzskou revoluci na :

období ústavní monarchie ( 17. června 1789 – 20. září 1792 )
období revoluční vlády ( 21. září 1792 – 25. října 1795 )
období buržoasní republiky ( 25. října 1795 – 9. listopadu 1799 )
období vojenské diktatury ( 9.listopadu 1799 – 18. května 1804,
ale někteří sem zahrnují i dobu 1. císařství ( 1804-1814 )

Vývoj státního zřízení za dob velké francouzské buržoasní revoluce byl dlouhý a složitý proces, charakterizovaný:

a) rozbíjeným starého státního aparátu absolutní monarchie
b) vytvářením nového , svou podstatou buržoazního státního aparátu

V průběhu tohoto procesu došlo k vydání řady zákonů a dekretů. Patřily k nim zejména:

Dekret ze 17.7.1789, jimž byly generální stavy přeměněny na Národní shromáždění.
Srpnovými dekrety ze 4.-11. srpna 1789 byla podlomena a oslabena sociálně-ekonomická základna „starého režimu“. Do státního zřízení zasáhly zrušením vrchnostenských soudů, uzákoněním rovnosti občanů v přístupu k úřadům atd.

Prohlášení práv člověka a občana z 20.-26. srpna 1789 zasáhlo do státního zřízení vyhlášením řady revolučních zásad. Prohlášení stálo na stanovisku svrchovanosti národa, podtrhovalo dělbu moci, odpovědnost úředníků lidu, rovnost před zákonem atd.

Roku 1791 byla vydána první francouzská ústava. Můžeme ji charakterizovat jako:

a) buržoazní, co do třídní podstaty
b) liberální , co do politických zásad
c) monarchistickou, co do formy státu

Ústava spočívala na dělbě moci na zákonodárnou , výkonnou a soudní. Moc zákonodárnou mělo mít jednokomorové zákonodárné shromáždění, moc výkonnou král, moc soudní byla svěřena soustavě volených soudů.

Ústava přestala platit v létě 1792 po tzv. „revoluci 10. srpna“ , která vedla ke svržení krále. Další francouzskou ústavou se stala ústava jakobínská z roku 1793. Podobně jako první ústava měla i jakobínská ústava Prohlášení práv člověka a občana, přiznávající mimo jiné právo na povstání a odpor proti útlaku . Pro složitou vnitřní a zahraniční politiku však byla její účinnost odložena. Po dobu mimořádné situace měla platit prozatímní ústava. Jejím základem se stal zákon ze 4. prosince 1793, jímž byla vytvořena revoluční vláda. Podle tohoto zákona měl stát v čele státu konvent, jemu formálně podléhaly výbory, tj. výbor pro obecné blaho a výbor pro obecnou bezpečnost. Prakticky největší moc ve státě však měl výbor pro obecné blaho. Po pádu jakobínské diktatury došlo k úpadku revoluční vlády. Uzavřením tohoto procesu byla ústava z roku 1795, nazývaná thermidorianská. Vytvářela dvoukomorové zákonodárné shromáždění. Výkonnou moc svěřila 5 člennému direktoriu. Roku 1799, po převratu 18. brumairu ( 9. listopadu 1799 ) byla vydána další ústava, zvaná konzulská . Podle této ústavy, vydané z Napoleonovy vůle, měli stát v čele státu 3 konsulové. Rozhodující moc příslušela prvnímu konsulovi, jímž se stal Napoleon.

Dalšími orgány byly: senát, zákonodárný sbor a tribunát. Roku 1802 bylo přijato organické usnesení senátu o Napoleonově doživotní konzulské hodnosti. Roku 1804 byl dalším organickým usnesením Napoleon prohlášen císařem Francouzů.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Napoleonské války.

Příspěvek od Rase »

Čtyři akvarely anglického vojenského chirurga z doby napoleonských válek Charlese Bella. Lékař zraněné vojáky nejen léčil, ale i maloval jako studijní materiál pro své žáky. První voják utrpěl zranění hlavy a byla mu provedena trepanace lebky. Druhý přišel o ruku v rameni a musela být uzavřena hlavní tepna. Třetí utrpěl zranění na hrudníku způsobené střepinou dělostřeleckého granátu, která zasáhla i jeho ruku. Čtvrtý byl zasažen šavlí do břicha. Další obrázky najdete v odkazu:

https://militaryhistorynow.com/2017/03/ ... -waterloo/

16.jpg
L0022552.jpg
01-2.jpg
Sabre-wound-to-abdomen.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“