Dobytí Nitranského knížectví (833)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Dobytí Nitranského knížectví (833)

Příspěvek od kacermiroslav »

Dobytí Nitranského knížectví
dnešní Slovensko
rok 833


Obrázek

Nitranské knížectví nebo též Nitransko, bylo v 9.století slovanské knížectví v jihozápadní části dnešního Slovenska. Hlavním městem byla Nitra, podle které také knížectví dostalo jméno. Vznik knížectví je kladen do konce 8.století, nejpozději pak do roku 800.

Panovníci
Pribina – 821/825 – 833


Pribina - nitranské knížectví
Kolem roku 821/825 nastupuje jako panovník v nitranském knížectví s centrem v dnešní Nitře slovanský kníže Pribina. Jedná se o prvního historicky doloženého slovanského knížete. V literatuře je jeho jméno také uváděno jako Privina, Prowina, Priuuinna. Tento panovník se narodil kolem roku 800, a byl když ne prvním, tak zcela jistě posledním panovníkem nitranského knížectví. Bohužel jeho původ nám není zcela jasný. Podle určitých teorii by mohl pocházet z mojmírovské dynastie a mohl by být dokonce starším bratrem Mojmíra I., který stál u zrodu Velkomoravské říše, ale také u pádu nitranského knížectví. Ovšem pokud nepocházel přímo z dynastie mojmírovců, tak mohl být s tímto vládnoucím rodem alespoň spřízněn. Není ale ani vyloučeno, že byl vládcem vlastního samostatného kmene a tudíž zřejmě i samostatného knížectví. Historik Dušan Třeštík, je však toho názoru, že Pribina byl podřízen moravskému knížeti, ale usiloval o osamostatnění.

Rodokmen Mojmírovců, který byl sestaven na základě historických pramenů (modrá), doplněný dle údajů pozdní tradice (černá) a současného stavu poznání (červená), s přihlédnutím k hypotéze o moravském původu Bořivoje (E. Vlček a kol. 1995; L. Galuška 1996, E. Vlček a kol. 1997, L. E. Havlík 1998, P. Šimík 2006). Příbuzenství mezi Mojmírem a Pribinou je možné, ale neprokázané na rozdíl od příbuzenství mezi Mojmírovci a Přemyslovci, které je značně pravděpodobné. Jak naznačuje franské označení „jakýsi“ a význam jména (lat. priwignus znamená levoboček) šlo patrně o místního údělního knížete a snad člena mojmírovské dynastie (L. E. Havlík 1996, s. 107).
Obrázek

Za Pribinovy vlády (ať už byla samostatná nebo v područí někoho jiného) nechal solnohradský arcibiskup Adalram vysvětit křesťanský kostel, který nechal kníže na svém panství postavit kolem roku 828. Byl to tedy první známý kostel západních a východních Slovanů. Tento důležitý politický čin svědčí o tom, že Pribina vykonával svůj úřad knížete nezávisle na Mojmírovi I., nebo alespoň tímto gestem usiloval o osamostatnění se. To že Pribina nechal postavit křesťanský svatostánek se dává za vliv jeho bavorské manželky a stykem s bavorsko - německým prostředím, kde křesťanství již mělo svou tradici. To že kostel byl vysvěcen solnohradským arcibiskupem svědčí i o jeho zřejmě dobrých stycích, protože jinak by tento úkol připadal do pravomocí pasovského biskupa. A jaké mohly být důvody postavení křesťanského svatostánku? Tak například podle historika Cibulky mohl být kostel postaven pro německé osadníky, kteří již byli křesťany. Historik Rapant je pak toho názoru, že jej nechal postavit pro svou bavorskou manželku, která zřejmě byla křesťankou a pocházela z vysokých solnohradských společenských vrstev. To by také vysvětlovalo vysvěcení solnohradským arcibiskupem. Ovšem sám Pribina přijal křest až po svém vyhnání z nitranského knížectví, ale zřejmě byl po silným vlivem své křesťanské manželky. Je pravděpodobné, že si předtím nechtěl proti sobě přijetím křesťanství popudit poddané a vyvolat vzpouru, jak se ostatně stalo například v Čechách přemyslovci Bořivoji I. o nějakých cca 50 let později.



Dobytí Nitranského knížectví (vyhnání Pribiny)
dnešní Slovensko
rok 833 (zima, jaro)

Tak jako tak, samostatná Pribinova politika byla trnem v oku jeho souseda, Mojmíra I., který buď byl jeho pánem a obával se jeho snah po osamostatnění, a nebo se prostě jen rozhodl dobýt sousední samostatné nitranské knížectví. Podle dochovaných archeologických nálezů a podle historického pramene „O obrácení Bavorů a Korutanců na víru“ (rok 870) pak Mojmír I. zaútočil na svého východního souseda v první polovině roku 833. Ohněm vzpláli hradiště Pobedim, Majcichov a Čingov a také zanikla Ostrá Skála na Oravě (tedy alespoň podle archeologických nálezů jsou všechna tato hradiště zničena někdy v době kolem roku 833). Útok Moravanů tak byl zřejmě nečekaný a prudký. To by do určité míry mohlo nasvědčovat tomu, že vztahy mezi Pribinou a Mojmírem byli dobré ať z důvodu příbuzenských nebo že se jednalo pouze o Mojmírova vazala, který dělal vlastní politiku a teď ho za to stihl trest. Stejně tak to ale mohlo znamenat, že se Mojmír obával nějaké reakce z Franské říše a proto zvolil termín útoku na Nitransko v době, kde se běžně ve středověku neválčilo (nebylo totiž možno zásobovat vojsko pleněním a spížováním na nepřátelském území). Poté co by totiž rychle ukončil výpravu proti Nitransku, mohlo být jeho vojsko připraveno na případnou reakci z Franské říše, která by se mohla uskutečnit někdy koncem léta.

Dříve uváděný důvod Mojmírova útoku na nitranské knížectví byla údajně Pribinova podpora germánskému prostředí a křesťanství. Tento názor je ale dnes již překonán, protože Mojmír I. s knížecí rodinou a nobilitou přijal křesťanství roku 831 (někdy je uváděn rok 833). Což lze pokládat za oficiální přijetí křesťanství jako státního náboženství a stejně tak tento názor vyvracení nálezy křesťanských staveb v Mikulčicích již před rokem 833.

Pribina tedy musel se svou rodinou a družinou uprchnout z knížectví, které nyní ovládal Mojmír I. a který tím položil základy nové říše, kterou známe pod názvem Velká Morava. Nitranské knížectví se pak v rámci Velké Moravy od roku 833 stalo údělným knížectvím. Někdy v letech 850/867 až 870 se stal údělným nitranským knížetem synovec velkomoravského vládce Rostislava, Svatopluk. Tento energetický panovník nejdříve spolupracoval se strýcem, ale kolem roku 869, když velké Franské vojsko pustošilo Velkou Moravu, byl Svatopluk ve dvou bitvách Karlomanem poražen a zřejmě donucen k nějaké formě spolupráce. Jeho strýc zatím odolával na svém hlavním sídle dalšímu franskému vojsku. O rok později pak Svatopluk zradil strýce a vydal jej Frankům. Sám pak zradil i Franky a prohlásil se vládcem Velké Moravy (rok 871). Ze Svatopluka se pak stal nejvýznamnější vládce Velké Moravy.

Dalšim známým údělným nitranským knížetem byl Svatoplukův syn, Svatopluk II. které tomuto panství vládl v rámci Velké Moravy v letech 894-899 až 906/907. Po pádu Velké Moravy se Nitransko dostalo pod vliv Maďarů, kteří jej začlenili do vznikajícího Uherského království. Samotný nitranské údělné knížectví pak zaniklo v letech 1108/1110, kdy se stalo nedílnou součástí Uherského království.

Obrázek


Další osudy Pribiny
A jaké další osudy byly Pribiny a jeho rodiny? Azyl našel u hraběte Ratboda (Rathbod), který byl správcem Avarské a Korutanské marky v rámci Východofranské říše krále Ludvíka II. Němce. Hrabě Ratbod jej v polovině roku (asi v květnu) představil v Řezně (Regensburg v Německu) králi Ludvíkovi Němci. Ten nařídil, že má být Pribina i s rodinou a družinou pokřtěn. Je pravděpodobné, že Pribina byl již dříve pokřtěn, ale nemohl to nijak dokázat. Nebo byl dříve křtěn podle způsobu iroskotských misionářů, kteří tak prováděli s neposvěcenou vodou. Tak jako tak podle synodu z roku 796 se takový iroskotský křest musel opakovat. Pribina s rodinou a družinou tedy přijal zřejmě svůj druhý křest, který již byl v očích východofranského krále legitimní.

Pozorný čtenář si teď na tomto místě může položit otázku, proč Pribina, který nalezl podporu u mocného franského panovníka nevyužil situaci a nepožádal o jeho pomoc k navrácení nitranského knížectví. Ludvík Němec by jistě nebyl proti, kdyby v osobě Pribiny měl lenníka, který by zvětšil jeho říši. Je možné že si Pribina u Ludvík Němec s touto myšlenkou pohrávali, ale situaci v říši tomu nepřála. V té době zrovna franská říše procházela léty vnitřních bojů, kdy synové válčili proti otci, bratr proti bratru atd., a které nakonec vyvrcholili rozdělením říše v roce 843 tzv. Verdunskou smlouvou na tři různá království. Východní, později zvaná Východofranská říše, připadla výše zmiňovanému králi Ludvíkovi II. Němci (*cca 805 - +876) z dynastie Karlovců. Ten již od roku 817 byl svým otcem císařem Ludvíkem I. Pobožným, jmenován jako údělný vládce Bavorska a tak mohl rozhodovat téměř o všem, co se jeho zemí týkalo.

Pribina tedy i nadále přebýval u hraběte Ratboda, pána Avarské a Korutanské marky a zřejmě jej žádal o podporu proti Mojmírovi I., ten však odmítl a proto se nakonec oba mocní muži rozešli ve zlém. Pribina tedy hledá další azyl a to nejprve v Bulharsku a později v Chorvatsku (přesněji ve Slavonsku), kde se uchyluje ke svému údajnému příbuznému knížeti Ratimirovi. Tento kníže ale nežil v dobrých sousedských vztazích s Ratbodem, který jeho knížectví roku 838 dobývá. Pribina tak musí s rodinou a družinou věrných opět prchat a to k Salachovi, knížeti Kraňska, jehož panství v té době zřejmě již bylo ovládáno Ratbodem. Kníže Salacho pak smířil Pribinu s Ratbodem, a pomohl mu opět získat přízeň krále Ludvíka II. Němce.

Rok 839 nebo 840 je pro Pribinu, jeho rodinu a družiníky přelomový. Konečně po šesti letech na útěku nachází klid a odpočinek. Od krále Ludvíka II. Němce dostává do správy území Panonie, které známe též pod názvem Panónské, Blatenské, Zadunajské nebo Pribinovo knížectví. Zde Pribina vládl až do roku 861, kdy padl v boji s Moravany knížete Rostislava. Na jeho místo pak nastoupil jeho syn Kocel.

Více o Blatenském knížectví viz. ZDE:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=686 ... 29db#68616


ZÁVĚR
Tím že se Mojmír I. zmocnil nitranského knížectví, položil základy velké slovanské říše, která pak po dobu více jak sedmi desítek let sehrála velkou roli v evropských dějinách a která dokázala být důstojným soupeřem mocné Východofranské říši. Nebýt tohoto aktu násilného sjednocení, mohla by být obě nezávislá knížectví (Mojmírovo i Pribinovo) během krátké doby ovládnuta Franky. Jejich další osudy pod franskou nadvládou si jistě dokážeme představit. Německý vliv by pronikal od vládnoucí nobility směrem dolů a za čas by byla slovanská enkláva pohlcena německým vlivem jako se tomu stalo v případě Lužických Srbů.

Pokud budeme považovat nitranské knížectví za vazala Mojmíra, tak opět se jeho vojenský akt dá považovat za záchranu jednotnosti knížectví před Pribinovou snahou odtrhnout se. Kdyby se totiž tak stalo, tak by se Mojmírovo panství ocitlo v obklíčení mezi silnou Franskou říši a Nitranským knížectvím. Bratři Slováci asi se mnou asi nebudou souhlasit, ale podle mě jen v jednotě je síla a ta síla umožnila přežití a dokonce následnou expanzi Velkomoravské říše. Z tohoto důvodu považuji ovládnutí Nitranského knížectví se slovanským etnikem, za to nejlepší řešení.


Další již zpracované válečné výpravy Moravanů najdete ZDE:
obležení knížete Rostislava (855)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3759

vpád Moravanů do Blatenského knížectví (861)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3763

obležení hradiště Dowina (864)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3760

Dvě bitvy a obležení Rostislava (869)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3761


Zdroje:
Encyklopedie Slovanské archeologie – Michal Lutovský – 2001
Československé dějiny v datech - kolektiv - Praha 1986
Vznik Velké Moravy – Dušan Třeštík - 2001
Čechy v době knížecí – J.Žemlička – 1997
www.moraviamagna.cz
www.wikipedia.org
www.cojeco.cz
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 6/5/2010, 19:34, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Chválím autora za to, že se nevyhýbá ani okrajovým tématům jako je dobytí Blatenského a Nitranského knížetsví.

Velmi mě zaujala skutečnost, že nitranský kníže Pribina nechal na svém území vysvětit křesťanský kostel, ale sám se pokřtít nenechal. Troufám si tvrdit, že tím prokázal nedostatek politické prozíravosti, která jej nakonec připravila o knížecí stolec. Pokřtěný Mojmír mohl svůj útok na Pribinu zdůvodňovat snahou o šíření křesťanství, proti čemuž nemohl ani vládce Francké říše navenek nic namítat, třebaže se mu zvětšení Mojmírovy moci určitě nezamlouvalo. Prostě tu zafungovala solidarita křesťanských panovníků, kteří se cítili nadřazeni pohanským vládcům jako byl právě Pribina.

Myslím si, že pokud by Pribina přijal křest pro sebe a svoji rodinu nijak by tím neohrozil své vladařské postavení pokud by k přijetí křesťanství násilím nenutil celé Nitransko. Slovanská náboženství ještě neměla vytvořenou pevnou organizaci, která by mohla ohrožovat silného panovníka jakým patrně Pribina byl, proto si myslím, že obavy z případné vzpoury vedené slovanskými kněžími byly přehnané. Koneckonců Mojmír také přijak křest a nikdo se proti němu nebouřil.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

jarl píše:...., že nitranský kníže Pribina nechal na svém území vysvětit křesťanský kostel, ale sám se pokřtít nenechal. ...
Tady je to neznámé, že nevíme, proč ho nechal postavit a vysvětit. Logcké by bylo, že se nechá pokřtít. Nenechal se, tak mohlo jít o tyto varianty:
1/ Viděl tyto kostely u jiných vládců, tak se jim chtěl vyrovnat.
2/ Nestavěl ho, ale proti stavbě a svěcení nic nenamítal.
3/ Nechal ho postavit, protože ho k tomu někdo donutil.
3a/ Pokřtění odkládal a pak bylo pozdě.
3b/ Nemohl se dát pokřtít, protože neměl silné postavení a byl by svržen.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

V těch pohnutých dobách a dokonce i o několik století poději to nebylo nic neobvyklého.

Vládnout znamenalo ovládat lidi. Výstavba kostelů a přechod lidí ke křesťnaství bylo řízen církví samotnou. Křesťanství je náboženství misionářského typu, tedy stále loví nové ovečky.

Takže Pribina přispěl k žádanému úsilí a tím ukázal něco jak osvícenskou tvář před svými poddanými - umožnil jim naplnit jejich duchovní potřeby. Zároveň ukázal pevnost vlastní víry - to se v těch dobách cenilo také.

O několik set let později vládnocí dynastie v Mongolské říši přímo zakázala aby její členové tíhly k náboženství a přejímali jakoukoliv víru. Dokud to bylo dodrženo, byla pevná a rostla. V momentě kdy se jednotliví vnukové této zásadě zpronevěřili a stali se křesťany, muslimy či budhisty okamžitě se dostali do vzájemné války a vraždění. Říše se rozpadla.

Takže já bych v jednání Pribinově nehledal nic divného - byť to vypadá jako dvoukolejnost v myšlení. A souhlasím. Je to velmi dobrá práce.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Těch důvodů výstavby kostela v Nitranském knížectví by mohla být cela řada. Současní historici se domnívají, že kostel byl stavěn pro kolonizátory z Franské říše...Tím se jim Pribina mohl zavděčit a zároveň uspokojit potřeby jeho téměř jistě křesťanské manželky. Jako akt namířený proti Mojmírovi to zřejmě nebylo, i když ten si to tak mohl vysvětlovat, nebo to později bral jako vhodnou záminku.

Já se osobně domnívám, že křestanství mělo na Velké Moravě docela slušnou podporu. Pribinův kostel byl vysvěcen kolem roku 828 a Mojmír I. se svou rodinou přijal křest roku 831. To že Pribina nepřijal křest již v době svěcení kostela by mohlo napovídat, že bez souhlasu Mojmíra I. tak nechtěl učinit.

Důvody proč Mojmír I. napadl Nitranské knížectví asi již těžko zjistíme. Stejně jako těžko zjistíme, jestli Nitransko bylo vazalem Mojmírovců nebo ne. Podle rodokmenu sestaveným současnými historiky, by Pribina mohl být nejstarším synem nějakého mojmírovce, který by mohl vládnout někdy v letech 811-820. Ale jelikož byl nemanželského původu (viz. vysvětlení jeho jména), tak sice obdržel významné panství, ale stále asi byl vazalem knížectví, které ovládal jeho mladší bratr Mojmír I. (??? 820-846). A právě rozdíl mezi legitimním následníkem (Mojmír) a nelegitimním, z nemanželského lóže (Pribina), který byl ale starší, mohli pramenit problémy, které nakonec vedli k tomu, že Mojmír vtrhl do Nitranska.

Důraz na legitimitu potomků bychom sice u pohanů asi neměli tak velký hledat, ale není vyloučeno, že již za panování jejich otce mělo křesťanství na Moravě a Nitransku podporu. Proto asi mladší Mojmír obdržel centrum země s mnoha významnými místy a hradišti, zatímco starší Pribina obdržel Nitransko, které bylo poněkud stranou od styku s Franskou říši.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „významné vojenské události“