Hrad BRADLO

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Hrad BRADLO

Příspěvek od kacermiroslav »

Hrad BRADLO
aneb lehká pohraniční kolonizační fortifikace ze 13.století
Obrázek
Bradlo, hmotová rekonstrukce


Na vrcholu zalesněného skalnatého kopce poblíž vesnice Mostek 4,5 km od města Hostinné nad Labem [1] v Olešnickém újezdu (okr. Trutnov, Východní Čechy) vznikl zřejmě již koncem 13.století, případně na přelomu 13. a 14.století malý kamenný hrad BRADLO. Jeho vznikl je spojován s kolonizačním pronikáním českého státu do prostoru v Podkrkonoší.

Kolonizace Podkrkonoší byla důležitým stavebním prvkem ranně středověkého českého státu. Husté listnaté pralesy, tolik odlišné od současných jehličnatých lesů, poskytovali velké množství stavebního a palivového dřeva, sloužily ke stavbě vodních hamrů, milířů na výrobu dřevěného uhlí a také k výdřevě četných štol, v kterých se těžili rudy a vzácné kovy. Četné potoky a potůčky pak také byly bohaté na zlato a stříbro. V Podkrkonoší tak vznikala celá řada osídlených míst a osad, která využívala bohatosti zdejší krajiny. Razantní podmanění si zdejších hor a pralesů nakonec vedlo k likvidaci místních listnatých pralesů a tak v pozdějším středověku byla tato „ekologická“ katastrofa řešena znovu osázením Krkonoš jehličnany.

I pro ranně středověkého panovníka pak bohatství plynoucí z Podkrkonoší bylo důležitou součástí jeho péče o „blahobyt“ státu [2]. Za tím účelem vznikla v Podkrkonoší důležitá centra moci, mezi která patřila od 13.století i města Hostinné a Trutnov (založené roku 1260). Předchůdci těchto měst pak byly různé slovanské osady, jejichž vznikl můžeme hledat již v době před 12.stoletím. Počátky samotného Trutnova (původním jménem Úpa), jako nejvýznamnějšího místa podkrkonošské oblasti ve středověku, můžeme najít již ve 12.století, kdy v údolí řeky Úpy zřejmě vzniká první osada na jejichž základech nyní stojí více jak 30 tisícové okresní město.

Kromě těžby nerostných surovin v Podkrkonoší bylo toto území také důležitou obchodní spojnicí mezí Prahou a Kladskem, potažmo Polskem. Za tímto účelem měla česká knížata velký zájem zřizovat v těchto končinách opěrná místa kolonizačního i obchodního procesu, což nám ostatně dokazuje přítomnost českého knížete Soběslava I. (kníže v letech 1125-1140) v těchto končinách. Tento přemožitel německého krále Lothara III. v bitvě u Chlumce (18.února 1126) v průběhu své vlády věnoval nemalé úsilí zlepšení obranyschopnosti českého knížectví i samotného Pražského hradu. Opevňoval pohraniční obranné body a v posledních letech vlády, po smrti polského panovníka Boleslava III. Křivoústého (kníže v letech 1102-1138) se věnoval fortifikacím především při polské hranici. O Vánocích roku 1139 pobýval ve Východních Čechách v Chvojně, kde onemocněl. Umírá pak 14.února 1140. Bohužel místo jeho úmrtí přesně neznáme, ale píše se o Hostini Hradci (možná dnešní Hradec Králové), nebo vesničce Debrné [3] u Hostinného a nejčastěji pak je jeho skon spojován se samotným Hostinným a jeho blízkým okolím. Debrné pak leží v těsné blízkosti později postaveného hradu BRADLO.

Nicméně v této ranně středověké době byly opěrné body českého státu budovány zcela jiným způsobem, než o kterém se budeme bavit v souvislosti s hradem BRADLO. Vycházelo se ze zkušeností se stavbou slovanských hradišť, jejichž hradby byly různých dřevohlinitých konstrukcí často i s čelní kamennou plentou kladenou na sucho. Takováto konstrukce, ale vyžadovala měkčí podklad, do kterého bylo možno zapustit dřevěné části konstrukce. Taktéž lehčí typy opevnění (např. palisády, polský plot atd.) vyžadovali měkčí podloží, do kterého by byla konstrukce dostatečně hluboko zapuštěna. V souvislosti s opevňováním objektů při polských hranicích za knížete Soběslava I. se tak dá spíše uvažovat o lehkých opevněních u již existujících nížinných osad typu Hostinné, či Trutnov, nebo o stavbě menších opevněných dvorců a velmoženských sídel (viz. například rekonstrukce velmoženského dvorce: http://curiavitkov.cz/curia6.html).

Pozdější typy fortifikací pak již vycházeli z trendů stavět tzv. „opere romano“ (způsobem římským), tedy kamenné zdi spojované maltou. První takto postavené hradby pak v českém prostředí máme doložené kronikářem Kosmasem a archeologickými výzkumy (z roku 1993) ze Staré Boleslavi z první poloviny 10.století. Tato technika však nebyla pro tehdejší řemeslníky zcela běžná a proto i v průběhu 10. až 12.století nacházíme celou řadu hradišť a opevněných center stavěných v tradičním slovanském stylu (různé typy dřevohlinité hradby a kamennou plentou). Jak však ze západu přicházeli jednotlivé moderní fortifikační prvky (kastely, dojnony atd.), bylo nutno uzpůsobit fortifikační stavitelství v Čechách i těmto moderním a účinným metodám.

První kamenné hrady postavené „způsobem římským“ pak na našem území vznikají počátkem 12.století (Přimda), ale v tomto případě se jedná o německý import ve snaze ovládnout pohraniční hvozdy. Jak však rostla knížecí moc v Čechách a stále více pronikala tato technika výstavby opevnění ze západu do Čech, rostl i počet zděných fortifikací (hradů), jejichž výstavbu prakticky vždy realizoval panovník (nikoliv šlechta). V případě stavby šlechtických sídel v průběhu 12.století pak musíme i nadále počítat s velkým počtem lehkých, převážně dřevěných konstrukcí. Tuto skupinu ale máme archeologicky velmi slabě podchycenou a i písemné prameny o ní většinou mlčí.

Ve druhé polovině 13.století pak nastává další etapa ve vývoji hradů na území Čech, Moravy a Slezska. Především přemyslovští králové Přemysl Otakar II. (+1278) a jeho syn Václav II. (+1305) se věnují dostavbě sítě královských hradů jakožto opěrných bodů jejich moci v zemi. Kromě samotné výstavby se i nadále rozvíjí základní fortifikační dispozice s obvodovou zástavbou, v které se začínají objevovat velké čtverhranné obytné věže (tzv. donjon). Tyto věže, donjony, pak ale neplnili pouze obytnou funkci, ale především obranou v druhém sledu (poslední útočiště obrany). Hlavní obytné budovy byly umístěny mimo donjony, které ani nelze považovat za plnohodnotné z hlediska obrany. Nejsou zakomponovány do samotné obrany jako například flankovací věže a věžice (například Týřov). Nejstarší ukázky donjonů na našem území pak nalezneme například na hradech Jenčově, Zvíkově, Oseku, Jindřichově Hradci a výše zmiňovaném Týřově. Posledně jmenovaný pak byl ve 13. a 14.století považován díky Donjonu, důmyslnému systému hradeb a flankovacích věží za nedobytný. Největší donjony pak nalézáme například na hradech Rábí (13 x 18 m), Pajrek (16 x 16 m) a Vítkův Hrádek (14 x 17,5 m).

Čtverhranný donjon tak představuje výrazný prvek hradních staveb a stává se součástí i různých hradních typů vrcholících vznikem blokové dispozice. Čtverhrannou obytnou věž pak kromě velkých a výstavných převážně královských hradů můžeme nalézt i u fortifikací nižšího řádu a významu. Kombinací mezi donjonovými a blokovými dispozicemi nám můžou vzniknout jednodušší varianty hradů s věží stojící o samotě a doplněnou dalšími, většinou nepříliš početnými a kvalitativními stavbami podél obvodu fortifikace. Jako příklad nám mohou sloužit Kozí Hrádek, Křikava a BRADLO. V dalších případech pak byla věž zasazena do obvodové fortifikace, jako např. na Rabštejnku nebo Strádově. U náročnějších staveb donjon srůstá s palácovou zástavbou kolem centrálního dvora, který je tak ze dvou, tří stran i celý obestavěn. Vzniká tak nádvoří (např. hrady Zlenice, Kámen u Pacova a další). Pro nás je pak zajímavá dispozice a fortifikační úroveň u těch méně náročných staveb jakým je například pohraniční BRADLO.
Obrázek
Půdorys hradu Bradlo se zakreslenými sondami archeologického výzkumu (podle A.Hejny)


Hrad BRADLO

Historie - Zaniklý pomezní hrad BRADLO vznikl na západním okraji táhlého zalesněného skalnatého vrchu Bradlo nad soutokem Labe a Olešnického potoka poblíž vesnice Mostek 4,5 km od města Hostinné nad Labem v Olešnickém újezdu. Písemné zprávy se o hradě žádné nedochovaly a tak neznáme ani jeho skutečné jméno. Podobu hradu nám pak rekonstruuje archeologický výzkum prováděn A.Hejnou v letech 1966-1968. Podle těchto výzkumů se klade vznikl hradu do konce 13. nebo na přelom 13. a 14.století. Jeho zánik pak hledáme již v průběhu první poloviny 14.století. Vlastní fortifikace tak na vrcholu kopce neměla dlouhého trvání.

Důvod vzniku této lehké fortifikace je pak hledán v souvislosti s Řádem německých rytířů, Olešnického újezdu a kolonizací Podkrkonoší. Vznik hradu může hledat mezi dobou příchodu Řádu německých rytířů do Olešnického újezdu (Újezdu), který je kladen k roku 1241 a příchodem slezských kolonistů v 60.-70.letech 13.století. Tuto dobu také přibližně potvrzuje i archeologický průzkum vedený v letech 1966-1968, který naznačuje domácí i slezský model.

V roce 1325 dochází ke změně majitelů Olešnického újezdu, který získal Půta I. z Turgova. Hrad BRADLO pak rychle ztratil svůj význam kolonizačního a obranného bodu Olešnického újezdu. Půta I. z Turgova pocházející z Míšeňska (budyšínský landfojt) pravděpodobně do Čech přišel spolu králem Janem Lucemburským roku 1310. Roku 1316 je pak zmiňován v písemných pramenech, kdy se králi poddal v manství se svými hrady Choustníkovým Hradištěm (u Dvora Králové n.L.) a Hostinným. Tímto mu byl z královi moci dán do zástavy celý Trutnovský kraj i s městem Dvůr Králové nad Labem (v „Majestas Carolina“ je Dvůr jmenován mezi zastavitelnými královskými městy). Turgovcům (Půta I. a jeho stejnojmenný syn Půta II. z Turgova) je pak přičítáno vystavění hradu Choustníkova Hradiště, tehdy ještě jednoduše řečeného „Hradiště“. Vzhledem k výstavbě tohoto hradu a držení měst Hostinné i Dvůr Králové nad Labem, ztratil pro Turgovce malý a špatně přístupný hrad BRADLO na významu. Proto zřejmě hrad nedlouho poté zanikl, což nám dokládá i nález mincí na bradelské lokalitě.

Popis – Jednalo se o malý hrad jednodílné dispozice oválného tvaru (40 x 45 m) umístěný na vrcholu kopce. Na čelní přístupové cestě byl obehnán výrazným příkopem srpkovitého tvaru s vnitřním a vnějším valem z hlíny a kamene. Čelní strana a část bočních hradeb byla vybudována z nasucho kladených kamenů. Tato část hradeb byla poměrně masivní. Zbytek obvodu hradu se nacházel nad strmými svahy kopce a proto zde předpokládáme zřejmě jen lehčí formu fortifikace. Hlavním a zároveň dominantním objektem celého hradu byla jeho čtverhranná obytná věž umístěna v severozápadní straně hradní lokality, nad nejstrmějšími svahy kopce. Věž (donjon) byla ve spodní části vybudovaná z kamene bez použití malty, horní část byla hrázděná. Na spodní kamennou část navazovala hradba (v tomto místě zřejmě lehčího charakteru). Věž tak plnila zároveň obytnou i obrannou funkci. Další zástavba se kumulovala při západní straně hradního areálu. Jednalo se o nepravidelný lichoběžníkový objekt s vnějším přístavkem. Objekt je archeology ztotožňován s kuchyní, k níž směrem do nádvoří přiléhala úzká chodbovitá stavba s ohništěm. Zřejmě kovárna. Další menší zřejmě hospodářský objekt, nebo provozní dům se přimykal k hradbě v jihovýchodní části nádvoří, v nejužším místě areálu.

Hrad BRADLO patří mezi hrady tzv. rozvinutějšího donjonového typu. Jeho výstavba z nasucho kladených kamenů bez použití malty nasvědčuje, že se jednalo o hrad nižší kvalitativní úrovně, který je přímo spojován s kolonizačním procesem v Podkrkonoší a s finančními prostředky privátního majitele (nikoliv panovníka). Takovýchto opevněných bodů v pohraničních českých hvozdech musela být v době středověku jistě celá řada budována jak panovníkem, tak i šlechtickými vrstvami. Velký podíl dřevěných konstrukcí ve spojitosti s kamennými částmi spojovanými bez malty byl jistě především pro zmáhající se šlechtickou vrstvu levnější možností, jak si postavit vlastní sídlo, nebo opěrný bod panství. Bohužel k jejich poznání máme nedostatečné znalosti z archeologických výzkumů a z tohoto důvodu má pro nás BRADLO, značně prozkoumané, v současné době nezastupitelné místo.



Poznámky:
[1] Hostinné – nachází se přibližně 18 km západně od okresního města Trutnov. Ve jeho těsné blízkosti se vypínají vrcholky nejvyššího pohoří České republiky Krkonoše. Samotné město leží na soutoku řeky Labe a potoku Čistá (též Stříbrný) v nadmořské výšce 350 m.n.m. V současné době má město kolem 5.000 obyvatel. Hostinné pak patří mezi nejstarší podkrkonošská města, které jak prozrazuje jeho pravidelná zástavba, bylo založeno za vlády krále Přemysla Otakara II. (český král v letech 1253-1278) v rámci kolonizace horního toku řeky Labe a Krkonoš bohatých na dřeviny a vzácné kovy a rudy (zlato, stříbro, železná ruda atd.).

[2] Zlaté dny Kutné Hory a jejich obrovských stříbrných dolů měly teprve přijít.

[3] Do Debrného, nebo spíše na samotný hrad Bradlo (jehož původní jméno se nám nedochovalo) byl mnohými badateli kladen hrad Hostín, kde zemřel roku 1140 český kníže Soběslav I. Archeologický výzkum ale klade vznik hradu až do druhé poloviny 13.století. Bradelský hrad tak nelze ztotožňovat s Hostínem.



Zdroje:
- KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. - Východní Čechy. 1. vydání, Praha 1989
- WOLF, V.: Opevněné středověké stavby na území města Trutnova a integrovaných obcí – Trutnov 1999
- DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Praha 2000
- DURDÍK, T.: Encyklopedie českých hradů - Praha 1999
- http://www.e-stredovek.cz/
- http://www.trutnov.cz/
- http://www.mudk.cz/
- http://hostinne.info/
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ano ano. Malý ale poměrně odolný hrádek pro malou posádku ke střežení hraničních oblastí. Inu pěkná práce o zajímavé fortifikaci.

Mám pocit, že byl postaven Řádem německých rytířů. Ale to je jen taková drobná připomínka.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Vzhledem k tomu, že byl stavěn z nasuchokladených kamenů a s velkým podílem dřevěných prvků, tak se z něj bohužel mnoho nedochovalo. Otázkou pak je kolik takovýchto lehčích fortifikací v pohraničí českého státu mohlo být a po kterých nemáme žádných písemných pramenů ani fyzických stop. Proto má pro nás Bradlo tak velký význam.

Co se jeho založení týče, tak v článku jsem psal: "Důvod vzniku této lehké fortifikace je pak hledán v souvislosti s Řádem německých rytířů, Olešnického újezdu a kolonizací Podkrkonoší. Vznik hradu může hledat mezi dobou příchodu Řádu německých rytířů do Olešnického újezdu (Újezdu), který je kladen k roku 1241 a příchodem slezských kolonistů v 60.-70.letech 13.století. Tuto dobu také přibližně potvrzuje i archeologický průzkum vedený v letech 1966-1968, který naznačuje domácí i slezský model."

Stavitelem tak skutečně mohl být Řád německých rytířů.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tou připomínkou jsem myslel to, že jsem narazil na dva podklady, které mají původ v archivu tohoto řádu pravící, že ho skutečně Řád německých rytířů postavil. Jinak stavebně by se dal zařadit mezi hrady přechodného typu. Je to zajímavá stavba a asi jich bylo povícero- malé náklady na výstavbu, provoz a jejich možná přestavba byla zjednodušená možností jednoduchého snosu.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

To by bylo zajímavé, kdyby jsi mohl nějak ty podklady z archivu řádu sehnat.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Já je někde doma mám jako fotokopie s překladem, ale je to u tatíka a ten je po pohřbu mojí maminky minulou středu mimo boj a tak ho nemůžu mu kroutit.
Až se trochu vzpamatuje a já také tak to najdu a odskenuju a šupnu to sem.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Příspěvek od t.hajek »

V souvislosti s Bradlem mne napadla otázka, zda byl původ jeho podoby a provedení v místní tradici poloviny 13. století nebo zda si tento typ přinesl Řád, který podobné hrady stavěl téměř současně v Prusku a o něco dříve v Sedmihradsku.

V Prusku se nezachovalo bohužel téměř nic, protože původní provizorní pevnosti byly nahrazeny zděnými hrady - nadto polská kasteollogie a archeologie zatím výrazně pokulhává za českou.

V Sedmihradsku Maďaři poměrně úspěšně mapují "každý kámen", ale zase je tam výrazná jazyková bariéra, takže nevím jestli se podaří zjistit nějakou analogii. Zkusím se na to podívat až se vrátím z dovolené od Toruně.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

t.hajek píše:V souvislosti s Bradlem mne napadla otázka, zda byl původ jeho podoby a provedení v místní tradici poloviny 13. století nebo zda si tento typ přinesl Řád, který podobné hrady stavěl téměř současně v Prusku a o něco dříve v Sedmihradsku.
Vzhledem k tomu, že nevíme, kdo je stavitelem tohoto hradu, tak nelze na tvou otázku jednoznančně odpovědět. Ale co si budeme povídat. Každý opisoval od každého a na nějaká autorská práva se tehdá nehledělo:-) takže je možné všechno. Tedy jak přinesený, tak i vlastní styl. Bohužel vzhledem k tomu, že se nám více těchto jednoduchých hradů nedochovalo (nebo nevíme kde je hledat), tak nelze ani říct, jestli typ existoval již před příchodem Řádu, nebo jestli je to jejich export do Čech. Můj osobní názor ale je, že snad každého tehdejšího stavitele muselo napadnout stavět i z nasuchokladeného materiálu. Tím se do jisté míry vraceli do doby hradištní, i když ve zjednodušené formě. Takže si myslím, že to byl typ hradu, který mohl vznikat ve stejné době na více místech Evropy nezávisle na sobě, tak jak rostla feudální moc a potřeba takových levných sídel s vyšší odolností, než velmoženské dvorce s palisádou či tzv. polským plotem.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Příspěvek od t.hajek »

na tom Řádu je lákavé právě to, že podobná opevnění mohl používat na jiných "svých" panstvích a stavitelé nebo i jen řádoví rytíři coby iniciátoři hradu s tím mohli mít už zkušenosti, ale to jsou optravdu jen nepodložené spekulace.

I když v Prusku je asi nestavěli, protože kamene byl nedostatek, tam byla obdobná opevnění převážně dřevohlinitá.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „fortifikace (technika)“