PALBA.CZ

Otazka vystavby hradov prichodzimi hostami, ako sa im v Uhrorsku vravelo je naozaj zaujimava. Lenže Uhorsko a Čechy s Moravou mali značne odlišne dejiny. Na rozdiel od Čiech, kde Přemyslovsky kniežaci rod vladol od "od nepameti" čo je asi od doby Svätopluka Moravského, v Uhorsku došlo v priebehu rokov 906 až 1000 k rozvratu povodnych elit aj ked nie vždy vyhubenim, ako u moravskych Mojmirovcov. Nakoniec karolinsku elitu v Panonii už pred Madarmi zničili Svätopluk a Mojmír II. a čo prežilo Madari. Slovanska elita v Panonii a Potisi bola vyhubena a niektori sa stali sučasťou madarskej. Na Slovensku padom Mojmirovcov a nastupom madarskych načelnik došlo prakticky k "vymene okupantov". Madarske knieža zanechalo svojho spravcu v Nitre a hradiska zostali velakrat neporušene a prežila aj miestna elita. Minimalne v Malych a Bielych karpatoch, udoli Vahu, nad Nitrou, v Turci, na Strednom Slovensku. Uhorsko bolo nezavislym kralovstvom, ale Česke krajiny boli sučastou Nemeckej ríše, niekedy viac a niekedy menej slobodne.

Etnicita v rannom Uhorsku je uplne rozdielna od etnicky jednofarebnych res. dvojfarebnych (Slovania Nemci) Čiech. Nielenže v Uhorsku bola „presila“ Slovanov, ale Madari podnikali najazdy a ako všetci nomadi, mali zalubu v premiestnovani remeselnikova vzdelancov na svoje uzemie. Tak sa v Panonii objavili prvi Nemci, Taliani a s nimi samozrejme aj obchodnici s otrokmi a luxusom ako su židia, Armeni, a muslimovia z Chorezmu. Do toho občas pribudli zajati Pečenehovia, Polovci a samozrejme krestanski misionari a knazi zo Zapadu a Byzancie.
Krajina bola „rozparcelovana“ medzi madarske kniežata takym čudnym spôsobom. V Potisi kde je možne chovat kone mali svoju „madarsko nomadsku“ enklavu a v Panonii, Transylvanii a v časti Slovenska mali svoje sidla, z ktorých spravovali prislušne uzemie. Tie skoro vždy boli na miestach byvalych miest alebo hradisk.
V tomto gulaši sa najlepšie zorientoval prvy uhorsky kral Štefan Sväty. V prom rade vyhubil jemu nepriatelsku madarsku dedičnu kniežacu elitu a vybudoval kralovsku spravu. Zaviedol systém žup a menovanie županov a hodnostarov dvora a tychto pravidelne vymienal. Hodnostar ktory bol jeden rok županom v Bratislave o dva roky mohol byt vovopdom v Transylvanii. To fungovalo v Uhorsku až do roku 1300, ked začali hrady a mesta prechadzat do trvaleho držania šlachty, alebo sa stavali slobodnymi kralovskymi mestami.
Prvi vyznamni kolonisti boli Valoni, ktori sa usadili v Stoličmom Belehrade a Trnave, čo boli niečo ako mesta. Potom došli Sasi ktori založili bane v Transylvanii a vybudovali si tam svoje opevnene „mesta“. Už pred Tatarskym vpádom došlo k usadzaniu Nemcov, ktori sa usadzali medzi povodnym obyvatelstvom, aby pomohli rozvoju vinohradnictva. Další došli, z politickych dovodov, ked im Uhorsko poskytlo azyl (Spíš) a tiež z obchodnych dovodov napr. Pešt. Dalšia vlna Nemcov prišla po Tatarskom vpade a ta sa zamerala temer vyhradne na banictvo a vybudovala mesta najme na Slovensku a v Transylvanii. Hrady pre nich nemali zmysel, lebo to boli slobodni ludia a nie pán s poddanymi. Že by nejaky hrad priamo suvisel napr. s nemeckou kolonizaciou neviem.

Velice zajímavý rozklad, moc mě potěšil, to jsou věci co čtu moc rád, ledacos se dovím. I závěr, že něco takového jako kolonizační hrad asi u vás není.

Já se na to ptal v souvislosti s Německou menšinou mantáků. Na území dnešního Slovenska sídlili Mantáci zejména v Bratislavě, na středním Slovensku zváno Hauerland a Horní Nitra a na Spiši. A jelikož to byl dělný lid, zručný a sebevědomý, je možné že nějaké fortifikace pro obranu stavěli.

Podobně jako u nás se Němci dostali do Uher a tedy i na území dnešního Slovenska zejména v procesu znovuosídlení země vylidněné po mongolském vpádu do Uher v letech 1241 - 1242. Německá kolonizace přinesla do Uherska vznik míst na základě magdeburského městského práva a Němci patřili k měšťanům skoro všech míst. V 16. století přišla do Uher další vlna německé kolonizace - habáni, ale u těch už bych budování něčeho takového nepředpokládal.

Proto jsem byl zvědavý.

Pokud můžu soudit podle nás, tak němci se usidlovali především v městech (i je zakládali), přeci jen to byli hlavně řemeslníci. Domorodé obyvatelstvo často žilo na vesnicích kolem. Samozřejmě záleží na období, vznikaly různé vesnice atd. taky sem nechodili jen němci (frísové, sasové, bavoři atd.) ale co vím, tak i poláci (sem patří patrně i chodové), postupem času i italové (vlaši). Chodili sem různí lídé z celé Evropy, v různých počtech a s odlišnými cíli. Nezapomínejme ani na chorvaty, kteří utekli na moravu před turky.
Co se němců v uhrách týče, tak v sedmihradsku si stavěli "opevněné kláštery". Kolem kláštera bylo postavené opevnění a každá rodina zodpovídala za přidělenou část. Také zde byly sklady potravin atd. takový středověkký "kibuc" Osobně to beru jako takou znouzecnost, protože zde bylo málo lidí a centrum jejich malé komunity byl kostel, tak jej rovnou i opevnili. V čechách a patrně i na slovensku bych hledal německý vliv v samotném opevňování měst. Kdy si řemeslníci potřebovali chránit dílny, zboží a "draze" zařízené domy. Nestačilo jim nahnat dobytek do lesa a schovat se, případně utéct na hrad, v případě ohrožení.

http://romaniatourism.com/castles-fortr ... hurch.html

Štardatne sa vravi o kolonizacii a chape sa tak prichod, ked exstovala nejaka jasna snaha prijat cudzincov u panovníka alebo magnata. V skutočnosti už čase pred velkou Moravou a aj po nej existovala oblast od dnešneho slovenskeho Turca po bavorsky Regensburg niekde viac a niekde menej osidlena jedinym slovanskym etnikom, z ktoreho neskor sa vyčlenili ani nie rečovo ako uzemne Češi, Moravania a nazvime ich Nitrania (američania píšu Proto-Slovaci). V oblasti od Rezna po Vesprem v dnešnom Madarsku sa hlavne nad Dunajom prelinali slovanske a nemecke usadlosti. Arabski a byzantski kupci a cestovatelia tych ludi nazyvali Nemci, lebo ti ludia si tak vraveli. Preto si aj mysleli že su to Slovania. Od osi Hamburg po Benatky na vychod sa dalo všade dohovorit slovanskym jazykom a tak tych par slov, ktore treba k obchodu sa medzi Slovanmi usadeni Nemci naučili. Kedže pre cudzincou použili slovanske pomenovanie Nemci, vznikol tento arabsko-byzantski omyl. Stavalo sa to aj Madarom. Je to podobne ako ked bujara blondata Europanka si kupuje v Kahire suvenir a rozprava anglicky. Domaci ju považuju za americku pornohiezdu.
Nemci v Česku a v Uhorsku udržiavali kontakt s domovinou a ked sa darilo tak sa na Vychod presunuli dalši. Niečo ako dnešne prenikanie Poliakov do Anglicka. Mali obrovsku vyhodu vo vzdelanosti a vyššej technickej zručnosti, pretože mali nepretržite spojenie s Taliankom, kde mali nemecky cisari svoje politicke zaujmy a cez Taliansko aj s celym vyspelym Stredomorim. Vychod Europy zničili Mongoli a juh Turci. Zo Severu, ked prestali utočit Vikingovia prišiel už len mraz. Naštastie. takže naozaj pre nove myšlienky zostal len Zapad.
Netreba však zabudat, že spolu s Nemcami prichadzali aj židia a ti mali tiež podiel na prosperite stredovekych miest. A samozrejme tiež Česi a Uhri začali po roku 1200 navštevovat zapadne univerzity a stavali sa rovnocennymi vzdelancami. Pre panovnika alebo magnata nebola jazykova prislušnost nejakeho človeka zarukou ani vernosti ani uspešnosti v urade. Velakrat neprihliadali dokonca ani na vierovyznanie a financie zverovali židom a mohamedanom.

Rase píše: Co se němců v uhrách týče, tak v sedmihradsku si stavěli "opevněné kláštery". Kolem kláštera bylo postavené opevnění a každá rodina zodpovídala za přidělenou část. Také zde byly sklady potravin atd. takový středověkký "kibuc" Osobně to beru jako takou znouzecnost, protože zde bylo málo lidí a centrum jejich malé komunity byl kostel, tak jej rovnou i opevnili. V čechách a patrně i na slovensku bych hledal německý vliv v samotném opevňování měst. Kdy si řemeslníci potřebovali chránit dílny, zboží a "draze" zařízené domy. Nestačilo jim nahnat dobytek do lesa a schovat se, případně utéct na hrad, v případě ohrožení.

Opevňovaly se nejen kláštery, ale i samostatné kostely ve vsích (u nás viz např. Kurdějov, Načeradec etc. )

Zajímavé informace. Opevněné kláštery a kostely ale znám. Jak na Slovensku tak u nás. Je zajímavé jak se to pěkně skládá. Podívám se jestli by se nějaký opevněný kostel nenašel na Drahanské vrchovině.

Přiznám se, že trochu plavu v tom, co ještě Drahanská vrchovina je a co už ne, ale napadají mě dva... Kostel svatého Václava ve Vanovicích a kostel sv. Jakuba v Nosislavi...

Když už jsme se dostali od Drahanské vrchoviny pod vrcholky Fagarase, tak nelze nezmínit, že opevněné kostely zažily v Sedmihradsku neskutečný "boom".

Jsou zde samozřejmě opevněná města a klasické feudální hrady, ale díky blízkosti nájezdníků se zde od 14. století opevňují kostely. Aby se i prostí lidé měli kam schovat. Typologie jejich opevnění je vcelku probádaná německými historiky, kteří sem měli kvůli sedmihradským Sasům jazykově blízko. Nebezpečí tureckých nájezdníků trvalo nějakých 300 ket a po tu dobu se opevnění rozrůstalo a vylepšovalo. Od centrálního kostela s obvodovou hradbou po několikanásobný hradební okruh s mnoha baštami a věžemi. Kromě opevnění kostelů zde ale vzniklo něco jiného a sice Bauernburgen, Selské hrady. Byly to regulérní hrady, ale s vysloveně refugiální funkcí. V době míru zde snad byl jen nějaký vrátný, ale v době ohrožení se sem stěhovali celé vesnice a společně se podíleli na obraně, např. Rupea (Köhalom, Reps) nebo Rasnov (Barczarozsnyó Rosenau). Někdy dokonce jako u vesnice Saschiz ( Szászkézd Keisd) stál přímo ve vsi opevněný kostel - s hradbou a jednou věží s podsebitím a na kopci nad vsí byl vlastní hrad - ovál cca 200x 100 metrů s věžemi uprostřed stran. Kostel sloužil při opravdu náhlém přepadu, hrad pak pokud byl čas se do něj uchýlit.

V našich končinách to není až tak častý jev. Asi nejznámější je Veverská Bitýška, ale soubor opevněných kostelů lze nalézt také třeba na německé straně Krušných hor. Je to tam ovšem místně omezený jev bez dalších návazností.

@ Pátrač.. tak splněno ... nesliboval někdo bateriové věže ??

Blansek (já tedy znám toto jméno jen se "S") i Holštejn znám, oba se mi moc líbí a ta lipová alej je vážně super.

no a plány.. bohužel nemám moc času, ale uvažuji o dvou tématech:
1) spíše úvaha Zříceniny - do jaké míry je znovudostavit?
2) trojhranné věže

Pan Hájek? Bateriové věže? Já tušil že mi je připomenete.

No já vím, ze jsem o nich slíbil psaní ale mám to asi tak z 50% hotové a nějak se nemohu posunout dál. Je to zamrzlé asi tak 3 roky. Nejsou lidi. Ale asi jo.

Ale díval jsem se na typologii hradů co jsem kdysi zplychtil, a je zde potřeba razantní úpravy. Takže asi udělám jako první to.

CO si celkově myslíte o těch hradech v Újezdu Březina?

1) spíše úvaha Zříceniny - do jaké míry je znovudostavit?

Jestli mohu do toho kecat, tak toto je opravdu moc zajímavé téma. A Chebsko taky

tohle téma momentálně probíráms kolegyni z práce, jejíž spolek historického hledá nějakou zříceninu co by svou stálou základnu

OK. vox palbae si vybral.. ale bude to opravdu spíše moje úvaha s velkou možností diskuze

Chebsko.. vím o něm..

t.hajek píše:OK. vox palbae si vybral.. ale bude to opravdu spíše moje úvaha s velkou možností diskuze

Chebsko.. vím o něm..

Prvnímu řádku vůbec nerozumím

Vox populi Pátrači

A tak to už je mi jasné - mě by ty zříceniny zajímaly také a Chebsko taky. No a pan Hájek má co dělat za dlouhých zimních večerů.