Vše začalo u Moháče

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Já se omlouvám, ale z důvodu momentální zaneprázdněnosti nemohu hned reagovat. Jak jen to bude možné, ihned přileji oleje do ohně. :D
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Tak jsem urval trochu času.
Spekulace? Proč? Je to prostě jen odhad.
Jak mám snášet důkazy, když k podobným tvrzením žádné nejsou. Ptal jsem se pouze na to, kde se vzal údaj o čtyřech řadách
lakedaimonských u Thermophyl. Jestli-že takový je, tak ho uveď. Rád se poučím. (to není ironie)

Když čtu o ústupu části falangy, rychlé otočce vpravo atd. Obchází mě údiv. Neumím si to představit. To by totiž bylo
možné pouze za předpokladu, že protivník je zcela nečinný. Protože v opačném případě by podobný manévr musel nutně znamenat
katastrofu.
Jak sám říkáš šlo o sevřenou formaci, jejímž účelem bylo přetlačit a rozrušit formaci protivníka. Šlo tedy o kontaktní boj.
Štít na štít. Pokusit se za takové situace o odpoutání od protivníka, manévrem vzad a vpravo, znamená nejen nabídnout
bok protivníkovi, který pochopitelně postupuje za ustupujícími, ale ještě znemožňuje účinný zásah té tzv. druhé směny,
která předtím než mohla zasáhnout v plné síle musela počkat až jí ustupující vyklidí prostor. Protože ta zdánlivě jednoduchá
otočka vpravo nutně znamená, že ustupující musí projít podél linie nastupujících. Něco jiného by byl ústup(úprk) řadami
nastupujícího šiku, který se za takto ustupujícími sevře. Možné by to bylo jedině v případě, že se protivník jen brání
a své obranné postavení nechce, nebo nemůže narušit.
Loxe falanx. Je výraz, který používá Plútarchos v popisu thébské sestavy. Zároveň používá i vyraz kosý šik.
A tyto dva výrazy se používají v různých obměnách na mnoha dalších místech a u různých autorů. Ale o makedonské falanze se
mluví vždy jako o falanze. V popisu vojenských reforem Filipa II. se mluví o zavedení makedonské falanx (až 7m obouruční kopí,
položená na ramenou těch, kteří stáli před nimi atd), dále mluví o jízdě a sborech těžkooděnců. Zdůrazňuji sborech těžkooděnců.
Nemluví o falanx s dlouhým kopím a falanx těžkooděnců. Je to falanx a oddíly těžkooděnců!!
Osobně se domnívám, že slovo falanx v předmakedonské době je terminus technicus znamenající šik, sestavu atd., prostě sevřený
útvar bojovníků. V tomto smyslu mohla být falangou i v době kdy již neměla kopí. Zatímco od doby Filipa II. to byl zcela
konkrétní útvar, s konkrétní výzbrojí, taktikou a taktickým použitím. A proto použití tohoto výrazu ve starších dobách
považuji za poněkud nejistý až spekulativní(tedy ve smyslu dnešního výkladu). Šlo totiž o obecný výraz.
Obecný výraz útočná vozba je používán v součastnosti stejně jako ve starověku, a přesto nepředpokládám, že by šlo o totéž.
Byl by to zjevný silogismus. A proto nelze použít slovo falanx v době před a po makedonské ve stejném slova smyslu.

Ještě k loxe falanx(thébské sestavě).
Princip této sestavy bylo přesunutí těžiště armády a tím i útoku na levé křídlo. Šlo o nárůst křídla do hloubky.
Tímto způsobem bylo dosaženo větší průraznosti. Křídlo mohlo být sestaveno dvojím způsobem. Lineárně, kdy prostě využilo
své větší váhy k rozvrácení šiku protivníka, nebo s odstupy, kdy se jednotlivé oddíly směrem do hloubky překrývaly směrem
ven. Sice se tím snížila úderná síla, ale umožnilo to obchvátit bok protivníka. Nehledě na to, že při dostatečné hloubce
bylo možno v případě krize ve středu sestavy, nebo opačném křídle vyčlenit posily aniž by se tím nějak významně omezila šířka
obchvatného manévru.
Proti sparťanům to bylo logické opatření.
Sparťané rozhodovali boj svým pravým křídlem. Jejich sestava sice byla o pravidelné hloubce, ale na pravém křídle zřejmě měli
nejzkušenější bojovníky. Porážka tohoto křídla, byla předpokladem vítězství.
Tato také byla běžnou pruskou sestavou za Bedřicha Velikého a pruská doktrína ji přestala používat po katastrofálních
bitvách s Napoleonem (Jena atd.) Napoleon sám ji úspěšně použil u Vagramu pouze s tou obměnou, že těžiště bylo na pravém
křídle. (Clausewitz)

Na závěr.
Přepsat historii nedokáže nikdo, a my dva už vubec ne. :D
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Vše začlo u Moháče

Příspěvek od Johan »

Nevím sice, zda to pro někoho bude zajímavé, ale na Novověk, do kategorie "Války v Evropě" jsem poslal článek Vídeň 1 529 a je tam k disposici. Samozřejmě nevím jestli ho "Palbáci" zařadí mezi novinky.
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Na české jednotky a jejich taktiku vozové hradby král hodně spoléhal, obránci měli velkou výhodu před útočníkem. Jak bylo řečeno, část českého vojska nedorazila- jednotky ze Slezska a Lužice- tábořily relativně nedaleko bojiště. Po bitvě byli dohnáni tureckými jednotkami a do jednoho pobiti ve vozové hradbě.


Ludvík Jagellonský byl jediný syn krále Vladislava II. Ten nastoupil na český trůn po smrti Jiřího z Poděbrad ale byl králem de facto jen na území vlastních Čech, Morava, Slezsko a Lužice byly v držení Matyáše Korvína a to doživotně. Po jeho smrti měly být vykoupeny za 400 000 zlatých- obrovská suma té doby. Vzhledem k tomu, že Korvín neměl dědice stal se Vladislav králem uherským a přesídlil do Budapešti. Neprůbojný panovník se dostal do vlivu uherské šlechty - magnátů - což vedlo k tomu, že česká šlechta si začala dělat v Zemích koruny české dělali co chtěli a krále pak postavili před hotovou věc (maďaři jim vtom zdatně konkurovali). Nejen že se nedařilo splácet dluhy po Jiřím z Poděbrad ale král dělal svým stylem vlády dluhy další (přezdívka král Dobře svědčí o jeho slabé vůli dělat se šlechtou pořádek), jeho zbroj pořízenou u slavných platnéřů v Norimberku musel platit ještě Ludvík. Až jeho syn Ludvík Jagellonský se pokusil o změny ale proti odbojným stavům neměl mnoho šancí. Navíc byl 10 let po nástupu na trůn vystaven přímo smrtelnému nebezpečí od turků. Nemůže být potom divu, že za takovéto hospodářsko-politické situace měl proti útočníkům jen malou šanci na úspěch
Odpovědět

Zpět na „významné vojenské události“