Přemyslovská doména (9.-10.století)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Přemyslovská doména (9.-10.století)

Příspěvek od kacermiroslav »

Přemyslovská doména
České knížectví
Ranný středověk


Obrázek

Jedná se novodobý výraz pro původní Přemyslovské panství v české kotlině. Tím je myšleno panství bájných přemyslovských knížat, o kterých až na jejich jména uváděna v Kosmově kronice toho mnoho nevíme. Dále pak z linie bájných vládců (Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít) přešlo toto panství na prvního doloženého přemyslovce Bořivoje I. a jeho následovníků až po počátek vlády Boleslava I., který po staroboleslavské vraždě (935) začal velkou expanzi ranně přemyslovského knížectví až na Červenou Rus.

Původní území Čech nebylo až do doby vlády Boleslava I. (835-869/872) jednotné a ovládala jej celá řada kmenových knížectví, která mezi sebou vedla boje a dokázala se alespoň občas sjednotit v případě ohrožení zvnějšku, jako tomu bylo například v letech 846, 847, 849, 855, 856, 857, 871, kdy Východofranská říše císaře Ludvíka II. Němce podnikala nájezdy do české kotliny s jasnou snahou připojit toto území k říši. Bohužel o většině těchto nájezdů, stejně jako o přemyslovcích za doby bájných knížat toho víme příliš málo a ještě často jen v podání pozdější ústní tradice. Roku 872 podnikla Východofranská říše opět výpravu proti Čechům pod vedením mohučského arcibiskupa Liutberta, která kdesi u Vltavy porazila spojená vojska pěti českých knížat. Mezi vůdci těchto českých knížat je zmiňován jistý Gorivej, což by se mohlo jednat o Bořivoje I., tedy prvního historicky doloženého Přemyslovce, který měl ale zřejmě své kořeny na Moravě, v dynastii Mojmírovců (podle posledních výzkumů by Bořivoj I. mohl být synem moravského knížete Rostislava).

Knížecí přemyslovský rod v této době, tedy 8.-10.století ovládal pouze část středních Čech od Slánska, Kladenska a Berounska po dolní Posázaví, Brandýsko a jižní části Mělnicka. Na tomto nevelikém prostoru se pak odehrávala většina dějin přemyslovské dynastie doložena písemnými prameny od 80.let 9.století po třicátá léta 10.století. Zbytek českého území v hranicích, jak je vnímáme dnes, ovládali Přemyslovci pouze formálně nebo vůbec. Místní nepřemyslovská knížata pak Přemyslovcům pravděpodobně odváděla nějaký poplatek.

Přemyslovská doména, byla obklopena nově vybudovanými hradišti – Tetínem, Libušínem, Mělníkem, Starou Boleslaví a Lštěním. Většina těchto opevněných nově vystavěných nebo obnovených hradišť byla vybudována na březích řek, přibližně ve stejné vzdálenosti od centrální Prahy, na krajích rozlehlých lesů. Tato hradiště pak oddělovala přemyslovskou doménu od zbytku českého území. Za zakladatele většiny těchto hradišť a tím pádem i tvůrcem přemyslovské domény je pokládán druhý historicky doložený přemyslovec Spytihněv I. Kromě již uvedených hradišť pak k přemyslovskému panství patřila i Budeč, která se však kromě polohy od ostatních ještě lišila dobou založení. Jednalo se o hradiště staršího typu. V centru přemyslovské domény pak bylo hradiště Levý Hradec a Praha, která již od konce 9.století začala plnit roli hlavního politického centra Přemyslovského knížectví.

V 9.století a dříve byla česká kotlina hustě zalesněnou krajinou a tak se dá o této době mluvit spíše jako o době, kdy nebyla v Čechách souvislá osídlenost, ale jednalo se spíše jen o soustavu různě velkých sídlištních aglomerací kolem hradišť. Je logické že důležitost hradišť byla různá a de facto, ta která ležela na okrajích domény plnila především roli pevností, zatímco ta centrální jako Praha a Levý Hradec plnila roli politickou, církevní a mocenskou. Na těch okrajových hradištích mohli sídlit i nevládnoucí členové přemyslovského rodu.

Přemyslovská doména i se svým uspořádáním je takovým předchůdcem pozdější hradské organizace, která ji byla zcela jistě inspirována. Jednotlivá hradiště tak plnila různou roli v rámci knížectví, jak již bylo naznačeno výše, a to ať v podobě vybírání daní, vojensko-obrannou roli atd. Vzhledem k tomu, že na všech těchto hradištích byla doložena existence kostelů, dá se předpokládat že zde byla i silná náboženská a církevní role.

Přemyslovská doména plnila svou funkci od doby Spytihněva I. a možná již i jeho předchůdců až do vlády Boleslava I., který vojenskou moci po vraždě svého bratra Václava (Svatý Václav +935) začal celé Čechy vojensky sjednocovat. Poté co se moc českého knížectví vlivem expanze Boleslava I. směrem na východ změnila, bylo nutné změnit i uspořádání českého státu včetně jeho nových hraničních sídel. Původní přemyslovská doména z 9.století tak ztratila na svém významu a původní hraniční hradiště tak začal žít svým vlastním životem, který byl ovlivněn mnoha faktory. A tak zatímco některá hradiště přežila staletí a jejich moc a význam rostl, další naopak zanikla a ztratila se v propadlišti dějin.

Nyní si něco málo povíme o původních hraničních hradištích přemyslovské domény.

Obrázek Libušín

LIBUŠÍN
(okr. Kladno) – 1 km jihozápadně od okraje Libušína
rozloha: 12, 3 ha
vznik: 6.-7.století
Toto ranně středověké slovanské hradiště je zmiňované již v Kosmově kronice a je spojováno s bájnou Krokovou dcerou Libuší. Bylo vystavěno na trojúhelníkové ostrožně, vybíhající z náhorní planiny a ohraničené dvěma hlubokými roklemi u pramenů Svatojiřského a Libušínského potoka. Srázy poskytují hradišti ochranu v podobě převýšení až 50 metrů. Samotné opevnění hradišť pak kopíruje ostrožku a mělo tudíž také trojúhelníkový tvar o celkové rozloze 12,3 hektaru. Oválná akropole o rozloze 2,6 hektaru se nalézala východním cípu ostrožny a po celém obvodu byla opevněna. Zvláštností byla samostatné opevnění prostoru, kde vyvěrala studánka. Tento prostor zaujímal plochu 1,5 ha a přimykal se k místu, kde se spojovalo opevnění akropole a vnitřního předhradí. I vnější opevnění o rozloze 3,6 ha bylo po celém obvodu opevněno. Celek hradiště tak byl rozdělen na čtyři celky s tím, že před vnějším opevněném, které zbytek hradiště oddělovalo od ostrožny, byl vyhlouben ještě příkop. Vnější předhradí (4,6 ha) chránil val, který ostrožnu přetínal v délce cca 400 metrů. První archeologické práce na tomto hradišti zahájil M.Kalina z Jathensteinu v roce 1835. Byl tedy průkopníkem archeologie v Čechách. Na počátku 20.století pak na jeho práci navázal J.L Píč. Hlavní poznatky o hradišti ale pocházejí až z výzkumů J.Bohma (1949-52, 1956) aj.Kabáta a Z.Váni z let 1966, 1970-71. Většina archeologických výzkumů se soustředila na zkoumání valového opevnění a tak o vnitřní zástavbě toho víme dosti málo. Nicméně z prvních výzkumů objevený „kamenný knížecí palác“ byl v pozdější době datován až do mnohem pozdějšího období a tak byl tento omyl z 19.století uveden na pravou míru. Kromě vlastního opevnění tedy víme již jen o několika zahloubených obydlích a zásobních jamách. Při výzkumech byla objevena řada zlomkové keramiky, železné nože, kování věder a řada dalších předmětů denní potřeby. Zcela jistě pak víme, že do vnitřní zástavby patřil kostel, který stál zřejmě v místech pozdějšího gotického kostela sv. Jiří uprostřed akropole. Ten byl zřejmě postaven na základech předchozí křesťanské svatyně, která byla zasvěcena sv. Jiří, což byl patron, kterému se stavěli svatyně především v ranném středověku. Také poloha uprostřed akropole nasvědčuje, že zde stál svatostánek již před gotickým kostelem. Díky archeologickým výzkumům, které se soustředili především na opevnění, právě o fortifikaci toho logicky víme nejvíce. Konstrukce hradem nebyla v celé délce a na všech místech stejná. Největší opevnění v podobě dřevohlinité hradby s kamennou plentou bylo vybudováno na strategicky nejdůležitějším místě, tedy v místě kde val akropole a vnitřního předhradí příčně přetínal ostrožnu. Malé opevnění kolem studánky pak tvořila kamenná zeď slepovaná z hlíny. Většina obvodu akropole byla ohrazena na sucho kladenou kamennou zdí. Vnější opevnění předhradí tvořil pouze nízce sypaný val s kamennou na sucho kladenou nástavbou, z vnější strany lemovanou asi 6 metrů širokým příkopem. Z vnitřního areálu pak byly archeologickým průzkumem prozkoumány dvě vstupní brány. Vstupní prostor jedné z nich rozdělovala kamenná bašta, která v případě nouze mohla být porušena, načež mohl být sypaným tělesem bašty prostor brány zasypán. Z mladší doby opevnění hradiště se pak zachovalo 18 opukových kamenů na kterých se dochovali primitivní rytiny jezdců, koní. Podle nálezů keramiky byla ostrožna Libušína osídlena již v 6. nebo 7.století, ale charakter tohoto osídlení se nepodařilo blíže objasnit. Není tedy zaručeno, že již v této ranné fázi bylo hradiště opevněno. Opevnění, které bylo zkoumáno se pak dá datovat až na konec 9.století, tedy do doby vzniku hradišť přemyslovské domény. Jeho zánik je kladen na přelom 10. a 11.století.

LŠTĚNÍ
(okr. Benešov)
rozloha: cca 7 – 8 ha
vznik: 9. – 10.století
Hradiště vzniklo na ostrožně, která se vypíná těsně nad levým břehem Sázavy. Ze severu, západu a velké části jižní strany bylo chráněno příkrými srázy k řece a potoku, ale dá se předpokládat, že i na těchto jinak dobře chráněných místech bylo hradiště alespoň lehce opevněno. Po tomto předpokládaném opevnění se však žádné stopy nedochovali. Přístup na centrální plochu hradiště (rozloha 4,3 ha) dovolovala pouze šíje o šířce 190 metrů spojující ostrožnu s okolním terénem z východní strany. V místě přístupu na hradiště bylo opevnění zdvojeno dvěmi pásy. Do dnešních dnů se dochovala pouze část vnějšího valu o délce asi 200 a výšce 3 metrů. Tento val odděloval obloukovitě přístup na akropoli. Archeologický výzkum J.L.Píče odhalil stopy po výrazném požáru, ale kromě toho i stopy po dalším nezřetelném opevnění, které přepažovalo ostrožnu uvnitř vnitřního areálu. Šlo a kamennou podezdívku o šířce 3,4 až 4,4 metrů. Součástí hradiště bylo ještě předhradí, které bylo o rozloze asi 2,5 ha a bylo zřejmě jen slabě opevněno s použitím příkopu. Vnitřní zástavbu pak představoval kostel sv.Klimenta, na jehož základech byl později postaven stejnojmenný gotický kostel. Tento první svatostánek byl na hradišti postaven zřejmě v době vlády svatého Václava (+935). Kromě církevní stavby byl areál zastavěn dvorcem hradského správce Mstiše, o kterém se zmiňují písemné prameny z 11.století. Vznik hradiště byl archeologickým výzkumem datován do přelomu 9. a 10.století, což plně koresponduje s představou o době vzniku přemyslovské domény za Spytihněva I. Vojensko-politický význam hradiště začal v první polovině 10.století upadat v souvislosti se sjednocením Čech a expanze Boleslava I. Hradiště si ještě nějaký čas udrželo svůj ekonomický význam, když stále bylo hospodářským centrem okolních služebních osad. V roce 1055 byla na hradišti uvězněna těhotná manželka pozdějšího knížete a prvního českého krále Vratislava II. O této akci se zmiňuje Kosmas ve své kronice, kde kromě jiného zdůrazňuje mohutnost opevnění. Konec Lštění je kladen do 12.století.

MĚLNÍK
(okr. Mělník) - Mělník
rozloha:
vznik: 9. – 10.století
Strategicky důležité hradiště bylo založeno na plochém vrcholu vysokého opukového ostrohu, který se vypínal nad soutokem Labe a Vltavy. Z původní zástavby slovanského hradiště toho bohužel mnoho nevíme, protože v průběhu staletí po něm v husté středověké zástavbě (hrad, zámek, město) nezůstali prakticky žádné stopy. S Mělníkem je často spojované jiné slovanské hradiště a to Pšov. Není však známo, jestli Mělník vyrostl na místě původního hradiště Pšov, nebo jestli Pšov ležel někde v bližším či širším okolí. Přemyslovský Mělník vznikl podle výzkumů na přelomu 9. a 10.století a tudíž zapadá do doby vzniku přemyslovské domény. Akropole hradiště se dá hledat zřejmě v areálu dnešního mělnického zámku. Vnější hradiště pak zřejmě zaujímalo plochu, jakou v pozdější době kopírovalo středověké město a jehož gotické hradby byly vystavěny zřejmě na původních ranně přemyslovských valech. Důležitým milníkem v dějinách Mělnického hradiště pak byl konec 10.století, kdy zde sídlila manželka Boleslava II., kněžna Emma. O významu hradiště pak svědčí to, že kněžna Emma zde v mincovně razila stříbrné denáry, které na lícu nesou text „Enma Regina“ a na rubu „Civitas Melnic“. K vnitřní zástavbě takto významného hradiště zcela jistě patřil i dvorec jakožto sídlo člena vládnoucí dynastie a kostel. Existence mincovny dokládá, že na Mělníku žila a působila gramotná vrstva tehdejší společnosti, kněží. Původní kostel, který byl zasvěcen sv. Petru lze hledat v místě pozdějšího gotického kostela sv. Petra a Pavla. V průběhu 11.století se Mělník stal jedním z center přemyslovského státu, střediskem mělnické provincie, která byla prvně písemně doložena sice až ve 13.století, ale která zcela jistě již nějakou dobu existovala. Důležitost hradiště umocňovala i jeho strategická poloha na soutoku dvou významných českých řek a obchodních cest.

STARÁ BOLESLAV
(okr. Praha-východ) – Stará Boleslav
rozloha: cca 10 ha
vznik: počátek 10.století
Toto jedno z nejvýznamnějších ranně přemyslovských hradišť bylo vybudováno na nízké písčité vyvýšenině jazykovitého tvaru, které převyšovalo dnešní nivu Labe o pouhé 3 až 5 metrů. Lokalita sama dokázala svými močály a tokem Labe a snad i Jizery (jejíž jedno rameno se v ranném středověku vlévalo do Labe právě u hradiště) do značné míry hradišti poskytovat přirozenou ochranu. Plocha původního hradiště v podstatě odpovídá centru dnešního města a dosahovalo plochu něco přes 10 hektarů. Písemných pramenů o hradišti se nám dochovalo poměrně dost, stejně tak i podrobné archeologické průzkumy nám poskytli řadu důležitých informací. Ovšem z původní hradištní zástavby toho za staletí vývoje města nezůstalo nic dochováno. Podle rozsáhlých záchranných archeologických prací vedených v 80. a 90.letech 20.století vedených I.Boháčovou, J.Frolíkem a J.Špačkem. Podle těchto výzkumů bylo hradiště založeno na počátku 10.století, možná Spytihněvem I. v rámci výstavby přemyslovské domény. Poloha hradiště byla zvolena nejen z důvodu dobré přirozené ochrany vodními toky, ale i z důvodu strategické polohy při brodu přes Labe. Přímo přes hradiště procházela důležitá mezistátní obchodní komunikace – žitavská stezka. Hradiště se počátkem 10.století stalo sídelním místem Boleslava I., bratra knížete Václava, kterého zde v září 935 zavraždili. Boleslav I. pak na české poměry nechal hradiště záhy opevnit nezvyklou hradbou a to kamennou hradbou spojovanou maltou, tedy technikou tzv. „opere romano“ (způsobem římským). Byla to tedy první zděná hradba v české kotlině, kterou se navíc při archeologických vykopávkách v roce 1993 podařilo objevit. Tím byl potvrzen text Kosmovy kroniky, kde Kosmas poměrně barvitě líčí okolnosti kolem výstavby Boleslavi, Boleslavem I. jakožto nevládnoucím členem přemyslovské dynastie, který na Staré Boleslavi sídlil. Tato kamenná zděná hradba dosahovala zhruba šířky 2,5 metrů a chránila vlastní akropoli i s kostelem sv. Kosmy a Damiína u něhož byl zabit kníže Václav (28.září 935). Samotný areál hradiště pak byl rozdělen na řadu dvorců s obytnými a hospodářskými objekty. O těchto dvorcích jsou dochované i písemné prameny a stál zde i dvorec Boleslavova družiníka Hněvsy (na jeho dvorci byla údajně Václavova vražda zosnována). Předhradí se rozkládalo na severovýchodě a od akropole bylo odděleno mohutným příkopem vyloženým při dně opukovými kameny. Samotné předhradí bylo zřejmě opevněno dřevohlinitou hradbou a podle archeologických výzkumů bylo hustě zastavěno dřevěnými objekty. Velkou změnu zaznamenalo hradiště v 11.století, kdy se v rámci Svatováclavského kultu stává ze Staré Boleslavi významné církevní centrum. V prostoru původní akropole tak začali vznikat spíše stavby spojené s během církevního života. Necírkevní stavby a objekty se přesunuly na předhradí. Na místě Václavovy vraždy nechal kníže Břetislav I. vystavět kostel sv. Václava vysvěcený v roce 1046, při němž zřídil kapitulu. Koncem 11.století pak na místě akropole vznikli další dva kostely v těsném blízkosti svatováclavské baziliky. Kolem těchto staveb se začalo pak i v 11.století pohřbívat. Další pohřebiště začala vznikat i na předhradí, kde na konci 11.století vznikl další kostel, předchůdce dnešního mariánského chrámu.

TETÍN
(okr. Beroun) –
rozloha: cca 10 ha
vznik: 9. – 10.století
Důležité hradiště ranně přemyslovské domény bylo vystavěno na východním okraji berounské kotliny. Leží na mohutném skalnatém ostrohu trojúhelníkovitého tvaru v blízkosti strategického brodu přes řeku Berounku. Výstavba hradiště zřejmě měla souvislost se zemskými stezkami, které přes Tetín vedli do jižních a západních Čech a dále pokračovali do Řezna a Pasova. Opevnění Tetína se klade do konce 9.století nebo na počátek 10.století. Tou dobu nedaleko skomíralo hradiště Hostim a tak není zcela vyloučeno, že Tetín převzal jeho roli. Tetínské hradiště se brzy začlenilo do přemyslovské domény a stalo se vdovským sídlem kněžny Ludmila, což byla manželka prvního historicky známého přemyslovce Bořivoje I. a babička svatého Václava.Ta zde byla v roce 921 na příkaz Václavovi macechy Drahomíry zavražděna. Akropole hradiště ležela na východě ostrožny a západně se k ni přimykala zřejmě dvě předhradí. Co se vlastního opevnění týče, tak bylo bohužel v 19.století rozvezeno a tak o jeho rozsahu a typu máme málo informací. Nicméně podle archeologických výzkumů z dochovaných zbytků bylo první předhradí od akropole odděleno dřevohlinitou hradbou o šířce 7 metrů s čelní kamennou plentou. Z větší části je dochován vnější val o délce cca 400 metrů, který byl z čelní strany chráněn příkopem. Archeologické výzkumy doložili jak průběh vnitřního i vnějšího opevnění, tak i existenci několika pohřebišť a přítomnost opevněného areálu (akropole). Co se vnitřní zástavby týče, tak o té jsme lépe informování z historických písemných zdrojů. V centru hradiště stál opevněný dvorec, který je nepřímo popsán v legendách o zavraždění kněžny Ludmily. Podle těchto legend útočníci nejdříve vyvrátili vrata vnějšího ohrazení dvorce a poté dveře vedoucí do Ludmilina domu. Co se kostela v ranné fázi hradiště týče, tak ten je doložen opět jen v písemných zdrojích, kdy víme, že na hradišti za doby Ludmily byly slouženy mše a tudíž zde byli kněží přítomni. První zmínky o kostele na Tetíně se pak zmiňují až o kostele sv. Michala, který patrně stával na místě dnešního kostela sv. Jana Nepomuckého. Kostel sv. Michala byl podle legendy postaven Drahomírou na místě hromu Ludmily. Zřejmě se jednalo pouze o dřevěnou hrobovou kapli. Až v průběhu 12.století vyrostl na akropoli další kostel, zasvěcený sv. Ludmile. Dnes je tento kostel zasvěcen sv. Kateřině na tetínské návsi.

KRISTIÁNOVA LEGENDA o smrti Ludmily
Neboť když se služebnice Kristova Ludmila, jak jsme pověděli dříve, ustranila z očí zrádců, na tom hradě, kam se uchýlila, je od nepřátel znovu pronásledována. Řečená vévodkyně totiž nějaké své velmože, syny nepravosti, jménem Tunnu a Gommona, poslala se silnou tlupou na Tetín, aby její tchyni zahubili. Služebnice Kristova však, předem vědoma budoucích věcí, povolala k sobě zmíněného již kněze svého Pavla a požádala ho, aby sloužil mši svatou. A zpověď svou před obličejem zpytatele srdcí předobrotivě vylévající, znalá již dobrodiní Nejvyššího, jichž se jí dostane, všecka se zbraněmi víry obrnila a na modlitbách klečíc k Bohu prosby ronila, aby jejího ducha, kteréhož sám byl stvořil, v pokoji přijmouti ráčil. Když mše svatá byla dosloužena, přijímáním těla a krve Páně se posilnivši, žalmy s nezlomnou myslí jala se pěti. Na večer pak jmenovaní již usurpátoři vtrhli do jejího domu, vyrazili veřeje, ostatní druhy, ozbrojené kopími a štíty, postavili venku a jen hlavní vrahové Tunna a Gommon – s několika málo jinými –, vyrazivše dveře, s divokým povykem se vřítili do komnaty, v níž odpočívala služebnice Boží. Blažená Ludmila pokorným hlasem jim dí: Jaká to náhlá zběsilost vámi lomcuje? Nestydíte se a ani si nevzpomínáte, kterak jsem já vás jako svoje syny pěstovala a zlatem a stříbrem a skvostným šatem obdarovávala? Ale máte-li proti mně nějakou křivdu, které bych se byla dopustila, povězte, prosím. Leč ti zuřivci, neoblomnější než kámen, nepopřávajíce jí sluchu a neostýchajíce se své ruce na ni vložiti, z lůžka ji vytáhli a na zem hodili. I řekla jim: Maličko mne nechte pomodliti se. Když jí to dovolili, rozpjala ruce a modlila se k Pánu. Poté pravila: Přišli-li jste mne zahubit, prosím, abyste mi sťali hlavu mečem. Podle vzoru mučedníků toužila totiž prolitím krve vydati svědectví Kristu a žádala si s nimi navždy přijmouti palmu mučednickou, kterouž také že si zasloužila, nepochybujeme, poněvadž podle svědectví Písma svatého: Spravedlivý jakoukoli smrtí byl by zastižen, duše jeho v občerstvení bude (Kn. Moudr. 4, 7). Ukrutní tedy kati nedbajíce jejích proseb a slov, provaz na hrdlo jí hodivše, zardoušením ji zbavili života pozemského, aby na věky živa byla s tím, kterého vždycky byla milovala, s Ježíšem Kristem Pánem naším. Vytrpěla pak mučednictví šťastná a Bohu oddaná služebnice Kristova Ludmila sedmého dne v sobotu, 15. září o první vigilii noční.

Obrázek Tetín


Zdroje:
Život a umučení svatého Václava a svaté Ludmily, báby jeho – Kristián: překlad Antonín Stříž - 1969
Encyklopedie slovanské archeologie – Michal Lutovský – Libri 2001
Československé dějiny v datech – Svoboda, Praha 1986
Počátky Přemyslovců - Dušan Třeštík - Praha 1997
www.moraviamagna.cz
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Prima, já se tohoto jen tak trochu dotknu. Ale dnes nebo zíta zde bude práce, kde bude celá doba hradištní a tato práce ji už dopředu velmi dobře dopllnila.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Nechci být moc urýpaný, ale ten název... no vyvolal u mně mírný záchvěv smíchu, hned jsem si vybavil doménu www.premyslovci.cz :D
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Nemělo by se správněji používat slovo dominium (území, panství) namísto domény (působiště)?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Termín doména jsem objevil pouzea jen u portálu www.moraviamagna.cz. Tam ho používají naprosto u všech uzemních celků, které se pokuší popsat.

Já používám termín území a to nikoho nezavádí. Ale doména zní tak nějak vznešeněji.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Termín Přemyslovská doména je uváděn prakticky v každé odborné literatuře...nejen na moraviamagna.cz, ale i v publikacích od M.Lutovského, D.Třeštíka atd. I když dnes tento termín díky internetovým adresám vnímáme jinak, přesto je to výraz používaný v odborné literatuře a jako takový jsem jej převzal.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Je to možné, asi to bylo odvozeno dominující v tomto případě rod. Takže je ten termín správný. Já se mu vyhnul schválně - palbáci jsou uličníci a rádi si dělaj šprťouchlata.
:D
Viz výše. :rotuj:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „fortifikace (technika)“