Vídeň 1529 - 1. obléhání Vídně Turky

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1529 - 1. obléhání Vídně Turky

Příspěvek od Johan »

Vídeň 1529 - 1. obléhání Vídně Turky

Roku 1526, volbou Ferdinanda I. na náš trůn, vstoupily České země na světovou politickou scénu významem do té doby srovnatelným snad pouze s obdobím posledních Přemyslovců a prvních Luxemburgů. Na šachovnici evropské politické hry tím byl položen "kámen", který změnil její podobu na dlouhá staletí.

Projevilo se to celkem rychle. Paříž, téměř doslova přes noc, zjišťuje, že má silnou habsburskou říši na severu (potažmo severovýchodě) a 2. na jihu. Je třeba si uvědomiti, že tehdy habsburské Španělsko bylo v podtatě supervelmocí, ač ta doba by takový výraz zřejmě nepoužila. Od té doby se na dvoře francouzských králů mluví o tzv. Habsburském obklíčení.

Reakce byla v tehdejších evropských poměrech stejně tak rychlá, jako nevídaná. Francie začala hledat politické přátelské, až spojenecké, vazby na Turecko. Do té doby platilo, že vůči muslimským mocnostem křesťanské státy vystupují jednotně, a to navzdory vlastním rozporům. Ať již mocensko-politickým nebo co do vírovyznání. Byl to krok o to drastičtější, že právě onen impulz (jinak možná i přijatelnější) vírovyznání zde chyběl. Paříž, Madrid i Vídeň byly, v zásadě, katolickými mocnostmi.

Nenasazujme však Francouzům psí hlavu. Ferdinand I. reagoval promptně a obrátil se na Persii.

Půvabné bylo, že obě politiky, ve svých záměrech, selhaly. Paříž sice viděla růst podunajského soustátí nerada, ale mnohem větší vrásky jí dělala "ta říše" na jih od Pyrenejí. Jejím cílem tak byl nárůst angažmá turecké flotily v západním Středomoří. A to ať již přímo proti Španělům nebo proti námořní moci Janova. Sülejman II. Nádherný se však, i s využitím podpory zlatých lilií, připravoval k pozemní akci.

Ferdinand I. zas doufal v to, že Persie bude vyvažovacím faktorem proti Osmanům. Obě formy islámu vůči sobě sice mají výhrady a Turci i Peršané se již tehdy zrovna móc "nemuseli", ale...! O válce by se i dalo uvažovati, jenže né v zájmu Ferdinanda I.

A tak se roku 1 529 dávají vojska turecké říše znovu na pochod. Byla to armáda ještě skvělejší, než ta, která dorazila k Moháči. Jen mužů pravidelného vojska je počet odhadován na 120 000 až 150 000 a v celých Uhrách operuje se 400 děly. Navíc se může opříti minimálně "o krytí" od Zápolského, který s podporou sultána usiloval o uherský trůn. Nebylo jasné, kam tento příval směřuje. Objevily se, až fantasmagorické, spekulace, že sultám chce ovládnout Evropu na jih od Baltu a na sever od Rýna. O tom, že směřuje k Vídni však nikdo nepochyboval. Navíc mu nehrozily zásobovací problémy. Předpokládá se, že dovoz materiálu mu zajišťovalo na 800 lodí po Dunaji a na 20 000 zvířat (velbloudů).

Tomu Ferdinand I. nemohl postavit nic, byť by alespoň rámcově srovnatelného. A tak přišel s, na tu dobu, fantastickou nabídkou 100 000 Dukátů (dále jen Dk) výpalného za mír. Sultán Süleyman II. Nádherný však svým silám věřil a nabídku nepřijal.

Kdo nyní očekává popis nějakého geniálního tahu nebo řešení, ten se plete. Tohle není příběh o genialitě. Naopak-bude se tu psát o chybách, strachu a zarputilosti. O nic více, ale ani méně, nepůjde.

Chyby začal dělati ten schopnější, zkušenější a vybavenější, tedy Süleyman II. Nádherný. A to prostě jen tím, že se znovu rozhodl vstoupiti do téže řeky. Do té řeky, ze které již mnohokrát jeho říše "vyrýžovala" své úspěchy. Tentokrát se to však mělo obrátiti proti ní. Naopak Ferdinand I. často prostě...jen nechyboval.

Turecká vojska postupovala Uhrami dopouštějíce se strašlivých násilností. Bylo to cílené. Šlo o to vyděsit protivníka natolik, aby v podstatě prohrával ještě dříve než se 1.zkříží šavle. Brutalita dosáhla vrcholu pod Budapeští. Její posádka se vzdala výměnou za zachování životů...a byla pobita do posledního muže.

Málokdy si uvědomujeme význam psychologie pro výsledky válečných střetnutí. Turci jasně hráli právě na tuto strunu, ale špatně vyhodnotili důsledků svého počínání. Překročili Rubicon zpoza kterého již nebylo návratu. Od této chvíle neexistoval žádný křesťanský voják, který by se jim dobrovolně vzdal. Osobně se domnívám, že od tohoto okamžiku Turci směřovali k porážce, nebo minimálně nevítězství, roku 1 529.

Konečně-od Moháče neproběhly v soustátí žádné zásadní změny. Byl to ale právě strach z Turka,který zapůsobil jako jeho pojivo. Povědomí společného osudu i společných ohrožení velmi zesílilo. Takže i Zemský sněm, svolaný do Českých Budějovic, celkem hladce odsouhlasil Koruně mimořádné válečné berně a právo verbňku v zemích Koruny České.

Často se uvádí, že sněm stále ještě nebyl dosti vyděšeným, aby svolal zemskou hotovost. Tento postoj bych spíše rozporoval. Zemská hotovost se většinou scházela pomalu a i když se sešla rychle, vždy tu byly i další nedostatky, které její nasazení tíživě brzdily. Jenže vojáků bylo třeba rychle. Proto si myslím, že stavy tentokráte plně dostály svým povinnostem, když rychle jednaly.

O co šlo se pokusím ukázati na příkladech: 1)Ze zdrojů Zemské hotovosti mělo být panovníku poskytnuto 20 až 25 děl (připomeňme si, že v Uhrách Turci tou dobou operují se 400 kusy). Trvalo neskutečně dlouho, než byl tenhle kontingent sestaven, ač by jeho potřeby, teoreticky vzato, dokázaly pokrýt 3 největší města království vlastními zásobami. A 2) Po obležení Vídně je jasné, že se záležitost může protáhnouti. A tak je přeci jen svolána Zemská hotovost-jako taková. Schází se, na tehdejší poměry, dosti rychle. I tak však nemůže vytáhnouti a do bojů nakonec nezasáhla. Erár totiž svému vlastnímu vojsku nedokázal zajistiti střelivo.

Z Čech tak k Vídni nakonec vyráží (zhruba) na 2 500 vojáků. Je to 2 000 žoldnéřů. Ti byly zformováni do 4 praporců pod velením Viléma Zvířetického z Vartemberka, Petra Opitha (někdy je též znám jako Peřina z Malečína), Petra Hada z Proseče a Jana z Hardeka (jízda). A dále pak šlo o dobrovolnické oddíly pod velením Melichara Krokvice, Jiřího Němce (Unii Svobody NIKDY nepředsedal :D )a Kašpara z Říčan. S jejich příchodem měli obránci k disposici na 17 000 vojáků.

Ferdinand I. se rozhodl vrchním velením pověřit (našeho-je li to tak možno říci) Mikuláše hraběte Salma. Volil zkušenost; volil muže, který se ve vojenských službách již osvědčil. Přesto to mnozí vnímali jako jeho 1. velkou chybu. Salm měl, v té době, 71 let. Jenže starý hrabě se do věci pustil s mimořádnou vervou. Nemohl toho udělat mnoho, jeho vojsko bylo bezmála 10x slabší než to soupeřovo, přesto se však pokusil o maximum. A to za nedobrých okolností. Vídeň byla nedostatečně opevněna a i to opevnění, které měla bylo v nedobrém stavu.

Turci k ní přitrhli s podzimem a rychle ji obklíčili. Salm město uzavřel a své síly rozdělil tak, aby nepřetržitě a plně pokrývaly celý pás opevnění. Vytvořil sbory, sestávající z vojáků podle regionů jejich původu, a přidělil jim jednotlivé úseky. Tak: 1) říšští Němci, pod velením falckraběte Philppa von der Pfalz, hájili (poz.: vím, že se mi teď bude mísit Čeština s Němčinou, ale pro všeobecnou jazykovou dostupnost je to snad přípustné) bránu Stubentor; 2) Dolnorakušané, pod velením Ecka von Reschach, hájili Korutanskou bránu; 3) Štýrští, pod velením plk. Abela von Hollenegg, Augustiniánský klášter; 4) Vídeňáci, pod velením Ulricha Leissera, císařský palác; 5) Dolnorakušané a vídeňská městská stráž, pod velením plk. Leonharda von Fel, bránu Schotentor; 6) Rakouští a španělští žoldnéři, pod velením Renprechta von Ebersdorf, zřejmě celé pásmo severní hradby a konečně 7) Češi, pod velním plk. Hanse von Hardegg, bránu Rotenturmtor. Určitým trumfem v rukách hraběte Salma byl pravděpodobně i systém včasné výstrahy. Tedy bubny položené na zem a hrách nasypaný na bubnech. Když turečtí minéři kopaly pod hradbu v příslušném směru a dostali se do dostatečné blízkosti začal hrách na bubnu "nervózně" poskakovat (od toho i úsloví: Neklidný jak hrách na bubnu). Obránci se pak mohli připravit nebo dokonce podniknouti protiopatření.

A Turci udělali další chybu. Dokonce dvojitou. Nezaútočili hned, ale začli plenit okolí. Jednak jim tak utíkal čas a jednak...poskytli obráncům přesvědčivých důkazů proč by se opravdu, ale opravdu, za žádných okolností neměli vzdávati. Navíc Salm využil situace a znepříjemňoval Turkům život protivýpady z hradeb.

K 1.útoku přikročili Turci až 10.10. 1 529. Do 14.10.byla jejich situace již napjatá. Armáda se začínala bouřit a rozvolňovat kvůli chladu (mimořádně chladného podzimu), na který přeci jenom nebyla zvyklá. I Süleyman II. Nádherný začínal pociťovat tlak času.

Často uvádím citát, že: "Válka je jen pokračováním politiky jinými prostředky." Jenže ono to platí i opačně. Někdy je politika pokračováním války a v Turecku to stále byla velice krvavá záležitost. Sesazení mělo punc temné definitivnosti a s důchodem se pak rozhodně nedalo počítat :D Proto se Süleymán II. Nádherný vždy snažil o návrat s vojskem na Bospor do zimi.

Nyní tedy i on ztrácel potřebný čas. Proto 14.10.1 529 nařídil generální útok. Jako motivaci přislíbil 1 000 Asperů (dále jen: Asp) pro každého Janičáře (bylo to cca. 20 Dk). Dále pak 3 000 Asp. pro 1.muže na hradbách a "Vídeňský pašalík" 1.důstojníku na hradbách. Minérům se navíc podařilo prorvat do hradeb několik vstupů. Ty ale byly jen cca. 25m široké a Turci tak nedokázali využíti své početní převahy. Střet se stal obdobou pouličního boje (chcete-li, stal se bojem mezihradebním/mezistěnovým) a osmanské síly nakonec nedokázaly prorazit. O míře osobního nasazení svědčí i to, že v boji na 1.linii přišel hrabě Salm (tedy vrchní velitel) o nohu.

Turci odtáhli, a to byla zásadní změna. Jednak se ukázalo, že nejsou neporazitelní. Ač je samozřejmě otázkou, zda u Vídně 1 529 císařští zvítězili, nelze pochybovati o tom, že jim patřilo bojiště. Ale hlavně si podunajské soustátí začalo uvědomovati nutnost sounáležitosti. Napříště již snaha o centralisaci, alespoň pro potřeby obrany, nenarážela na takový odpor. I zde se politika stala pokračováním války. A po čase to bylo Turecko Süleymana II. Nádherného komu byla (snad vůbec 1.západními křesťany) hozena rukavice. Ještě jí dokázal zvednouti. Ještě...!
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No nevím, proč to nedali na hlavní stránku. Škoda. Pokusm se to s Sa nejak domluvit.

V případě uvedení na hlavní stránku bych prosil smazat tento vzkaz.

Jo mimochodem, nejaký dobový obrázek nemáš? Dokreslilo by to rozohodně velice dobře udělané téma, o kterém lidi maximálně ví, že bylo, ale neví, jak bylo.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1 529

Příspěvek od Johan »

Obrázků bych měl dost. Ale nemám scaner. Ty obr.jsou-samozřejmě-v knihách, a tedy v papírové podobě. Takže mi nezbývá než omluva.
Torju
svobodník
svobodník
Příspěvky: 39
Registrován: 21/9/2007, 13:32

Příspěvek od Torju »

Hele nebyl spíš Süleyman I. Nádherný než II.. Alespoň v Turecku, kde sem teď byl se tak označoval. A tady taky:http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynastie_Osman%C5%AF
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1 529

Příspěvek od Johan »

Mohu ještě prověřit a i učiním. Ale v tuto chvíli se domnívám, že např. ve:"Velké bitvy naší minulosti" nebo "Pod císařským praporem" je uváděn právě Süleymán II. Nádherný. Leč přehlédnou se může každý, tak zítra buď potvrdím, nebo popřu.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1 529

Příspěvek od Johan »

Tak v Süleymanech je poněkud bordel. Neodolal jsem a pátral jsem již teď. Do let 1 520 až 1 566 je řazena jak vláda Süleymana II. Nádherného (Dějiny raného novověku-Západ od Tomáše Knoze), tak i Süleimana I. Kanuniho (tedy: Kanuni=Zákonodárce) na: ageofkings.3web.cz/osman.html. Jenže tam Süleymana I. Kanuniho nechávají dobýt i Maltu a já si jsem takořka na 100% jist, že tu Turci nikdy nedostali. Navíc víme, že Johanité tu jsou od roku 1 530. A konečně jsou i zdroje, které tomuto období přiřazují vládu Süleymana II. Kanuniho a já si vůbec nejsem jist, zda někdo takový existoval. Háček je možná v tom, že někteří mohou počítat i s vládou Seldžuků nad Tureckem (potom, bez ohledu na další přívlastky, tedy Süleyman II.) a jiní pouze s Osmany. Podívám se ještě do Encyklopeďáku, případně do něakého Skřivana a zítra bych snad mohl napsat více.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1 529

Příspěvek od Johan »

Takže potvrzuji, že čeští historikové, alespoň ti-z jejichž prací jsem vycházel (mimo jiných Čornej a Skřivan), pro období 1 520 až 1 566 nechávají Turecku vládnout Sülejmana II. Nádherného. Rozpor tak zřejmě vskutku spočívá v tom zda jsou, či nejsou, do chronologie řazeni i Seldžukové (i proto, že se mi nezdá, že by se mýlili samotní Turci-jak zmiňuje pan kolega Torju). Ale mohu se mýlit. V tom případě upřesnění velice uvítám.
Uživatelský avatar
Marvin
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 149
Registrován: 21/12/2005, 18:18

Příspěvek od Marvin »

Süleyman (taky jsem narazil na Sulajmán) Nádherný a Kanuni jsou jeden a tentýž. Různé zdroje ho střídavě uvádějí jako I. i jako II. . Jediné co to může uspokojivě vysvětlit je zjištění kdo byl Süleyman před ním. Popřípadě byl-li nějaký.
Jestliže je nepřítel ukryt v nedobytné pevnosti, dbejte na to, aby se odtamtud opravdu už nikdy nedobyl.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Téma je to zajímavé, jen bych měl malou poznámku. Když jsem ve FF editoval text, vyskočilo mě poměrně hodně pravopisných chyb. To potom sráží úroveň a obsah článku dolů. Nejsme žádný jazykový klub, ale třeba překlepy by si měl po sobě autor překontrolovat.

Díky za pochopení.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1 529

Příspěvek od Johan »

O tomhle problému vím-a s lítostí musím konstatovat, že ho neumím odbourat. Mám LMD a tak ani vícenásobnou následnou kontrolou nedokáži (velkou část) chyb a překlepů odhaliti. Na "Palbě" byla tato záležitost již 1-ou řešena. Navíc-většinou píši v práci, takže nemám přístup ani k opravujícím programům (nejsou "u nás" instalovány). Nezbývá mi tedy, než žádat Vás o schovívavost.

Ještě dotaz: Proč po mě, vždy 1-ou za čas (3 měsíce/půl roku...), systém chce nové heslo? Tedy konkrétně-proč si to původní nepamatuje trvale? Zprvu jsem myslel, že něco "vrtám" já, ale teď jsem si to ověřoval a původní heslo jsem opravdu zadával správně.
Torju
svobodník
svobodník
Příspěvky: 39
Registrován: 21/9/2007, 13:32

Příspěvek od Torju »

Díval jsem se do encyklopedie Universum a tam je uvedeno Süleyman I. Kanuki (v Evropě známý jako Nádherný), jako kanuki je znám v islámském světě. Rovněž v Dějinách světa Larousse je uváděn jako I. Taktéž v průvodcích o Turecku je uváděn jako I. a někde jen jako Nádherný. Všude je však jeho stejnojmenný následovník (20. sultán - vládnoucí 1687-91) uváděn jako Süleyman II. , proto i z těchto pramenů logicky plyne že Süleyman Nádherný musel být I. Od zakladatele Osmanské říše Osmana I. až do nástupu Süleymana Nádherného není v linii uváděn žádný jiný Süleyman. Předchozí státní útvary tzv. beyliky a ani Rumský sultanát seldžuckých Turků nemohou být dle mého považovány za Osmanskou říši.
Nejsem demokrat, jsem liberál! Zajímají mě fakta a ne to co je zrovna politicky korektní!
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1 529

Příspěvek od Johan »

ad. Torju:
Nechci se přít. Vaše zdroje jsou velmi validní. Jenže platí právě ono Vámi zmiňované: "...dle mého..." Vidí-li jiný historik tutéž věc jinak, pak mohou být i jeho závěry odlišné. Já nehájím ani teorii Süleymana I., ani II.. Jen konstatuji, že je ve věci zmatek (a to opravdu zjevně je), a že tedy chybovat nemusí nikdo z nás. Mé zdroje uvádějí Süleymana II. Nádherného a já se toho přidržím. Ani-tak ne proto, že bych byl až tak zatvrzelý a přesvědčený o své pravdě, ale proto, že "má pravda" není ze 100% nepravdou a já toto jméno použil již ve 2-ou článcích ("Vše začlo u Moháče" a "Vídeň 1 529"). Takže spíše proto, abych držel kontinuitu a "nevyráběl"dalších zamatení.
Uživatelský avatar
Marvin
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 149
Registrován: 21/12/2005, 18:18

Příspěvek od Marvin »

Torju: K tomu mohu jen říct, že zmíněný následovník Süleyman je v mě dostupných zdrojích uváděn vždy bez číslovky (pro jistotu).

Johan: No že jsi ho už použil dvakrát není argument. V knížce arabský svět je uváděn jako I. a o padesát stran dál jako II.. ;-) Návíc Palba není tištěné medium takže oprava je vždy možná.
Jestliže je nepřítel ukryt v nedobytné pevnosti, dbejte na to, aby se odtamtud opravdu už nikdy nedobyl.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1 529

Příspěvek od Johan »

Možná :D to není argument, ale to, že v tom maj (odpusťte ten výraz) mrdnik sami muslimové už ano. Alespoň podpůrný. Süleyman II. Nádherný dosud docela "hezky fungoval", tak proč se namáhat :) a cokoli měnit :-P :-P :-P Ale tuhle část diskuse již berte spíše jako fórek.
Torju
svobodník
svobodník
Příspěvky: 39
Registrován: 21/9/2007, 13:32

Příspěvek od Torju »

Marvin píše:Torju: K tomu mohu jen říct, že zmíněný následovník Süleyman je v mě dostupných zdrojích uváděn vždy bez číslovky (pro jistotu).
Ono je někde také uváděno jen Süleyman Nádherný, bez čísla, protože je jasné o koho se jedná, proto není asi nutné označovat Süleymana II. jako II. Mě by spíš zajímalo, kdo má být dle toho Skřivana a jiných ten Süleyman I. Ale to asi nezjistíme. Takže pokračujte dále...
Nejsem demokrat, jsem liberál! Zajímají mě fakta a ne to co je zrovna politicky korektní!
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vídeň 1 529

Příspěvek od Johan »

Mám pocit, že pátrání po Süleymanu I. (byl-li jaký) by bylo zcel mimo můj časový rámec i prostorový zájem. Proto tuhle chuťovku :-P s radostí :-P přenechám jiným. Ale návrh na "Süleyman Nádherný" (tedy bez číslovky) považuji za rozumný a přidržím se ho.
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“