Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od t.hajek »

Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Obrázek


Když už jsme se dotkli v landshutské válce Horní Falce, pojďme se na ní podívat blíž. Pro historicky zdatnější obyvatele České republiky, letos navíc notně masírované vším co se točí kolem Karla IV., má toto území nádech jedné ze zemí Koruny české. Tedy něco na způsob „to bylo naše“.. aspoň chvilku..

Horní Falc je zjednodušeně oblast na severovýchodě Bavorska mezi českou hranicí a Norimberkem severně od dálnice A6. Dnes je Horní Falc také název jednoho ze sedmi bavorských správních obvodů s centrem v Řezně, tedy její dnešní vnímání se rozšířilo a posululo směrem na jih. V průběhu středověku a novověku cca mezi lety 1 000 – 1 650 se měnil jak název tohoto území tak jeho vlastní rozsah i majitelé. Jak uvidíme spojení „česká Horní Falc“ je vlastně historický nonses. V době, kdy zde vládli čeští králové, území se nazývalo spíše Sulzbašská země nebo Zem v Bavořích. Pojem Horní Falc se vytvořil až na konci 15. století, kdy zde Čechám nepatřilo v porovnání s Karlovou dobou vůbec nic.

Předmětné území bylo původně součástí velkého Bavorska. Od sedmého století sem pravděpodobně z Čech pronikají Slované, kteří zde vytvořili osídlení zvané západními prameny Bavaria Slavica a to včetně velkých sídlišť Barbaraberg a Flednitz. Koneckonců dle jazykovědců názvy s koncovkami -itz, -au -as jsou slovanského původu. V roce 817 bylo Bavorsko připojeno k říši a v jeho severní části při českých hranicích byla vytvořena pohraniční marka Nordgau – Severní župa. Obsahovala Chebsko, Bayreuth, Kulmbach, Bamberg, Forchheim, dále se hranice stáčela na jih k Ingolstadtu a po Dunaji vedla zhruba k Deggendorfu, kde směřovala k českým hranicím.

Obrázek
Zeleně hranice Nordgau
Červeně hranice českého panství
Modře hranice falckého panství
Hnědě dolnobavorské statky

Původní doména bavorských vládců v 10. století přešla na hrabata ze Schweinfurtu (Svinibrodu :). Nordgavský markrabě Jindřich I. ze Schweinfurtu byl nejprve straníkem císaře Jindřicha II, ale posléze se proti němu postavil, byl poražen a Nordgau mu byla roku 1004 odňata. Za Jindřicha II. začalo dělení Nordgau, kdy bylo založeno biskupství Bamberg, které získalo část území. Hrabata z Andechsu ovládla díky sňatku s Giselou ze Schweinfurtu Kulmbach, Bayreuth a Hof. Markrabaty již značně omezeného území se staly Děpoltici neboli hrabata z Giengen či Vohburgu disponující Chebem, Nabburgem, Vohburgem a Chamem.

V 11. a 12. století mizí poslední slovanské osídlení a Slované jsou asimilováni ruku v ruce s postupující kolonizací oblasti ze Švábska, Bavorska a Porýní. K tomu přispělo i zakládání benediktýnských klášterů v Kastlu roku 1103, Weißenohe 1109, Michelfeldu 1119 a Ensdorfu 1121. V roce 1133 vzniklo první a v oblasti nejvýznamnější opatství ve Waldsassenu následované Walderbachem roku 1140 a premonstráty ve Speinshartu 1145. Posledním velkým založením byl cisterciácký Pielenhofen 1240. Po stránce církevní organizace byla část Nordgau pod správou Bamberku, většina ale podléhala Řeznu.

Obrázek
erb Sulzbašských hrabat

V naší zájmové oblasti byl nejvýznamnější rod hrabat ze Sulzbachu, kdy Gebhardt I. zdejší území obdržel lénem roku 1071. Hrabě Berengar I. pomáhal Jindřichovi V. zajmout jeho císařského otce a až do Jindřichovi smrti byl jednou z nejdůležitějších postav na císařském dvoře. Od této osobnosti se datuje rychlý vzestup rodu. Hrabata se stala fojty bamberského a roku 1147 i řezenského biskupství. Berengarova dcera Gertruda se stala manželkou římského krále Konráda III., další dcera Berta se pak provdala do Konstantinopole za císaře Manuela I. Komnéna. Velká Nordgau již byla rozdělena a smrtí Děpolta III. z Vohburgu zanikl také titul markraběte, který Fridrich Barbarossa neobnovil. Byly zde jednak majetky podléhající jednotlivým hrabatům a také na říšská území, mezi které od roku 1147 patřilo i Chebsko. Roku 1188 vymřel rod hrabat ze Sulzbachu Gebhardem III. po meči a území přešlo na Hirschbergy. V té době se sem upírají zraky císaře Fridricha Barbarosy, který chtěl propojit říšská území Norimberka a Chebu a hojně zde stavěl ministeriální hrady. Vytvořil tak spojnici mezi středními částmi říše a Čechami.

Poslední Štauf Konradin jmenoval svého strýce bavorského vévodu Ludvíka II. Hornobavorského svým případným dědicem, což se také roku 1268 po Konradinově smrti na neapolském popravišti stalo. Štaufská část bývalé Nordgau tedy přešla na Wittelsbachy, což bylo potvrzeno roku 1273, za podporu při volbě Rudolfa Habsburského římským králem. Roku 1305 vymřela sulzbašská větev hrabat z Hirschbergu a po krátké válce s Eichstättským biskupstvím přešlo území na bavorské vévody. Druhá polovina 13. a počátek 14. století znamená období rozmachu a zakládání měst, kdy městská práva dle norimberského vzoru získala osídlení Cham 1293, Amberg 1294, Nabburg 1296, Lauf 1298, Schwandorf 1299, Neumarkt 1301, Sulzbach 1305. Dále roku 1323 Kastl, 1331 Pleystein, 1339 Neustadt an der Waldnaab a 1345 Nittenau.

Po dělení Bavorska v roce 1329 v Pavii bylo toto území opětovně připojeno k linii rýnských falckrabat rodu Wittelsbachů a jako hlavní město území označované jako Falcká země v Bavorsku byl vybrán Amberg. Jihovýchodní oblast kolem Chamu, Furthu a Waldmünchenu stejně jako Schwandorf a Burglengenfeld na jihu zůstala v držení bavorské linie. Vzhledem k blízkosti Čech se sem pochopitelně upíraly zraky českých králů. Již Přemyslovci se zde snažili získat opěrné body a částečně se jim to dařilo, jak ukazuje Zlatá bula sicilská z roku 1212 a případ hradu Floss. Jan Lucemburský v oblasti skutečně získal hrady Floss a Parkstein a s trvalou chebskou zástavou se zdejší území ocitlo v „českém ohrožení“. Karel IV. pak šel ještě dál, aby tuto oblast jako důležitou spojnici s říší získal a ovládal tak tuto část Zlaté stezky. V plánech římského krále totiž hrálo velkou roli mít vlastní říšské území, jako mocenskou oporu. To ovšem platilo hlavně byl-li římský král současně i na českém trůně.


Karlova druhá žena Anna Falcká v roce 1349 dostala věnem právě zde ležící panství Hartenstein, Auerbach, Velden, Plech a Neidstein. Věno měli dědit její potomci. V době smrti Anny v únoru roku 1353 nežil ovšem žádný jejich potomek. Karel pak v Pasově jednal s oběma falckrabaty Rudolfem II. a Ruprechtem i bavorskými Wittelsbachy v létě téhož roku, kde bylo dohodnuto, že Karel zajistí propuštění Ruprechtova stejnojmenného synovce drženého Rudolfem Saským od války o Braniborsko v roce 1346. Cena byla stanovena na 12 000 kop pražských grošů, které byly vázány na zboží Neustadt, Störstein, Hirschau, Lichtenstein, Waldeck, Murach a Treswitz. Ruprecht měl možnost tyto majetky vykoupit do sv. Jiří následujícího roku za stanovenou cenu (nebo jak je napsáno ve smlouvě 6 000 zlatých florentských nebo českých nebo uherských nebo zlato a stříbro), což bylo u těžce zadluženého falckraběte krajně nepravděpodobné a jmenovaný majetek skutečně připadl českému králi. Rudolf Saský také neobdržel hotovost, ale byly mu zastaveny české hrady Žebrák a Přimda.

Obrázek
Leuchtenberg

Po smrti falckraběte Rudolfa II. v říjnu 1353 se objevila otázky úhrady jeho dluhu 20 000 hřiven stříbra. V Hagenau za tyto dluhy falckrabě Ruprecht prodal českému králi panství, která měla Anna Falcká jako věno a navíc Lauf, Sulzbach, Hersbruck, Hiltpoltstein, Lichtenegg, Hohenstein, Pegnitz, Rosenberg, Eschenbach a Thurndorf. Do roku 1355 se české državy rozrostly o další zboží Bärnau, Reichenstein, Pleistein, Reicheneck, Hauseck, Stahlfels, Spiess, Ruprechstein a Werdenstein. Další území pak Karel získal převážně jako léna nebo je vykoupil. Nejnižší šlechta se poddávala vcelku s chutí. Jednak získali zajímavou finanční kompenzaci, jednak mohli jednodušeji vstoupit do královských či císařských služeb. Celkově se jednalo zhruba o severní polovinu falckého majetku v Bavorsku. Centry falckrabat zůstala města Amberg či Neumarkt. Významný Leuchtenberg zůstal samostatný, byť místní lantkrabata Jan a Oldřich II. se aktivně podílela na Karlově politice.

V Římě 5. dubna 1355 Karel IV. vydal listinu v latině a němčině zvanou Zlatá bula pro Horní Falc, kde přivtěluje toto území navždy k Českému království. Byla zde stanovena soudní pravomoc, kdy obyvatelé stejně jako v Čechách podléhali českému nikoli římskému králi. Území tvořila směs přímého majetku, českých, říšský i biskupských lén, otevřených hradů a zástav, ke kterému bylo kvůli většímu napojení na Čechy připojeno město Tachov. Karel velmi dbal o rozvoj nové země a bohatě uděloval a rozšiřoval městská práva a svobody. V tzv. Böhmisches Salbüchlein z šedesátých let pak byla podrobně popsána správa tohoto území. Bylo zde 24 správních obvodů, v jejichž čele byl úředník označovaný jako burggraf, pfleger či amtsman. U Hohensteinu a Hersbrucku se uvádí výslovně fojt, byť všichni měli stejné správní a soudní pravomoci a povinnosti ochrany cesty. Této oblasti Karel věnoval poměrně hodně pozornosti, kdy chtěl zabezpečením průchodu zatraktivnit Sulzbašsko jako tranzitní území, což se do velké míry povedlo. Kromě posádek vlastních hradů se o ochranu starala i početná soustava manů přináležející k nejdůležitějším pevnostem.

Sídelním městem se stal Sulzbach, kde sídlili nejvyšší úředníci. Zemský hejtman byl jmenován z řad důvěrníků Karla IV. byl jím Bušek z Velhartic, po něm slezský Haník z Knoblauchsdorfu a Boreš z Rýzmburka. Zemský sudí a další nižší úředníci byli jmenováni z řad místní šlechty. Pro malého Václava byl také obnoven titul hraběte ze Sulzbachu.

Ono proklamované navždy trvalo nějakých 18 let, než se objevila větší kořist - Braniborsko. Již v roce 1363 bylo na základě dědických dohod mezi braniborskými Wittelsbachy Otou V. a Ludvíkem Římanem a Karlem IV. deklarována dědičnost území v případě, že druhá strana vymře. Byl to takový truc obou Wittelsbachů svým Dolnobavorským bratrům. V roce 1372 si ale stále bezdětný Ota Braniborský smlouvu rozmyslel a pokoušel se prosadit jako nástupce svého příbuzného Fridricha Dolnobavorského. Následovala poměrně velká diplomatická příprava zakončená válkou, kdy Braniborsko kromě Dolnobavorska podporovaly i Uhry, Polsko a některá knížata v Porýní. Vyrovnané síly boje přerušily a císař měl čas na diplomatické hrátky, ve kterých původní protilucemburskou koalici rozbil.

Obrázek
Staroměstská mostecká věž - původní erb Sulzbašských hrabat, užívaný pro celou „terru zu Sulzbach“ zcela vlevo; mj. shodný znak má slezské knížectví Nisa

V roce 1373 pak císařské vojsko vpadlo do Braniborska a létě se Ota zavázal prodat Braniborsko Karlovi za obrovskou sumu 500 000 zlatých. Jen pro srovnání, v roce 1367 koupil Karel Dolní Lužici za 21 000 hřiven stříbra a 10 000 kop pražských grošů. Pozastavuje se nad tím více badatelů i Karlových součaníků. Ota V. zvaný Líný byl poražen a Karel si podmínky mohl diktovat, jak uznal za vhodné. Snad se chtěl v budoucnu vyhnout podezření, že činil na Otu nátlak a proto byla částka tak vysoká. Každopádně 100 000 zlatých z kupní částky bylo vázáno v Horní Falci, kterou Karel z větší části zastavil Otovi s tím, že český král má možnost je vykoupit od Otových dědiců. Po smrti Oty V. zástava přešla na hornobavorské vévodství. V roce 1392 došlo k dalšímu dělení Bavorska, kdy Lauf, Hersbuck, Vohenstrauss, Weiden s Parksteinem a Floss přešly na Ingolstadt, zbytek zástavy pak patrně přešel na porýnské Wittelsbachy. V Horní Falci nadále zůstalo 60 míst patřících české koruně s centrem v Auerbachu, které se táhly od příhraničního Bärnau až k Erlangen severně od Norimberka.

V 90. letech 14. století se zde objevují vnitřní problém, drobné války jak uvnitř české domény tak boje se sousedy, které zemský hejtman Bořivoj ze Svinař nebyl bez podpory panovníka sto zvládnout. Význam českého panství v Bavorsku klesal současně se zájmem Václava IV. o říšské záležitosti. Zadlužený Václav IV. pak zdejší majetky s oblibou zastavoval. Vrchol rozpadu bavorského panství pak přišel ve válce v roce 1400, kdy tyto majetky z větší části dobyl Ruprecht Falcký, coby římský vzdorokrál při vojenských akcích proti Václavovi IV. a připojil je opět k falcké doméně v Bavorsku. Husitství přervalo většinu zbylých pout, byť se na českém dvoře o lénech v Bavorsku vždy vědělo a zájem o ně ožil za Jiřího z Poděbrad a zejména za Vladislava Jagellonského, kdy dokonce vzniklo hejtmanství německých lén.

Obrázek
Amberg

V druhé polovině 15. století se pro toto území začíná konečně uplatňovat název Bavorská nebo ještě častěji Horní Falc jako protějšek Rýnské neboli Dolní Falce. Falcký a Dolnobavorský (dříve Ingolstadtský) majetek pak sloužil jako východisko falcké strany k vojenským akcím války o Landshutské dědictví, jejímž lokálním vítězem se zde stalo město Norimberk, které dobylo a udrželo řadu panství. Dalším z důsledků války bylo vytvoření vévodství Falc–Neuburg zahrnující Hilpoltstein, Hemau, Burglengenfeld, Sulzbach, Schwandorf, Parkstein-Weiden a sídelní město Neuburg a někdy je oznčované jako Mladá Falc. Z něj se pak na čas vydělilo i vévodství Falc-Sulzbach, pro vedlejší členy rodu. Horní Falc vzkvétala díky rudným dolům u Ambergu a zpracování železa. Těžce jí zasáhly vojenské akce druhé markraběcí války, kdy bohatý kraj zpustošil kulmbašský markrabě Albrecht Alcibiades, ale rozkvět trval dál a Horní Falc byla považována za jednu z nejbohatších částí říše.

Od roku 1522 se zde šířilo luteránství, nahrazované od roku 1563 protěžovaným kalvinismem. V roce 1566 se luteránem stal i falcký kurfiřt Otto Heinrich, ve Falci byly zrušeny kláštery a roku 1571 byly do Horní Falce začleněny majetky kláštera ve Waldsasích. Jako majetek Fridricha Falckého, českého krále byla v roce 1621 Horní Falc obsazena bavorským vojskem a roku 1623 císařským rozhodnutím udělena Bavorskému vévodovi a nově i kurfiřtovi Maxmiliánovi I. V roce 1628 byla Horní Falc administrativně včleněna do Bavorska, což se netýkalo vévodství vedlejších falckých větví Falc-Neuburg a Falc-Sulzbach. Proběhla zde menší vlna protireformace, ale průtahy protestantských i císařských vojsk zemi zbídačily a vylidnily. Přeložení hlavní trasy na spojnici Mnichov – Vídeň omezilo příjmy z obchodu a dříve kvetoucí Falc hospodářsky nesmírně upadla. Jen jako dovětek uvedu, že tato oblast byla v německé historiografii konce 19. století označena novotvarem jako Nové Čechy, což se někdy uvádí i v české literatuře.

Příště 11 vybraných hradů Horní Falce (Země v Bavorsku), které podléhali českému králi:
Hiltpoltstein, Hirschau, Hohenstein, Lauf, Lichtenegg, Sulzbach, Veldenstein, Waldau, Wernberg,
Wildenau, Wolfenstein.


POUŽITÁ LITERATURA

Bobková, L.: Soupis českých držav v Horní Falci. SAP 30. Praha 1985. s.169-228
Bobková, L.: Velké dějiny zemí Koruny České IVa. Praha 2003.
Bartlová, M.; Bobková, L.: Velké dějiny zemí Koruny České IVb. Praha 2003.
Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny České II. Praha 2000.
Vaníček, V.: Velké dějiny zemí Koruny České III. Praha 2002.
http://www.apsida.cz
http://www.heimat-now.de/d_bur_waldau.htm
http://www.hdbg.eu/
http://www.wolfsteinfreunde.de/
http://www.herrensitze.com/
http://wikipedia.org
http://www.oberpfalz-luftbild.de/
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od Rase »

Děkuji za báječný článek.
Zaujal mě osud "české Falce" v době po smrti Karla IV. Přeci jen jsem o tomhle projektu slyšel, spíš o založení, nebo kulturních památkách. Samotný zánik byl obestřen mlhou, nebo prázdnotou a zajmalo mě, jak to vlastně dopadlo. Po předchozím článku je pozoruhodné, jak ještě po husitských válkách byli češi aktivní součástí Středoevropského dění (i mimo svatou říši římskou) a byli rozlezlí opravdu všude možně (ať jako vojáci, nebo politicky a samozřejmě držby v zahraničí). Přeci jen češtinu se učili i významní velmožové v německém příhraničí (navíc byla i jedním z oficiálních jazyků říše - při jednáních), nebo byla po určitý čas i dvorním jazykem v Polsku. Obecně vzato i propojenost mězi Němčinou a češtinou, v různých obdobích, by stála za dlouhý článek. Člověk si až uvědomí, jak ten svět byl mnohem propojenější, než nám říkal Jirásek a národní buditelé. Tohle mě baví.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od t.hajek »

díky, výhledově se chci podívat na dnes německé Chebsko, Donínsko a asi i Žitavsko a Kladsko, které měly svůj specifický vývoj a vztah k Čechám. A samozřejmě na místní hrady :-?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od Pátrač »

Krásná konstrukce hradu! Ten krásný štíhlý hranatý bergfrit je famózní záležitost. Vskutku pěkná fortifikace. Na ty hrady se těším, něco málo o některých asi mám v knize o skalních hradech zemí Koruny české, a tak se těším na Vaše fotografie a postřehy.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od Zemakt »

Opet skvele a poucne (nemel jsem o tom ani tucha :oops: ), uz se tesim na to Chebsko.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od t.hajek »

Leuchtenberg je krásně vidět z dálnice A6 mezi exity 72 a 73. I díky své poloze na vrcholu kopce vypadá impozantně .. ovšem ještě jsem tam nebyl.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od jarl »

Tak jsem si díky tomuto článku doplnil jednu mezeru ve vzdělání, jelikož jsem vůbec netušil, že toto území někdy patřilo k Českému království. Měl bych jednu otázku. Právě čtu román Karel IV. Tajný deník od Josefa Bernarda Prokopa, kde se píše, že král Jan Lucemburský v prvních letech své vlády žádal Ludvíka Bavora o výměnu Českého království za "některou říšskou falc". Je to jenom autorská licence a nebo se o něčem podobném opravdu uvažovalo?
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od t.hajek »

Já si tedy něco takového nevybavuji, zkusím se po tom podívat.

Obecně falc je císařské sídlo na území říše. Postupně vykrystalizovalo do podoby hradu s velkou sálovou/palácovou stavbou a dalším opevněním. Rané převážně dřevěné falce jsou tuším už z 9. století a císař z nich vládl tak, že je postupně objížděl, aby uživil sebe a dvůr. Centralizované zásobování hlavního města je jaksi nedařilo. Mj. jedna z nejzachovalejších kamenných falcí je v Chebu. Přeneseně se falcí začala nazývat území okolo vlastního hradu a hrad i území spravoval zvláštní hrabě (Graf) příslušný k falci (Pfalzgraf) česky falcrabí či falckrabě. S rostoucím rozchvacováním císařského majetku se z jednotlivých falcí stávají majetky šlechty, obvykle potomků původních správců a drží titul falckrabích - podobně jako správci marek = markrabí, správci "země" = lantkrabí atp..

Pokud si zaspekuluji - v celé říši byla pouze jedna falc tak významná, aby snad stála za výměnu za České království a to bylo Porýní. Pevně jej drželi Wittelsbachové a nemyslím, že by Ludvík Bavor uvažoval o takové výměně. Z hlediska Jana by to možná mohlo dávat smysl - byl by blíže Lucembursku a vůbec zde byla vyšší úroveň kultury.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od Rase »

Nápad na začlenění Horní Falce do Českého království, vypadá z dnešního pohledu hodně ambiciózně, ale podobný osud mělo Chebsko. Přeci jen i toto území bylo takovou zemí nikoho, která často měnila majitele. Neoddělitelnost od českých zemí byla potvrzena až roku 1348, Karlem IV - tedy strůjcem "Nových Čech". Roku 1355 pak Karel IV. vyhlásil, že Chebsko nemá být od České koruny dále zastavováno, nebo jiným způsobem zcizeno. Postavení Chebska se pak de jure až do přelomu 18. a 19. století neměnilo, změny však ještě doznalo na svém území. Pokud se tedy podařilo udržet "okleštěné" Chebsko až do dnešních dnů, bylo, čistě teoreticky a s velkou dávkou štěstí, možno udržet i Horní Falc.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od Zemakt »

Mno ono to zas tak jednoduché není. Kromě toho co jsi zmínil ve vztahu k českým zemím, si Chebsko zachovávalo zcela jiné postavení než tehdejší běžná města a královská města. Snad nejblíže by se dalo charakterizovat jako městský stát německého typu. Něco jako třeba Norimberk v té době. Formálně pod českou korunou, prakticky zcela samosprávné, nezávislé na panovníkovi. Poslední vymoženosti pak vzaly za své po korunovaci nového českého krále Karla VI v roce 1742.

A neměnilo často majitele, Chebsko bylo většinu středověku vždy Chebu respektive jeho obyvatel, viz zbourání Václavova hradu v Chebu např. :wink:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od Rase »

Schválně jsem tu pararelu mezi Chebskem a Horní Falcí zveličil. Mě tady tyhle oblasti baví a přijdou mi zajimavé. Dle mého, pokud by tomu historie chtěla, mohlo naše území vypadat úplně jinak. Po přečtení článku o bojích s Maďary o Slovensko, si říkám, jestli nebylo snažší "zabrat" Horní Lužici, Kladsko, Hlučínsko a pokusit se První republiku vybudovat na něčem tradičnějším, než na Jiráskovi a československé národní identitě. Otázkou ale je, jestli by bylo reálně možné postavit samostatný stát s víc Němci a "Uherskem" (Velko-maďarskem) v zádech
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Land zu Bayern, Terra zu Sulzbach.. Horní Falc

Příspěvek od t.hajek »

vydržte .. Chebsko bude cca do 10 dnů, následováno dalšími

to bavorské zboží bylo Karlem obětováno ve prospěch většího zisku- Braniborska

ano, kdyby byla 3. generace Lucemburků v Českém království co k čemu, resp. držela by pospolu a byla ochotna ustoupit a vzdát se svých ambicí ve prospěch rodu, tak by to šlo. Jenže už Jošt požadoval na Karlovi IV. návrat vypůjčených peněz, které Jan Jindřich bez okolků staršímu bratrovi půjčoval. I Branibosrko Václav Joštovi zastavil za neuhrazené dluhy. Vše bylo jen o penězích. Václav - i kdyby byl aktivní (a že v Německu má přídomek "Líný") - tak by neměl za co falckou zástavu vykoupit. A poslední ránu pak českému panství dala právě neaktivita Václava, jeho sesazení a útoky nového krále Ruprechta Falckého zejména na zbylé české falcké majetky.

Pak už nebyla cesta zpět a i když se o revindikaci Jiří a zejména Vladislav pokoušeli, bylo to jen formou lenního práva a ve Falci se jednalo opravdu jen o několik panství.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „ostatní“