Hrad a zámek Jánský vrch

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Hrad a zámek Jánský vrch

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek

HRAD A ZÁMEK JÁNSKÝ VRCH - FORTIFIKAČNÍ ZAJÍMAVOST JAKÁ JINDE NENÍ

Stání zámek Jánský vrch ve městě Javorník leží naprosto nezpochybnitelně ve Slezsku. Javornicko a přilehlé Rychlebské hory jsou nádherná krajina a pokud někdo má v oblibě středověké hrady tak celá tato oblast je jimi prosycena. Jen cesta automobilem z Hanušovic do Javorníku dlouhá 42 kilometrů mi, aniž bych musel sjet z cesty jediný metr, přivedla k návštěvě tyto tři :

- hrad a zámek Kolštějn.

- pozůstatky hradu v Žulové a k tomu se vrátím v samostatném postu, protože i zde se jedná o málo známou „vychytávku“. A na konci cesty právě

- bývalý hrad a nyní zámek JÁNSKÝ VRCH.

Abych ale vysvětlil o co vlastně mi v této práci a v dalších které časem budu tvořit vlastně jde. Pokusil jsem se zpracovat jakýsi přehled o:

- starověkých fortifikacích na našem území a zvláště jsem se věnoval Keltům. Jako bonus pro lepší představu jsem rozkryl trochu podrobněji historii oppida Staré hradisko.

- hradech přechodného typu

- zpracoval jsem podrobnou a snad i zajímavou typologii hradů na našem území. Zde ale musím říci že ji musím doplnit o komentář který je velmi důležitý a dodám ho, jakmile ho dodělám.

Jenže není hrad jako hrad a já mám rád různé zajímavosti a neobvyklosti. A hrady jsou něco co mi umožní tyto moje choutky trochu pohýčkat. Tato práce bude o jedné takové hradní lahůdce a protože vám sem hodit jen reportáž o tom, jak si Pátrač a manželkou jezdí po hradech asi není to správné palbácké, tak sem vložím něco málo fortifikační teorie a celou reportáž tak hodím do správného vojensko – historického kontextu. Ta neobvyklost se bude týkat flankování. A tak se tedy podíváme na tento termín a na další terminologické záležitosti které se frankování přímo nebo v přeneseném slova smyslu nabalují.

V předchozí práci jsem psal o obraně hradů založené na něčem více než pouhé odolnosti příkopů, valů, hradeb, věží a bran. Jde o obranu postavené na aktivitě posádky při jejím působení na nepřítele. Posádka může vystoupit z hradu a svést boj a svůj hrad s útočníkem v otevřeném terénu. Z dějin já osobě neznám podobný příklad. Ale ze slovenských dějin podobný příklad znám.

Stalo se to v boji o hrad Korlátko nedaleko Senice u malé vesničky Rozběhy. Byl to jeden z pohraničních hradů první linie, která měla chránit Uhry proti Českému státu. Po bitvě na Moravském poli kde padl král Přemysl Otakar II., začala stoupat hvězda mocného uherského feudála Matúša Čáka který zabral velkou část dnešního Slovenska v četně hradů a hrad Korlátko patřil mezi ně. Po bitvě u Rozhanovců se králi Karolovi Robertovi podařilo část území s hradem Korlátko získat zpět. Jenže zlý Matůš se s tím nedokázal srovnat a po nějaké době se pokusil hrad znovu získat. Velitel hradní posádky se rozhodl zabránit možná až osudovému poškození hradu při obléhaní a vyrazil nepříteli naproti. K bitvě došlo na plošině asi kilometr před hradem a hradní kapitán rytíř Wulfing z Haschendorfu v tvrdém boji čákovce porazil. Sám byl těžce raněn a jeho vojáci utrpěli kruté ztráty, ale čest pro sebe a hrad pro krále zajistili. Pokud znáte podobnou událost z dějin na našem území zcela jistě obohatíte nás ostatní v diskusi.

Definice aktivní obrany není k dispozici, ale dá se stanovit, že aktivní obrana je:

způsob obrany,
při němž obránci nespoléhají pouze na mohutnost a četnost mechanických překážek stavěných protivníkovi do cesty a hlavní obrannou linii nepředstavuje až vlastní opevnění. Aktivní obranu charakterizuje snaha přesunout obrannou linii co nejdále od fortifikace.

Možností je několik:

- popsané svedení boje mimo areál hradu a přilehlého území


- vytvořit takovou hustotu palby aby obrana mohla začít působit nepříteli vážné ztráty už na čáře dostřelu

- pro aktivní obranu je též typické úsilí o vyeliminování všech mrtvých tedy z ochozů nezasažitelných prostorů u paty opevnění.

Prostředkem, který to – tedy pokrytí mrtvých prostorů - pomůže zabezpečit je nejčastěji flankování a křížová střelba. Aktivní obrana vyžaduje spolupráci jednotlivých částí opevnění, které tvoří navzájem provázaný systém, v němž jednotlivé části brání především své sousedy. S aktivní obranou se ve střední Evropě setkáváme v dokonalé podobě výjimečně ve 13. století u francouzských kastelů. K úplné škodě věci však je skutečnost, že plnohodnotný hrad typově přiřaditelný k francouzskému kastelu máme asi opravdu jen jeden a to hrad Švihov. Její rozvíjení se pak stalo hnací silou vývoje 15. století, kdy bylo vynuceno bouřlivým rozvojem dělostřelectva.

Flankování

Boční střelba, ostřelování paty opevnění z vystupujících opevňovacích prvků původně věží a věžic a později i bašt. Flankování pokrývá tzv. mrtvý prostor, tedy takový, který obránci hradu nemohli z ochozu zasáhnout, pokud by se neměli vyklonit. Flankování představuje výrazné zlepšení obranyschopnosti objektu a najdou se názory že jde o základní princip aktivní obrany.

Obrázek

Základním prvkem obrany pomocí flankování byla:

Flankovací věž

Věž určená k flankování. S nejstaršími flankovacími věžemi se setkáváme ve 13. století u hradů importovaného francouzského kastelového typu, kde tvoří systém umožňující aktivní obranu. Ve 14. století již flankovací věže netvoří systém a jsou používány spíše ojediněle. Jejich výhody byly opětovně doceněny až s rozvojem palných zbraní v průběhu 15. století, kdy se však ukázalo, že pro dělostřelecké flankování jsou většinou výhodnější jiné typy opevňovacích článků, především bašty. Masivní pozdně gotické dělostřelecké flankovací věže se nazývají bateriové věže.

Obrázek

Tyto obrázky ukazují v levé části věž v průběžné , někdy i lomené hradbě a druhá pak ukazuje věž umístěnou v rohu hradeb

Flankovací věžice

Byl to nebo někde i je polookrouhlý, polygonální či čtverhranný zesilující prvek opevnění, předstupující před jeho líc. Může tak být prvkem aktivní obrany. Na rozdíl od věže bývá věžice v naprosté většině bez vnitřního prostoru a hradbu či stavbu, kterou má zpevnit, nepřevyšuje. Obrannou úroveň představuje pouze ochoz související s ochozy přilehlých úseků fortifikace. S věžicemi se setkáváme již u románských hradů
- Pražský hrad,
- Roudnice, kde jsou nejspíše importem, patrně francouzského původu. Někteří archeologové tvrdí, že byly i na hradě Olomouc. Užívány byly v hradní architektuře 13. století, zvláště u královských hradů:
- Týřov,
- Zvíkov nebo
- Vimperk
Ve výjimečném případě jako například u hradu Krašov může věžice suplovat i věž hlavní. Vyskytuje se po celé období stavby hradů s tím, že druhé období větší obliby je spojeno s rozvojem dělostřelby a pozdní gotikou. V této době nesou věžice krytá obranná patra či mohou sloužit i jako podnož rozměrných arkýřů

Obrázek

Bateriová věž

Býval to článek pozdně gotických dělostřeleckých opevnění umožňujících aktivní dělostřeleckou obranu. Bateriová věž se silnými zdmi, nejčastěji okrouhlá či polookrouhlá, méně polygonální, značně převyšuje přilehlé kurtiny, je vícepodlažní a umožňuje velkou koncentraci děl. Může být použita jak v kombinaci s jinými články, tak i ve větším počtu tvořit hlavní obranné stavby celého systému či jeho částí. Bateriová věž též mohla představovat hlavní objekt předsunutých bašt. Většího rozšíření se tento prvek obrany dočkal až v průběhu druhé poloviny 15. století. Jako příklad poslouží hrady:

- Hartenštejn. Zříceniny tohoto gotického hradu stojí na Zámeckém vrchu nedaleko Bochova na Karlovarsku.Jinak nevelký téměř čtvercový hrad zaujal vrchol kopce. Severní, jižní a východní stranu zajišťovaly protáhlé polookrouhlé bateriové věže umístěné uprostřed hradby. Věže byly vybaveny klíčovými střílnami a klenutými suterény.

- Doubravská hora který leží 1 km východně od Teplic. Na vysokém kopci si zde tento hrad postavil po roce 1478 Jan Illburg z Vřesovic.V 17. století bylo opevnění Doubravské hory rozšířeno o nové opevnění proti ostřelování, které spočívalo v sedmi okrouhlých bateriových věžích.

Bateriové věže jsou na hodně hradech a není potřeba je postupně citovat. Ale ty nejúžasnější jaké jsem kdy viděl jsou bateriové věže na hradě Červený kameň na Slovensku. Ten hrad stojí za návštěvu. Při prohlídkách je možno tyto věže navštívit v četně interiérů těchto mohutných fortifikačních prvků a důmyslným odvětráváním.

Obrázek

Obrazek snad udělá představu jaký kolos ta věž je. Jsou tam celkově čtyři a ta co je obrazku je znížena o jedno patro oproti ostaním - v koruně má sílu stěny 2,2 metru.

A po této terminologické a vysvětlovací vložce se podíváme na to, co bylo a tedy i je hlavním cílem této práci.

Hrad Javorník vznikl těžko říci kdy. Dřívější výzkumy vedly odborníky k názoru, že stál už v roce 1255. V pramenech je přímo citován až v roce 1307 takže musel být postaven krátce před tímto rokem. Zdá se, že vznikl dokonce později než hrady v okolí a to hrad Žulová, Rychleby či Kaltenštejn. Objekt hradu byl tehdy postavený na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hlavně pro ochranu důležité obchodní stezky vedoucí do Kladska

Velmi pěkná publikace číslo 7. nakladatelství Beatris přímo uvádí, že je to dáno jeho modernější obrannou dispozicí. Ta má tyto prvky:

- jádro má zaoblené rohy

- hlavní věž, hláska nebo chceme-li bergfrit není vložena za hradbu ale protíná ji a vystupuje z celé dispozice. Jestli to bylo i proto aby mohla flankovat si netroufám tvrdit. Ale moc se mi to podobně jako u hlavní věže hradu Olomouc nezdá.

- celé čelo hradu je tak ve své nejstarší podobě viděno jako masivní vlnitá plocha a mající tak srážet přilétající projektily do stran.

Obrázek

Celý hrad je od ostrožny oddělen příkopem nezvyklých rozměrů, který obíhal hrad i z východní strany. Byl místy hluboký i 10metrů a široký až 30 metrů. Z hradů na Moravě má podobný příkop třeba Šaumburk, nebo Orlov, jediný hrad rytířského řádu johanitů na Moravě. Byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století v Orlovicích, na místě staršího pravěkého hradiska. Zbytky jeho mohutného hradního příkopu jsou patrné dodnes.
Za čelem hradu se pak nacházelo malé nádvoří a hradní palác. Za palácem uzavírala obdélník horního hradu příčná hradba, ve které byl proražen vstup do dolního hradu. Dolní hrad, ve kterém bylo soustředěno hospodářské zázemí, měl protáhlý vejčitý tvar ukončený mohutnou smyčkou hradby která byla časem předurčena ke změnám. V této době z ochozu této smyčky byl zajištěn dokonalá výhled do roviny směrem k Polsko a na městečko pod hradem.

Jak jsem uvedl, poprvé je o javornickém hradu písemná zmínka roku 1307, kdy byl majetkem svídnického vévody a synovce polského krále Kazimíra, Bolka I. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogorel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, vždy součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupství ve Vratislavi. V průběhu husitských válek byl hrad značně poškozen v průběhu vlastních bojových akcím, když byl roku 1429 hrad obsazen husity. Při odchodu v roce 1432 ho odcházející husité vážně poškodili ale ještě více ale utrpěl, když jej pobořilo samotné biskupství, aby znemožnilo jeho případné další vojenské využití husity. Z hradu zbyla jen opuštěná troska.

Poškozený hrad byl na přelomu 15. a 16. století obnoven a přestavěn.

Obrázek

Východní příkop nahradil parkán, kterým také vedla nová přístupová cesta. Na východní straně dolního hradu přibyla nová branská budova na půdorysu L, kterou se příchozí dostal do jádra hradu. V průběhu této přestavby dokončené roku 1509 byl také změněn název hradu na počest patrona biskupství Jana Křtitele na Jánský vrch. Hrad začal získávat charakter zámku.
Výstavba pokračovala dále hrad se i když vypadal poměrně zastarale byla rozhodně působivou pevností, která už na rozdíl od původního provedení neměla pouze obranou funkci ale získala i funkci rezidenční i když tato ještě nepřevládala. Další obrázek pak ukazuje podobu hradu kolem roku 1600. Vidět to zde není, ale výše zmiňovaná smyčka hradby dolního hradu byla zpevněna a adaptována na obrannou baštu.


Obrázek

Ve smyčce hradby bývalého dolního hradu došlo v této době k další změně. Mezi palácem a pozdně gotickou branskou budovou byl přistavěn klasicistní trakt s reprezentačním schodištěm. Posledním výrazným zásahem byla přestavba oblé severní bašty na pseudogotickou zámeckou kapli. Tato kaple se nachází v přízemí a v horním patře se nachází kulečníkový sál
Obranná bašta na kterou tato smyčka tak byla už potřetí adaptována a její nový účel značil konečný odklon účelu hradu azámku od fortifikace k honosnému sídlu. Střílny byly upraveny na okna. Kaple je dodnes zachovaná a při prohlídce je opravdu poznat, že je umístěna v bývalém fortifikačním prvku.

Za biskupa Philippa von Sinzendorf byl zámek v polovině 18. století přestavěn na barokový zámek a v roce 1766 se na zámek uchýlil před nepřízni Bedřicha II. sám vratislavský biskup Gothard Schaffgotsch, který dal vybudovat kolem zámku ozdobnou francouzskou zahradu.

V průběhu dalších let byl hrad dále přestavován v pohodlnou rezidenci. Do dnešní podoby byl hrad přestavěn za biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche (1716 - 1795) a jeho nástupce Josefa Krystian Hohenlohe Waldenburg-Bartenstein.

Před čelo hradu do příkopu byla předsazena dvoupatrová přístavba, která pohltila hlavní obranou věž i čelo původního paláce. Věž samotná byla snesena na úroveň okolní zástavby a pokud nevíte, že ji zde máte hledat, tak danou oblou část pláště zámku budete považovat za stavební invenci stavitele.

Obrázek

Zde je ukázán plán jak vypadá přízemí hradu po všech dokonaných přestavbách. Najdete tam všechny popisované prvky?

Zde je pak jedna osobní zkušenost. Když jsem procházel celý hrad a poslouchal průvodce, uvědomil jsem si jednu zajímavou věc. Věž měla průměr asi 10,5 metru. Zatímco při nákresech suterénu je jasná naprostá mohutnost stěn věže, v druhém patře je v této věži koncertní sál o průměru asi tak 8,5 metrů. Sílu stěn jsem si změřil jen odhadem, ale není větší více než 80 až 100 centimetrů. Pokud nedošlo ke ztenčení stěn věže což je vysoce pravděpodobné - byl by to materiál zadarmo pro rozšiřování zámku - při jejím snesení na novou výšku, tak by to mohlo znamenat, že hlavní věž byla ve skutečnosti donjon. Ale to se mi nepodařilo nijak prověřit a pokud někdo neví jak to bylo opravdu, je to jen teorie. Ale moc by se mi to líbilo.

Jak ukazuje poslední obrázek tak obrana hradu přestavěného na zámek byla nadále velmi kvalitní a byla podpořena i důmyslnou soustavou ochozů na krakorcích, které ověnčovaly celý plášť po obvodu. Tím bylo zajištěno dokonalé sledování okolí hradu i v případě potřeby i okolí postřelovat. Krakorce na kterých tyto ochozy byl položeny podle některých odborníků byly přivezeny na z hradu Kaltenštějna, který v té době byl už opuštěn a sloužil jako zdroj staviva pro široké okolí. Z tohoto hradu se do dnešní doby zachovalo velmi málo. Ale zbytek hlavní věže zničené výbuchem zde zatím přečkává do dnešní doby a odolává působení času.

Na straně severovýchodní nad strmým svahem do údolí hradu Javorníku se objevilo ale to proč jsem se pustil do této práce. Bylo zde málo místa pro boční bašty, parkán či vytvoření další hradby. Ale byly zde vztyčeny dva mohutné pilíře a to až do výšky původní hradby. Tyto pilíře jsou mimořádně mohutné. Na jejich vrcholu pak byly do zdiva také zazděny krakorce a na nich vybudována překvapivě velká strážní místnost. Stalo se tak asi kolem roku 1500 a tím pilíře, které na jiných hradech jen trpně podpírají hradby a zvyšují jejich hmotu získali úplně jiný charakter. Někdy bývají označovány za atypické hranolové věžice ale myslím si, že to tak není. Jejich polohu a podobu ukazuje hmotová rekonstrukce druhá v pořadí.

Zde jde o prostě velmi dobrý nápad stavitele,který z jinde mrtvé hmoty vytvořil aktivní prvek obrany. A to jak s možností pozorování dění v širokém okolí hradu tak i přímo u jeho stěn. Jedna ze strážnic je zachována do dnešní doby a je přístupná v rámci prohlídky zámku. Je v ní vybavení které naznačuje, že mimo pozorovací funkci měla i funkci přímo obrannou. To vybavení je spíše úsměvné ale je možné, že poslední přestavby zajistily zmizení možných smolných nosů a střílen. Dnes jsou zde zachovaná pouze tři okna . Po jednom do strana třetí je v ose strážnice.

Tyto strážnice na pilířích jsou dokonalé flankovací prky a tím, že se zachovala alespoň jedna do dnešní doby, se stává zámek a bývalý hrad něčím výjimečným.

Chytrým propojením strážnic a ochozů tak bylo možno ušetřit náklady na možný parkán na který stejně nebylo místo a dále pak byla vylepšena obranyschopnost z této strany.

Věnovat se dál dějinám hradu a zámku nepovažuji za nutné. Jen bych uvedl, že této oblasti se nevyhnulo nic významného z vojenských dějin země a to ani:

- třicetiletá válka, kdy se zde několikrát vystřídala vojska všech bojujících stran
- bojovalo se zde i v dobách prusko-rakouských válek
- této oblasti se nevyhnuly ani události mající vztah ke vzniku naší státnosti v roce 1918

Při návštěvě zámku jsem zjistil několik věcí a berte je jako varování:
- průvodce nemá o těchto zajímavostech naprosto žádné povědomí
- o pilířích se mi zmínil až při soukromém rozhovoru, když už odcházel domů a já si ho zastavil na dvoře
- strašně spěchá a z prohlídky je pak honička.

A nyní se podíváme na kolekci fotografií, které jsem pořídil při své osobní návštěvě tohoto místa.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Co obrázky ukazují?

- úvodní obrázek celé práce ukazuje letecký pohled na zámek Jánský vrch a to ze strany od západu. Oba pilíře jsou dobře viditelné

Obrazek číslo jedna: Pohled na zámek přes park od severovýchodu

Obrázek číslo dvě: Pohled na vstupní trakt zámku - vpravo je kaple zakončená věží s hodinami

Obrázek číslo tři: Smyčka hradby která prošla během existence hradu proměnou na dělostřeleckou baštu a nakonec se z ní stala kaple

Obrázek číslo čtyři: Pohled na celou západní stěnu. Je na ní vidět vystupující část hlavní válcové věže, následuje pilíř se strážnicí a nakonec pilíř, ze kterého byla strážnice snesena a byl zakončen dostavbou a střechou

Obrázek číslo pět: Severní pilíř bez strážnice

Další sada obrázků:

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek číslo šest: Vystupující část velké válcové věže snesené na úroven celého zámku a přístavba provedená v místě bývalého hradního příkopu oddělujícího hrad od ostrožny

Obrázek číslo sedm: Čelní pohled na strážnic na jižním sloupu

Obrázek číslo osm: Pohled na jižní pilíř se strážnicí od jihu

Obrázek číslo devět: Detailní pohled přechodu ochozu na hradbě do tělesa strážnice

Obrázek číslo deset: Pěkný pohled na celkové uspořádání pilíře, strážnice a hradebního ochozu.

Takže tímto bych ukončil práci, ve které jsem pokračoval v plánované a předpokládám vícedílné práci o hradech a jiných středověkých fortifikacích. Snad jsem docílil toho, že jsem seznámil širokou palbáckou veřejnost s teorií i praxí flankování jako částí aktivní obrany hradů a zároveň vám všem dodal tip na možný výlet spojený s osobním poznáním této velmi zajímavé fortifikace.

Literatura:

7. svazek vlastivědných průvodců „Putujeme po hradech a zámcích“, vydalo nakladatelství Beatris, které mi po vysvětlení o co mi jde, povolilo použít jejich obrazové rekonstrukce

Hrady a zámky na Moravě a ve Slezku, Miroslav Plaček, Libri, 2001

Hrady a zámky v Čechách, Miroslav Plaček, Libri, 2003

Vlastní návštěva hradu a zámku, konzultace s panem Rostislavem Vojkovským

Fotografie pořídila moje paní, já jsem si obsluhoval fotoaparát s kinofilmem a Pozorovatel signalista pomohl s úpravou skenů.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 4/6/2009, 21:00, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 302
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

Teda chlape, neskutečně jsi mě potěšil. Srdíčko zaplesalo, slzička ukápla. V Javorníku jsem žil až do 14ti, kdy jsem šel do Martina na školu. Rodiče a sestry tam žijí dodnes. Bohužel se tam v posledních letech moc nedostanu.
Kdy jste tam byli? Byli jste i v zámku? Před dvěma lety tam dělal průvodce spolužákův otec. Další spolužák je starostou.

Pár odkazů k Javorníku a okolí:
Oficiální stránky zámku
V Javorníku je Javornická dělostřelecká garda
V okolí jsou ještě zříceniny hradů Rychleby a Kaltenštejn
Obrázek
Uživatelský avatar
Sawyerik
praporčík
praporčík
Příspěvky: 317
Registrován: 24/12/2006, 18:37
Bydliště: Ostrava

Příspěvek od Sawyerik »

A teď jsem zvědav jak popíšeš Žulovou. My znalí věci víme o jakou raritu se jedná. :D
Obrázek

Spálené knihy osvítily svět.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Martan - byli jsme tam 2. května tohoto roku. A bylo to neplánované a spíše náhoda. Ale když jsem byl v Lázních Lipová tak má duše hradům nakloněná nedokázala odolat. Tak jsem stočil kola své Felicie a vyrazil.

Hrad Rychleby je pro mě osudová záležitost. Nevím proč ale to místo se mi prostě líbí stejně jako na Slovensku Hrad Lietava.

Navíc můj kocour moje spády za léta se mnou strávená snáší poměrně dobře a fotí skvěle. Myslím že tento článek se mi podařil.

Sawyerik - Žulová? No tam jsem byl také a protože asi vím včem vidíš raritnost tohoto hradu a mám na to stejný názor - článek je ve stádiu zrodu.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Flankování je křížová střelba podle úseku hradby (kurtiny) mezi flankovacími objekty (Flanke (něm.) = strana, bok); znemožňuje protivníkovi přistoupit k hradbě a pokusit se ji zdolat (podle Menclové).
Naposledy upravil(a) vodouch dne 25/5/2009, 22:23, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Vodouch - to je jinými slovy popsána skutečnost kterou jsem snad uvedl správně.

Paní Menclová je skvělá. Já se díky ní stále pokuším vyznat v termínu -hrady podunajského typu a jsem toho občas trubka.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Pátrač-nejspíš ano. Trošku neodpovídá ilustrační obrázek-palba z čela věže není flankování. Ale hledej ideál ...
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Inu to je pravda. Jenže to bych to musle překreslit, oskenovat, zmenšit a to se mi nechtělo takže jako ilustrační obrázek tak trochu odpovídá a a zbytek by měl dopřesnit text.
Autorovi asi šlo o celý palebný vějíř který flankovací věž mohla zajistit.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Skvělý článek, už se těším na Žulovou:-) A bude i Kolštejn?
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Systém flankování byl skutečně zlomový počin, který se k nám dostal z Francie, jak správně napsal autor, skvělého článku. Zajímavostí ovšem třeba je, že většina flankovacích věžích v Čechách mohla postřelovat pouze prostor před a podél hradeb. Naprostým unikátem pak v Českých zemích je královský hrad Týřov, který byl pokládán na nedobytný i proto, že flankovací věže stejným objem vystupují před hradby, tak i na nádvoří. A pokud nepřítel pronikl na nádvoří, mohla být obravena vedena z flankovacích věží (bylo jich celkem šest) i směrem do týlu, do nádvoří. Dá se usuzovat, že na výstavbu hradu Týřov dohlížel nějaký šikulka z Francie, který měl přesné povědomí, co se od flankování očekává.

Opačným příkladem pak je tuším hrad Oheb, kde flankovací věže byly zataženy do hmoty hradeb a tak nemohli plnit funkci ostřelování podél hradeb. Z toho se dá usuzovat, že autor stavby si zcela neuvědomoval v čem přesně je síla flankovacích věží a pouze v nějaké úpravě kopíroval ten "modní" trend ze západu. Asi si chudák myslel, že mají nahradit nějaké opěrné pilíře nebo to je nový stavební sloh:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Kamensky
Příspěvky: 6
Registrován: 26/3/2008, 16:50
Kontaktovat uživatele:

Pár poznámek f flankování a obraně hradů obecně

Příspěvek od Kamensky »

Systém flankování – a to především u takzvaných francouzských kastelů, byl v posledních letech dost mýtyzován. Skoro z některých prací vypadá, že když nějaká fortifikační stavba není schopna flankování, tak je prakticky nebránitelná. Dovolil bych si zde uvést několik poznámek:

Napřed obecně k flankování. Flankování u fracouzských kastelů a fortifikací z pokročilého 15. a 16. století, jsou dva zcela rozdílné obranné systémy. Ono totiž nejde jenom o umožnění bočních paleb, ale jde především o celkovou organizaci obrany.
U takzvaných kastelů z období 12. a 13. století se jednalo o důslednou segmentaci jednotlivých obranných prvků, kdy pohyb útočníků a zároven i obránců mezi jednotlivými částmi obranného systému byl úmyslně brzděn a ztěžoval tak průnik útočníka z kurtiny do nitra hradu ale zároveň tak zpomaloval přesuny obránců. Každá flankovací věž tak tvořila samostatnou pevnůstku, bež jejího dobytí nemohla být obsazena další kurtina a ve své podstatě nebylomožno ani proniknout do nitra hradu. Organizace obrany se tak neopírala pouze o systém bočních paleb, jak bývá někdy mylně interpretováno, neb hustota a účinnost palby středověkých ručních zbraní nebyla schopna odhodlaného útočníka zcela zastavit, ale šlo především o soubor opatření jejímž bylo flankování pohou součástí.
Novější fortifikace z pokročilejšího 15. a 16. století, reagují na rozvoj palných zbraní. Jedním z důsledků bylo postupné snižování výšky obranných konstrukcí. Flankovací prvky nakonec nepřesahovaly výšku hlvního hradebního ochozu, což vedlo k plynulejšímu pohybu obránců, ale zároveň snižovalo množnost zachycení útočníka. Tato nevýhoda byla většinou kompenzována tím, že nové hradební okruhy často zaujaly místo původního parkánu, takže útočník,po překonání této linie obrany, byl nucen bojivat ve stísněném prostoru a donucen bojovat o další linii obrany.

Byl bych opatrný v kategorickém odsuzování obranyschopnosti konkrétních hradních konstrukcí. V českém prostředí není ve skutečnosti žádný opravdu čistý kastel francouzského typu (i v případě Týřova se jedná pouze o část hradu). Většina staveb, která bývá mezi kastely řazena, se dá spíš považovat za vícevěžové hrady a o jejich věžích se málokdy dá hovořit jako o věžích flankovacích, jako spíš o znásobení věží bergfrídových (například Zvířetice). Navíc před hradbu s věžemi byl prakticky ve všech případech předsunut parkán (Konopiště, Úsov), který de facto flankování kyž ne přímo znemožňoval, tak alespoň výrazně omezoval.
Ono totiž nejde jenom o to postavit hrad, ono je také potřeba ten hrad s dostupnými prostředky hájit. A v tom je myslím kámen úrazu takových hodnocení. Bývají totiž srovnávány stavby špičkové francouzské hradní produkce s de fakto venkovskými hrádky kdesi v Českém království. I nejbohatší šlechtic mohl při obraně středoevropského hradu počítat maximálně s několika desítkami osob a mnohdy ani to ne. A to je počet, který u skutečných kastelů vystačuje na aktivní obranu tak jedné flankovací věže.
Lineární a případně na výškových rozdílech postavená obrana s věžemi vtaženými svojí hmotou dovnitř hradu se tak mohla jevit jako výtazně efektivnější.
V tomhle ohledu se nabízí srovnání s opevnění měst, kde byly flankovací prvky velmi často a správně používány, ale kde zároveň bylo k dispozici mnohonásobně větší množství obránců. Takže se nedá říct, že by tento princip nebylu nás znám, ale že prostě nebyl pro obranu hradu efektivní.

Dalším problémem při posuzování obranyschopnosti hradů, je přístup, při kterém jsou hodnoceny obranné schopnosti pouze hradního jádra, zatímco v mnoha případech tíha obrany spočívala na předsunutých prvcích – předhradí a později samostatných předsunutých baštách. V tomto světle například vyznívá hodnocení hradu Točník jako pro obranu naprosto nevohodné stavby, ale pokud si dobře prohlédneme čelo hradu, určitě nám neunikne trojice výpadních branek, kterými bylo pro obránce zpřístupněné valové opevnění předsunuté před čelo hradu a tvořící jakýsi štít před případným ostřelováním, a podobných případů je velké množství. Vůbec existence štítových prvků – velice hodnotných prvků obrany v případě situování hradu v ostrožné poloze, je v našem prostředí zatlačena do pozadí zdůrazňováním v množství stavebí produkce naprosto minoritního podílu francouzských kastelů.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Miroslav a Kamensky - vše co jste napsali je velmi zajímavé - odpověď si musím připravit. Takže prosím o trochu trpělivosti.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Myslím si kolego Kamensky, že do jisté míry máte pravdu. Bohužel právě flankovací věže vybraných hradů jako je Týřov nebo Úsov z těchto hradů dělají impozantní stavby. A lidé mají impozantní věci rádi. Já si třeba myslím, že Týřov je hrad, který je přeceňován a pokud by bylo možno se vyhnout té podivuhodnosti s věžemi tak by byl skoro nebránitelný. Ale nebyl jsem tam osobně tudíž nebudu spekulovat. Celá jeho dispozice má podle mě malou obranou hodnotu a více než o ni šlo staviteli o vyvolání ohromujícího působení na přijíždějícího hosta.

Úsov pak je to co píšete, tedy paskvil nejhoršího ražení – stavitel ať už se inspiroval čím chtěl, nepochopil podstatu flankování a věže zakomponované do jeho hradeb jsou vlastně k ničemu. Tam jsem byl osobně a i když je to zajímavá stavba jako francouzský kastel vypadá jen na oko.

Opravdu plnohodnotné flankování tohoto typu asi není funkční nikde leda snad na Švihově. Navíc doba kdy bylo možno přímé flankování při obraně hradů u nás trvala jen krátkou dobu a tím že zejména u nás došlo k prudkému rozvoji dělostřeleckých zbraní, ztratilo přímé flankovaná mrtvých prostorů u hradeb pomocí do nich v komponovaných prvků rychle svůj význam. Začala doba obranných prvků vysunutých vně hradby a pokud možno dále od hradu. Ale to bych vyčerpával možnosti které bych mohl použít v budoucnosti do dalších prací.

Co se týká možností naší šlechty bránit hrady nemám nejmenší námitku. Skutečně bych rád viděl sebraný soubor, kolik hradů ať už královských či panských odolalo skutečně odhodlanému útoku patřičně velkých sil.
Jak píšete s dokonalou znalostí věci, u hradů - kastelů z období 12. a 13. století postavených kdekoliv jinde než u nás, se jednalo o důslednou segmentaci jednotlivých obranných prvků, kdy pohyb útočníků a zároveň i obránců mezi jednotlivými částmi obranného systému byl úmyslně zpomalován a ztěžoval tak průnik útočníka z kurtiny do nitra hradu ale zároveň tak zpomaloval přesuny obránců. To zpomalování pohybu obránců bylo zásadní šlo o to, aby obránci byli přinuceni bojovat. Jestli každá flankovací věž tvořila samostatnou pevnůstku nevím ale předpokládám, že u věží s počtem střílen do 10 či 12 plus obrana podsebití toto vyžadovalo zcela jistě 25 až 30 obránců což tento závěr přímo vyžaduje.
Je také pravda že bez dobití každé jedné flankovací věže nebylo možno považovat hrad za dobitý a tím se skutečně tento hrad mohl stát pevností vysoké odolnosti.

Nikdy jsem snad netvrdil, že by organizace obrany opírala pouze o systém bočních paleb. Přímo jsem uvedl že obrana hradů byla jako u jiných pevností složitým souborem opatření a předpokládal jsem, že flankovací palba či střelba jsou jen součást tohoto souboru.

V práci o hradu a nyní zámku Jánský vrch jsem se nesnažil najít úplnou pravdu o jedné části obrany hradů tedy o flankovacích palbách. Chtěl jsem pouze palbákům přiblížit něco dalšího o hradech na našem území a seznámit je s místem, které je opravdu nejen zajímavé ale i krásné.

Ty pilíře se strážnicemi jsou mimořádná fortifikační počin. Malý, v kontextu dějin možná málo významný ale patří do naší hradní architektury a pokud někdo někde najde obdobu budu potěšen a přestanu si myslet, že jde o unikát.

Vaše zasvěcená informace mě potěšila a dal práci širší podtext. Děkuji za ni a těším se, že až sem umístím hrad v Žulové a budu psát o bergfritech, nebudete váhat a poskytnete nám další část svých zcela jistě velmi dobrých znalostí

Miroslave - Tvůj názor na flankování je stejný, jaký jsem měl já když jsem se těmito věcmi začal zabývat. Dneska po návstěvách různých hradů mě nadšení nad toto obranou technologií sice neopustilo ale jsem výrazně skeptičtější a třeba Týřov považuji za to, co jsem popsal výše.

Hrad Oheb neznám - ale podívám se do literatury. Díky za dobrý tip.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 31/5/2009, 21:43, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Barrymore
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 407
Registrován: 11/4/2006, 17:33

Příspěvek od Barrymore »

Tedy pánové Pátrač a Kamensky, klobouk dolu, je vidět, že problematice středověkých opevnění rozumíte! Moc jsem se na Palbě nerozhlížel, ale mám dojem, že článků věnovaných tomuto tématu tady moc není. Mohli by jste, pro nás poznáníchtivé laiky, zplodit nějaký ucelenější přehled fortifikačních prvků používaných v cca. 11. - 14. století?
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

To Pátrač:
Oheb prosím pusť z hlavy. Když jsem to psal, psal jsem to z hlavy a ve skutečnosti se mělo jednat o Úsov a ne Oheb. Jinak co se Týřova týče, tak bych ho zase tak nezatracoval. Tehdejší politici, králové a šlechtici snad věděli více než my o jeho významu a například za vlády Karla IV. jej samotný král a pozdější císař jako první vykoupil ze zástavy koruně již v roce 1333 a nalezneme jej taky v Majestas Carolina. Za husitských válek pak nebyl jako jediný hrad široko daleko těmito válkami postižen. samozřejmě systém flankování byl dosti závislí na počtu obránců, což v našich středoevropských podmínkách byl mnohdy problém. Ale později se počet obyvatel zvyšoval a stím se většinou úměrně mohl zvyšovat i počet obránců. Takže hodnota hradu ze 13.století a toho samotného hradu v 15.století mohla být výrazně zvýšena jen počtem obránců. Proto také Týřov nebyl nijak v dobách pozdějších přestavován. Jeho obrana byla za celá staletí zesílena prakticky jen na kousku jižní strany. Jinak zůstal beze změn.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Barrymore píše:Tedy pánové Pátrač a Kamensky, klobouk dolu, je vidět, že problematice středověkých opevnění rozumíte! Moc jsem se na Palbě nerozhlížel, ale mám dojem, že článků věnovaných tomuto tématu tady moc není. Mohli by jste, pro nás poznáníchtivé laiky, zplodit nějaký ucelenější přehled fortifikačních prvků používaných v cca. 11. - 14. století?
Každé uznání potěší. Děkuji tedy za svoji osobu. Jinak pokud mám povědomí tak nějaký komplexnější projekt v tom co navrhujete kolego plánuje kolega Tunac. Já půjdu metodicky a příště u hradu v Žulové čili u hradu někdy zvaném Frýdberk se budu věnovat obranným či spíše utočištným věžím - bergfritům.

Pokoušet se o nějakou komlexní práci v této oblasti já osobně nebudu - lépe mi vyhovuje reportážní systém, který jsem zvolil. Pokud Vás hrady zajímají tak se podívejte i na tyto dvě práce - dělám si sice rekamu ale pokud jste je nečetl třeba se Vám budou líbit.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3323

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3350

Uvidíme co kolega Tunac nakonec vytvoří - psal mi že toho má moc.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 3/6/2009, 18:48, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Cep
vojín
vojín
Příspěvky: 17
Registrován: 24/4/2009, 00:39
Bydliště: Brno

Příspěvek od Cep »

Díky za práci. Na Jánském vrchu jsem byl několikrát, ale teď vidím, že hodně věcí mi uniklo.
Malý dotaz "- bojovalo se zde i v dobách rusko-rakouských válek " o které Rusko-rakouské války se jedná? Nevypadlo písmenko?
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Cep - ježiši kriste!!!!!! Kde jsem to napsal? Skandál. Já si to prošel 3x ale kde to je - tedy ten překlep - jsem nenašel. Zítra další pokus a opravím to.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Cep
vojín
vojín
Příspěvky: 17
Registrován: 24/4/2009, 00:39
Bydliště: Brno

Příspěvek od Cep »

Ctrl - F nezabralo?
Je to v tomhle odstavci:
"
Věnovat se dál dějinám hradu a zámku nepovažuji za nutné. Jen bych uvedl, že této oblasti se nevyhnulo nic významného z vojenských dějin země a to ani:

- třicetiletá válka kdy se zde několikrát vystřídal vojska všech bojujících stran
- bojovalo se zde i v dobách rusko-rakouských válek
- této oblasti se nevyhnuly ani události mající vztah ke vzniku naší státnosti v roce 1918
"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Zdvořile děkuji, je to opraveno. Pokud jsi byl na Jenštejně, možná se Ti bude líbit i hrad Žulová. Myslím si že byto mohl být dobrý článek.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „fortifikace (technika)“