Stránka 1 z 1

Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 17/5/2019, 09:40
od Rase
Napadení vojáků ve Štýrském Hradci

Dne 17. května 1898 došlo ve Štýrském Hradci (Graz), druhém největším německém městě v Rakousku, k výbuchům xenofobní nenávisti místních německých šovinistů proti 2. bosensko-hercegovinskému pěšímu pluku, který zde byl dislokován. Místní tisk psal o jeho příslušnících jako o slovanských okupantech stojících na nižším stupni vývoje (třetinu stavu pluku tvořili bosenští muslimové, ovšem náboženství v tomto případě roli nehrálo). Plukovní hudbu, která vyhrávala v místní zahradní restauraci, napadly stovky německých studentů nejen nadávkami, ale i deštěm kamenů. Bezbranné hudebníky musela zachraňovat z kasáren vyslaná polovina setniny s nasazenými bodáky, zatímco se lynčující dav rozrostl na pět tisíc lidí. Císař byl rozhořčen, jak je možné, že někdo napadal a ponižoval "jeho" vojáky. Reakce místních správních orgánů vůči výtržníkům však byla velmi shovívavá a tak se vláda rozhodla dočasně zbavit místní samosprávu pravomocí a nahradila ji vládním komisařem. Následovala vlna protestů v německých oblastech Rakouska, doprovázená útoky proti Thunově vládě. Přitom události ve Štýrském Hradci nebyly jen útokem proti pár slovanským vojákům. Byly namířeny proti c. a k. armádě i proti dynastii. Zněla zde velkoněmecká píseň Wacht am Rhein, k vidění byly ne rakouské, ale velkoněmecké vlajky, demonstranti zhanobili obraz císaře Františka Josefa, provolávali slávu Bismarckovi a volali Heil Germania. Důvodem útoků byla nenávistná nálada Němců v Rakousku vůči všemu slovanskému a především proti Čechům po (neúspěšném) pokusu předsedy vlády Badeniho prosadit jazyková nařízení, která by aspoň zčásti konečně zrovnoprávnila češtinu s němčinou v Čechách a na Moravě. Pro německé poddané Františka Josefa byla idea velkoněmecké říše mnohem příjemnější než představa, že by ti méněcenní slovanští burani mohli získat svá národní práva.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A ... Desk%C3%A9

49666901_1943373262447643_3806329455144599552_n.jpg
příslušníci 2. bosensko-hercegovinského pěšího pluku ve městě

Bosniaks_Leo_Wittman.jpg
Leo Wittman spolu s příslušníky 2. bosensko-hercegovinského pěšího pluku

Obrázek
pohled na kostel Franziskanerkirche ve Štýrském Hradci (1898)

Obrázek
hlavní náměstí ve Štýrském Hradci (1898)

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 17/5/2019, 10:22
od Zemakt
Zajímavé, koukám že náckové si nebrali servítky ani se Starým Procházkou. Jo to našinci, to byl jinej kalibr, ti byli k revoltě vedeni důvody ryze prozaickými, viz třeba "Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem! :wink:

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 17/5/2019, 16:07
od Vlastimil Čech
Říkám to a říkat budu: Rakousko-Uhersko nerozbili Češi. Rakousko-Uhersko rozbili němci a Maďaři!
Ale ty fotografie jsou nádherné. Ostré jako břitva, prokreslené, tvrdost tak akorát, čisté...

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 21/5/2019, 17:39
od kik
Franz Josef se několikrát pokusil o zrovnoprávnění Čechů ale vždy to skončilo na odporu Němců a Maďarů. Bohužel pro něj R-U bylo konstituční monarchií a tak to nemohl sám nařídit.
Můžu říct sám za sebe, že z dnešního pohledu bylo rozbití R-U na národní státy velkou chybou. Ale historie se vrátit bohužel nedá.

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 21/5/2019, 19:17
od Rase
dost se zapomíná na to, že proti zlepšení pozice Čechů nebyli jen Němci a Maďaři, ale velmi urputně i Poláci (!)
Nevím proč, ale patrně se obávali, že by se následně zlepšila i situace Ukrajinců na Haliči...

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 1/6/2019, 16:16
od 950
Vlastimile, naprostý souhlas. Všichni se snažili R-U rozervat, všichni se snažili osamostatnit od Němců, aby se pak o 70-80 let na to zase všichni chtěli slučovat do EU, rádoby společného státu, kde zase budou druhým ti Němci nařizovat, poroučet a vládnout. Ono to jednou přijde, že nařídí vyučovat nějaký jazyk (angličtinu, němčinu či francouzštinu) jako celoevropský a naše národní jazyky budou potlačovány a národy odnárodňovány. Ćeština se stane jen folklórem. A pro odnárodňování je imigrace ideální. Proti tomu bylo R-U ještě zlaté. Pokud jde o ty Rakouské Němce, je zajímavé, jak se po WWII všichni oháněli, že oni nejsou Němci, ale Rakušani, že oni válku nechtěli at. Přitom jaký byl rozdíl mezi nimi a Sudeťáky?
Kdyby nám nezastřelili Ferdinanda a on se stal císařem, kdyby vytvořil to co zamýšlel - trojjedinou monarchii či spíše federaci, mohlo to být také jiné.

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 1/6/2019, 16:48
od Rase
pravděpodobně by to dopadlo občanskou válkou, jelikož sebrat Uhrám samostatnost a práva, by asi bylo těžší než v roce 1848 a tentokrát by Rusové nepomohli - snad Němci, ale kdo ví.

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 3/6/2019, 11:47
od Polarfox
1) R-U by se rozpadlo tak jako tak, První světová válka byl jen urychlovač (a nejen v rámci R-U). I pokud by přežilo další století, tak by to byla tak osekaná podoba, že by to mělo s původním nebo reformovaným R-U pramálo společného. Možná tak 2 národy pohromadě, více ne.

2) "Odnárodňování" menších celků proběhlo už asi tak miliónkrát a výsledkem je dnešní stav. Který je z nějakého záhadného důvodu považován za ten jediný možný, jediný správný a finální, ačkoli je to pouze jedna tečka na dlouhé časové ose, která jde stále dopředu. Spojování menších celků do větších s sebou logicky nese organizační změny.

Pokud by se jednou měla Evropa opravdu spojovat, tak se nestane nic jiného a horšího, než že se začne budovat společná identita nadřazená původním entitám. Stejně jako se ze Sasů, Bavorů, Švábů, Prusů atp. stali Němci, Piedmonťanů, Sardinců, Sicilanů atp. Italové (ještě na začátku První světové války si polovina z nich pomalu ani nerozuměla) atd. atd. Což neznamená, že si původní entity nemohou zachovat své odlišnosti, zvláště pokud je to pokojný proces.

3) Co by Ferdinand vytvořil je otázka, zvláště když ho velká část elity nesnášela (z dobrých i špatných důvodů) a spoustě lidí se, když to řekneme hnusně, v roce 1914 oddechlo (opět z dobrých i špatných důvodů). Už jen jeho pověstná averze k Maďarům by byla dobrá výzva do budoucna.

R-U bylo funkční ve své době a za určitých podmínek. Jenže tyto podmínky se stále mění a s nimi i funkčnost konceptů. Samozřejmě ty se mohou zkusit přizpůsobit, ale jak už jsem říkal, ve finále z nich tak může zbýt něco, co stejně známe z dnešních dnů a nemá cenu nad tím nějak hluboce dlít.

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 10/6/2019, 19:40
od seabee
Rase píše:dost se zapomíná na to, že proti zlepšení pozice Čechů nebyli jen Němci a Maďaři, ale velmi urputně i Poláci (!)
Nevím proč, ale patrně se obávali, že by se následně zlepšila i situace Ukrajinců na Haliči...
Prosím odkaz/pramen. Dost jsem studoval činnost Rašína a Kramáře a jejich akce v RU parlamentu a na tohle jsem nenarazil (nebo mi to ušlo).

To: Polarfox
Ta zamýšlená federace - stejně jako plány císaře Karla I. - by dopadly pro Čechy špatně. Plánovalo se zrušení historických zemí a jejich nahražení kantony(provinciemi) převážně na základě většinové národnosti (mateřského jazyka) obyvatelstva. Tím by po devíti stech letech právně zaniklo České království a česká státnost. Císař Karel I. pak plánoval vícečlennou federaci s rovnoprávnou slovanskou složkou, ale to se týkalo Jihoslovanů, ne Čechů a tím méně Slováků.

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 10/6/2019, 19:48
od Rase
Obecně se to zmiňuje jako důvod, proč se nenechal Císař korunovat českým králem. Myslím že jsem to pochytil v nějakých dokumentech.

Re: Napadení vojáků ve Štýrském Hradci (1898)

Napsal: 10/6/2019, 20:00
od seabee
Rase píše:Obecně se to zmiňuje jako důvod, proč se nenechal Císař korunovat českým králem. Myslím že jsem to pochytil v nějakých dokumentech.
Zajímavé. Já jsem to zatím považoval za zbabělost FJI. před velkoněmci a salámovou taktiku na oslabení historického českého státního práva.