Rakouská „ Severní armáda „ po prohrané bitvě „u Sadové“ ustoupila až do Dolního Rakouska a pruská armáda se zastavila asi 30km od Vídně . Nepomohla ani výměna velitele Severní armády polního zbrojmistra Benedeka za arcivévodu Albrechta Fridricha Rakousko – Těšínského.
Vídeň 3.8.1817- Arco Itálie 19.2.1895Po jednání obou stran konfliktu v Mikulově bylo dne 22.7.1866 bylo vyhlášeno pětidenní příměří, které mělo skončit dne 27.7.1866 ve 12.00, o tomto příměří byly zpraveny obě armády včetně pevnosti Terezín . Velitel pevnosti generálmajor Gustav von Conrad dostal současně se zprávou o vyhlášení příměří i rozkaz , který mu nařizoval po ukončení příměří provést s částí posádky pevnosti výpad do týlu pruské armády , ale cíl výpadu nebyl přesně určen a výběr byl ponechám na vlastím rozhodnutí velitele pevnosti
Na rozdíl od obklíčených pevností Josefov a Hradec Králové , pruská armáda nevěnovala Terezínu zvláštní pozornost. V Terezíně bylo tehdy pouze 9247 vojáků a 380 děl. Pěchotu v té době tvořily IV prapory pěších pluků č.11,28,34,42,45,62 a 73 , tyto útvary byly sestaveny do pěší brigády pod velením generálmajora von Taxise , dále byly v pevnosti oddíly ženistů, jezdectva a vozatajstva.
Ve válce v roce 1866 poprvé u nás železnice, umožnily hromadné přepravy vojsk a jejich materiálu ( jejich činnost je podrobně popsána zde: http://palba.cz/viewtopic.php?f=276&t=6418),
Pruská armáda , která postupovala přes Východní Čechy nemohla používat železnici z Turnova přes St. Paku , Josefov , Hradec Králové do Pardubic z důvodu jejího trasování k pevnostím Josefov a Hradec Králové a také nepoužívala železnici z saských Dráždan přes Podmokly do Prahy , z důvodú existence pevnosti Terezín necelé tři km od trati. Tak se hlavní zásobovací tratí stala v roce 1866 , trat z Turnova přes Ml. Boleslav do Kralup nad Vltavou. Ustupující Rakušané si toho byli vědomi a důkladně před postupujícími Prusy tuto trať zdemolovali, od 26. června do 2.července jezdil po trati demoliční vlak , osazenstvo vlaku rozebralo mostovky u železných mostů , přes Jizeru v Bakově u Neratovic přes Labe a Kralupech přes Vltavu. Byl také zasypán zářez u Stránova , přes tato opatření se Prusům podařilo 23.července trať zprovoznit .
Příprava vlastního výpadu
Před genelálem von Conradem jako první, byla na stole otázka na jaký cíl zaútočit ? Prusy obsazená pevnost Praha nepřipadala v úvahu , ale trať Turnov - Kralupy byla dobrý cíl. Nejlépe se ukazovalo zničení mostu u Neratovic asi 50 km daleko od pevnosti. Generál nezahálel, ihned po zahájen příměří posílal na průzkum do okolí Neratovic česky mluvící vojáky , kteří byli v civilu a pocházeli z okolí a disponovali znalostí terénu aby nevzbudili pozornost pruských hlídek . Generál tak získal maximum znalostí o síle a rozmístění nepřítele Byl sestaven přepadový oddíl pod velením majora Laurenze von Zaremba . Přepadový oddíl byl sestaven z IV praporu 28 pěšího pluku o šesti rotách , polovinou dělostřelecké baterie (4 čtyřliberní děla) púleskadrony jezdectva (50 jezdcú) a menšího oddílu ženistů . IV prapor 28 pluku měl 1019 mužů tak je možno odhadnout celkovou sílu výpadového oddílu na 1200-1300 mužů.
Vlastní výpad
26.července byl oddíl připraven vyrazit, Mikulovská jednání během příměří probíhala , ale v utajení (nebyly vydávány žádné komuniké) takže velitel pevnosti nevěděl , že 26 . července bylo příměří neomezeně prodlouženo . Tak vydal rozkaz k provedení výpadu. V 15 hodin oddíl z pevnosti vyrazil k provedení akce, bylo před ním asi 50km pochodu. Na pravý břeh Labe přešel po pontonovém mostě u Třeboutic (byl asi postaven zvlášť pro tento výpad) a pokračoval přes Štětí do Mělníku kam přišel v noci kolem 23 hodiny večer. Tu vyhlásil major Zaremba jednohodinovou přestávku na odpočinek a občerstvení. Tato doba byla taky využita k získání nových zpráv o síle a rozmístnění pruských jednotek u Neratovic . Vojáci vyšli z Mělníka asi půl hodiny po půlnoci 28 července směrem k Záhoří , tam se rozdělil oddíl na čtyři skupiny. „ Západní skupina“ složená z jedné roty pěchoty skupinou ženistů a několika husary pod vedením kapitána Šostakoviče , měla překročit Labe u Štěpánského přívozu jihovýchodně od Obříství , přepadnout Býškovice zničit tam trať a telegraf aby bylo znemožněno přivolání pruských posil . Po provedení přepadu se měla stáhnout k Neratovicím. „Východní skupina“ , která zhruba stejně silná jako „ Západní“, které velel kapitán Zásadský , se přesunula přes Liblice na Byšice , kde měla stejný úkol jako skupina „Západní“.Jedna pěší rota a polovina dělostřelecké baterie pod vedením kapitána Vališe zůstala v záloze na kopci „Záhoří“(204m),ke krytí ústupu a střežení silnice Praha – Mělník. „Hlavní“ skupina v síle tří pěších rot , 40 husarů a zbytku ženistů pod velením majora Zaremby měla postoupit na Neratovice , přepadnout Prusy ve dvoře Třebošnice , Červeném mlýně , v Tišicích a provést zničení mostu.Všem skupinám se povedlo splnit určené úlohy.Major Zaremba v 6.30 zahájil útok na most směrem od Tišic . Po počáteční přestřelce s obránci mostu(60-70 mužů) a následujícím bodákovém útoku dvou rot byl most obsazen. Nyní přišla řada na ženisty a taky se objevil první zádrhel , most neměl „destrukční komory“.Ženisté museli ve spárách zdiva pilíře vyškrabat spáry a do nich vložit trhavinu , s největší pravděpodností to byl „černý prach“ (dynamit v té době se u nás ještě nepoužíval , poprvé u nás byl použit až v roce 1869 při stavbě tunelů okolo Dolních Kounic , při stavbě trati z Laa do Střelic), pravděpodobně „černým prachem „ také obložili vybraný pilíř( hovoří o prvním „návodním , ale není jasné z , které strany), tato práce jim trvala asi dvě hodiny a asi v 8.30 most vyletěl do povětří, po celou dobu práce byli ženisté pod ochranou předsunutých jednotek pěchoty a hlídek husarů.
Nezůstalo jen u zničení mostu , podařilo se zničit také železniční svršek a telegrafní vedení k nebližší stanici Chlumín, kde došlo k přestřelce s Prusy , při níž padli dva prusové . Poté se všechny tři skupiny vrátily k Záhoří , kde se opět spojily.Výpadový oddíl během akce ztratil jednoho muže,
ztráty Prusů činily :13 mrtvých,13 zraněných a 152 zajatých (5 důstojníků ,1 lékař, 4 pruští železniční úředníci a 142 vojáků) . Po zhromáždění všech jednotek se pochová kolona vydala směrem Mělníku, kde si krátce odpočinula a v 15 hodin a pochodovala do Hoštky , odkud se přebrodila na levý břeh Labe a 29.července vrátila do Terezína.
Zprávy o této akci se brzy roznesly do širokého okolí. Neprodleně bylo informováno velitelství pruských vojsk v Čechách, kde vypuklo velké rozhořčení na výpadem a zníčením mostu, není divu , že se Prusové rozčilovali , přišli totiž o hlavní zásobovací trať a zásobování jejich jednotek v Čechách se ztížilo. Reagovali na to tak , že zvýšily odvody potravin od místního obyvatelstva , pro potřeby armády. V Praze generál von Erich velitel pruské pražské posádky si počínal ,se zvlášt velkou iniciativou situace dospěla tak , že pražský magistrát sestavil zvláštní komisi , která měla jednat s velitelstvím pruské posádky o jejich , podle pražanů „neúměrných požadavcích“ , členem této komise byl také pražský advokát a politik František August Brauner, komisi se podařilo požadavky
.
Prusú snížit . Mezi Rakouskem a Pruskem vypukly rozsáhlá diplomatická jednání , která vedla k urovnání incidentu. Je také zajímavé , že pruský král Vilém I se při svém návratu v srpnu 1866, z Jižní Moravy domů do Berlína se rozhodl cestovat z Prahy nikoliv přes Dráždany , kde byla trať sjízdná , ale z Kralup přes Turnov a Liberec , most nebyl ještě opravem , tak musel objet požkozený most po silnici v kočáře.Železniční doprava na trati byla obnovena 10.září a definitivní most byl dán do provozu až na začátku sedmdesátých let devatenáctého století. Turnovsko / kralupsko / pražská dráha (TKPE) vyčíslila škodu na mostě na83230 zlatých, císař František Josef I poukázal dráze jako odškodné ve výši 150 000 zlatých
Vzpomínky Josefa Maršíčka řídícího učitele v Obříství na události po vyhození mostu do povětří.
„ V sobotu časně ráno jako blesk roznesla se po Obříství a okolních obcích zpráva, že naše vojsko utkalo se v bojis vojskem nepřátelským . Mnohý zvědavý spěchal ke Štěpánu , kde byli Prušáci už zajati . Odtud si pospíšili zvědavci také na nádraží . Zde bylo smutné divadlo na spoustu , která zde naším vojskem učiněna byla.
K desáté hodině se objevil vlak , byl nepřátelský z Prah y do Pruska jedoucí. Když dojel k strážnímu domku č.10 a strojvedoucí spatřil velký sběh lidstva na cestách i v polích,zastavil. Pruský velitel stařec starší let šedesáti a o jednom oku, rozkázal vojsku aby z vlaku vystoupilo a střílelo do lidu o němž se domníval , že se proti Prusům vzbouřil . Ihned učiněn vojskem řetěz , počala palba, lid o překot dal se navšechny strany na útěk, kule fičely kolem něho a nad hlavami . Naštěstí nebyl nikdo raněn. Také já bažantík a jeden rakouský vojín chtěli jsme utéci , ale byvše v nepřátelském obklíčení ,zůstali jsme státi . Pak nás odvedli k drážnímu domku č.10 a po krátké vojenské poradě jsme měli býti ihned zastřeleni. Pak dán vojsku rozkaz aby všechny vesnice v okolí byly vypáleny a z obyvatelů nikdo na životě ponechán nebyl. První povel zněl „ na Chlumín“. V tom přichvátal všecek upocen mladý, ale vyšší důstojník , volaje „Halt“- a tu bylo s výstřely posečkáno. Byl to Čech. Na všecko se znovu vyptal i pochod na Chlumín zastavil. I pronásledování našich z Terezína si rozmyslel, kde řada našich krajanů sloužila. Dojetím jsem plakal. Snad sám svatý Václav to byl. Bleskem se objevil a bleskem zmizel. Potom byli mrtví a ranění prušáci v košatinkách odneseni do vozů železničních. K nim posadili nás zajaté a vlak odjel nazpět do Kralup. V Praze trval výslech a utrpení naše dvanáct dní. Neradím nikomu aby při podobných událostech šel se dívati , nechť každý raději vyhne. Čeho se mi dostalo od nepřátel , to ví jen bůh a já. Jsa mlád , ve třech dnech jsem úplně zešedivěl.
Závěrem lze shrnout : velitel pevnosti správně pro výpad své posádky nejcitlivější místo protivníka a využil plně prvek překvapení rychlým nočním pochodem na vzdálenost téměř 50km co bylo na hranici dosahu terezínské posádky. Také složení jednotky byly stanoveny nebyl příliš velký , ale dost silný aby zaručil úspěch akce.
Zdroje: Vladimír Kupka : Výpad posádky Terezín v červenci 1866 : HaV 2/1997¨
Vratislav Šimůnek : Turnovsko –Kralupsko- Pražské dráha 125 let : časopis „Železničář ročník 1990 č.24
Geschichte der Eisenbahnen der Osterr –Ungar monarchie I band II thiel Wien 1898
Český rozhlas : Toulky českou minulostí díl 1017
Wikipedie
Zničení železničního mostu u Neratovic 28.7.1866
Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav
Re: Zničení železničního mostu u Neratovic 28.7.1866
Ten IV prapor 28. ppl, to jsou asi "Pražské děti"? Jsem měl zato, že byli na italské frontě. Na rok 1866 velmi zajímavá akce.Pěchotu v té době tvořily IV prapory pěších pluků č.11,28,34,42,45,62 a 73
P.S. koukám, že s tím vkládáním obrázků pořád zápasíš
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Zničení železničního mostu u Neratovic 28.7.1866
Zemakt: ano, 28. pluk byl pražský pluk, bojoval v Itálii a vyznamenal se u Custozy. Nicméně kolega se nemýlí - pěší pluk byl po mobilizaci tvořen třemi prapory "polními", které tvořili bojovou sestavu v poli a IV. prapor byl tzv. pevnostní, který nebyl nasazován v poli, ale tvořil posádku pevností.
Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“
Přejít na
- OZNÁMENÍ & JINÉ
- ↳ Redakční plán - rezervace článků
- ↳ Náměty & komentáře
- ↳ Vzkazy od vedení Palby
- ↳ Dotazy od uživatelů
- ↳ Oznamy, vzkazy a odkazy
- ↳ Financování a propagace Palby
- ↳ Srazy a setkání Palba
- ↳ Sváteční okénko Palby
- ↳ Filmy, dokumenty, knihy
- ↳ Fikce, dohady, dotazy
- ↳ Fotografie, vtipy, citáty
- ↳ Návody aneb jak na Palbu
- ↳ Aktuality
- BOJIŠTĚ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
- ↳ Knihy, recenze knih
- ↳ Západní fronta
- ↳ Pozemní boje 1939 - 1944
- ↳ Pozemní boje 1944 - 1945
- ↳ Válka v Atlantiku
- ↳ Válka ve vzduchu
- ↳ Západní fronta 1939-1945
- ↳ Příčiny a události vzniku 2.sv války
- ↳ Východní fronta
- ↳ Od Bagrationu do Berlína
- ↳ Bagration a souvislosti s největší bitvou ww2
- ↳ Od Stalingradu po Kursk
- ↳ Od Kurska po Bagration
- ↳ Stalingrad
- ↳ Východní fronta - operace na jihu
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Sever
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Střed
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Jih
- ↳ Finsko-Ruský konflikt
- ↳ Válka ve Středomoří
- ↳ Boje v Severní Africe
- ↳ Jižní Evropa a Balkán
- ↳ Námořní a vzdušné operace ve Středomoří
- ↳ Dálný Východ
- ↳ Boje na kontinentu
- ↳ Námořní válka v Pacifiku
- ↳ Boje v Indickém Oceánu
- ↳ Asie, Japonsko a Čína 1931 - 1945
- ↳ Asie, Japonsko a Čína 1931-1945 (2)
- ↳ Komplexní témata a různé
- STÁTY A JEJICH ARMÁDY 1918-1945
- ↳ NĚMECKO
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Německá obrněná technika
- ↳ Samohybná děla
- ↳ Tanky a stíhače tanků
- ↳ Luftwaffe
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Kriegsmarine
- ↳ Wehrmacht
- ↳ Uniformy
- ↳ Waffen SS
- ↳ Osobnosti, organizace, vojáci
- ↳ Pohlaváři
- ↳ Organizace
- ↳ Vojáci
- ↳ Příběhy
- ↳ Vyznamenání
- ↳ Wunderwaffen
- ↳ Architektura & mystika
- ↳ Právní a filozofické aspekty nacizmu
- ↳ Ostatní
- ↳ VELKÁ BRITÁNIE
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Royal Navy
- ↳ Letectvo (RAF, FAA)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Ostatní
- ↳ USA
- ↳ Armáda (US Army)
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo (USAAF, USMC, USN)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Námořnictvo (USN, USMC)
- ↳ Ostatní
- ↳ SSSR
- ↳ Rudá armáda, pěchotní výzbroj
- ↳ Ruská obrněná technika
- ↳ Samohybná děla
- ↳ Tanky
- ↳ Obrněné automobily
- ↳ Ruské letectvo
- ↳ Ruské námořní síly
- ↳ Ostatní
- ↳ Vyznamenání
- ↳ ITÁLIE
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Ostatní
- ↳ FRANCIE
- ↳ Pozemní vojsko a Cizinecká legie
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Opevnění & bunkry
- ↳ Ostatní
- ↳ JAPONSKO
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Letectvo (IJA, IJN)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Různé
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Ostatní
- ↳ ČESKOSLOVENSKO
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Útočná vozba
- ↳ Letectvo
- ↳ Československá Republika
- ↳ čs. osobnosti, vojáci, lidé
- ↳ čs. opevnění
- ↳ Vyznamenání
- ↳ OSTATNÍ
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ARMÁDY A UDÁLOSTI PO ROCE 1945
- ↳ SSSR - Rusko
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ PVOS
- ↳ Letectvo
- ↳ Letadla
- ↳ Vrtulníky
- ↳ Výzbroj a výstroj
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ USA
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Letadla
- ↳ Vrtulníky
- ↳ Výzbroj a výstroj
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ Státy NATO mimo USA
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Doktrína, strategie, taktika a organizace NATO
- ↳ Speciální jednotky
- ↳ Státy Varšavské smlouvy mimo SSSR a ČSSR
- ↳ ČSSR, ČR, SR
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Obrněná technika a dělostřelectvo
- ↳ Letecká technika
- ↳ Organizace armády
- ↳ Ostatní
- ↳ Zbrojní průmysl
- ↳ Jaderné a kosmické zbraně
- ↳ Katalog balistických raket
- ↳ Ostatní
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Letecká technika
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Švédsko
- ↳ Čína (ČLR)
- ↳ Ukrajina
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ PVOS
- ↳ Letectvo
- ↳ Dělostřelectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ Události a konflikty po roce 1945
- ↳ Válka v Afganistánu
- ↳ Vietnam
- ↳ Blízký a střední východ
- ↳ Korea
- ↳ Čečensko
- PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
- ↳ Bojiště
- ↳ Námořní bitvy
- ↳ Západní fronta
- ↳ Východní fronta
- ↳ Ostatní bojiště
- ↳ Technika
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Námořnictvo Německa
- ↳ Námořnictvo Velké Británie
- ↳ Námořnictvo Francie
- ↳ Námořnictvo Ruska
- ↳ Námořnictvo Rakouska-Uherska
- ↳ Námořnictvo Itálie
- ↳ Námořnictvo USA
- ↳ Námořnictvo Japonska
- ↳ Námořnictvo ostatních států
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Letectvo Německa
- ↳ Letectvo Velké Británie
- ↳ Letectvo Francie
- ↳ Letectvo Ruska
- ↳ Letectvo Rakouska-Uherska
- ↳ Letectvo Itálie
- ↳ Letectvo USA
- ↳ Letectvo Japonska
- ↳ Letectvo ostatních států
- ↳ Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo
- ↳ Pěchotní výstroj
- ↳ Osobnosti
- ↳ Státy a národy zúčastněné ve WW1
- LIDÉ, MILITÁRIE, VĚDA, KULTURA
- ↳ Osobnosti, vojáci, příběhy
- ↳ Příběhy
- ↳ Japonsko
- ↳ Ostatní
- ↳ Československo
- ↳ Německo
- ↳ Dějiny kultury a vědy
- ↳ Umění v historických souvislostech
- ↳ Společenské změny v historické perspektivě
- ↳ Písemné, filmové a jiné dokumenty
- ↳ Astronomie a Fyzika
- ↳ Válečné zločiny & Holocaust
- ↳ Uniformy a vyznamenání
- ↳ Vyznamenání
- ↳ Uniformy
- ↳ Ostatní
- STAROVĚK, STŘEDOVĚK, NOVOVĚK DO ROKU 1914
- ↳ Starověk
- ↳ Řím
- ↳ Řecko
- ↳ Ostatní národy
- ↳ Středověk
- ↳ Afrika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Amerika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Asie
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Evropa
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Země Koruny české
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ fortifikace (technika)
- ↳ ostatní
- ↳ Středověké fortifikace
- ↳ Výzbroj, technika, taktika, armády
- ↳ Ostatní
- ↳ Novověk
- ↳ Afrika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Amerika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Asie
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Evropa
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Rakousko – Uherská monarchie a Země Koruny české
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Technika a velení
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Německo
- ↳ Velká Británie
- ↳ Francie
- ↳ Rusko
- ↳ Rakousko-Uhersko
- ↳ Itálie
- ↳ Spojené státy americké
- ↳ Japonsko
- ↳ Ostatní státy a země
- ↳ Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo
- ↳ Pevnostní systémy
- ↳ Armádní strategie a taktika
- ↳ Ostatní
- BAZAR, MUZEA, HRY, MODELAŘINA
- ↳ Bazar
- ↳ Vojenské spolky, akce, muzea
- ↳ Počítačové a deskové hry
- ↳ Deskové hry
- ↳ Modelařina
- ↳ Hotové modely
- ↳ Plastikové modely
- ↳ Návody, postupy a diorámy
- ↳ Modelařina, to ostatní...