Švédská kolonizace Ameriky

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 17758
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Švédská kolonizace Ameriky

Příspěvek od Rase »

l87bcrunozb71.jpg

Švédská kolonie Nya Sverige

Švédy to vždycky tak nějak táhlo k moři. Pořád se ale handrkovat s Finy a Dány je otrava, tak někoho napadlo, co se takhle vydat do teplejších krajů. Kde je moře vyhřáté, domorodci méně blonďatí a roste tabák - kdysi se věřilo že je prospěšný zdraví. Tak nějak asi započalo Švédské úsilí o kolonizaci Ameriky.

Nové Švédsko (Nya Sverige) existovalo mezi lety 1638 a 1655 podél dolního toku řeky Delaware na území dnešních států Delaware, Marylandu, New Jersey a Pensylvánie. Osady byly založeny na obou stranách řeky Delaware. První osadou, pojmenovanou po Kristýně, švédské královně, byla pevnost Fort Christina, která se nachází v dnešním Wilmingtonu v Delaware. Osadníci byli většinou Švédové, Finové, řada Nizozemců a někteří Němci. Nutno poznamenat že tyto kolonizační snahy sahají do doby třicetileté války, kdy Švédsko dosáhlo svého největšího územního rozsahu, zahrnující Finsko a Estonsko, stejně jako části dnešního Ruska, Polska, Německa, Norska a Lotyšska. Tehdy kupříkladu okupovali Olomouc (1642-1650) a neúspěšně se snažili zmocnit i Brna (1645). Ani na novém kontinentu se ale Švédům nedařilo a Nové Švédsko bylo v roce 1655 dobyto Nizozemskou republikou a začleněno do nizozemské kolonie Nové Nizozemsko (Nieuw Nederland).

Tak jako ostatní Evropské mocnosti, se i Švédské království snažilo založit kolonie v Novém světě a vybudovat vlastní úspěšnou obchodní říši. Švédsko se snažilo rozšířit svůj vlastní vliv vytvořením tabákové plantáže a kožešinové kolonie, jejímž cílem bylo obejít francouzské, anglické a nizozemské obchodníky. Švédská společnost South Company (známá také jako Společnost Nového Švédska) byla založena v roce 1626 s mandátem k založení kolonií mezi Floridou a Newfoundlandem pro účely obchodu, zejména podél řeky Delaware. Zahrnovala švédské, nizozemské a německé akcionáře. Mezi ředitele společnosti patřil vlámský obchodník Samuel Blommaert (1583-1651). První švédská expedice do Ameriky vyplula z přístavu v Göteborgu koncem roku 1637, vše organizoval a dozoroval Clas Larsson Fleming (1592-1644), švédský admirál původem z Finska. Blommaert pomáhal s vybavením a jmenoval Petera Minuita (bývalý guvernér Nového Nizozemska) do čela expedice. Lodě Fogel Grip a Kalmar Nyckel propluly územím, které si nárokovali Holanďané. Prošli kolem mysu May a Cape Henlopen koncem března 1638, a zakotvili 29. března na skalnatém místě na Minquas Kill. Postavili si opevněnou osadu a pojmenovali ji po své královně. V následujících letech se v oblasti usadilo zhruba 600 Švédů a Finů, řada Holanďanů, pár Němců, Dán a alespoň jeden Estonec. Minuit působil jako první guvernér kolonie Nové Švédsko. Dobře věděl, že Jakož bývalý ředitel si Nizozemci nárokují oblast obklopující řeku Delaware a její záliv. Nizozemská společnost West India Company však stáhla své osadníky z oblasti, aby se soustředila na osadu na ostrově Manhattan, a opustila Fort Nassau na východní straně řeky Delaware - jedinou nizozemskou základnu na řece Delaware. Kolonie se v následujících letech rozšiřovala podél řeky. Pod vedením Johana Björnssona Printze (1592-1663), guvernéra v letech 1643-1653, založili Fort Nya Elfsborg na východním břehu Delaware poblíž dnešního Salemu, New Jersey a Fort Nya Göteborg na ostrově Tinicum. Švédská kolonie prosperovala a Nové Švédsko navázalo silné obchodní vztahy s okolními domorodci a dokonce je podpořilo během bojů s kolonisty z Marylandu. V květnu 1654 vojáci z Nového Švédska v čele s guvernérem Johanem Risinghem (1617–1672) dobyli Fort Casimir a přejmenovali ho na Fort Trinity (Trefaldigheten).

Všechno pěkné ale jednou končí a v listopadu roku 1654 nařídili ředitelé nizozemské společnosti Západní Indie nařídili generálnímu řediteli Nového Nizozemska Peteru Stuyvesantovi, aby "vyhnal Švédy od řeky". V létě roku 1655 se tedy Stuyvesant plavil z New Amsterdamu do zálivu Delaware se 7 lodmi a 317 vojáky. Rychle znovu dobyl ztracenou pevnost a oblehl i Fort Christina. Tamní osádka se vzdala 15. září 1655. Nové Švédsko bylo formálně začleněno do Nového Nizozemska, ačkoli švédským a finským osadníkům byla povolena místní autonomie. Ponechali si vlastní domobranu, náboženství, soud i půdu. To trvalo až do anglického dobytí Nového Nizozemska v roce 1664 na začátku druhé anglo-nizozemské války. Dobytí začalo 29. srpna 1664 obsazením New Amsterdamu a skončilo dopadením Fort Casimir v říjnu. V roce 1669 bylo Nové Švédsko pod anglickou nadvládou, ale většina obyvatel byla stále Švédská. Jistý muž jménem Marcus Jacobsson, vydávající se za člena rodiny Königsmarcků, se pokusil vyvolat povstání proti Angličanům, aby vrátil Nové Švédsko švédské vládě. Vzpoura, známá jako Vzpoura Dlouhého Švéda (kvůli Jacobssonově výšce) však selhala. Nové Švédsko ale i nadále existovalo, tedy alespoň neoficiálně - v mysli potomků prvních kolonistů.

Švédský průzkumník a botanik Pehr Kalm (1716-1779) navštívil v polovině 18. století potomky raných švédských přistěhovalců do Nového Švédska a zdokumentoval jejich zkušenosti s indiány, kteří v těchto částech pobývali, v knize nazvané "Cesta do Severní Ameriky".

Historik H. Arnold Barton naznačil, že největším významem Nového Švédska byl silný a trvalý zájem o Ameriku, který kolonie vytvořila ve Švédsku, ačkoli velká švédská imigrace nastala až koncem 19. století. V roce 1841 skupina složená z bývalých studentů Upsalské univerzity a pár jejich příbuzných založilo první švédskou kolonii západně od pohoří Allegheny na východním břehu jezera Pine 30 mil západně od Milwaukee a pojmenovala jejich osadu New Upsala. Od roku 1870 do roku 1910 dorazilo do Ameriky přibližně 1,3 milionu Švédů, kteří se usadili zejména v Minnesotě a dalších státech horního středozápadu. V současné době žijí v USA zhruba čtyři miliony Švédo-Američanů.

Zdroj:
https://history-maps.com/es/story/Histo ... New-Sweden
https://en.wikipedia.org/wiki/New_Sweden
https://en.wikipedia.org/wiki/Swedish_c ... e_Americas
https://en.wikipedia.org/wiki/Swedish_South_Company
https://en.wikipedia.org/wiki/Clas_Larsson_Fleming
https://en.wikipedia.org/wiki/Revolt_of_the_Long_Swede

Klas_Fleming,_1592-1644_-_Nationalmuseum_-_15638.tif.jpg
Clas Larsson Fleming (1592-1644)

d5d8f2c98154912f0d0e351384b90cb9.jpg
vlevo švédský mušketýr, Nové Švédsko,
uprostřed seržant námořní pěchoty, Nové Nizozemsko 1673–1674.
vpravo mušketýr, Nové Nizozemsko, 40. léta 17. století
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Odpovědět

Zpět na „státy a říše“