PRIBINA (*??? - 861)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od kacermiroslav »

PRIBINA (* ??? - † 861)
Nitranské knížectví
Blatenské knížectví

9. století

Obrázek

Zřejmě kolem roku 821/825 nastupuje jako panovník v nitranském knížectví s centrem v dnešní Nitře slovanský kníže Pribina. Jedná se o prvního historicky doloženého slovenského knížete a také prvního známého panovníka Nitranského knížectví. V literatuře je jeho jméno také uváděno jako Privina, Prowina, Priuuinna (lat. priwignus znamená levoboček). Tento panovník se narodil asi kolem roku 800 a podle určitých teorií pocházel z mojmírovské moravské dynastie. Jeho jméno naznačuje, že mohl být dokonce prvorozeným synem panovníkem Velké Moravy, které můžeme označovat jako Mojmír I. (? 811 - ? 820). Nám historicky znám Mojmír I. (+846) by tedy měl být podle těchto teorií značen jako Mojmír II. Rodokmen Mojmírovců, který byl sestaven na základě historických pramenů (modrá), doplněný dle údajů pozdní tradice (černá) a současného stavu poznání (červená), s přihlédnutím k hypotéze o moravském původu Bořivoje (E. Vlček a kol. 1995; L. Galuška 1996, E. Vlček a kol. 1997, L. E. Havlík 1998, P. Šimík 2006). Příbuzenství mezi Mojmírem a Pribinou je možné, ale neprokázané na rozdíl od příbuzenství mezi Mojmírovci a Přemyslovci, které je značně pravděpodobné. Jak naznačuje franské označení „jakýsi“ a význam jména (lat. priwignus znamená levoboček) šlo patrně o místního údělného knížete a snad člena mojmírovské dynastie (L. E. Havlík 1996, s. 107). Pokud Pribina nepocházel přímo z dynastie Mojmírovců, tak mohl být s tímto moravským vládnoucím rodem alespoň rodově nebo sňatkově spřízněn. Není ale ani vyloučeno, že byl vládcem vlastního samostatného kmene a tudíž zřejmě i samostatného knížectví. Historik Dušan Třeštík, je toho názoru, že Pribina byl podřízen moravskému knížeti, ale usiloval o osamostatnění.

Obrázek

Úvod jsem vzal letem světem a teď se zkusíme trošku více pohroužit do života této zcela jistě zajímavé osoby středoevropských, potažmo slovenských dějin. Samozřejmě díky propasti dějin nemáme o Pribinovi žádných velkých písemných pramenů a především pak první dekády jeho života jsou pro nás zahalená rouškou tajemství. Předpokládá se, že se narodil někdy na přelomu století, tedy v době, kdy se začali formovat první slovanská panství na území dnešní české a slovenské republiky. Někdy v té době také již viditelně na toto území zasahovala ze západu postupující christianizace a tak se není čemu divit, že první písemné zmínky přicházejí právě z tohoto prostředí.

rok 828
„Pribinovi …vysvětil kdysi arcibiskup Adalram za Dunajem kostel na jeho vlastnictví v místě zvaném Nitrava…“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 11.)

Tento krátký zápis k roku 828 je tak prvním zmínkou nejen co se samotného Pribiny týče (první jménem zmiňovaná slovanská osoba ve středoevropském prostoru), ale také i lokality zvané Nitrava (Nitrawa). Samozřejmě, že na téma spojitosti mezi Nitravou a Nitrou byla napsaná celá řada textu, které buď obě jména ztotožňují do jedné lokality, ale také najdeme hrstku autorů (spíše alternativních historiků), kteří Nitru kladou do všech možných evropských lokalit. My se ale budeme držet pravděpodobnější varianty a to, že Nitrava zmiňovaná ve „Spisu o pokřtění Bavorů a Karantánců“, je ve skutečnosti dnešní slovenskou Nitrou. Ostatně prudký rozvoj velkomoravského Nitry by tomu měl být dostatečným důkazem. Co se samotného aktu vysvěcení kostela týče, tak samozřejmě z této strohé zprávy se dá spíše dedukovat, jak to vše mohlo být, než tvrdit něco s jistotou. Vcelku logická hypotéza pak pracuje s tou verzí, že Pribinova manželka pocházela z franského prostředí (uvažuje se o rodu Wilhelmovců), jako taková byla praktikující křesťankou a zřejmě na Nitru s ní přišla i početnější franská družina. Za tím účelem „donutila“ svého manžela, aby pro ní a její blízké, plus franské obchodníky, kteří sem jistě také často zavítali, postavil kostel. Je možné, že se v té době již na Nitře nacházel nějaký dřevěný kostel, jaké máme doložení z Pomoraví z přelomu 8. a 9. století. Ten pak již nemusel vyhovovat potřebám, či se nacházel v horším technickém stavu a proto bylo přistoupeno ke stavbě kamenné stavby. Tak jako tak kostel byl postaven a vysvětil jej arcibiskup. Právě s jeho osobou je spojena teorie o Pribinově manželce, protože bylo přeci jenom atypické, aby kostel v kdesi odlehlé slovanské zemi světil rovnou arcibiskup místo jemu podřízeného biskupa. Uvažuje se, že Adalramova sestra byla právě tou Pribinou ženou. Samozřejmě arcibiskup by pak kromě protekční služby vůči svým „příbuzným“ zcela určitě otevřel i další politické otázky. V jakém charakteru, tak o tom se můžeme jen dohadovat. Existují opět názory, že se tímto způsobem snažil osamostatnit na Mojmírovském knížectví reprezentovaným Mojmírem I. (+846). V tomto případě si ale dovoluji opanovat, protože od vysvěcení až po akt vyhnání Pribiny z Nitranska uplynula dlouhá doba nějakých pěti let. Takže samotný akt stavby a vysvěcení kostela podle mě důvodem rozepře obou vládců určitě nebyla. Otázkou spíše archeologického rázu pak zůstává, kde tento Pribinův kostel stával. Nevíme tedy přesně jestli jej spojit se základy vykopanými pod kostelem sv. Martina na Martinském vršku, nebo se základy kostela odkrytými uprostřed dnešního centra Nitry. Základy se nalézají na jižní straně tehdejšího slovanského hradiště (o ploše 13 ha) blízko vstupní brány. Rovněž se uvažuje o možné sakrální stavbě nalezené pod základy pozdějšího kostela sv. Emerama na hradním kopci.

Podobně je problematické řešit lokalizaci vlastnictví knížete Pribiny a charakter tohoto vlastnictví. Také příbuzenské vazby Mojmíra a Pribiny jsou spíše otázkou hypotéz, protože z výše uvedené krátké věty, která navíc byla včleněná do textu při výčtu činnosti salcburského arcibiskupa Adalmara v Dolní Panonii, se dá skutečně velmi málo vyčíst. Spíše až následné události nám můžou něco naznačit, ale opět zase bez pevného vodítka. Uvažuje se tedy, že Pribina byl nějak do příbuzenského vztahu s Mojmírovci. Jeho jméno naznačuje, že mohl být dokonce prvorozeným (ale levobočkem) synem panovníkem Velké Moravy, které můžeme označovat jako Mojmír I. (? 811 - ? 820). Pokud by to byla pravda, tak následné vyhnání Mojmírem by bylo zřejmě porušení nástupnického řádu. Tedy když budeme předpokládat stařešinský nástupnický řád, jako u prvních Přemyslovců. Pribina byl ale zřejmě člověk poměrně konfliktní, což nám naznačuje řada pozdějších událostí, a tak se s Mojmírem zřejmě dostal do nějakého sporu, který nakonec vyústil v Mojmírův útok proti Nitransku. Datace samotného vpádu je pak vymezená nástupem Ratboda do funkce markrabího Východní marky po svém předchůdci Geroldovi. Ten ještě žil koncem roku 831, kdy máme k němu zprávy. Král Ludvík Němec pak byl ve východním Bavorsku přítomen počátkem roku 833 a Ratbod sám je připomínán v průběhu stejného roku. K vypuzení Pribiny tak muselo dojít buď na sklonku roku 831, což je ale velmi pravděpodobné, protože v zimě se válečná tažení ve středověku moc nevedla. Poté připadá v úvahu celý rok 832, kde ale nemáme Ratboda doloženého. Nejpravděpodobnějším rokem této akce se zdá být rok 833, kdy již máme o markraběti zmínky a zároveň i král Ludvík se v této východní části své říše pohyboval. Mohlo to tak souviset se jmenováním nového markraběte Východní marky. Pribinův příchod do Franské říše pak následoval zřejmě krátce po Ratbodově jmenování.

rok 833
„Obranu pohraničí převzal Ratbod. V té době přišel k Ratbodovi jakýsi Pribina, vyhnaný Mojmírem, knížetem moravským nad Dunajem. Ratbod ho hned představil králi Ludvíkovi a na jeho rozkaz byl poučen ve víře a pokřtěn v kostele sv. Martina v místě zvaném Treisma, totiž ve dvorci náležejícím salcburského (arcibiskupskému) stolci. A potom byl svěřen Ratbodovi…“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 10.)

Z tohoto textu ze stejného zdroje se dá alespoň částečně usuzovat na vzájemné vazby mezi Mojmírem a Pribinou. Mojmír je zde uváděn jako kníže moravský nad Dunajem, zatímco Pribina je titulován „jakýsi“. Toto slovo se pak v běžné hantýrce Franské říše té doby používalo pro velmože v podřízeném stavu. K vlastnímu textu „Spisu o pokřtění Bavorů a Karantánců“ (zkráceně Conversio), který vznikl krátce po Pribinově smrti, lze pak říct, že se jedná a poměrně spolehlivý zdroj. Vztah mezi Mojmírem a Pribinou, který ukazuje „Conversio“, pak neodpovídá tradičnímu pojetí dvou nezávislých panství/knížat. Mojmír jakožto kníže země Moravanů (dux gentis), která ležela za Dunajem, tedy severně od Dunaje, vyhnal „jakéhosi“ Pribinu. Zdroj tak nezpochybňuje tento samotný akt a je pravdou, že Franská říše proti tomu nijak nezasáhla, přestože území dnešních Čech, Moravy a zřejmě i Slovenska (alespoň západní části) si nárokovali již od doby císaře Karla Velikého (císař v letech 800-814). Podle všeho tak byla celá záležitost chápána jako interní moravská záležitost. Mojmírovo právo zmocnit se nitranského knížectví tak bylo ze strany Franské říše plně respektováno. Samozřejmě dá se také uvažovat, že Mojmír byl pro Franskou říši přijatelnějším vládcem, kterého by král Ludvík mohl lépe ovládat a tak se nabízí spojitost, že za vším stála Franská říše. Ovšem proti tomu mluví fakt, že Pribina, jakožto ten méně pohodlný z dvojice, byl Franskou stranou přijat. Opět tak otázka zůstává nezodpovězena.

S útokem proti Nitře jsou pak spojovaná hradiště v Majcichově a Pobedimi s několika okolními sídlišti, která podle archeologických nálezů lehla popelem někdy v první třetině 9. století. Pribina pak do exilu odešel se svými vlastními lidmi a družinou, což by za prvé dosvědčovalo, že se jeho hradiště zřejmě bez boje vzdalo útočníkům, a za druhé to naznačuje jeho knížecí postavení. Od přijetí u krále Ludvíka (potažmo u markraběte Východní marky) si pak Pribina možná představoval restituci jeho moci a postavení, a zřejmě i Ludvík s ním počítal pro svou vysokou hru na moravském šachovnicovém mocenském poli. Ovšem tím, že Pribina zůstal v Ratbodových rukou naznačuje, že Mojmírova pozice na Moravě byla příliš pevná na to, aby došlo k jeho opětovnému ustanovení nitranským knížetem.

rok 837-838
„Pribina byl později… svěřen Ratbodovi a strávil u něho nějakou dobu. Mezitím vznikl mezi nimi rozpor a Pribina, který pojal z něho obavy, utekl se svými do území Bulharů a spolu s ním jeho syn Kocel. A zanedlouho se odebral od Bulharů do území vévody Ratimíra. V té době Ludvík (pozn.: Ludvík II. Němec); král Bavorů, poslal Ratboda se značným vojskem, aby vypudil vévodu Ratimíra. Ten ztratil důvěru v možnost se bránit a se svými (lidmi), kteří unikli pobití, dal se na útěk. I zmíněný Pribina ustoupil a se svými překročil řeku Sávu a tam byl přijat hrabětem Salachonem a usmířen s Ratbodem…“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 10.)

Jak dlouho Pribina se svými lidmi pobyl u Ratboda není zcela jisté. Zřejmě se nějaký čas domáhal svého přijetí u krále a navrácení majetku, než jej Ludvík svěřil do péče Ratbodovi. Tady se ale projevila Pribinová vznětlivá povaha a kvůli nějakým rozporům s markrabětem byl donucen z Východní marky uprchnout i se svou rodinou (synem Kocelem) a dalšími svými lidmi. Směr jeho dalšího exilu bylo území slavonského vévody Ratimíra (na území dnešního Chorvatska). Jenomže i sem sahaly dlouhé prsty krále Ludvíka a pod tlakem vojenské výpravy byl donucen ze své země prchnout nejen vévoda Ratimír, ale i jeho nový host Pribina. Jejich novým útočištěm se stala panství hraběte Salachona (Salacha; kraňské knížectví v dnešním Slovinsku). Poté asi následovalo buď osobní setkání mezi Pribinou a Ratbodem či alespoň nějaká písemná korespondence za účasti vévody Salacha (zřejmě prostředník v celé záležitosti), která nakonec vedla k usmíření obou velmožů. Území knížete Salacha v té době již zřejmě patřilo do franského Korutanska, které ovládal markrabě Ratbod.

rok 840-845

“Když se však mezitím naskytla jakási příležitost, tu na prosbu věrných zmíněného krále propůjčil král Pribinovi jako beneficium jistou část dolní Panonie kolem řeky, která se nazývá Sála. On se tam tehdy usídlil a začal budovat v jakémsi bažinatém háji řeky Sály pevnost a shromažďovat ze všech stran lid a velmi se v oné zemi množit. ... Když pak zbudoval zmíněnou pevnost, postavil uvnitř nejprve kostel, který arcibiskup Liupram, když v té krajině zastával horlivě kněžský úřad a přišel do onoho hradu, vysvětil ke cti svaté bohorodičky Marie, a to v roce 850.“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 11.)

Usmíření s Ratbodem otevřelo Pribinovi znovu dveře do královského paláce Ludvíka II. Němce. Ten pak na popud vlivných Pribinových přátel rozhodl, že slovanský kníže dostane svou šanci a propůjčil mu část dolní Panonie kolem řeky Sávy. Toto území pak známe buď jako Panonské, či Blatenské knížectví (občas je používané i Zadunajské či Pribinovo) a do doby Pribinova jmenování se formálně nacházelo v podřízenosti Východní marky.

Samotné knížectví se skládalo z několika dalších, menších panství:
• Blatenské hrabství (Blatenska) - mezi řekami Vespréva a Dráva
• Ptujské hrabství (Ptujska) - okolí města Ptuj
• Dudlebské hrabství (Dudlebska) – přibližně mězi městy Graz (Štýrská Hradec) a Blatnohradem
• pravděpodobně i (bývalého) Etgarovho knížectví – přibližně mezi Kysekom (Kőszeg v Maďarsku) a Klosterneuburgem

rok 847
“Nejzbožnějšímu králi Ludvíkovi se dostalo ve známost, že se Pribina oddal službě boží a svému (králi). Poněvadž někteří z jeho věrných to častěji připomínali, předal mu do vlastnictví vše, co měl dříve jako beneficium, kromě oněch majetků, které zjevně náležely salcburskému biskupství, totiž knížeti apoštolů sv. Petrovi a přeblaženému Rupertovi, jehož tělo odpočívá v salcburském kostele ( a provincii), které – jak známo – stojí toho času v čele ctihodný arcibiskup Liupram. Ustanovil náš představený pan král, aby ten majetek, který byl do té doby v těch místech získán pro onoho biskupa a který může být napříště rozmnožen boží milostí, navěky platné a neztenčen náležel oněm místům shora uvedených svatých ( a to) bez ohledu na číkoliv protest a soudní rozhodnutí. Osobně byli přítomni jmenovitě: arcibiskup Liupram, biskup Erchanbert, biskup Erchanfríd, biskup Hartvig, Deotrik, Waninc, Gerolt, Liutolt, Deother, Wolfreg, Jezi, Epilolf, Puopo, Adalperth, Megingoz, rovněž Adalperht, Odalrich, Pernger, Managolt. Stalo se na veřejném shromáždění v Řezně léta Páně DCCCXLVIII, v indikci XI, dne V. říjnových Id.“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 12)
(Zdroje: Regest rukopisu ztracené listiny k 3. září 846 a protokol o darování z 10. září 846)

Pribina se usazuje u Balatónu (Blatenské jezero), kde kolem roku 839-840 začíná budovat správní centrum knížectví, město (hradiště) Blatnohrad (též Mosaburk, či Blatnograd). Předtím jej ale nechal král Ludvík pokřtít v kostele sv. Martina v někdejším římském městě Traisma (dnešní Traismauri nedaleko Kremže, něm. Krems an der Donau). Tento křest je pak často rozebírán s událostmi na Nitře kolem roku 828. Doposud totiž nepanuje jednota (a zřejmě ani nikdy panovat nemůže) o tom, jestli byl v té době Pribina pokřtěn, či nikoliv. Někteří historici se domnívají, že pokud byl v té době pokřtěn, tak zřejmě tento akt nesplňoval nějaké specifické náležitosti obřadu. Proto mohl být kníže znovu pokřtěn na území Franské říše.

Co se blatenského knížectví týče, tak celé panství zřejmě dobře spravuje a zvelebuje a za to mu roku 846 (nebo 847) král Ludvík Němec uděluje knížectví doživotně a roku 848 mu jej svěřuje dědičně. Kníže celé panství rozsáhle kolonizuje a christianizuje. Hlavní město Blatnohrad (dnešní Zalavár asi 9 km jihozápadně od Balatónu) nechal přestavit na obrovskou pevnost s nejméně 15 kostely. Pribinovo panství bylo cílem franských kněží, kteří se starali o christianizaci knížectví, výstavbu kostelů a celkovou činnost, která měla cíl rozšířit církevní i světskou moc Východofranské říše. V křesťanské činnosti Pribinovi pomáhal i jeho syn Kocel (Koceľ). Dne 24. ledna 850 přijel do Blatohradu solnohradský arcibiskup Liutprand (Liupram), který na knížecím hradě vysvětil první ze série nově postavených kostelů. Pro nás je zajímavé, že u této příležitosti byl vytvořen jmenný seznam významných osob, které se zúčastnili tohoto svěcení kostelů. Podle historika J.Stanislava kromě tří jmen všechna ostatní patří západoslovanům: "Chezil [Koceľ], Unzat, Chotemir, Liutemir, Zcurben, Siliz, Wlkina, Witemir, Trebiz, Brisnuz, Zuemir, Zeska, Crimisin, Goimer, Zistilo", které můžeme považovat za členy Pribinovy družiny a kteří s nim zřejmě utekli z nitranského knížectví. Seznam dále pokračuje 17 čistě německými jmény "Amalrih, Altwart, Wellehelm, Fridepercht, Scrot, Gunther, Gunther [2x Guntherovia], Arfrid, Nidrih, Isanpero, Rato, Deotrih, Madalperht, Engilhast, Waltker, Deotpald".

rok 850
“Když (Pribina) zbudoval zmíněné opevnění, postavil uvnitř nejprve kostel, který arcibiskup Liupram vysvětil r. DCCCL ke czi svaté Blahorodičky Marie, když v tom území horlivě vykonával kněžský úřad a přišel do onoho hradu. Byli tam přítomní: Kocel, Unzat, Chotěmir, Ljutemir, Skrben, Šilič, Vlkina, Vitemir, Trěbič, Prisnyč, Češka, Krimšin, Gojmir, Čistil, Amalrih, Vilém, Fridperch, Skrot, Gunther, rovněž Gunther, Arfrid, Nidrih, Isanpert, Rato, Diotrih, rovněž Diotrih, Madalperth, Engelhart, Waltker, Deotpald. Ti v onen den, kdy byl ten chrám vysvěcen, to je 24.ledna, viděli a slyšelivyjednávání mezi Liupramem a Pribinou. Tehdy Pribina odevzdal do rukou a moci arcibiskupa Liuprama svého kněze jménem Dominika a Liupram dal tomu knězi povolení, aby v jeho diecézi zpíval mši a svěřil jeho péči onen kostel a lid, jak to vyžadoval kněžský řád. A když se onen velekněz a s ním Kocel odtud vracel, vysvětil kostel kněze Sandrata, pro který Kocelv přítomnosti zmíněných mužů daroval území, les a louku a obešel s nimi jejich hranice. I kostelu kněze Ermpertha, který vysvětil vzpomenutý velekněz, daroval tehdy Kocel tolik, kolik tam měl Engildeo a jeho dva synové i kněz Ermpreht, a obešel se zmíněnými muži jeho obvod.“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 11.)

Ve výčtu účastníku je celá řada jmen, která nám zní slovansky, a která tak mohla mít souvislost ještě s Nitranským knížectvím. Druhá část jmen již zní německy a zřejmě se tak jednalo o družiníky arcibiskupa Liuprama. Výše uvedený Dominik byl pak původně notářem řezenského biskupa a následně krále Ludvíka II. Němce, od něhož dostal roku 844 statek Brunnaron v Panonii. Domonik pak jak se zdá byl králem Pribinovi přidělen v době, kdy kníže obdržel Blatensko. Při této donaci pozemků novým kostelům pak vystupuje i Pribinův syn Kocel a to jako velký vlastník pozemků a franský hrabě. Co se lokalizace uvedených kostelů týče, tak zatím nebyla jednoznačně určena.

rok 852 - 853
“Když pak přešla dbě nebo tři léta, vysvětil arcibiskup (Liupram) kostle ke cti sv. Ruperta v Salapiuginu, který Pribina s veškerým příslušenstvím daroval Bohu, sv. Petru a sv. Rupertovi, aby z něho salcburští svatí mužové brali po věčné časy důchod. Potom však na Pribinovu žádost poslal arcibiskup Liupram ze Salcburku mistry zedníky a malíře, kováře a tesaře, kteří uvnitř Pribinova města vystavěli kostel. Sám Liupram jej dal zbudovat a zařídit, aby se tam konaly církevní služby. V tom kostele odpočívá a je pochován mučedník Hadrián. Je známo, že v témže městě byl rovněž i kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli a mimo město byly v Liupramově době vysvěceny kostely v Dudleipinu, Ussitinu, Businize, Bettovii, Stepilipercu, Lindolveskirchenu, Keisi, Wiedhereskirchenu, Isamgrimeskirchenu, Beatuseskirchenu, v Quinque basilicae, v Otachareskirchenu a v Paldmunteskirchenu i v ostatních místech, jak si to přál Pribina a jeho lidé. Všechny byly vysvěceny v době Pribinově a vysvěceny salcburskými arcibiskupy.“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 11.)

Již pár let poté, co Pribina obdržel od krále do správy Blatenské knížectví (839 – 840), dokázal na tomto území odvést obrovský kus práce. Kromě založení hlavní města poblíž Blatenského jezera (Balatón), se horlivě věnoval misijní a křesťanské činnosti a zakládal četné kostely, o čemž nám podává svědectví výše uvedený dokument. Bohužel jednotlivé lokality, kde nechal Pribina vystavět a vysvětit kostely, dnes již nedokáže jednoznačně určit. Zřejmě však tato činnost zasáhla celé území knížectví. V podpoře křesťanství pak pokračoval i Pribinův syn Kocel, který byl velkým příznivcem Cyrilo Metodějské mise na Moravě. Oba soluňští bratři pak byli jeho hosty na jeho dvoře v Blatnohradu, kde nějaký čas pobývali.

rok 859
“Pokud ovšem (Pribina) žil, v ničem nezmenšil církevní majetek, ani nic neubral z pravomoci uvedeného arcibiskupství, ale na nabádání arcibiskupa se jej snažil podle svých sil rozmnožit, neboť k rozšíření služby boží byl tam po smrti kněze Dominika poslán kněz Svarnagal s jáhny a duchovními. Po něm pak Liupram poslal kněze a mistra různých řemesel Atfrída, kterého tam Luipramův nástupce Adalvín ustanovil arciknězem a jemuž svěřil klíče od chrámu i to, aby za něho měl péči o všechen lid. A obdobně ustanovil po jeho smrti jako arcikněze Richbalda...“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap.12.)

Není pochyb o tom, že Pribina musel mít velký organizační talent, protože to co on dokázal za necelých patnáct let od doby, kdy mu bylo králem svěřeno Blatenské knížectví, tak to by jen tak někdo nedokázal. O jeho horlivé stavební činnosti si můžeme tedy udělat dobrý obrázek a částečně nám to tak může naznačovat, že stejným způsobem výrazně před léty přestavoval Nitru do doby, než byl donucen k exilu. Je tedy možné, že velkomoravská Nitra, která byla archeology spolu s nejbližším okolím poměrně dobře probádána, získala svou podobu především za vlády Pribiny. Není tedy pochyb o tom, že pokud by k aktu vyhnání nedošlo, že by tento muž dokázal z Nitry vybudovat skutečné mocenské centrum celé střední Evropy. Samozřejmě za předpokladu, že by mu nechyběly potřebné zdroje, kterých se mu v Blatensku evidentně dostávalo. Nicméně svůj organizační um tedy Pribina nakonec prokázal v jemu svěřeném panství, které držel až do své smrti. Kromě vojenských a církevních staveb se rovněž věnoval již zmiňované christianizaci, ale také zemědělské činnosti, využíval lesní zdroje, zavedl chov hovězího dobytka, ovcí a koní. Na konci své životní poutě tak mohl být Pribina se svou činností spokojen, protože z knížectví vybudoval významného souseda velké Moravy, Chorvatska a Bulharska.

rok 860
“Darování vévody Pribiny svatému Mauriciovi, které se týká Salapiuginu.
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice. Ludvík řízením boží milosti král. Když totiž usilujeme splnit to, co si vyprosili ve svůj prospěch věrni našeho království, splníme řádně nejen královský zvyk, ale učiníme je nepochybně věrnějšími a oddanějšími v našich službách. Pevně věříme, že jen to jim dopomůže k šťastnému dosažení života věčného. Proto nechť sezná horlivost všech našich věrných přítomných i budoucích, že přišel Pribina, věrný náš vévoda, a ve shromáždění našich velmožů žádal naší Jasnost, aby směl ze svého majetku, který jsme mu postoupili do vlastnictví, darovat na svou památku nějakou část svatému Mauriciu a našemu klášteru Altaichu, jemuž stál v té době v čele jako správce opat Otgar. S libostí duše jsme jeho žádosti vyhověli a rozhodli, aby se tak stalo. Daroval tedy náš věrný vévoda Pribina s naším souhlasem a svolením řečenému klášteru sv. Mauricia, mučedníka Kristova, ze svého vlastnictví ve svém vévodství, cokoliv měl u Salabiugiti v těchto mezích: na východ za říčku Salu až k Slověnčin(ově) marce, Stresmarem a vzhůru po Sále k Valtungesbachu a tak odtud k Hrabagiskeitu a Kirchstettenu. Potom žádal zmíněný náš věrný opat Otgar naši Výsost, abychom toto (darování) vlastnictví potvrdili naší listinou. Jeho žádosti jsme ke cti boží a svatého Mauricia, bojovníka Kristova, a pro jeho dobrou službu s libostí mysli vyhověli a rozkázali jsme sepsati tuto listinu...

Řezno, X. Kalendy březnové, ve XXVIII. roce kralování pana Ludvíka, nejjasnějšího krále ve východním Fransku, v indikci VIII.


Salabiugiti, nebo též Salapiugin se nejčastěji hledá u Zalabéru, možná se jedná o Zalaszentgrót. Jako marka se v tomto konkrétním případě označovala hospodářská jednotka vesnické občiny. Bohužel lokalizace uvedené marky, která nesla název po svém držiteli, není zcela jasná a stejně tak i popis dalších lokalit uvedených v darovací listině. Tato Pribinovo darování klášteru v Nider-Altaichu bylo sepsáno dne 20. února roku 860 a jedná se tak o jeden z mála autentických dokumentů té doby, protože jinak celá řada pochází až z doby pozdější a tím pádem i hrozí ke ztrátě některých důležitých informací, které pak vytvářejí prostor k různým nepodloženým hypotézám. Takže tímto chci jen zdůraznit zcela zjevnou Pribinovou podřízenost vůči franskému králi, což ale nijak nesnižuje jeho osobnost a skutky.

Když se pak z těch útržkovitých zpráv o Pribinovi pokusíme sestavit jeho profil, tak by nám mohl ve zkratce vycházet následující scénář. O druhé poloviny dvacátých let 9. století, po pádu Avarského kaganátu, docházelo v prostoru střední Evropy k vyplnění vakua, které po zničení Avarů vzniklo. Do popředí se pak dostávají dvě říše, které expandovaly do Panonie. Jednou z nich byla Franská říše (správněji její východní část) a druhou Bulharská. Vzhledem ke své lokalizaci tak Nitransko a Morava představovali strategicky exponované území, z nichž především pak Nitra díky své dlouhé hranici s Panonii byla v zájmu vysoké mocenské hry. Jestli Nitransko bylo od Moravy odděleno nejen geograficky, ale i správně, tak na to již odpověď asi nikdy nedostaneme. V každém případě její kníže či správce (za předpokladu určité formy závislosti na Moravě) musel disponovat nezanedbatelnou vojenskou silou s patřičnými pravomocemi. Proto se také předpokládá, že nitranský vládce měl výjimečné postavení v rámci Velké Moravy, mohl tak být členem mojmírovské dynastie a zřejmě se s ním počítalo jako s pretedentem trůnu Moravanů. Někdy v průběhu dvacátých a počátkem třicátých let tak spravoval Nitru Pribina, který si dokázal vytvořit nejen pevné mocenské zázemí v samotném knížectví, ale evidentně i mimo hranice. Především pozdější trasa jeho exilu vedoucí přes Franskou říši do Bulharska a pak na Balkán svědčí o jeho rozsáhlých diplomatických stycích. Není tedy pochyb, že Pribina byl ambiciózní a cílevědomý člověk, který disponoval vladařskými a organizačními schopnostmi. Na druhou stranu byl ale zřejmě i velice konfliktním typem, což opět dokazuje jeho exilová anabáze. Jeho rychlý útěk směrem na západ k Frankům pak může svědčit i o tom, že konflikt s Mojmírem mohl mít franské pozadí, kdy tato říše jednoho či druhého podporovala. V tomto případě se pak spíše nabízí, že tu podporu Franské říše měl Pribina, u kterého se i předpokládá manželka z tohoto prostředí. Bohužel jen několik krátkých citací nám umožňují celý příběh vyprávět řadou různých verzí s tím, že ani jedna z nich nemusí být ta správná. To už je na uvážení jednotlivce, jaký si na celou tuto otázku udělá názor.

Pribinova životní pouť se náhle uzavřela v roce 861, kdy tento velmož Franské říše padl v boji s Moravany. Bohužel k tomu více bližších informací nemáme a tak těžko můžeme hodnotit, o jaký přesně konflikt se jednalo a kde a za jakých podmínek k jeho smrti došlo.

Zdroje:

• Bláhová M., Frolík J., Profanová N. - Velké dějiny zemí Koruny české – Praha a Litomyšl 1999
• Dekan J. – Velká Morava – Praha 1985
• Havlík Lubomír E. – Kronika o Velké Moravě – Brno 1992
• Havlík Lubomír E. – Svatopluk Veliký král Moravanů a Slovanů – Brno 1994
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha 2001
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985
• Steinhubel J. – Nitranske kniežatstvo. Počiatky stredovekého Slovenska – Bratislava 2004

http://www.staramorava.euweb.cz/prehlad ... c206782740
http://www.obnova.sk/diskusia/blatnohra ... r-madarsko
http://www.moraviamagna.cz
http://www.bratislava-hrad.sk
http://www.ukm.ff.ukf.sk
http://www.slovane.cz
http://www.hrnko.sk
http://www.palba.cz
http://www.hradiska.sk
http://www.nitra.sk
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Lord »

kacermiroslav píše:Podle všeho tak byla celá záležitost chápána jako interní moravská záležitost. Mojmírovo právo zmocnit se nitranského knížectví tak bylo ze strany Franské říše plně respektováno. Samozřejmě dá se také uvažovat, že Mojmír byl pro Franskou říši přijatelnějším vládcem, kterého by král Ludvík mohl lépe ovládat a tak se nabízí spojitost, že za vším stála Franská říše. Ovšem proti tomu mluví fakt, že Pribina, jakožto ten méně pohodlný z dvojice, byl Franskou stranou přijat. Opět tak otázka zůstává nezodpovězena.
Jakýsi Pribina, aby se s ním Bavoři začali vůbec bavit - musel být pokřtěn, jelikož to byl velmož, odešel zřejmě s majetkem, s družinou, s kontakty, tak se mohl jako „užitečný idiot“ Frankům hodit.
kacermiroslav píše:Vzhledem ke své lokalizaci tak Nitransko a Morava představovali strategicky exponované území, z nichž především pak Nitra díky své dlouhé hranici s Panonií byla v zájmu vysoké mocenské hry. Jestli Nitransko bylo od Moravy odděleno nejen geograficky, ale i správně, tak na to již odpověď asi nikdy nedostaneme. V každém případě její kníže či správce (za předpokladu určité formy závislosti na Moravě) musel disponovat nezanedbatelnou vojenskou silou s patřičnými pravomocemi. Proto se také předpokládá, že nitranský vládce měl výjimečné postavení v rámci Velké Moravy…
No Pribinovi bych určil spíše nějaké samostatné postavení, moc mi nesedí, že by byl do příbuzenstva s Mojmírovci.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od kacermiroslav »

Nicméně i s tou variantou příbuzenského vztahu s Mojmírovci se často pracuje. Samozřejmě to nejde dokázat ani vyvrátit. Ale terorie to tak splašená není. Je postavená na tom, že Mojmír je brán jako suverenní vládce a Pribina zřejmě jako podřízený, což se právě odvozuje od toho jeho "jakýsi". Takto podřízeně se třeba tituloval i jeho syn Kocel v jedné darovací smlouvě. No a pokud by byl někomu podřízen tak komu? No a když si odpovíme na otázku, komu, tak si můžeme položit další a to "nechal by jsi na polovině území vládnout někoho cizího bez patřičných příbuzenských svazků?". To asi těžko, když tehdejší politika byla převážně založena na příbuzenských vazbách. Takže jak říkám, je to teorie, s kterou se dá pracovat.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od skelet »

o VM nevím zhola nic, ale nemůže to "jakýsi" být odvozeno spíše od toho, že byl neznámý a jeho území relativně vzdálené a "nezájímavé"?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Lord »

Kačermíro, já kupodivu Slovákům knížete Pribinu uznávám jako "kulturně svébytnou" osobnost. Ale možné je všechno. Podle mě se „jakýsi“ odvozuje spíše od toho, že ho Frankové asi skutečně tolik neznali a byl to pro ně barbar, kterého museli posvětit.
Ano vím, že mu tam světili ten „slavnej kostel“ v Nitře, takže zase něco se o něm vědělo. Nějak se už začal orientovat, ale nestačilo to :eek:
Jsme v době formování slovanských kmenů, resp. prvních útvarů, o kterých se dochovaly písemné zmínky. Sám píšeš - není pochyb o tom, že Pribina musel mít velký organizační talent.

Ono mnohé by napověděla možná archeologie. Dále Nitra si počínala do jisté doby hospodářsky a politicky samostatně (nezávisle), a toto období bude starší a delší než Pribinova působnost. Uvádí se třeba i lokalita Bojná – i zde došlo ke genocidě. Cenné předměty zůstaly uchovány v depotech, atd. Takže já vidím spory mezi Mojmírem a Pribinou, jako mocenský boj mezi regionálními vládci.
S útokem proti Nitře jsou pak spojovaná hradiště v Majcichově a Pobedimi s několika okolními sídlišti, která podle archeologických nálezů lehla popelem někdy v první třetině 9. století.
A to je právě docela divný, že byla vypálena. Když šlo o centrum kovářství (vlastní zbraně) a dálkového obchodu na spojnici dvou cest vedoucích Povážím do Polska. Oni to založili ještě na místě z doby z římské. Zde je možné operovat s hypotézou naddunajských Slovanů. Přitom ještě napíšu, že zde nenašli stopy po sakrální stavbě. Mě z toho plyne, že to zapadá do doby paralelně postupující christianizace a sjednocovacího procesu, proto ten násilný zánik. Takže dle mého skromného názoru vycházel Pribina ze zdejšího lidu, ale to je jen spekulace :)
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od kacermiroslav »

Kolegové, znovu a lépe. Kocel ve své darovací smlouvě ze dne 21.března 861 sepsané v Řeznu, jasně o sobě píše: "Všichni přítomní vyhlásili, že "JAKÝSI" hrabě Slovanů, jménem Kocel...". Výraz "jakýsi" opravdu nemůže mít nic společného s tím, že by jej v Říši neznali. Stačí se podívat, kde to bylo sepsáno a kým! Kocel byl pro Říši velice známou osobou. Vždyť to byl syn Pribiny, blatenského knížete, který byl vazalem Franků. Pochybuju, že by Ludvík neznal nejuužší rodinu svých vazalů. Jeho přítomnost v Řezně pak také zřejmě nebyla náhoda. Takže spojitost s tím, že by jej neznali, se nedá použít.
ObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Mirek58 »

Podle překladače PRIWIGNUS - NEVLASTNÍ SYN, čemuž by i odpovídalo jméno, podle mne není slovanské, ale avarské
ObrázekObrázek
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od jmodrak »

Mirku, ty tomu chudákový Pribinový dávaš :D . Ak ti môžem poradiť, s týmto názorom nechoď do Slovinska a Chorvátska. Keďže tam mali zopár panovníkov tohto mena, nemuselo by sa to skončiť dobre :D . To vieš, Balkán.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od kacermiroslav »

Dotyková zóna kolem středního toku Dunaje samoszřejmě s sebou přinášela ať dobrovolné, či nedobrovolné míšení mezi Slovany a Avary. A tak je docela možné, že řada potomků z těchto smíšených vztahů mohla nést avarská jména. Za těch více jak 200 let vzájemného sousedství se mohlo někde promítnout. Tak proč ne do jmen, která ale mohla ve slovanském prostředí dojít více či menších mutacím.
jmodrak píše:Mirku, ty tomu chudákový Pribinový dávaš :D . Ak ti môžem poradiť, s týmto názorom nechoď do Slovinska a Chorvátska. Keďže tam mali zopár panovníkov tohto mena, nemuselo by sa to skončiť dobre :D . To vieš, Balkán.
JJ...Balkán je divoká zóna:-) ale jinak si myslím, že jsem se docela dost mírnil a naopak jsem měl pro Pribinu téměř jen samá superlativa. Protože on si to zaslouží. Když si to tak vezmeš, tak on de facto christianizoval území dnešního Maďarska. Jen díky jemu se se Uhři tak rychle dostali mezi evropskou křesťanskou elitu (viz. sv.Štěpán, vládl v letech 997-1038), když začali hormadně přijímat křesťanství v druhé polovině 10.století.
ObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Mirek58 »

Nevím, proč by se měli čílit.
Jeho, Kocelova, matka zřejmě nebyla žádná "Anči od brodu", ale nejspíše šlechtična. Bylo kdysi zvykem,že dosazený vládce takto navazoval společenské styky s domácími a ti takový krok brali jako velice příznivé znamení.
Tak trošku to navozovalo legitimitu vládce.

Edit:
A když jsem už v tom neúmyslném "bourání" mýtů, přidám ještě můj názor na vlastního Pribinu.
Ten je podle mne ten samý případ, - nevlastní syn - Mojmíra.
Tak trošku to naznačuje i samotná latina.
Levoboček-bastardus
Jmenovaný -nominus
Naposledy upravil(a) Mirek58 dne 26/9/2013, 23:01, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Lord »

Kačermíro, nepíšu neznámý, ale méně známý. A hlavně to vidím jako určité vymezení, on byl vůči frankům jako vyhnanec nepochybně v podřízené roli. V náboženské rovině bylo Slovensko částečně ještě pod vlivem boha Perúna.
„Uznávají, že je jediný bůh, tvůrce blesku a všeho pán, i obětují mu skot a všeliká zvířata. O osudu nic nevědí a vůbec neuznávají, že by měl nějakou moc nad člověkem. Ale když jim hrozí smrt, nebo onemocní, slibují, že když vyváznou, donesou oběť (…) ctí i řeky.“
Avarská říše byla vyvrácena až roku 798 Karlem Velikým, což pro Slovany na území Moravy znamenalo mimo jiné užší kontakt s Franskou říší, která obsadila Panonii. A poté nastává rozsáhlá christianizace „shora“.
Mojmír udržoval dobré vztahy s Franskou říší, která by asi jinak zasáhla proti rozsáhlé expanzi do "svébytného" Nitranského knížectví.
Ale nehádám se, možné je všechno. Zrovna moc pramenů o tom nemáme, a stavět teorii na jednom slovíčku v kronice nemusí být směrodatné.
Mirku, proboha Pribina – jako on se někdo bude pojmenovávat podle levobočka? To jméno není latinského, ale slovanského původu.
Vzniklo buď ze slova pŕvina, což znamená prvorozený syn, první z rodu nebo je jméno Pribiny odvozené od slova přibývat. Takovéto vysvětlení původu má své opodstatnění, protože Pribinovi v době, když byl nitranským knížetem, určitě přibývala moc, sláva, udatnost nebo území. To píše wikipedia.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Mirek58 »

Lord:
A co když se jeho jméno vztahuje ke skutečnosti, -přibyl- (do rodu), jeho objevení v rodině Mojmíra.
Čingischánův syn se taktéž jmenoval Džuči - host.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Lord »

Mirku, ty seš jako lingvista? Jako můžeme diskutovat, ale ničeho se nedobereme, vzhledem k nedostatku informací není možné Pribinův původ prokázat. Všechno to jsou jen málo podložené teorie.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Mirek58 »

Lingvista nejsem, ale podívejte se jak zapadají jména PRIBINA a KOCEL do ostatních Mojmírovců.
Jsou jako pěst na oko.
ObrázekObrázek
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od jmodrak »

NOO, že ich máme celú hromadu :D , Mojmír, Rastislav, Svätopluk, Slavomír a Predslav .
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Lord »

Jak to myslíš, to více rozveď, protože mě taky nesedí, že by byl do rodu. To radši bude věřit, že Mojmírovci byli spřízněni s Přemyslovci ( kníže Bořivoj I., či Boleslav I., nebo Břetislav I. ). Je to lepší než legenda o Přemyslu Oráčovi :)

K roku 872 - Znovu byli někteří z Franků posláni na pomoc Karlomanovi proti uvedeným Slovanům, jiní byli určeni proti Čechům. A ti pět knížat těchto jmen: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav, (Goriwei), která se s velkým množstvím lidu pokoušela rozpoutat válku, obrátili s pomocí na útěk. Jiné pobili a jiné zranili, někteří utonuli též v řece Vltavě, ti však, kdož mohli uniknout, uchýlili se do měst.
Jméno Goriwei - Bořivoj - je ovšem dopsáno jako šesté a uvedeno pouze v jednom z opisů análů. Jak víme účelem pramenů nebylo vždy vykreslit minulost pravdivě, nýbrž ji přikrášlit ve prospěch panovníka, a případné mezery v událostech si doplňovala autorova fantazie.

A zde jedna mapička, ano pak by ten rod vládnul v celý střední Evropě, velice schopný a význačný rod :lol: Panonia, Morava, Čechy ... No někdy by se to asi zase nemělo přehánět z druhé strany.

Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Mirek58 »

Nejsem lingvista, ale někde jsem s dočetl, že např moje jméno má svůj základ ve staro slovanském jazyce a je vlastně složené ze dvou výrazů a dá se dnes srozumitelně vyjádřit - slavný mírem.
Takto lze kouzlit se všemi mojmírovci, jen s těmi dvěma nikoliv.
Jejich jména z tohoto hlediska dávají smysl, základem jejich jmen je mír, válka či sláva, obzvlášt, když se jedná o panovnický rod
ObrázekObrázek
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od jmodrak »

Mirku, asi tak, Existuje tzv. Cividalský evanjeliár, kde sú mená slovanských veľmožov. Napr. Koceľ, Pribina, Svätopluk, Svätožízňa, Predslav, Rastislav so svojim veľmožom Nitraborom, Žilic ako veľmož Pribinov, v podstate všetci význačný ľudia VM so sprievodmi okrem Mojmíra I. Tých mien má byť okolo 370, z toho okolo 150-276 (podľa rôzných interpretácii) by malo byť nadDunajských, a každé niečo znamená. Rovnako ako mená hebrejské, germánske, ktoré sa dnes bežne používaju ako napr. Ján a Rudolf. Problém je, určiť, podľa mena, kto je vládca a príslušník Mojmírovcov. Stačí sa pozrieť na "podchytených " Karolínovcov - potomkov Karola Martela a to je tiež guláš. A to relatívne používali obmedzený počet mien. A nájdeš tam aj Svätopluka. :D
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od Mirek58 »

Lord:
Ta mapka dává smysl, pouze pokud ji dáš do souvislosti s časem.
Po odchodu Langobardů přicházejí Avaři se Slovany.
Slovanské Korutany ( Karantanie) je jako první ovládnuta Franky cca 750
Panonské území je pod správou Slovanů min. v r. 791 ( Karel Veliký válčí s Avary, jako jeho spojenec Vojnimir, kníže Panonský, nikoliv vůdce utečenců z pod Avarů)
No a poté je severní územní celek, dnešní Morava.
Takže tři samostatné celky, spojené výhradně v době Sámovy říše.
No a aby zmatek byl kompletní tak na mapce chybí Moraviani( pravý břeh Moravy, od dnešního Braničeva po Niš). Dokumentovaní 803( Krumovy výpravy na SIrmium)
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: PRIBINA (*??? - 861)

Příspěvek od kacermiroslav »

Kolegové, to s vysvětlováním původu jmen je myslím zbytečná diskuse. Tam se prostě ničeho nového nedopátráme a navíc je to stejně všechno na tenkém ledě.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „osobnosti a dynastie“