Prusko-Rakouská válka 1866

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Dzin »

vodouch píše:(připadá mi, že na Čecha, neznalého angličtiny, je dnes pohlíženo jako na raritu)
Uvážíme-li, že polovina české dospělé populace neumí žádný cizí jazyka a jen 22 procent je schopno jakýmkolik cizým jazykem konverzovat a z těch, co nějaký cizí jazyk umí, jich angličtinu zvládá asi 1/3, potom je to zajímavě ohodnocena raritnost. ;-)

Ale vážně, nešlo mi ani tak o to vyjádření, ale spíše o to se něco bližšího o tom dovědět, protože mě (a doufám, že nejen mě) to zajímá. Tedy pokud k tomu něco máš, budu jen rád, když to tu napíšeš, pokud ne, tak holt se nic neděje.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Dzin »

Ohledně bodákových útoků a jak se k nim stavěli Prusové:
Když nelze nepřítele zastavit palebnou salvou, je nutno na něj zaútočit bodákem a pokusit se ho obklíčit, přičemž je výhodnější jej zajmout než usmrtit. Je snadnější zmocnit se pěti nebo šesti zajatců než jednoho nebo dva probodnout. (citováno podle Válka 1866 str. 204)
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12973
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Rase »

Celkově je zvláštní, že Prusové se bodákovým útokům vyhýbali - samotné velení se v tomto případě necítilo být silné v kramflecích. Což je rozdíl oproti rakušanům, pro které byl prioritou (sice až jako taková třešinka na dortu, ale přeci jen třešinka která měla dokončit střet). Dle mého, pokud by se rakušanům podařilo zahnat prusy do pozice, kdy by bylo možné úspěšně podniknout bodákový útok - ten by slavil úspěch. Věděli to jak rakušané, tak i Prusové, kteří by přímý střet nikdy nedopustili (rozhodně by nenechali mužstvo nasadit bodáky a přejít do protiútoku !) Jako zajímavost přidám fakt z Velké Války: že není znám jediný případ, kdy by Němci použili bodáky v útoku (organizovaném) proti nepříteli. Hodně vojáků bodáky ani nenosilo a co se dlouhých bodáků týče - ty se vracely na velitelství (tedy ne jen ty s pilkou), musely se posílat do továren na zakrácení. Vztah císařské armády k bodákům byl tedy dost zvláštní - ilustrace z tehdejších novin, představující velké boje na bodáky, jsou tedy lživé... (!) Oproti tomu v případě Britů, Američanů a Francouzů, byly bodáky u mužstva oblíbené (tuším že se i pokoušeli o bodákové útoky). U Rakušanů, Rusů a jiných armád nemám informace - tohle sem slyšel od jednoho britského historika, což mě překvapilo (nemám důvod mu nevěřit).
Ještě perlička ze sedmileté války. Při jednom tažení do Čech, si Prusové přivezli málo střelného prachu a museli se zpět probít jen bodáky (naštěstí pro ně došlo jen k menší bitce v jakémsi městečku - pohromě se tedy vyhli jen s velkým štěstím)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Mirek58 »

Ruský postoj k bodákovým útokům vyjařuje názor jistého generála ruské armády z doby zavádění kulometů do výzbroje armád. -Bodák je chlapík,kulka je hloupá!Tuším že jde o citát gen.Žilinovského.Tento postoj se vyvíjel po celé 19. st. od napoleonských válek. Zajímavé je ovšem ruské pojetí úlohy dělostřelectva v boji, kdy bylo vždy na špici umění války. To byl naprostý protiklad.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

rase: nemíchej jabka s hruškama a vůbec ne s Velkou válkou.
aspoň co znám já tak v podstatě jediný kdo někdy měl bodáky jako zásadní součást své filosofie boje byli prajzove v letech 1742-48 a částečně ještě do roku 1757. O důvodech proč tomu tak bylo a proč to opustili píše konec konců jednak sám král i hejno dobových historiků a vojenských teoretiků i praktiků napříč celou Evropou, prakticky až do konce 19. století. A konec konečníků i my tady na palbě v nějakém vláknu nějaký ten pátek nazpět.
Prusové přímý střet nedopustili z toho prostého důvodu, že to nebylo potřeba a vzhledem k jejich aplikaci taktických prvků by to bylo silně kontraproduktivní. Jo a jsem tak nějak přesvědčen že obyčejný pruský voják šel do bitvy s nasazeným bodákem.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Dzin »

Nepochybně, máme dobové vyobrazení a popisy, ze kterých to jednoznačně plyne (nasazení bodáků na puškách pruské pěchoty). Prusové se bodáků nezříkali, ale využívali ho spíše jako útočné hrozby (viz. výše) a nebo jako doplňovou zbraň v případě obrany či ztečného boje (který nemohli apriory vyloučit). Dokazovat tu něco na základě zkušeností z Velké války nejde, to je zapřažení kočáru před koně.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

U těch Rakousů jsem tak trochu na vodě. Když si projdu ten reglement je tam tolik varaiant kolon a massen - včetně vyloženejch obludností jako jako kolonlinie a tak, že si řikám, že nepochybně těm bodákovejm útokům zřejmou váhu přikládali. Na druhou stranu pokud tomu tak bylo - ono se velmi často, prakticky vždycky de jedná v souvislosti s bodákovými útoky jedná spíš o folklor než cokoli jiného - tak nevim co si o tom mám myslet, protože slepý a hluchý bejt nemohli, a vzhledem k tomu, že do značné míry ještě pořád vycházeli z napoleonských válek, kde takhle prostě nebojovali tak je mi silně proti srsti, že by nějakej takovejdle nonsenc vymysleli. Pokud ho ovšem vymysleli tak je otázka kdy. Zejména když v tom manuálu je psáno, že ty útoky se mají provádět s rozmyslem a náležitou přípravou.
Pokud by snad dejme tomu za války 1866 a u HK zejména částečně rezignovali na střelbu (u Trutnova právě naopak btw) chápal bych to spíš tak, že se jednalo o ad hoc reakci na podmínky, to znamená, že pokud se palba zahajovala dejme tomu na tech 500 kroku (právě těch 500 kroků o kterých mluví rakouský u pruský manuál když se řeší vzdálenost ze které se může zahajovat bajonetový útok) tak by bylo jen logické, že ve chvíli kdy se Rakušani dostali do výrazně silnější palby Prusů mohlo je to vyprovokovat k útoku na bodáky - zformovali kolony a tradá. Ty by provedli ve snaze zkrátit čas v kterém by vojáci byli vystaveni palbě - koneckonců stejným způsobem přemýšlel Fridrich II., který ale měl čas od toho upustit.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Destroyman »

Bleu píše:Jo a jsem tak nějak přesvědčen že obyčejný pruský voják šel do bitvy s nasazeným bodákem.
Tomu dává za pravdu i lidová slovesnost, která vypráví, co místní lidé po válce našli ve Svíbském lese. Velký dojem na ně udělali Rakušan a Prus. Oba i po smrti stáli na stranách u metru dříví opírajíce se o něj a navzájem prošpikovaní bajonetem soupeře. Co do bizarnosti obrazu však nepochybně zvítězil pruský důstojník přišpendlený ke stromu zlomenou šavlí...
さようなら。
Beda
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 266
Registrován: 28/7/2012, 02:01

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Beda »

Neco z WEBu
http://www.puskarstviskrbek.cz/?page_id=351
Puška pro pěchotu vz. 1854 – Lorenz – Rakousko – Uhersko
Délka: 1335mm – cal. 13,9
Standardní zbraň Rakouského pěšáka ve válce 1866 a dalo by se říci že se jedná nejlepší armádní předovku. Pro představu úsťová rychlost je 370m/s kdežto jehlovka vzor 1841 měla „jen“ 300 m/s . Při pokusech její kompresní střely na vzdálenost 1000 kroků (750m) probíjeli 6 coulových prken postavených v odstupech po jedné stopě (31 cm). Zbraň je opatřena buď jednoduchým hledím na 300 kroků (225m) nebo rámcovým hledím na 300 a 900 kroků (675m0). Vzor soukromá sbírka, muzeum Hradec Králové, muzeum Pardubice

z WEBu
http://www.militaria.cz/archiv/291/clanky/291-10.html
....Pro mnohé bude dnes asi překvapující zjištění, že pruské jehlovky měly menší přesnost a průbojnost střely a kratší dostřel než rakouské předovky....
....epizoda z bitvy z České Skalice v roce 1866: když pruští vojáci v husté palbě začali zalehávat, komentoval to pruský generál Steinmetz slovy, že na zemi může ležet pouze ten voják, který padl.

z WEBu
http://www.chlum1866.cz/bitva-u-hradce-kralove-0
Často se uvádí, že bitvu vyhrála moderní výzbroj pruské pěchoty, totiž pušky jehlovky nabíjené zezadu. Rakouské pušky měly ale delší dostřel a větší přesnost, takže neúspěch Rakouska lze přičíst na vrub spíše špatné taktice boje zblízka, tzv. na bodáky, než špatné výzbroji.

Asi tu bitvu nevyhrala zadovka, rakusaci si je nemuseli k sobe pustit na dostrel.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Dzin »

Bleu: Ono se všude opakuje, že k tomuto pristoupila rakouská armáda v důsledku chybně zhodnocené porážky v roce 1859 od Francie a Piemontu. Zde rakouské jednotky disponovali větší palebnou silou (větší dostřel a přestnost svých drážkových zbraní proti hladkým mušketám protivníků), že se Francouzi a jejich spojenci rozhodli přenést boj do teréních nerovností, které jim umožnily přiblížit se v co největším skrytu a nebýt vystaveni rakouské palbě. Navíc se Francouzi pohybovali po bojišti už v rojnicích (někdy bývá uváděno, že využívali střelecké řetězy), což je činilo méně zranitelné palbou a rychle jimanevrujíce, než masy rakouské pěchoty. A za třetí využívali palbu svých tehdy výkonějších děl. Ty narušily odolnost rakouské pěchoty, následně na ně zahájily přiblíživší francouzské rojnice palbu a do takto podlomené sestavy provedly rázný a rychlý bodákový útok (v něm měli mít Francouzi výhodu díky lepšímu bodáku).
Když následně Rakušané vyhodnocovali celou válku, vzali si pry za hlavní právě onen bodákový útok, protože přeci pušky měli lepší a tak ty potom nemohli sehrát tu rozhodující roly. Navíc už v bitvě Rakušané raději šli Francouzům na tělo než aby se snažili sami aktivně využívat manévr palbou. Rakouští velitelé nepratřili k nějak soustavně připravovaným profesionálům a měli mnohdy vlastní hlavu, tak si svoje představy, jak má správný boj vypadat, nedali tak snadno vzít.
Co se týká napsaného a prováděného, ne vždy je praxe u vojsk v souladu s polními řády a předpisy. Mluvím jak z toho, co mám načteno, tak i z vlastní zkušenosti. V našem případě proto to máme oporu i u Prusů, kteří sice nové prvky výcviku zavedli (a v roce 1866 už byly natolik procvičené, že je většina vojáků měla "v krvi"), ale nepromítli je ihned do nových řádů, takže defakto cvičili něco jiného, než jim ukládali předpisy.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od badaxe »

Pokud jde o hodnocení jehlovek, je silně nadsazené a to i díky hledání "viníka" v porážce z roku 1866. rychlost střelby sice byla teoreticky vyšší asi 2,5 -3x, ale jde spíš o teorii, pokud se vše s jehlovkou daří. Pokud se v ní cokoli poškodí (což se stávalo docela často) je to naprosto jinak, takže při srovnání více zbraní najednou (a tím i započtení závad a selhání) je rychlost větší asi tak 2x ve prospěch jehlovky, to už není nijak ohromující. rakouská pěchota cvičila nabíjení ze všech pozic, ale preferované bylo pochopitelně vstoje. Nicméně ani pruská pěchota nebyla cvičena v tom bojovat vleže, takže nějaká výhoda v tom u jehlovky prostě není. Jehlovky se v Prusku zavedly v roce 1840 a rozhodně v době války 1866 nebyly překvapením, už jen proto, že o dva roky dříve bojovali rakušané s prusy společně proti Dánsku a jehlovky znali, ostatně porovnání se dělalo už dřív a předovka byla zvolena pro řadu výhod, například dostřel, přesnost a pochopitelně i cenu. Jehlovka možná byla moderní v době svého zavedení v roce 1840 (vynalezena byla o 10 let dřív), ale v době roku 1866 to rozhodně žádný hit nebyl, papírový náboj netěsnil, takže část výkonu unikala kolem závěru, lámaly se dlouhé jehlové úderníky (fasovaly se náhradní protože se to vědělo), zbraň byla méně přesná, a samozřejmě i méně výkonná. Prostě na jehlovky se to svádět nedá, to je snaha z dob těsně po válce kdy se hledal viník a na někoho "se to hodit muselo". Chyba byla asi na straně velení.
Zajímavé je že puška Lorenz je co se týče zavedení o dost pozdější než slavná jehlovka. Krom Prusů zavedli jehlovky pokud vím snad jen francouzi (Chassepot). V té době už existovala řada zadovek s podstatně lepším řešením závěru a také řada opakovacích pušek.
Ostatně pocit jak měli třeba britové profesionální armádu a rakušané odvedence - amatéry, mi přijde spíš veselá. Ono pokud je někdo u pěchoty ve službě na osm let, sotva se dá brát jako amatér, navíc v dané době se krom execírky cvičila právě ta střelba a vojáci celkem běžně byli účastníky válek (třeba zmíněná Itálie a Dánsko) a mnozí tedy rozhodně nebyli nováčky. ale naopak zkušenými vojáky.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Dzin »

Nějak to tu v novým roce ustrnulo a takoví dobrý eozjezd jsme měli. :-)
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

ja se zapojim tak nějak vic až po jedenáctym - holt zkoušky :)
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bublifuk »

Badaxe: Tak jehlovky zavedli kromě Prusů a Francouzů do své výzbroje např. Italové (Carcano) a Rusové (Carlé). A jako perlička knížectví Schaumburg-Lippe (Doersch und von Baumgarten), které je zavedlo jako druhé po Prusku, ještě před všemi ostatními. Je fakt, že všechny tyto jehlovky byly o dost lepší i spolehlivější, než pruské Dreyse. V případě Italů šlo o konverzi předovek Minnié a jejich systém Carcano byl vlastně jen trochu upravený Doersch a Baumgarten.
Jinak souhlas s Tvým komentářem v podstatě ve všem. Nevhodná taktika a chyby, to byly hlavní příčiny rakouské porážky, ne pouze Lorenzky.
Ostatně v těch řídkých případech, kdy docházelo ke střeleckým soubojům v rozptýlenějších formacích, měli Rakušané nad Prusy dokonce převahu, hlavně pokud bojovaly samostatně jejich myslivecké jednotky. To byli výteční střelci, kteří uměli kvalit Lorenzek slušne využít.
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Beda
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 266
Registrován: 28/7/2012, 02:01

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Beda »

Jeste k tem puskam, je nekde uvedeno na jakou vzdalenost to zabijelo, zranovalo ? Jako treba u SA-58 pisou ze po celou drahou letu ma strela smrtici ucinek. Jiste ma to jinou strelu. Tam nas ucili na jakou dalku strilet na jednotlivce, na skupinu.
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od badaxe »

No to co "píšou" je obávám se pitomost, mně to samozřejmě na vojně taky zkoušeli nakecat, jenže kdyby to tak bylo, tak by střela musela celou tu dráhu mát nějakou rychlost (neboť energie střely je dána její hmotou x rychlost) a na konci té dráhy se najednou zastavit a bez rychlosti padnout k zemi. Takže to asi bude dost jinak, pokud dostřelem míníme to jak daleko střela z dané zbraně doletí nemůže to prostě fungovat tímhle způsobem (to by tě zabila kulka hozená třeba rukou :-) ). Je jasné že ztráta rychlosti není lineární, ale prostě ten konec dráhy kde už střela má rychlost hodně malou holt svůj smrtící účinek ztrácí.
Pokud jde o pušky Lorenz, není to má parketa, takže se možná seknu, ale pokud vím myslivci běžně stříleli na terče ve vzdálenosti 300 kroků a terč měl rozměr asi 15 cm (kruh) na tuto vzdálenost měli mít všechny zásahy v terči. Jeden rakouský krok byl cca 60 cm. Miřidla pušky Lorenz byla pokud vím do 1200 kroků, tam se ale jistě nepočítalo že se bude střílet na jednotlivce, ale na větší terč, třeba skupinu nebo kolonu. Přesnost předovek byla paradoxně zpočátku lepší než zadovek, prostě byly už "vypiplané". Jinak pokud se nepletu tak jsem narazil na údaj že na 1000 kroků prostřelila puška Lorenz 6 coulových prken postavených za sebou, pokud je to pravda pak její smrtící účinek byl rozhodně úctyhodný. On ten "smrtící účinek" je sice hezky znějící ale z praktického hlediska celkem málo zajímavý u modernějších zbraní. Je dost jedno jestli je smrtící účinek kilometr, nebo dva, stejně budeš střílet na vzdálenost kam vidíš a to je podstatně méně. Rozhodně bych prostě ty pušky Lorenz nepodceňoval, byly do nich používány hotové náboje, takže voják se netrápil s nějakým růžkem na prach ucpávkou a podobně, navíc to i zrychlovalo střelbu (tedy pokud sis nezlomil zub), takže výhody přičítané jehlovkám rozhodně nebyly velké. Problém jehlovek byl že krom lámání jehel jejich závěry byly poměrně složité na manipulaci (myslím dreyse) netěsnily, takže část tlaku šla mimo a tím měly i menší dostřel a přesnost. Efektivní dostřel Jehlovky se uvádí jako 600 m, ale to bych nebral jako srovnání s puškou Lorenz, tam je to zřejmě popisováno jinak, pokud vím dělalo se srovnání ve VHÚ a jehlovka byla rychlejší asi 2,5x než předovka Lorenz, takže to je sice víc, ale ne uváděných 3 -5x. Hledí jehlovek bylo do 600 kroků. Obě zbraně měly ale řadu verzí, takže třeba právě tá dálka na hledí nemusí být u všech stejná. Patrony jehlovek byly papírové a střela díky konstrukci náboje moc dobře netěsnila, nejsem si jist jak to bylo s počtem vystřelených nábojů, po výstřelu v jehlovce zbylo část papíru, ten se musel odstranit, u předovky byl papír náboje použit jako ucpávka kolem expanzní střely, takže ho v hlavni zřejmě moc nezůstalo, ale to je už spíš na něco odbornějšího, já se sice o zbraně i z tohoto období zajímám, ale ne o ty evropské, ale o ty americké nebo v americe používané, takže nejsem dobrý zdroj informací.
to Bublifuk, já vím že se použili i další jehlovky. Zmínil jsem Chassepot proto že byl zaveden ve velkém a střetl se navíc s Pruskem ve válce (tam se ukázaly francouzské jehlovky lepší, i díky vyřešení těsnění kolem závěru), kde zase Prusové vyhráli především díky lepší taktice. Ty další jehlovky byly prakticky jen "výkřik do tmy" nejvíc bylo asi těch Carlé v Rusku, ale tam je zavedli a vyřadili po asi dvou letech, protože zavedli pušku Berdan I, bojově je myslím nepoužili nikdy. U Carcana je pokud vím taky "život" poměrně krátký, protože je nahrazovaly pušky se závěrem Vetterli které byly zavedeny asi dva nebo tři roky po jehlovkách. Opět asi nebyly nasazeny (mluví se o použití ve Francii, ale tím si nejsem jist) bojově a nevím kolik jich bylo, asi nikoli mnoho. To knížectví je opravdu perlička, vyrobili jich kolem tisícovky, takže je to spíš rarita, oni se jehlovky experimentálně dělali i v Londýně někdy začátkem 50´let 19. století, šlo údajně o kopie původních Dreyseho jehlovek, které byly ztraceny armádou v Drážďanech při pouličních bojích a následně získány angličany, ti jich nějaký menší počet vyrobili a zkoušeli. De facto první byly asi ty Paulyho, které Dreyse vlastně okopíroval a vylepšil, existovalo i pár dalších v podstatě experimentálních nebo pro lovecké účely použitých systémů, ale to asi pro účely bojů v roce 1866 nemá význam. Spíše je zajímavé, že Dreyse to původně konstruoval jako předovku (což se moc neuvádí) ale protože hrozilo značné nebezpečí že střelec zapomena stáhnout před nabíjením jehlu a tím při doražení střely náboj odpálí, byla potom zbraň překonstruována na zadovku, ale i to je jen taková perlička.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od vodouch »

badaxe píše:Efektivní dostřel Jehlovky se uvádí jako 600 m ...
Pokud se ujednotíme na tom, že efektivní a účinný dostřel jsou stejné údaje, Aumüller udává účinný dostřel jehlovky 300 m; podle Beneše vychází na nějakých 260 m.
Obrázek
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

no prajzové - i to tu bylo zmiňováno - uvádí efektivní dostřel jako 500 kroků.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od badaxe »

Což by bylo kolem 300 m, já narazil na největší těch 600 m (je to přepočet z yardů) a nechci jehlovku shazovat. I kdyby to bylo to nejvyšší číslo je to stejně o hodně méně než co se uvádí u pušek Lorenz. Otázka je co je míněno pod tím efektivním dostřelem, jestli dostřel kde ještě střela má dost energie, nebo vzdálenost nějaké rozumně přesné střelby, to druhé by odpovídalo hlední dálce jehlovek.
Takže válku jehlovka rozhodně nevyhrála. Prusové byli zřejmě lepší v něčem jiném, což se rakušanům nechtělo připustit. Ostatně i dělostřelectvo měli myslím rakušané lepší. Takže zřejmě ta taktika byla hlavní příčinou (dalších příčin bylo jistě mnoho a v jednotlivých bitvách se to mohlo i lišit.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od vodouch »

badaxe píše:No to co "píšou" je obávám se pitomost, mně to samozřejmě na vojně taky zkoušeli nakecat, jenže kdyby to tak bylo, tak by střela musela celou tu dráhu mát nějakou rychlost (neboť energie střely je dána její hmotou x rychlost) a na konci té dráhy se najednou zastavit a bez rychlosti padnout k zemi. Takže to asi bude dost jinak, pokud dostřelem míníme to jak daleko střela z dané zbraně doletí nemůže to prostě fungovat tímhle způsobem (to by tě zabila kulka hozená třeba rukou :-) ). Je jasné že ztráta rychlosti není lineární, ale prostě ten konec dráhy kde už střela má rychlost hodně malou holt svůj smrtící účinek ztrácí.
Vezmeš pěkný oblázek, potěžkáš jej, rozmáchneš se a hodíš. V okamžiku, kdy opustí Tvou ruku, je jeho výsledný pohyb složením dvou pohybů-vrhu šikmo vzhůru (vyvolaného silou Tvé ruky) a volného pádu (vyvolaného gravitační silou). Kámen letí obloukem a narazí do země. V podstatě neexistují síly, které by snižovaly jeho počáteční rychlost (odpor vzduchu je zanedbatelný), takže kámen narazí do země touto rychlostí. Rozbije okno (nebo hlavu) na počátku i na konci dráhy.
U střely palné zbraně je to stejné. Dostřel je určen stejnými podmínkami, pouze odpor vzduchu už má nezanedbatelný vliv-proto se střela pohybuje po balistické křivce.
Že by Tě zabila kulka hozená rukou-jako zajímavost: odborníci spočítali, že na vyřazení osoby stačí energie 80 J. Chucku Norrisovi při jedné přestřelce selhal poslední náboj. Vytrhl z něj tedy kulku a posledního protivníka zabil vrženou kulkou. :lol:
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“