Hrad Olomouc

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Hrad Olomouc

Příspěvek od Pátrač »

Hrad Olomouc.

Olomoucko lze v širším slova smyslu považovat za jeden z nejstarších domovů Evropanů vůbec. V Mladečských jeskyních na Litovelsku žili lidé prokazatelně už před 30 tisíci lety. Pravěk Olomouce je podle archeologických výzkumů datován na mladší dobu kamennou-podle nálezů v oblasti historického jádra na místě dnešního Václavského i Peterského návrší. O tom svědčí nálezy datované 4000 let před náš letopočet. Na Václavském návrší se pak vyskytovala i kultura nálevkovitých pohárů z mladší doby kamenné. Pak je zde velká časová prodleva a další prokázané osídlení je datováno do starší a střední doby bronzové. Bezpečně je prokázaná věteřovská kultura, tedy asi tak 1700 let př.n.l.- zde se není čemu divit. Lokalita obce Věteřov je od Olomouce lehce přístupný soustavou údolí a je jen asi 75 kilometrů daleko.Po lidech této kultury se zachovalo pravděpodobně první opevnění na území dnešní Olomouce. Byly nalezeny stopy Valu pomocí sondy s kapli sv. Jana Křtitele.¨na Dómském vrchu. Tento vrch se někdy duplicitně nazývá i Václavským vrchem a já dále v práci budu používat tento termín.
Dále pak zde byly nalezeny stopy kultura lužických popelnicových polí a platěnická kultura. Před příchodem Slovanů kolem roku 500 našeho letopočtu však zmizely v propadlu dějin i tyto kultury a Slované se usídlili na volném řídce zalesněném území, kterému dominovaly tři výšiny. Jde o dnešní Michalské, Petrské a Václavské návrší. První Slované se usídlili na místě, kde je dnes kostel Svatého Mořice, poblíž Horního náměstí. Postupně zabírali větší a větší území až osídlili úbočí všech tří vrcholků a zastavila je až nížinatá niva řeky Moravy. V této době není doloženo žádné masivní opevnění. To alespoň platilo až do roku 1998 kdy byly v Olomouci nalezeny pozůstatky lehce opevněné keltské osady z 2 až 3. století našeho letopočtu. Byly nalezeny stopy valu a palisádového ohrazení.

Terénní dispozici v té době lze rekonstruovat asi takto: obrázek číslo 1
Obrázek

Jenomže i to se asi zdálo dějinám málo a sami si řekly že je potřeba udělat do nich nějaký nový záznam. A stalo se. V roce 2002 byly v městské části Neředín objeveny pozůstatky římského vojenského tábora. Podle všech znaků pochází s dob narkomanských válek, které probíhaly v letech 166 až 180 našeho letopočtu. V duchu římských polních pravidel byl tábor ohrazen zemním valem, kterému předcházel hrotitý příkop. Byly nalezeny stopy palisád i trvalých dřevěných staveb. A dějiny se tedy přepsaly. Byl tím prokázán posun linie římského vlivu více na sever než se do té doby tušilo. Záznamy neví nic o nějaké bojové činnosti římské armády v oblasti Olomouce. Ale zároveň s těmito poměrně překvapujícími objevy bylo potvrzeno germánské a keltské osídlení. Stop není mnoho a jsou překryty pozdějšími vlivy ale jsou zde.
Během následných asi tak 200 let vzniklo trvalé a až do dnešní doby trvající osídlení, ze kterého vznikla Olomouc, jedno z nejstarších a nejvýznamnějších sídel ve střední Evropě. Posledním kdo se v na území budoucí Olomouce objevil a už zde zůstal byli Slované, jejichž příchod je datován do 6. století našeho letopočtu. Ti se také zasloužili o první výrazný obranný a mocenský objekt na území dnešní Olomouce kterým bylo olomoucké hradiště. Jeho založení je tradováno do roku 711. Bylo nalezeno a prozkoumáno asi 3 kilometry jihozápadně od Václavského vrchu. Zaniklo násilně asi kolem roku 800 a bylo nahrazeno dalším více na sever. To ale v nížině pod vršky nemohlo v té době už vyhovovat a chráněný prostor začal být přemísťován na jednotlivá olomoucká návrší obtékaná slepými rameny Moravy. Místní mocenská elita vystoupala o pár desítek metrů výše a na prostředním Petrském návrší, kde po dobu asi 150 let existovala slovanská opevněná vesnice. Byla už součástí Velké Moravy a je pravděpodobné i když neprokázané, že zde byl kostel. Bylo nalezeno dost stop, které prokázaly, že byla hrazena i proti osídlením okolo. Zdá se tedy, že tyto osady a bylo jich identifikováno několik, byly v podřízeném podstavení. Ovinovaly i Michalské návrší a tak doposud neosídlené tak jako stovky let do minulosti zůstávalo pouze Václavské návrší. Osídlení na Petrském návrší se nazývá, i vzhledem k dalšímu vývoji - Předhradím.

Kolem roku 950 byla tato výšinná osada zničena mohutným požárem. Zdá se pravděpodobné, že to mělo souvislost se zánikem Velké Moravy. Je totiž nepochybné že Olomouc do území Velké Moravy patřila. Mohla být zničena maďarskou agresí, ale zrovna tak i některým z českých knížat. Tedy Vratislavem, Václavem či Boleslavem. Písemné podklady chybí. Nálezy po tomto roce ukazují, že se objevilo i první osídlení na doposud pustém Václavském návrší. Do roku 960 bylo osídlení Petrského vršku obnoveno a bylo doplněno dokázanými rotundami Svatého Petra a Panny Marie.
V prostoru dnešního starého autobusového nádraží či přesněji dnešní tržnice se nacházela upravená tržní plocha. Zde se stýkaly karavany se zbožím až z Paříže, Mohuče, Řezna na jedné straně a z Krakova, Vladimíře, Kyjeva a cesty zde začínající končily až u Baltu či Kaspického moře. Tato plocha končila někde v prostoru kostela Svatého Mořice.

A právě někdy v tuto dobu bylo položeno první opevnění na Václavském návrší, ze kterého se stal v krátké době Olomoucký hrad. Jeho nejstarší podobu není možno zrekonstruovat. Pravděpodobně se jednalo o plochu ohrazenou dřevozemním valem s akropolí na nejvyšším místě. Akropolí myslím nejpevnější, byť ještě dřevěné objekty sloužící jako sídlo vrchnosti a ohrazené dalším valem. Obrázek umístěný výše se mimo jiné pokouší ukázat dostatečně podrobně právě tyto významné prvky olomouckého osídlení. Tedy ukazuje rozmístění nejvýznamnějších prvků olomouckého osídlení kolem roku 1020 až 1080. Potom, jak se význam Olomouce pro Moravu zvyšoval, došlo k jeho první radikální doložené přestavbě. Jak asi vypadal podle archeologických výzkumů ukazuje rekonstrukční nákres hradu Olomouc pro dobu kolem roku 1040. Je to podoba pro dobu pozdně hradištní a už se dají vypozorovat prvky typické pro hradní architekturu té doby.

Podobu toho co se stalo zárodkem hradu Olomouc, ukazuje obrázek číslo 2.
Hrad, jak vypadal v této době, se vyznačoval mohutnou obvodovou hradbou. Byla to ještě hradba hradištního typu. Tedy čelní stěna byla postavena z kamení propojených jílovou maltou. Zadní stěna byla vytvořena z masivní dřevěné palisády. A meziprostor byl vyplněn dusanou hlínou. To vše zde bylo prokázáno. Je ale zajímavé, že mimo tyto prvky zde byl při vykopávkách nalezen asi 120 metrů dlouhý úsek zemního valu který byl umístěn na 30 centimetrů silné jílové vrstvě. Síla valu byla 5 metrů a výška zcela jistě alespoň tři metry. Co je ale překvapivé je to, že tento val měl kamenné plenty na obou stranách valu a tím se prostě naprosto vymyká všemu co se v té době na území Moravy budovalo. Je to totiž analogie se stavbami jaké známe z Čech ovládaných Přemyslovci. Datace je vložena do druhé poloviny 10. století. A je nade vší pochybnost zřejmé že tento - pro místo kde byl nalezen unikátní - val patřil k hradu.
Vykopávky pak potvrdily, že hradba obsahující vstupní bránu, už byla částečně vyzděna - byla při případném dobývání nejvíce ohrožena. Vstup do hradu byl po dřevěném mostě položeném přes uměle vykopaný příkop. To vše se podařilo promítnou do pokusu o rekonstrukci, tak ji ukazuje obrázek.
Obrázek
Samotný hrad byl rozdělen na tři prostory,výškově odstupňované.
A/ Hospodářský prostor sloužící pro chov potřebných hospodářských zvířat, prostory pro ustájení jezdeckých koní a zároveň byl použitelný pro ubytování olomouckých obyvatel při ohrožení.
B/ Na vyšším stupni byl prostor pro umístění vojenské posádky, skladů potravin, kovárna a vývařovny. Tento prostor byl od prostoru A oddělen dřevěnou palisádou a zemní stěnou.
C/ Nejvýše byl umístěn prostor akropole-sídlo knížete. Opět kryto samostatnou palisádou a zemní stěnou.

Mezi doposud uvedenými letopočty se staly důležité události:

V letech 1021 až 1028 byla Morava ovládnuta Čechy a to Oldřichem. Jeho syn Břetislav I. dokonce dal v Olomouci založit nejstarší mincovnu. Poté, co se stal sám vládcem, nechal si Moravu ve své správě.

Další důležitý moment se odehrál v roce 1063. Pražský kníže Vratislav vybral rotundu svatého Petra na Petrském návrší jako nejvýstavnější na celé Moravě k tomu, aby se stala Biskupským kostelem. Někdy kolem roku 1080 se kníže Ota I. odstěhoval ze svého paláce na Petrském návrší a postavil si nový právě v prostorách Olomouckého hradu. Jeho umístění se v rekonstrukci neobjevuje – v době kdy byla tvořena nebylo jisté kde asi stál.

Ještě k jedné velmi významné události došlo v této zajímavé době. V roce 1076 byl založen klášter Hradisko. Ten se stal, až do dnešní doby věrným souputníkem dějin napřed samotného hradu a po jeho zániku, města Olomouce až do dnešních dnů. Je to nádherný objekt a je pýchou Olomouce a širokého okolí.

Hrady v podobě takové jak ukazuje rekonstrukce nebyl na Moravě ojedinělý. Bylo vybudováno celkově 16 opěrných bodů, zeměpanských hradů. Mimo Olomoucký také Brno, Znojmo, Přerov, Spytihněv, Cvilín, Břeclav a další. Jenže to není všechno. Zdá se že dějiny si ale opět řekly o přepis. Podle nedávno dokončených vykopávek bylo zjištěno, že se zde v letech vlády Břetislava I, tedy v polovině 11.století objevil fortifikační prvek, který zde nikdo nečekal. Byly nalezeny pozůstatky kamenné, na maltu zděné hradby položené na původní kamenohlinitý val, silné v patce cca 1,5 až 2,5 metru. Tato hradba chránila podle všech indicií prostor asi 1,5 hektaru velký. Pokud se to potvrdí jako pravda, a vše tomu zatím nahrává, bude to znamenat, že to byl na území Čech a Moravy úplně první hrad s kamennou zděnou hradbou. Pražský hrad by tím byl předstihnut v pomyslné závodě asi o 80 let, u něj byla taková hradba vybudována kolem roku 1130.
Po roce 1100 se začal hrad velmi měnit. V letech 1104 až 1109 byl v areálu hradu založen nový kostel a to tak velkolepě, že bylo potřeba snést i část ochranného valu. Kostel byl od počátku stavěn pro chválu svatého knížete Václava. V roce 1131 byl vysvěcen a byla při něm zřízena kapitula. Tato událost se stala pro hrad i pro Moravu událostí prvořadého významu.
V roce 1141 pak se tato kapitula a chrám staly sídlem biskupství a vládnoucím knížatům se dostalo tvrdé konkurence. Hrad se měnil.
Zásadní změnou byla radikální přestavba, kdy v letech 1201 až 1207 došlo k rozvezení kamenohlinitého valu a jeho nahrazením pevnou kamennou hradbou s hranolovými věžemi. Zdá se že některé úseky původní staré zděné hradby byly do nové v komponovány.

Stejně tak díky bohatství, kterým se pyšnila údělná knížata, byly i všechny dřevěné objekty nahrazeny zděnými stavbami. Doba údělných knížat byla zlatou dobou Olomouce a Olomoucka. Zdá se, že v roce 1208 se součástí hradu stala nová dominanta, která jej učinila výlučným v celé střední Evropě. Byla zde postavena hlavní věž hradu. A má to prvenství, že to byla první válcová okrouhlá hláska postavená na území Střední, Jižní a Východní Evropy.
Zde se projevil vliv německých kolonistů, kteří na území Moravy přišli po ztrátách na obyvatelstvu v rámci mocenských bojů.
Tato věž se někdy nazývá pohanská. Je zachována do dnešních dnů a je přestavěna na kapli svaté Barbory. Dnes se zdá nízká, ale je potřeba si uvědomit, že asi 6 až 8 metrů je nyní zapuštěno v zemi. Při její rekonstrukci pak byly nalezeny před deseti lety i stopy topicích zařízení a tím je potřeba tuto věž zařadit mezi donjony. A to je už opravdu unikát, jakých na území Čech a Moravy není mnoho. Byl jsem uvnitř této věže. Je z ní kaple a to velmi krásná a je z ní přímý průchod do přístupné arcibiskupské klenotnice.

Autoři v publikaci Pevnost Olomouc zase tvrdí, že byla postavena v prvních 20 letech 13.století tedy opět před rokem 1240 i když tento rok jistě není dogma. Dodávají že je velká - má průměr 10,6 metru při síle zdí 2,5 metru. Při rekonstrukci byly nalezeny zbytky vytápěcích systémů a tak je od jisté doby považováno za fakt, že to byl kruhový donjon. Prostě slučovala v sobě funkci obrannou i obytnou. To už zase tak obvyklé u kruhových věží asi není.

Fortifikačně je zajímavá tím, že byla částečně vetknuta do obvodové hradby - polovina jí vyčnívá mimo hradební linii, což umožňovalo i jistou míru flankování. Spíše než zámysl to ale bylo dáno terénní dispozicí. Prostě si myslím že to byl druhotný produkt. Vyloučit ale nejde i zámysl.

Dále na ni byla napojena příčná hradba která rozdělovala hrad na dvě části-církevní a zeměpanskou. Tím věž měla dohled nad oběma částmi. Zde bych uvedl pár fakt týkajících se obou variant. Tedy bergfritů či donjonů

1) Donjon - čili po německu falc - je fandy hradů jasná Přimda, okolo roku 1125, daleko starší, než jakýkoli jiný kamenný hrad u nás. Postavili podle Kosmy "quam Teutonici", čili jacísi Němci, a to dost drze na české straně lesa, pročež jim to kníže Soběslav nebo už Vladislav I-to s otazníkem, zabral, čímž jsme nabyli kamenného západního hradu č. 1.

Pak velmi dlouho nic, až druhý, ještě dramatičtější exemplář, Roudnice na Labi, patřící biskupovi Danielovi, která je dnes zcela utopená v zámku, ale její rekonstrukce v literatuře je fakt bomba.

2) S bergfrity je to složitější - vynořilo se jich totiž hodně najednou, a mnoho badatelů je klade do souvislosti s Mongolským nájezdem (ne moc logicky), okolo roku 1240. Datum udávané pro olomoucku věž je na hranici uvěřitelnosti ale možné to asi je.
Hrady zvané bergfritové mají skoro vždy palác, bergfrit a hradbu – to bylo často všechno. Učebnicový je třeba Volfštejn, ranné jsou taky Lemberk, Šternberk, Rožmberk, Šarfštejn, Krumlov, Lichnice. Klasicky jsou to sídla významných bohatých panských rodů; mnohdy se po nich rod jmenuje. Přesný rok není prokázán snad nikde.

Mimořádně veliké hrady tohoto typu - a z téže doby - jsou právě Lichnice, Jindřichův Hradec a Osek; ve všech případech mají opravdu mimořádně bohaté zakladatele, a často jsou na starém hradišti., potom jsou ty hrady větší až hodně velké a stopy hradiště prozrazuje val před hradbou.

Ono se dá říci že v té složité době bylo možné všechno. Za Rýnem tedy směrem na východ byly stavby prostě zpožděné; na Rýně by asi kvůli tomu nikdo nespadl ze židle. Pražský hrad má věže daleko starší (1130 asi), ale hranaté. Všeobecně jsou hranaté věže výrazně starší; pokud chcete podezírat nějakou hradní věž, že je ze 12. století, pak hranatou, hrady Klapý, Loket, Zvíkov jsou klasické případy.
Donjon je ovšem něco naprosto jiného - je to v podstatě palác, vyhlížející nejvíc ze všeho jako citovaná Přindá. Ovšem kulatý donjon je prostě vychytávka jakou jsem jinde nenašel. Ale zde se jistě pletu., třeba někdo bude vědět.

Obrázek číslo 3 ukazuje podobu hradu, jak mohl vypadat někdy v 1. polovině 13.století
Obrázek

Je vidět, že to byl na svoji dobu pořádný kus fortifikace. Pevný – jeho zachovaná část hradby ukazuje, že měl hradby vysoké od 6 do 8 metů, v koruně široké 1,5 metru a u paty podle odkrytých základů silné 3,5 až 4,5 metru. Domnívám se, že to byl v té době na Moravě nejpevnější hrad. V okolí se vyskytovaly hrady v Přerově, v Náměšti na Hané i když zde není jisté, jestli už byl obrany schopný, v době kolem roku 1250. Dále pak hrad Úsov a hlavně hrad Drahotuš u Lipníku nad Bečvou. Osobně si myslím, co se týká dnes už zapomenutého hradu Drahotuš, že byl jednou z nejzajímavějších fortifikací na Moravě vůbec. Jeho trojitá dispozice vlastně nemá ve střední Evropě obdobu.

Dějiny nám dochovaly jediný záznam, kdy se hrad Olomouc dostal do tvrdé bitvy. Porážka Moravanů Kumány před Olomoucí 25. června 1253 se kterými přitáhl Uherský král Béla, vedla k obležení hradu silným vojskem. Hrad odolal několika náporům. Uherský král nechal strašným způsobem poplenit moravské nížiny a odtáhl.
Přesto na konci 13.století začíná hrad skomírat. V roce 1265 hradní palác i chrám Svatého Václava vyhořel a to tak důkladně, že na pokyn biskupa Bruna ze Šauenburku celý přestavěn. Zlom nastal v roce 1306, který se zapsal do našich dějin černým písmem. Tehdy byl v Olomouci, přímo v markraběcím paláci, zavražděn poslední Přemyslovec, král český, uherský a polský, Václav III.
V roce 1311 zde bydlel po dobu dvou měsíců král Jan Lucemburský. Zatímco moc církevní v Olomouci rostla - v roce 1340 bylo v Olomouci 8 velkých kostelů, hrad jako místo světské moci začal ztrácen na významu. Na svoji dobu a střední Evropu bylo město Olomouc - tedy v roce 1340 - obrovské. Žilo v něm 27 tisíc lidí. Jen o málo více žilo v Praze. Pokud jsem správně pochopil data v literatuře, v roce 1349 se pokusil mladý moravský markrabě Karel, budoucí král Karel IV., hrad vykoupit ze zástavy od církve. Nepodařilo se a hrad zůstal z jedné poloviny majetkem církve. Tím ztratil svoji pozici královského hradu a ztratil na vojenském významu.
Význam Olomouce ale zůstal stále ještě zachován. V letech 1388 až 1411 se dokonce z Olomouce vládlo celé braniborské zemi a tedy i Berlínu.
Další mocenská hra, na které se hrad podílel, bylo korunování uherského krále Matyáše, zetě a přitom úhlavního nepřítele krále Jiřího z Poděbrad. Dne 3. května 1469 byl v Olomouci zvolen králem českým. Králem, který své království nikdy nedostal. Zaplatila za to Morava, kterou jeho vojska krutě zpustošila. Bylo vyvražděno přes 50% obyvatel, zmizely celé vesnice i malá města. Bylo dobyto a zničeno bez možnosti obnovy přes 60 opevněných míst-hradů. Protože jsem člověk, který tvrdí, že husité a jejich hnutí byli příčinou celkového úpadku českých zemí, musím říct, že tam, kde selhala při dobývání hradů Matyášova pravidelná vojska, nastupovala takzvaná Černá rota. Úderný odřad asi 4000 bývalých husitských žoldnéřů. Jejich úpornosti a mimořádné bojeschopnosti neodolalo nic. Škody na majetku a zvěrstva, které napáchali tito vojáci na bývalých vlastních lidech, nelze popsat.
Ke cti města a hradu Olomouce budiž řečeno, že nikdy husitství nepodlehly a uchovaly tak alespoň část mocenské a církevní kontinuity na Moravě.

V roce 1535 byl poslední zbytek hradu - tedy bývalé purkrabství a velká válcová věž odkoupeny církví. Tím Hrad Olomouc zanikl jako místo světské moci. Poslední úřední záznam, který hovoří o „kostelu svatého Václava na olomouckém hradě“ pochází z roku 1632.
Tím historie hradu Olomouc končí.
Na závěr tři fotografie:
1. původní románská hradba s gotickou opravou v 15. století
2. Poslední kus zachované původní románské hradby. Dodnes je vysoká 6 metrů nad původním terénem.
3. Pohled na kapli Svaté Barbory ze strany původního hradního nádvoří.
ObrázekObrázekObrázek

obrázky dodány by Pozorovatel-signalista
Uživatelský avatar
jakomi
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 8/9/2007, 21:00

Příspěvek od jakomi »

Díky za výborný článek.

Nevíš něco víc o tom římském táboru?
Nejhorší je vědět, že je nejlepší nic nevědět.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Pracuji na tom, ale zatím na tom v Olomouckém muzeu sedí jako žáby na prameni. Je to zajímavý hrad ten Olomoucký královský hrad. No pokusím se o pár věcí s moderátory a třeba se nám zde podaří ohledně hradů a fortifikací všeobecně něco zajímavého.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Jenomže i to se asi zdálo dějinám málo a sami si řekly že je potřeba udělat do nich nějaký nový záznam. A stalo se. V roce 2002 byly v městské části Neředín objeveny pozůstatky římského vojenského tábora. Podle všech znaků pochází s dob narkomanských válek, které probíhaly v letech 166 až 180 našeho letopočtu.
Zatím tě nepotěším,ale po Sašově intervenci budu opatrnější.S datací tábora do Markomanských válek by to sedělo.Která to mohla být legie?.......nevím (zatím) :oops:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Jenom na úvod, v článku máš roztomilej překlep, ty války byly markomanský 8-)
Všeobecně jsou hranaté věže výrazně starší; pokud chcete podezírat nějakou hradní věž, že je ze 12. století, pak hranatou, hrady Klapý, Loket, Zvíkov jsou klasické případy.
Zarazil mě ten Zvíkov, protože to tam znám, jsem tam často a mám to tam rád. Tou hranatou věží myslíš konkrétně Markomanku?
Obrázek
válka je vůl
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Hrad Zvíkov - je to tak. Ta věž zvaná Markomanka. Jedna z nejstarších obytných věží u našich Hradů. Zdá se že stála už před rokem 1234. Je odhad, že stála už o 80 let dříve, ale je to o tom, že se to dedukovalo radiologicky a výsledek není přijat se 100% zhodou.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Ona právě ta Markomanka je jedna z nejzáhadnějších staveb u nás (ostatně celej Zvíkov je...řekněme trošičku podivnej), údajně je tu možnost, že Zvíkov byl založenej už někdy v 8. století knížetem Nezamyslem (vyhrabal to jeden z Rožmberských archivářů, na jméno si teď nevzpomenu), ale Markomanka údajně stála už tenkrát a podle některých historiků (i zahraničních) pochází už někdy z 1. století n.l. Těch teorií o stáří věže je hodně, dá se říct, že v podstatě od toho 1. století až po ono 13. a nedokážou se na tom shodnou ani ti nejrenomovanější pánové. A navíc tam straší 8-)
válka je vůl
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

O té záhadné věži jsem četl ledacos ale já bych to tak dramaticky neviděl. Prostě před rokem 1100 našeho letopočtu se u nás fortifikační architektura věžemi zděnými na maltu nevyznačovala.

Jenže podplukovníku všechno taky může být jinak. Nkdo vlastně pořádně neví co se na našem územív té době dělo. Narazil jsem na zajímavou informaci že se v Olomoci našli zbytky staveb s mykénskou charakteristikou. Právě si to ověřuji.

O hradbě zděné na maltu objevené v Olomouci a starší o 100 let než první zděná na Pražském hradě jsem už psal. Každýá rok se objevují nové a nové věci.

Jinak Fatale ty se o hrady nějak blíže zajímáš? To bychom byly spřízněné duše.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Zase až tak blíže ne, ale baví mě podstatně víc, než je třeba vývoj v oblíkání dvorních dam :D
Jezdim po nich rád, rád o nich čtu, spíš ale o těch, ze kterých už toho moc nezbylo, nebo je tam něco poměrně nestandardního. No a Zvíkov je v tomhle skvělej... nejen kvůli historii, ale i kvůli krajině, Orlík, to je moje eldorádo. V podstatě o nich vím ale kulový :)
Obrázek

Když ještě zůstanu u toho Zvíkova, pardon, že Ti tu dělám takovej offtopic, jakej máš názor na ty podivný znaky na Markomance? Prej se vyskytujou v republice ještě na několika málo dalších stavbách, ale nikde ne v takový hojnosti. Kdyby šlo o kamenický značky, tak by byl jejich výskyt častější, ne? A používali u nás vůbec kameníci při stavbě hradů nějak víc značky? Mně to až tak nepřijde...
válka je vůl
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Fatale - abych řekl pravdu na možné znaky na Markomance nemám žádný vyhraněný názor. Viděl jsem je, ale nevím.

Já mám také rád hlavně trosky. Baví mě je hledat v lesích a dohledávat v literatuře jejich podobu. A hledat možné chyby autorů. A že jsem jich nenašel málo.

Kdybys byl odněkud od nás z Prostějovska, tak bych Ti pár luxusních ukázal.

Na kamenické značky jsem narazil mnohokrát ale spíše v ostění oken, portálů a okenních otvorů. Na kamenech v hradu zatím osobně nkdy ale to nevylučuje že tam nejsou. Podívám se do knih, třeba něco najdu.

Chystám sem příspěvek o hradu Melice. Třeba tě zaujme. A kdybys někdy měl možnost vidět hrad Veveří byl bys nadšen.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Pátrač píše:Fatale - abych řekl pravdu na možné znaky na Markomance nemám žádný vyhraněný názor. Viděl jsem je, ale nevím.

Já mám také rád hlavně trosky. Baví mě je hledat v lesích a dohledávat v literatuře jejich podobu. A hledat možné chyby autorů. A že jsem jich nenašel málo.

Kdybys byl odněkud od nás z Prostějovska, tak bych Ti pár luxusních ukázal.

Na kamenické značky jsem narazil mnohokrát ale spíše v ostění oken, portálů a okenních otvorů. Na kamenech v hradu zatím osobně nkdy ale to nevylučuje že tam nejsou. Podívám se do knih, třeba něco najdu.

Chystám sem příspěvek o hradu Melice. Třeba tě zaujme. A kdybys někdy měl možnost vidět hrad Veveří byl bys nadšen.
Momentálně jsem v ČR v Brně a ještě asi až do jara budu, než se nechám sežrat medvědem na Aljašce, takže se můžem někdy zkusit domluvit a někam kouknout, na Moravě toho moc neznám :wink:
Veveří ale jo, mám to blízko a byl jsem několikrát, ale... nevím, nějak mi ten hrad nesedí, nedejchá to tam na mne, když budu cynik, tak mě na něm nejvíc asi zaujala ta brutální devastace za komunismu, to jsem měl pomalu slzy ve vočích, když jsem viděl ty dlaždičky a natahaný vodovodní trubky... za to sekat ruce bez pardonu :roll:
Ale třeba povídání o templářích je zajímavý :)
válka je vůl
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tam je zajímavá hlavně ta sestava kastelovitého předhradí a románského hradního jádra s břitovým bergfritem. To je na něm to nejzajímavější. Jinak je to zpotvořenina.

Ale kousek od Brna je zajímavá zřícenina hradu Blanzek a ještě zajímavější hradu Holštejn.

Třeba se na něčem domluvíme a někam vyrazíme. Stačí si domluvit styčný bod a pak už se někam vypravíme.

Musím se domluvit s sa58, třeba by tady šlo vytvořit samostatné vlákno na téma hrady a jim podobné fortifikace. Už jsem mu to jednou navrhoval ale má toho moc nebo to považoval za blbost.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „fortifikace (technika)“