Vše začalo u Moháče

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začalo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Začnu trochu zeširoka. Existuje kniha: "Balkán-2 000 let mezi východem a západem". Je to velmi špatná kniha. Dokonce ani mapy v ní nejsou přesné. Je tomu tak proto, že autor "Balkánce" automaticky pojímal jako civilisace neschopné vopičáky, a to jaksi ne zcela oprávněně, a pak též proto, že se prostě snažil obsáhnout příliš velký historický úsek.

Diorama bitvy u Moháče
Obrázek

Nyní se já dostávám do podobné situace. Tímto článkem chci otevříti určitý seriál o staré monarchii. Jenže ta tu byla cca.400 (požehnaných) let, a to je hodně dlouhý úsek.

Dobrovolně se přiznávám, že se necítím býti "kovaným odborníkem" na celé toto období. Bude-li tedy někdo chtít vstoupiti a tématu se spoluujmouti, tak mi jeho pomoc bude vítanou.

Nyní již k tématu samotnému. Na počátku 16. století Evropu ovlivňuje několik obrů. Patří sem Španělsko (se svými zaoceánskými državami), Francie, jagelonská personálně-dinastická unie ... a v neposlední řadě i Osmanské imperium. To bylo sice na vrcholu sil, ale Evropa si vychutnávala oddechový čas. Jeho zájem se upíral předně do Persie a Egypta. Vše se mění s nástupem Süleymana II. Nádherného. Ten obrací záhy svou pozornost k Dunaji-proti křesťanským nevěřícím.

Zastavit ho mají Jagelonci. Od samého prvopočátku jde o konflikt, který je vyrovnaným toliko na (tehdy už je možné to takto napsat) papíře. Jagelonské soustátí je stavovským svazkem se slabou centrální mocí, která nemá dostatek financí, pravidelnou armádu ani zdroje (tedy předně ty peníze) na její vyzbrojování. Zjednodušeně řečeno-centrální Evropa svůj oddechový čas celkem slastně prochrápala. Je třeba si uvědomiti, že v prostoru mezi Labem, Odrou a Baltem byla, jako vzorová formace, často presentována polská šlechtická republika. Kdo jen trochu zná její další vývoj, ten ví jak fatální to byl omyl.

Osmanská říše naproti tomu byla centralisovaná, v daný čas prakticky bez finančních starostí a s rozsáhlou výrobní základnou. Do pole mohla postaviti 100 000 až 150 000 vojáků stálé armády s dobrým výcvikem i výzbrojí. Dále mohla povolat i domobranu (bašibuzuky) jejíž kázeň, morálka i bojová připravenost byly bídné, ale stále mohly nepříteli škodit. Celá osmanská armáda měla jednotné velení.

Když se Süleyman II. Nádherný obrací do Evropy je těžké přesně určit jeho záměry. Nalézáme se v oblasti spekulací, ale zřejmě chtěl z jižních Uher (velmi zjednodušeně a hrubě: dnešní Chorvatsko a Maďarsko) vytvořiti jakýsi nárazníkový stát (možná i muslimský) mezi svou říší a křesťanským světem. Dnes však zcela jistě víme, že tažení k Moháči mělo být jen jakýmsi výpadem. Nájezdem-byť nebývalé síly. Prostě-1. krokem.

Tehdejší Evropa to ovšem nevěděla. Král Uherský a Český (nebo přesněji Čechů) tedy svolal hotovost. Musel. Původně se z války chtěl vykoupiti tím, že by zaplatil výpalné. Proti tomu se přímo postvila římskokatolická církev a nepřímo stavy, které na tento výdaj neschválili peníze. Leč Ludvík věděl co dělá-na válku nebyl připraven. Hotovost-to byly v podstatě expediční sbory různých šlechticů a městských posádek. Výzbroj byla nejednotná, výcvik často individuální. Bylo to lepší než bašibuzukové, ale hoší, než cokoliv dalšího-co mohl nasaditi sultán. Elitu tak tvořily žoldnéřské jednotky, ale na jejich najímání opět chyběly peníze. Dalším problémem bylo velení. Král musel volit někoho, kdo by měl vojenské schopnosti a zároveň i dostatečnou autoritu, aby mohl nařizovat i těm nejvýznamnějším magnátům. Autorita krále takovou nebyla!

K Tolny, shromaždišti křesťanských vojsk, postupně dorazilo na 25 000 vojáků. Mezi nimi i 1 300 žoldnéřů z moravy najatých papežským nunciem v Uhrách Giovannim Burgiovim za 25 000 Dukátů poskytnutých z Říma. Dále zde bylo i cca. 6 500 vojáků hotovosti z Českých zemí. Další k Tolny směřovali z jižních Čech, přes Rakousko, a to pod velením Adama z Hradce a Jindřich z Rožmberka, a přes moravu sbory vypravené českými městy. Dorazili však pozdě a do bitvy nezasáhli. Stranou bojů zůstalo i 15 000 mužů uherského magnáta Jana Zápolského, který nesouhlasil s taktikou přímého střetu a radil ústup, napnutí tureckých zásobovacích tras a potom teprv bitvu. Nebyl oslyšen a tak se nedostavil. To později vyvolalo spekulace, že si již tehdy "dělal zuby" na trů. Jenže jednak jeho strategie nebyla nesmyslná a jednak by musel počítat se smrtí krále-což se nestává vždy ani v případě prohraných bitev. Konečně k Tolny směřovalo i 10 000 žoldáků z Rakouska, ale i ti přišli pozdě. Naopak-z Petrovaradína bylo staženo 1 500 vojáků arcibiskupa kločského Pavla Tomoryho. Ten svým žoldákům platil sice zvláštním způsobem (zřejmě tak, že prodával sůl a nože Turkům), ale byli to, dle všeho, jediní muži, kteří s bojem proti Osmanům měli reálnou zkušenost. Proto je i Ludvík z Petrovaradína (přes Bačku a Nový Sad) odvolal, ač Tomory chtěl pevnost původně bránit proti přesile vojsk velkovezíra Ibrahima. Celkově se ovšem stavovské vojsko scházelo neskutečně liknavě.

Naproti tomu vojska Süleymana II. Nádherného do 28.července ovládla vpodstatě všechny důležité opěrné body na Dunaji. A postupovala spořádaně dál s 55 000 muži pravidelných jednotek a cca. 100 000, až 125 000 bašibuzuky.

Král Ludvík svěřil velení právě Tomorymu. Jednak to byl zkušený vojenský velitel a jednak za ním, jako za arcibiskupem, stála autorita církve. Ten vyvedl stavovské vojsko od Tolny a dorazil k říčce Borze u Moháče. Svoji taktiku (a neměl ani jinou možnost) postavil na mimořádné obětavosti křesťanských vojsk a na využití terénu. Doufal totiž, že rozmoklá říční niva rozdrobí postup tureckých vojů. Jeho linie dosahovala délky cca. 4Km, aby bránila obklíčení početně silnějším nepřítelem, a tvořili ji 2 sledy. V centrální části 1.-ho byla převážně žoldnéřská pěchota a na křídlech pak formace lehkého jezdectva pod velením Františka Batthyányho a Petra Perényiho. Součástí 1.sledu bylo i dělostřelectvo. Do 2.sledu pak byla přesunuta veškerá těžká jízda, která tak mohla plnit úlohy směřující k podpoře případné ofensivy i působyti jako obraná záloha. Tomory ovšem velmi chybně ignoroval okolní výšiny.

Toho Turci využili a rozmístili na ně své dělostřelectvo. Útok zahájili od vsi Földvár, a to rumelijským sborem. Anatolské oddíly a sultánův elitní sbor postupovaly ve 2.sledu. Síli bejů Baliho a Khasreva se pokoušely o obchvat, ale byly zadrženy. V záloze Turků byli janičáři. Bahnitý terén opravdu dělal v postupu obtíží.

Tomory nařídil křížový útok lehkou jízdou na turecký střed. Ten uspěl a vrhl "Rumelijce" zpět. V tu chvíli byl vydán i povel k útoku těžkého jezdectva. Jízda se vrhla za ustupujícími a ocitla se tak přímo proti hlavním tureckých děl. Ta byla navíc propojena řetězy, takže pro jezdce těžko překonatelná. Co následovalo je jednak jasné, jednak všeobecně známé.

Ústup, nebo lépe úprk, toho co zbylo, od Moháče se rozhodla krýt pěchota. Utvořila obrané čtverce a prakticky do posledního padla.

Král Ludvík bitvu přežil, ale utonul, při ústupu, v Dunaji. Dle dochovaných svědectví do něj spadl, když se jeho unavený kůň chtěl napít a ztratil rovnováhu. Panovníkovo brnění pak vykonalo své.

ČESKÉ STAVY

České stavy rázem stály před problémem. Země nutně pořebovaly krále. A Turek byl za humny. To prakticky vylučovalo myšlenky na samostatnou existenci. Takový krok by byl v ostrém rozporu se životními zájmy státu. Navzdory všem možným návrhům, tak připadaly v úvahu jen 2 kandidatury-francouzská (s návrhem dinastické unie) a rakouská (personální unie). Jagelonci již nebyli možní-vysvětlím proč.

Francouzi ovšem udělali chybu. Nabídli stavům, že zaplatí všechny koruní dluhy. Tím prokázali, že jsou naprosto mimo realitu. To byl totiž důvod proč nebylo možno znovu povolati na trůn Jagelonce (polskou větev). Dluhy koruny byly neskutečné a zemi, jako celku, hrozil bankrot. Ne jen, že v silách Francouzů prostě nebylo těchto dluhů uhraditi, ale i kdyby peníze opatřili, z čeho by pak platili válečných příprav proti Turecku?

Naproti tomu Ferdinand I. nabídl v zásadě vše co Francouzi a i to, že uhradí 50% královských dluhů. Nejen, že to znělo realisticky, ale španělské zlato (potažmo zlato Habsburgů) z Nového světa poskytovalo jistou možnou záruku. Navíc část sněmu (z vedlejších koruních zemí) uznávala jeho právo na nástupnictví na základě dohod Jagelonců a Habsburgů.

V osobě Ferdinanda I. dosedl na trůn rozumný muž a dobrý hospodář se solidní politickou koncepcí. Nepotíral protestanství, byť preferoval katolickou církev. Ovšem-především jako centralisační element a jakéhosi "zahraničního" investora. Začal také budovati centrálních institucí státní správy, kterých bylo nezbytně třeba, jestliže měla země čeliti blížícím se obtížím.
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Johan:
Dobrá práce. Přihodil jsem do článku to foto - diorama bitvy.
Zároveň jsem rozdělil ve ForumFoto sekci 1.sv války od středověku a vytvořil tak pro tuto kapitolu dějin extra album - viz ZDE:

http://www.palba.cz/forumfoto/index.php?cat=7
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začalo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Proti úpravám, ani proti obrázku nemám výhrad. Spíše naopak. Sám nemám tech.vybavení na vkládání ilustrací, takže pomoc i tohoto druhu vítám. A samozřejmě jsem také rád, že článek potěšil.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Myslím, že v popisu by se mělo upravit, že Tomory "byl zkušený vojenský velitel..." Byl to jen františkánský arcibiskup a den bitvy - byl svátek svatého Jana Křtitele - určil jako nejvhodnější pro bitvu (ke cti mu třeba říci, že se zdráhal přijmout velení a v bitvě nakonec padl). Také nálada v Uherském vojsku byla po příchodu srbských posil po bitvě nedočkavá.

Výběr místa byl také tragický - bylo to místo sice chráněné mokřinami, ale pod vyvýšeninou (tudíž Uherská armáda byla před Sultánem jako na dlani a Turci scházeli z kopce - Sultán věděl kam má posílat jednotky). Také skutečnost, že janičáři ihned po sejití z kopce začali rozbíjet tábor, ve kterém uherská těžká jízda nemohla manévrovat se na výsledku útoku těžké jízdy nechvalně projevil.

V podstatě způsob vedení bitvy proti takové přesile a sázka pouze na těžkou jízdu - která se rozbila o děla a jelikož pěchota jí nekryla záda - dostala se do křížové palby, tak "ústup" byl logicky na místě. Pěchota neměla kam ustupovat tak je logické, že se semkla a snažila se bránit - o nějakém rozhodnutí krýt ústup bych silně pochyboval - byly to přece nejslabší a nejméně vycvičené jednotky - nebyli to žoldnéři např. jako Moravský pluk na Bílé Hoře kteří brali riziko smrti jako součást své smlouvy.

Král spadl při přechodu říčky Csellye - doprovázeli jej jen dva dvořané - maďarský Štefan Aczél který přebrodil první. Pak jej král a jeho kůň Cytris, pravděpodobně zraněný se chtěl napít a král jej pobídnul bičíkem. Kůň vyskočil na břeh, ten se ale utrhnul a kůň ztratil rovnováhu a spadnul i s králem do říčky. Druhý dvořan, slezský Oldřich Cetrys se vrhnul z koně na pomoc králi, ale po zásahu koňským kopytem do hlavy skončil pod vodou také on. Aczél ujel - prý se blížili pronásledovatelé - aby zvěstoval zprávu o úmrtí krále.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začlo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Rosomáku 2 poděkování a 2 upřesnění.

Jednak opravdu velice děkuji za tak nádherný a názorný popis toho, jaké dopady měla Tomoryho chyba v podobě ignorování kopců "kolem" bojiště.
A pak také děkuji za informaci, že se jízda musela prodírat janičářským táborem. To byl opravdu problém navíc o kterém jsem neměl tušení. Četl jsem, o králově smrti, že zemřel v Dunaji, ale to nemusí býti přesné. Csellye je tedy opravdu možná. Na každý pád zůstává pravdou, že spadl, v plné zbroji, do vody a-pochopitelně-již nevyplul na hladinu.

Pokud jde o Tomoryho-bohužel to byl zkušený voják. Ta formulace zní zmateně, ale vyjadřuje situaci stavovského vojenství. Ano-byl to amatér, jeho bojové zkušenosti (?) spočívaly v držení pevnosti Petrovaradín, jenže to tehdy u nás (ve střední Evropě) bylo běžné. Nebyl nejlepší z možných vojevůdců (dá-li se za těchto okolností takový pojem vůbec používat), ale měl, jak jsem již zmiňoval, obrovskou výhodu-a to autoritu církevního úřadu. Dělal chyby, leč díky této autoritě alespoň držel jednotné velení. Po jeho smrti padla jakákoliv organisace a co mohlo, to v panice prchalo. Jinak Tvé hodnocení jeho (ne)kvalit plně akceptuji.

To je pak i příčinou mého obdivu k pěchotě. Uherská šlechta s hrůzou zahla kramle. Pěšáci volili mezi možností (nezměrně lákavou) nechat se strhnout panikou a skončit nejspíše s pikou v zádech. Nebo chladnokrevně utvořit čtverce ... a skončit s pikou v hrudi. Zvolili tu 2.možnost a myslím si, že to není málo.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Kopce - spíše terénní terasa se rozkládala od ležení (cca 3 km jižně od Moháče) jižně a západně, východ byl krytý močály.

To ležení začali rozbíjet evropští Turkové (Rumelové), vedené Ibrahimem pašou. Musíme si uvědomit, že celé vojsko mělo cca 100.000 lidí. Tak desetina vojska se utábořila na ploše velké jako Strahovský stadion...
Přehled nad tak velkým bojištěm je zásadní výhodou, stačí se podívat na jiné bitvy.
Jinak skutečnost, že Turci začali stavět tábor měla velký vliv na průběh bitvy. Král Ludvík když to zjistil, odvolal útok jal se vyčkávat a promeškal okamžik, kdy turecké dělostřelectvo ještě nesestoupilo dolů.
Sultán maje bojiště jako na dlani, jal se vyslat jednotky aby začali uherské vojsko obkličovat, tj. zaútočily z boku. V tom okamžiku dal Tomori rozkaz k útoku (bez králova svolení, které šel následně získat - tj. neměl chvíli přehled o útoku) a zaútočil na rumelské vojsko a ležení. Bohužel, útok vedený čelně na děla byl příliš riskantní.

Vzhledem k tomu, že celá bitva trvala hodinu a půl, takže pěchota ani neměla čas zjistit že je totálně obklíčená a věřila svým velitelům, proto ta obranná formace. Než měli čas zjistit co se děje (tj. že jsou obklíčeni), už byli pobiti. Uvědomte si, že při výstřelu z tolika děl a pušek nebylo toho příliš vidět.
Taktéž není pravda, že uherská šlechta vzala kramle. Na bojišti zůstalo také sedm biskupů, 28 magnátů (např. Drágfy, Országh, Zápoľský - bratr ho v podstatě obětoval sledujícíc vlastní cíle), cca 500 zemanů...
Je pravda, že přežil např. Štefan Bathory, ale ten byl stižen pakostnicí a velel z kočáru.
Vzhledem k tomu, že padlo cca 23.000 z 25.000 (a 2.000 zajatců dal sultán popravit z toho i arcibiskup z Ostřihomi) z čehož bylo 10.000 pěšáků (tj. všichni) a 15.000 jezdců bych o tom, kdo utekl raději trochu opatrnější.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začalo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Tak za tyhle počty opravdu dík. Vycházel jsem z informací o prchajících pozůstatcích jízdy, tedy toho co zbylo po "potlachu" s tureckými děly, a automaticky jsem k tomu zahrnul (převážně) uherskou šlechtu. Jen tak na okraj-nemáš náhodou konkrétnější info.v jaké fázi střetu byli jaké ztráty. Tedy zda ztráty jizdních pokračovaly i po "ústupu" od tureckých dělostřeleckých postavení v alespoň srovnatelné míře. Jde mi o to jestli jízda opravdu chaoticky prchala bez centrálního velení, jak uvádějí některé publikace, nebo se, třeba i jen, pokoušela o krytí ústupu.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Rozmístění v bitvě

Příspěvek od Rosomak »

Co jsem četl, tak královská jízda po masakru tureckými děly se pokoušela zorganizovat k dalšímu útoku (dokonce několikrát), ale zbytky jednotek bez velení (které většinou padlo) se dalo na ústup - útěk.
Největší ztráty a rozpad útoku způsobila hromadná salva z kanonů - čelní útok. To svázání řetězy mělo možná důvod v tom, že řetězy pomáhaly děla spouštět ze svahu, tj. děla ještě nebyla v "plné polní" ale útočila z chodu.
Asi nejdůležitější obrázek:
Obrázek

A přebásněné do obrazu:
Obrázek

Zde pámátník krále s ležícím českým lvem a plastikou pádu do potoka:
Obrázek
Na místě pádu je údajně také malý pomníček.

Současný vstup do památníku bitvy:
Obrázek
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začlo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Svázání děl řetězy nemuselo míti jen přepravní význam. V určitých obdobích se řetězové hrazení používalo jako zátaras právě proti útokům jízdy (konečně viz i pražská Řetězová ulice). Zvláště pro těžkou jízdu, vzhledem k zatížení koňů i lidí, bylo otížně překonavatelnou překážkou. Oba zmiňujeme, že Turci ovládli výšiny kolem bojiště a potažmo též výhody jim z toho plynoucí. Mohli tedy jízdní útok i předpokládat, a pak ... :!:

Jinak děkuji za dokreslení situace na bojišti. Vždy mne potěší, když se o šlechticích říká, že tehdy a tehdy se zachovali zbaběle a realita pak prokáže opak. Potěší mne to dokonce i tehdy, když jde o šlechtice uherské :lol:
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Na schématu bitvy vidíš před děly překážku (Akadályok), takže bych se také držel teze, že to nebyly spoutaná děla, ale ochranná překážka. Otázka ovšem zní, jak mohli tak rychle tuto překážku vybudovat? To mi z popisu bitvy příliš není jasné.

No šlechtici se nezachovali hanebně zrovna přímo na bojišti, ale jejich nabubřelost a podcenění protivníka a vydírání krále (nemohl platit výkupné jako Poláci, protože jinak by se proti němu Uherské stavy vzbouřily) vykonali své.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začlo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Souhlas. A že by čeští páni v daném období něak zvlášť vynikli nad ty uherské to, s lítostí přiznávám, také říci nelze :( :D :(
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Moc se vtom nevyznám, ale jak přesně si mám představit čtvercovou obranu? Vždy sem si myslel, že obrana v kruhu je nejúčinější.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

V kruhu se nedá dobře pohybovat. Proto čtvercové formace které byly pro tento druh boje zblízka vhodnější - dal se ve formaci jednoduše měnit směr bez ohrožení okrajů formace. U kruhu to nešlo - velká plocha - malá hustota kopí atp.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začlo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Rosomák je (ostatně jako téměř vždy) přesný. Tak jen doplním. Čtvercová obrana vytvářela plochy obraných linií. Za kopiníky se tak mohli postavit střelci (ať již např.z kuší nebo palných zbraní) a vést palbu hned několika způsoby (valivou, salvou, bubnovou/palte dle libosti/) s mnohem větší účinností než by tomu bylo v kruhu.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Tohle je dobré, zdá se že se vyznáte jak se vedla taktika ve středověku, to nám dosud chybělo, jen tak dál !
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

No, ona taktika středověku stále čerpala ze starověku a např. řecká falanga byla lépe organizována, o římském vojsku ani nemluvě. Ve starověku to byly detaily výzbroje, např. u falangy byl důležitý i kožený pásek na kterém byl zavěšený štít, ve středověku organizace vojska nebyla na takové výši.
Rozvoj samozřejmě nastal s palnými zbraněmi, ale musíme si uvědomit, že vojska ve starověku byly vesměs profesionální, kdežto ve středověku nanejvýše žoldnéřská.
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

V kruhu se nedá dobře pohybovat. Proto čtvercové formace které byly pro tento druh boje zblízka vhodnější - dal se ve formaci jednoduše měnit směr bez ohrožení okrajů formace. U kruhu to nešlo - velká plocha - malá hustota kopí atp.
Právě to se mně zdá divné ta nižší hustota kopí. Přece v rozích musí zákonitě být hluchá místa. Nebo sem to pochopil špatně a ten obraný čtverec šel jenom dopředu a dozadu?
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

To je např. případ řecké falangy v bitvě u Thermophyl. Falanga umí drtivě útočit (bez vlastních ztrát!), ale jen jedním směrem. To se naplno prokázalo v bitvě u Kynoskefal, kde falanga nedokázala reagovat na "drobné" římské manipuly útočící z boku a v boji muž proti muži (Římané měli lepší brnění a delší meče s kterými uměli dobře zacházet). V bitvě u Pydny se totéž ještě jednou opakovalo, tam to ale bylo neschopností velitele, kdy neposlal lehkooděnce k obraně křídel falangy.
Např. používání římské želvy ve středověku paradoxně asi neobjevíme (i když používání štítu končilo až někdy v 16 století s rozvojem palných zbraní). Kdežto používání falangy v různých obměnách pokračovalo dále.
Proto osobně hodnotím starověk jako vrchol vojenské strategie a taktiky boje.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začlo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Trochu se vzdalujeme od tématu, ale proč ne. Rosomáku-s tou želvou opatrně. Nelze zapomínat, že hlavním úkolem čtverce, tedy formace s volným středem (a potažmo střelci uvnitř), i falangy, ve středověku i novověku, v podstatě až do 2.poloviny 19.století, je obrana proti úderu jízdy-zvláštěpak té těžké. Proti těžkému jízdnímu kopiníku by byla želva buď strašlivě neohrabaná (v případě, že by byla vyzbrojena kopími), nebo prakticky bezbranná.

ad. hydrostar:
A to je podstata věci. Kruh vždy znamenal paprsčité rozložení kopí a střelných drah. Čtverec naopak vytvářel hráze z kopí a palebné "stěny" proti jízdě. Slabinou pak jsou jen rohy. A ty lze pokrýt buď palbou nebo "vsazením bigošů" s kopímï. Proto zůstává čtverec nejúčinější obrannou formací pěchoty proti jízdě vlastně až do doby, než se zrychlí nabijení natolik, aby pěšák mohl vlézti do zákopu a setrvati tam. Myslím si, že docela hezky ukázal pozdní fungování čtverců ruský film (snad se nepletu-tohle je okamžitá myšlenka) "Vojna a mír", kde se (snad u Borodina) ve 2-ou čtvercích pěchota brání útoku těžké jízdy.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Johan, částečný souhlas. Ale jen částečný. Želva měla velký význam když se bojovalo šípy, házely se oštěpy a postupovala do sevření. Proti jízdě by lépe uspěla falanga.
Dokonce se udává, že falanga díky postupně skloněným kopím zadních řad dokázala ochránit před šípy - osobně si myslím, že na tom může něco být - šest metrů je dost velká plocha a kopí horizontálně se komíhající v několika řadách nad sebou rozkmitané do stran mohou šíp srazit.
Těžký jízdní kopiník by měl zásadní problém prorazit několika řadou vrstvu skloněných kopí. Vzpomeneš si možná na film Statečné srdce, kolik ztrát způsobily šípy a kolik těžká jízda...?
Ale jsem vážně už dost od tématu, možná by to chtělo přesunout do nového vlákna - vývoj boje od starověku do středověku....
Odpovědět

Zpět na „významné vojenské události“