Česko_Mapový vývoj od 7.stol. - do roku 1526

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Česko_Mapový vývoj od 7.stol. - do roku 1526

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století až po rok 1526

Obrázek
erb Českého knížectví

Snahou tohoto tématu, je vytvořit mapový vývoj Českého státu od jeho prvpočátků, to jest od Sámovy říše, Vekou Moravu, přes České knížectví a království až po rok 1526. V tomto roce se vlády nad Zemí Koruny České ujímá rod Habsburků a Královstvé české se svým sídelním městem Prahou se stává již jen součástí mnohonárodostního soustátí pod vládou Habsburského (později Habsbursko-Lotrinského) rodu. Mapový vývoj může být pro čtenáře zajímavý v návaznosti na sledování územního rozvoje a ztrát Českého státu v průběhu devíti století.

Prosím omluvte sníženou kvalitu vlastnoručně dělaných map. Stejně tak i přesnot zpracování může být od doby vzniku map (před 15 léty) již někde jinde, takže uvedené mapy berte pouze jako orientační
.




ČESKO
(nesprávně Čechy, neoficiálně Česko) - souhrnný název pro území historických zemí Čech (včetně Chebska - viz.) a Moravy, které - ještě společně s částí Slezska - tvoří dnes Českou republiku. Nejstarším historicky doloženým etnikem obývajícím území Českých zemí od počátku 4.století př.Kr. byli keltští Bójové a Volkové-Tektoságové. Podle Bóju získaly Čechy své latinské jméno Boiohaemum (odtud Bohemia). Keltové postavili na území Čecha a Moravy na konci 2. a v 1.století př.Kr. řadu opevněných středisek - oppid (Stradonice, Závist, Hrazany, České Lhotice, Ťřísov, Hostýn, Staré Hradisko aj.), ale jednotný stát, jako například ve Francii, se jim pravděpodobně vytvořit nezdařilo. Keltské kmeny před změnou letopočtu (9.př.Kr.) porazili a z větší části vytlačili od severozápadu z Německa nově přicházející germánští Markomani a Kvádové. Pod vedením jejich náčelníka Marobuda vznikl ve střední Evropě (s jádrem v Českých zemích) přechodný státní útvar, tzv. Marobudova říše. Sousedství mohutné Římské říše České země ovlivnilo jen marginálně a krátkodobě (ve 2.-4.století především na jižní Moravě). Na přelomu 5. a 6.století pronikly do Českých zemí západoslovanské kmeny. Jejich prvním před státním útvarem (kmenový svaz), který zde vznikl z obranných důvodů proti avarskému nebezpečí, byla Sámová říše. Následným raně feudálním útvarem byla pak až Velkomoravská říše (asi 830 až 906/907), s jádrem na Moravě a sousedním jihozápadním Slovensku. Po vyvrácení Velké Moravy Maďary se přesunulo jádro tvořícího se dalšího státního útvaru do Čech. Zde v 8.a 9.století došlo k dovršení kmenové diferenciace slovanského obyvatelstva. Předpokládá se, přičemž ne všechny kmeny jsou spolehlivě doložených, že na jihu Čech sídlili Doudlebi, na Chebsku Chebané (Hlbané), na Žatecku Lučané, na severu Čech Děčané, Litoměřici, Pšované a Lemúzi, v severovýchodních Čechách Charváti a Charvátci, pod nimi Zličané a ve středu Čech, původně na levém břehu řeky Vltavy, Čechové. Na severu přináležel k českému území Záhvozd osídleny Milčany, na jihozápadě Čech pak Tuhošť. Přemyslovská knížata z kmene Čechů postupně sjednotila v 9.a na počátku 10.století téměř celé území Čech pod svou vládou, vyjma území rodu Slavníkovců (východní polovina středních Čech a přilehlé území na jihu a východu Čech), které bylo připojeno až po jejich vyvraždění v roce 995.

Obrázek

ČESKÉ KNÍŽECTVÍ
Od samého svého počátku muselo České knížectví čelit expanzi sousední Německé říše. To vedlo v souvislosti s proměnlivou politickou situací k určitým formám volné lenní závislosti na Římsko-německé říši. K upevnění knížectví došlo poprvé za vlády Boleslava I. (935-967), který v 60.letech 10.století po porážce Maďarů na řece Lechu (955), připojil ke svým územím Moravu s přilehlými částmi Slovenska (až k řece Váh) a v Polsku celé Krakovsko. Za jeho vlády byly také položeny základy hradské organizace Českých zemí. Avšak jeho nástupci dobytá území opět ztratili. Morava pak byla k Čechám připojena opětovně až ve 20.letech 11.století. Ve druhé polovině 11.století byla Břetislavem I. Morava rozdělena na zvláštní přemyslovská údělná knížectví pro jeho syny (Olomoucké, Brněnské, resp. Znojemské). Roku 1085 byl poprvé českému knížeti Vratislavu II. udělen osobní královský titul. Dědičný královský titul získal od císaře Friedricha I. Barbarossy v roce 1158 až Vladislav II., společně s územím Budyšínska. České knížectví však ještě nezaniklo, neboť Vladislavovi nástupci užívali opět pouze knížecího titulu, a to až do roku 1198 - v obou případech ovšem královské tituly nebyly potvrzeny papežem. Snahy Friedricha Barbarossy o rozdělení českého státu zřízením Moravského markrabství (1182) podřízeného zprvu říši a pražského biskupství jako říšského knížectví byly po nástupu Přemysla I. Otakara úspěšně překonány. Dědičnost královského titulu byla definitivně stvrzena Zlatou bulou sicilskou vydanou Friedrichem II. roku 1212.


Obrázek
erb Českého království

ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ
K velkému rozkvětu Českého království došlo během vlády posledních Přemyslovců. Přemyslem II. Otakarem k němu byly dočasně připojeny roku 1251 Rakousy, část Furlánska v severní Itálii, roku 1260 Štýrsko, roku 1266 poprvé Chebsko, roku 1269 zděděná území Korutan, Kraňska a Slovinské marky. Jeho nástupce Václav II. získal opětovně Chebsko, nově pak Horní Slezsko a roku 1300 i polskou korunu. Naopak na jihu Čech byla roku 1296 ztracena podstatná část Vitorazska. K české a polské koruně připojil - ovšem jen efemérně - pro Přemyslovce roku 1300 Václav III. (jako Ladislav V.) i uherskou korunu. Přemyslovské soustátí se tak stalo nejmocnějším ve střední Evropě, roku 1306 se však vymřením Přemyslovců po meči rozpadlo. Po krátkém období sporů o český trůn se vlády v zemi roku 1310 ujal Jan Lucemburský. Ten získal pro Čeké království roku 1322 trvale Chebsko, dočasně pak četná léna na území Německé říše, na severu Horní Lužici (Budyšínsko a Zhořelecko). Za zřeknutí se nároků na polskou korunu získal v letech 1327-1335 podstatnou část Horního a Dolního Slezska. Všechny nabytá území stanovil Jan Lucemburský za neoddělitelná od České koruny, jako pevnou součást utvořených Zemí České koruny. Jeho syn a nástupce Karel IV. připojil roku 1368 dolní Lužici, dále ve Slezsku roku 1355 Svídnicko a Javorsko (sňatek s Annou Svídnickou), část Horní Falce. Výměnou za toto a další území pak získal roku 1373 Braniborsko a další četná území v Německé říši. Do svazku korunních zemí bylo pojato i Lucembursko. Již roku 1346 byl Karel IV. (od roku 1333 moravský markrabí) korunován na římského krále, téhož roku se stal českým králem a roku 1355 byl korunován na císaře Římsko-německé říše. Zlatou bulou z roku 1356 upravil Karel IV. státoprávní poměry v říši a vyzdvihl význam českého krále mezi světskými kurfiřty, oprávněnými volit císaře Římsko-německé říše. Již po jeho nástupu na český trůn roku 1348 byly upraveny i zemské poměry v Českých zemích. Na Moravě byla potvrzena tři samostatná, historicky vzniklá knížectví -vlastní Moravské markrabství, Opavské vévodství a Olomoucké biskupství. Správně pak byly Čechy i Morava rozděleny do jednotlivých historicky vzniklých krajů. Ještě před smrtí upravil Karel IV. Poměry mezi svými syny a příbuznými a Země České koruny a všechna přináležející území rozdělil tak, aby byla i nadále zachována jednota Zemí České koruny pod vedením českého a římského krále Václava. Václav IV. měl být tedy pánem Čech, Dolní Lužice, Budyšínska, Slezska, lén v Bavorsku a Sasku. Mladší bratr Jan získal Zhořelecko v Horní Lužici (po jeho smrti spojeno s Budyšínskem) a Novou marku (v Braniborsku). Zikmund Braniborsko (v roce 1399 i Novou marku po smrti Jana Zhořeleckého) a záhy i uherskou korunu (posléze i římskou korunu a České království). Karlův bratr Jan Jindřich obdržel Moravské markrabství, nevlastní Karlův bratr Václav pak Lucembursko. Po smrti Karla IV. (1378) nebyl jeho nástupce na českém trůnu Václav IV. schopen udržet pevnou vládu ani v Českém království, ani v Říši. Roku 1400 byl sesazen z říšského trůnu a Ruprecht Falcký násilně obsadil téměř všechna česká léna v říši. V roce 1404 byla míšeňským markrabatům odstoupena Pirna (česky Perna) s okolím, která byla součástí Čech již v časném středověku a znovu pak od roku 1298. Po vymření Lucemburků (1437) se České země společně s ostatními Zeměmi České koruny staly opětovně předmětem mocenského boje. Husitskými válkami ochromena a politicky rozštěpená země se dostala (po epizodní vládě Albrechta Habsburského, resp. jeho syna Ladislava Pohrobka) nejdříve do držení zemského správce a posléze i českého krále Jiřího z Poděbrad. Proti němu byl částí šlechty roku 1469 provolán českým králem uherský panovník Matyáš Korvín. Po nástupu Vladislava Jagellonského na český trůn roku 1471 pak došlo k rozdělení Zemí České koruny mezi oba panovníky. Matyáš Korvín podržel Slezsko, Lužice a Moravu, Vladislav pouze Čechy, ale oba měli titul českého krále. Teprve po Matyášově smrti byla tato území opětovně spojena v jeden celek roku 1490. Po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Mohače roku 1526 se dostaly České země pod vládu rakouských Habsburků, kteří jim vládli až do roku 1918 (do vzniku samostatného Československa). Pouze v roce 1619, během stavovského povstání v Čechách, byli Habsburkové z českého trůnu na čas sesazeni a králem byl zvolen Friedrich Falcký. Snaha o nápravu státoprávních poměrů českými stavy se projevila i v návrhu na vytvoření konfederace zemí patřících do historického rámce Zemí České koruny. Třicetiletá válka znamenala pro Českou korunu ztrátu Horní i Dolní Lužice (roku 1635 mírem Pražským ji postoupili Habsburkové Sasku) a Obnovené zřízení zemské pak zaručilo Habsburkům mj. dědičný nárok na český trůn. Zároveň po roce 1620 započal proces postupného uvolňování vazeb mezi jednotlivými zeměmi České koruny. Ve válkách o rakouské dědictví aspiroval na českého krále v roce 1741 bavorský kurfiřt Karel Albrecht (císař Karel VII.), ale České země brzy opanovala Marie Terezie. Ta ztratila v 1.slezské válce (1740-1742) téměř celé Slezsko (Habsburkům zůstalo pouze České Slezsko, tzv. Rakouské Slezsko) a Kladsko. A tak Čechy, Morava, Opavsko a Těšínsko (Rakouské Slezsko) tvořily poslední Země České koruny. Správními reformami Marie Terezie zanikly v roce 1749 ústřední úřady českého státu, které byly spojeny s rakouskými. Od 16.století po 19.století probíhaly úpravy jihozápadních, západních a severozápadních hranic Českých zemí (definitivní připojení území kolem Božího Daru a Horní Blatné (1547), v Českém lese bylo v letech 1708-1709 připojeno od Bavorska 21 obcí (dnes většinou zaniklé), z nichž bylo 7 v letech 1764 - 1767 vráceno. Na Chebsku byla v roce 1808 odstoupena Bavorsku enkláva Marktredwitz, sporné území Frais bylo rozděleno roku 1846 mezi Čechy a Bavorsko. Ašsko, do té doby české léno v říši, bylo včleněno do Čech v roce 1771. Podobně byla roku 1809 postoupena Sasku enkláva Šerachov (Schirgiswalde) v Horní Lužici (fakticky až v roce 1846), roku 1815 některé vsi ve Šluknovském výběžku a František I. jako český král se vzdal lenního práva k české Lužici, vyhradil si však návrat zemí k Českému království v případě vymření pruského panovnického rodu. V roce1861 byly Sasku dále postoupeny vsi ve Frýdlantském výběžku. Na základě Bratislavského míru (1805) a Vídeňského míru (1809) zanikla svrchovanost České koruny nad někdejšími lény v Říši. Po dualistickém rozdělení habsburské monarchie a vzniku Rakouska-Uherska (1867) tvořily České země součást Předlitavska (jmenovitě České království, Moravské markrabství a Slezské vévodství, které se skládalo z knížectví Opavského, Krnovského, Bielského, Těšínského a části Niského). Po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 se České země staly jádrem nově vyhlášeného státu - samostatného Československa a byly k nim připojeny oblasti Vitorazska, Hlučínska, Valticka a další, když proběhl s Polskem spor o Těšínsko. V průběhu 2.světové války byly České země (se značně zmenšeným územím tzv. Sudet) organizovány jako Protektorát Čechy a Morava. Po osvobození Československa v roce 1945 byla hranice upravena opět do stavu před Mnichovskou dohodou.

Obrázek
Pražský Hrad roku 1636


ČESKOSLOVENSKO
(Republika československá-RČS, Československá republika - ČSR, Československá socialistická republika ČSSR, Česká a Slovenská federativní republika - ČSFR) - historický státní útvar ve střední Evropě (nejprve o rozloze 140.446 km2), od roku 1945 127.896 km2), od roku 1969 federace dvou republik - České a Slovenské (v letech 1969-1989 s přívlastkem socialistická). Jako samostatný stát se konstituovalo Československo po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 v samém závěru 1.světové války. Československo bylo vyhlášeno 28.10.1918, republika pak dne 14.11.1918. K nově s tvořícímu státu se po Pittsburské dohodě (30.6.1918) slovenské emigrace, přijetím Martinské deklarace z 30.10.1918, připojila i slovenská domácí politická reprezentace. v roce 1919 byla dále připojena Podkarpatská Rus. Zároveň krátce po vytvoření republiky došlo k pokusům o odtržení některých pohraničních zemí od ČSR vytvořením provincií Deutschböhmen (Německé Čechy, 14.446 km2), v severních Čechách s centrem Liberci (Reichenberg), Sudetenland (Sudety, 6.534 km2)na severní Moravě s centrem v Opavě (Tropau), Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava) na jižní Moravě, která měla být připojena k Dolnímu Rakousku a Böhmerwaldgau (Šumavská župa), pás území od Tachova po Vimperk (v jihozápadních Čechách), která měla být připojena k Hornímu Rakousku. V prosinci 1918 však byla všechna tato území obsazena československou armádou a německý separatismus tak načas udušen. Celistvost československého území byla potvrzena roku 1919 rozhodnutím Pařížské mírové konference a mírovými smlouvami s Německem ve Versailles (28.6.1919), Rakouskem v Sait-Germai en Laye (10.9.1919) a s Maďarskem v Trianonu (4.6.1920). V roce 1920 následovaly ještě menší územní změny: dne 10.1. připadlo ČSR Hlučínsko, 31.7. Vitorazsko a Valticko (s tzv. dyjským trojúhelníkem). Polsko získalo větší část Těšínska (28.7.), část Spiše a Oravy.V roce 1923 získalo od Polska ČSR Javorinu (celková rozloha ČSR pak tvořila 140.446 km2). Vroce1927/1928 bylo území Československa rozděleno do 4 zemí: Země Česká (52.065 km2), Moravskoslezské země (26.803 km2, sloučením dosud samostatných celků Moravy a Slezska), Krajina Slovenská (48.950 km2) a Země Podkarpatoruská (12.628 km2). Toto rozdělení platilo až do roku 1938. Po Mnichovské dohodě muselo Československo odstoupit nacistickému Německu rozsáhlé pohraniční oblasti v Čechách a na Moravě (tzv. Sudety) a menší území u Bratislavy. Polsko zabralo 2/3 Těšínska (asi 1.000 km2),část okresu Čadca, Javorinu a část Oravy a další menší území, Maďarsko pak po Vídeňské arbitráži z 2.11.1938 obsadilo jižní pohraničí Slovenska a část Podkarpatské Rusi - celkem Československo ztratilo 41.098 km2. Zároveň pak Slovensko a Podkarpatská Rus získaly autonomii (6., resp. 11.10.1938). Státoprávně pak došlo ke vzniku tzv. druhé republiky. Oficiálně se tento útvar nazýval Česko-Slovensko. Vznikem Slovenské republiky a obsazením Čech a Moravy nacistickou armádou, kde byl dne 15.3.1939 vytvořen Protektorát Čechy a Morava, samostatné Československo zaniklo. Teprve v průběhu 2.světové války byla spojeneckými mocnostmi uznána československá exilová vláda v čele s E.Benešem. republika byla obnovena po postupném osvobozování území sovětskou a americkou armádou, dovršeném v květnu 1945. Téhož roku Postupimská mírová konference deklarovala celistvost a samostatnost Československa, ovšem bez Podkarpatské Rusi, která byla (jako Zakarpatská Ukrajina) postoupena SSSR, resp. Ukrajinské SSR. Zároveň proběhl odsun téměř 3miliónové německé menšiny, podobný chystaný transfér Maďarů nakonec velmoci zakázaly a došlo jen k částečné výměně obyvatelstva s Maďarskem. V roce 1945 byl změněn i státní znak. Drobné poválečné změny hranic byly provedeny ještě na konci 40. a v 50.letech (připojení tzv. bratislavského předmostí a některých menších území na hranicích s Rakouskem a Polskem - celkem připojeno asi 78 km2). V roce 1960 dochází k oficiální změně názvu republiky provázené další změnou státního znaku. ČSSR byla nově správně rozdělená do 114 okresů a 10 krajů. Pokus o demokratizaci komunistické diktatury nastolené únorovým pučem roku 1948 přinesl dne 21.8.1968 okupaci Československa státy Varšavské smlouvy (SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska) a následné upevnění komunistického režimu (tzv.normalizace). Od 1.1.1969 bylo zároveň Československo federací dvou socialistických republik. Po 17.11.1989 se Československo vrátilo k pluralitní demokracii a na nátlak slovenské reprezentace byl v roce 1990 název státu změněn na Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR). Zároveň byl změněn i státní znak. Na základě dohody vítězných politických reprezentací obou republik z voleb roku 1992 došlo k pokojnému rozdělení státu. Od 1.1.1993, po vzniku samostatných republik - České a Slovenské, přestalo Československo existovat. K následovnictví tradic i vlajky se přihlásila Česká republika, jejíž politická reprezentace byla za 1.světové války hlavním iniciátorem vzniku Československa.

ČESKÁ REPUBLIKA
Stát ve střední Evropě o rozloze 78.864 km2, který vznikl rozdělením Československa dne 1.1.1993 (hlavní město Praha). Navázala na Českou republiku federativně uspořádaného Československa (Česká a Slovenska republika) vzniklou po revoluci roku 1989. Česká republika se v roce 1993 přihlásila k historickému odkazu zaniklého státu, přijala i jeho státní symboly (vlajka) a závazky. Území České republiky tvoří tři historické země - Čechy, Morava, Slezsko. Územně správní uspořádání státu je zatím stále nevyřešenou otázkou. Hranice se Slovenskou republikou byla po dlouhých jednáních stanovena na historické linii s výjimkou dvou osad: U Sabotů u Javorníka připadla Slovensku, naopak Sidonie České republice.


Zdroje:
www.wikipedia.org
Počátky Přemyslovců - D.Třeštík
Encyklopedie slovanské archeologie - Michal Lutovský
Lexikon českých panovnických dynastií - Čechura, Mikulec, Stellner
Evropa králů a císařů: Petr Čornej, Jan P.Kučera, Vratislav Vaníček a kolektiv
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 18/9/2008, 11:27, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 1.

Obrázek * Přibližný rozsah nově vzniklého státního útvaru Sámového kmenového svazu. Centrum říše se nacházelo pravděpodobně někde na pomezí Moravy a Dolních Rakous. Poloha nebo jméno hlavního města je neznámá. Zachoval sa jen název jakéhosi Wogastisburgu, který je připomínán v souvislosti s podrobnou zmínkou ve Fredagarovi týkající se následného konfliktu s franským králem Dagobertem. Mohlo jít o jakékoliv hradiště od Německa přes Česko a Rakousko až po Slovensko.

Obrázek * Sámová říše ve svém rozsahu po vítězné třídenní bitvě u Wogastisburgu, proti franckému králi Dagobertovi. Na stranu Sámova kmenového svazu se po této bitvě přidali i další slovanské kmeny ležící v dnešním Německu. Má se za to, že po Sámově smrti (asi 658/659) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo se svými 12 manželkami (snad 22 synů a 15 dcer podle kronikáře Fredegara).

Obrázek * Přibližný rozsah území ovladaného knížetem Mojmírem I. v době před sloučením s Nitranským knížectvím knížete Pribiny.

Obrázek * K významným událostem patřil i Mojmírův útok na knížete Pribinu v Nitře ve 30. letech 9 století a připojení Nitry k jeho vlastnímu panství. Mezi historiky není shoda o tom, jaké bylo vlastně Pribinovo postavení – zda byl vládcem zvláštního kmene či příslušník moravské aristokracie. Pribina postavil také svůj kostel, když se dostal do sporu s Mojmírem a byl kolem let 833 – 836 vypovězen ze země, byl pokřtěn. Uchytil se nakonec jako francký vazal u Balatonu, kde si okolo svého nového hradu Blatnohradu – Mosaburgu vytvořil vlastní knížectví. Mojmír I. tak položil základ nové říši, známe jako Velká Morava.

Obrázek * Kníže Svatopluk z dynastie Mojmírovců vedl velké boje vedl o franckou Panonii, kterou si podmanil. Na tomto území si podmanil i knížectví, které měl jako leník franckého panovníka, Kocel...syn vyhlaneného nitranského knížete Pribiny.



Zdroje:
Československé dějiny v datech
Počátky Přemyslovců - D.Třeštík
Encyklopedie slovanské archeologie - Michal Lutovský
Lexikon českých panovnických dynastií - Čechura, Mikulec, Stellner
Evropa králů a císařů: Petr Čornej, Jan P.Kučera, Vratislav Vaníček a kolektiv
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 18/9/2008, 09:26, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 2.

Obrázek * Za vlády Svatopluka dosáhla Velkomoravská říše vrcholného mocenského rozmachu. Vedle Kyjevské Rusi a Bulharska byla třetí z tehdejších velikých slovanských říší. Vznik a růst moravského státu byl umožněn tím, že rostl počet obyvatel, dále se zvyšovala zemědělská prosperita – to dovolovalo zvýšit počet bojovníků, velmožů i dalších obyvatel hradských měst. Vojsko se postupně vyrovnalo až armádě francké říše a dovolilo tak Svatoplukovi podniknout výboje. Zaútočil na Vislany v jižním Polsku, zajal zde zdejšího knížete a na Moravě ho nechal pokřtít. Vedl ale více válek s „pohany“ – na východním Slovensku donutil tamější kmen k přijmutí křtu a vyslal k nim biskupa Wichinga. Velké boje vedl o franckou Panonii, kterou dobyl o pár let dříve a téměř současně obsadil Čechy a i Srbsko (882 – 883). Jeho způsob obsazení Čech však není přesné znám. Tou dobou vládl ve středních Čechách první doložený Přemyslovec Bořivoj I. Je pravděpodobné, že byl pouze Svatopukovým prostředníkem své moci v Čechách. Tak vznikla už okolo roku 880 velká říše. Svatopluk přitom využíval křesťanství jako politického prostředku.

Obrázek * Na sklonku 9. století se objevila nová hrozba z východu, kočovné madarské kmeny, které si hledaly prostor k usídlení v dolním Podunají. V r. 893 porazily Bulhary a vytlačily je za Dunaj, v následujícím roce zemřel Svatopluk. Po Svatoplukově smrti (894) se říše počala drobit. Proniknutí maďarských kočovných kmenů do Uherské nížiny přivodilo v letech 903 – 907 její rozklad. Svatoplukův nástupce Mojmír II. (894–906) s námahou potlačoval vnitřní opozici. Nedokázal zabránit odtržení Čechů a Srbů (895 a 897). V roce 900 Madaři (do té doby kolísající mezi Mojmírem a Arnulfem) obsadili Panonii a přivedli do ní všechen svůj lid, do té doby přebývající za Karpaty. Tehdy se Bavoři spojili s Mojmírem, ale Madaři udeřili v r. 906 na Velkou Moravu a v bitvě někde na Slovensku rozbili Mojmírovu armádu. Padla většina moravských velmožů (Bavoři se vzchopili k akci až r. 907, byli však poraženi u Bratislavy) a pád Velké Moravy byl zpečetěn. Mojmír II. se pokoušel zachránit stát novým obrácením se o podporu k papežské kurii a k říši východofrancké. Asi v r. 903 – 904 utrpělo moravské vojsko velkou porážku od Madarů, kteří pak zpustošili Moravu, některé prameny hovoří o vylidnění Moravy. Poslední nadějí bylo r. 907 v bitvě u Bratislavi bavorské vojsko, které byla ale také zničeno.

Obrázek * V nově vznikajícím samostatném českém knížectví, se domohl svých práv syn Bořivoje I., Vratislav I. Ten po smrti moravského knížete Svatopluka otevřeně vystoupil proti Velkomoravské říši a za podpory dalších českých knížat se ujal samostatné vlády. Položil tak základ Českého státu.

Obrázek * Po smrti sv. Václava (jako kníže Václav I.), se vlády nad pražskou kotlinou ujal jeho mladší bratr Boleslav I. Ten zaujal zcela jinou vládní politiku, se kterou dokázal vést expanzivní politiku. Za jeho vlády a vlády jeho syna Boleslava II. se tak Český stát rozrostl z původná pražské kotliny o další území jako byla Morava, Slezsko, Krakovsko, Červené hrady. Zdali všechna tato území i ovládal není zcela jisté, ale víme že zde nechal postavit hradiště a prováděl kontrolu obchodních cest.

Obrázek * Za vlády Boleslava II. Pobožného došlo k ochlazení Česko Polských vztahů, především pak po úmrtí polské královny Doubravky, která pocházela z Přemyslovského rodu. Polský stát pak na úkor Českého knížectví získal značné území. Boleslav II. se u příležitosti nástupu Boleslava Chrabrého, polského krále, vzdal nároků na Slezsko a Krakovsko a přišel i o Podněstří (Přemyšl).


Zdroje:
Československé dějiny v datech
Počátky Přemyslovců - D.Třeštík
Encyklopedie slovanské archeologie - Michal Lutovský
Lexikon českých panovnických dynastií - Čechura, Mikulec, Stellner
Evropa králů a císařů: Petr Čornej, Jan P.Kučera, Vratislav Vaníček a kolektiv
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 1/10/2008, 14:04, celkem upraveno 6 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 3.

Obrázek * Boleslav II. Pobožný získal na druhé straně Krušných hor část území (Míšeňsko) pod kontrolu Českého knížectví.

Obrázek * Předchozí územní zisk Míšeňska Boleslavem II. byl ztracen.

Obrázek * Vedle silného souseda, polského krále Boleslava Chrabrého, se český kníže Boleslav II. nemůže prosadit. Ztrácí další území, kterých se formálně zřekl již roku 981 při zvolení Boleslava Chrabrého polským knížetem (králem). Přemyslovsků stát tak přichází o území Slezska a Lužice.

Obrázek * Za vlády dalšího z přemyslovců Boleslava III. Ryšavéo dochází k pokračování v úpadku moci českého knížectví na úkor silného polského státu pod vedením Boleslava Chrabrého. Přemyslovci tak přícházejí o Krakovsko, kterého se formálně zřekl Boleslav II. Pobožný již roku 981.

Obrázek * Úpadek přemyslovského státu za Boleslava III. Ryšavého pokračuje. Polské vojsko Boleslava Chrabrého (polský král) se zmocnilo Moravy, kterou přičleňuje ke svému panství. V Čechách pak po vyhnání Boleslava III. nastupuje loutkový vládce Vladivoj. Čechy jsou tak formálně podřízené Polsku. Vladivoj však byl roku 1003 vyhnán a nahrazen přemyslovcem Jaromírem. Ten dlouhá léta svádí boje o trůn se svými bratry Boleslavem III. Rašavým a Oldřichem. Český stát prochází svou největší krizí. Morava zůstává i nadále v rukou Polského království.


Zdroje:
Československé dějiny v datech
Počátky Přemyslovců - D.Třeštík
Encyklopedie slovanské archeologie - Michal Lutovský
Lexikon českých panovnických dynastií - Čechura, Mikulec, Stellner
Evropa králů a císařů: Petr Čornej, Jan P.Kučera, Vratislav Vaníček a kolektiv
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 1/10/2008, 14:18, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Výborné, moc se mi to líbí. :up:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 4.

Obrázek * Po mnoha letech bratrovražedných bojů mezi přemyslovci Boleslavem III., Jaromírem a Oldřichem, vyšel jako vítěz v boji o knížecí stolec Oldřich. Ten roku 1019 znovu získává zpět na Polácích ztracenou Moravu.

Obrázek * Přemyslovský kníže Břetislav I., zvaný český Achileus, podnikl v letech 1038-39 výpravu do oslabeného polského království a dobyl Krakov a Hnězdno, kde se schopil ostatků sv. Vojtěcha (z dynastie Slavníkovců) a přenesl jej do Prahy. Tento počin vyvolal nevoli v Říši. Císař Jindřich III. vytáhl proti Čechám v roce 1040, ale v bitvě u Brůdku byl na hlavu poražen. O rok později již byl úspěšnější a oblehl Pražský hrad. Břetislav I. se mu poddal, ale jelikož jej Jindřich potřeboval jako spojence udělil mu na říšském sněmu v Řezně Čechy v léno a s nimi i slezské Vitorazsko a Hlohovsko.

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Zdroje:
Československé dějiny v datech
Počátky Přemyslovců - D.Třeštík
Encyklopedie slovanské archeologie - Michal Lutovský
Lexikon českých panovnických dynastií - Čechura, Mikulec, Stellner
Evropa králů a císařů: Petr Čornej, Jan P.Kučera, Vratislav Vaníček a kolektiv
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 1/10/2008, 14:44, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 5.


Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 6.


Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Pochvala. Paráda. Nejdou mě obrázky v 2. a 3. odkazu vždy poslední.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 7.


Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 8.


Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

ČESKO - (České země)
mapový vývoj od 7.století - po rok 1526

strana 9.


Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek



ZÁVĚR
Tímto posledním devátým dílem uzavíráme kapitolu o mapovém vývoji Českého státu, de facto států, které se rozkládali na území střední Evropy od 7.století až po zlomový rok 1526, kdy na český královský stolec usedli Habsburkové. Tímto rokem již Země Koruny české ztráceli na svém hitorickém, vojenském a politickém významů, který si jinak drželi po dobu téměř jednoho tisíce let. Doba rozkvětu a ztrát se v průběhu staletí střídala. Bohužel pro nás, na troskách soustátí, které založil a držel ve své moci český král Václav II. (1283-1305), těžili později jiní.

Nový rozkvět pak nastal až po ukončení První světové války a vzniku nové Československé republiky v říjnu roku 1918.





Zdroje:
Československé dějiny v datech
Počátky Přemyslovců - D.Třeštík
Encyklopedie slovanské archeologie - Michal Lutovský
Lexikon českých panovnických dynastií - Čechura, Mikulec, Stellner
Evropa králů a císařů: Petr Čornej, Jan P.Kučera, Vratislav Vaníček a kolektiv
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Tunac píše:Nejdou mě obrázky v 2. a 3. odkazu vždy poslední.
Snad už to funguje. Obrázky tam jsou ted již všechny. Ještě postupně budu doplňoval komentáře k jednotlivým mapám.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

kacermiroslav píše:
Tunac píše:Nejdou mě obrázky v 2. a 3. odkazu vždy poslední.
Snad už to funguje. Obrázky tam jsou ted již všechny. Ještě postupně budu doplňoval komentáře k jednotlivým mapám.
Pořád mě nejdou.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Mě jdou všechny.
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Thór píše:Mě jdou všechny.
Tak mě už taky, ale musel jsem vypnut Kerio.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Odpovědět

Zpět na „ostatní“