Rurikovci

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Rurikovci IV. díl

Příspěvek od Ljubov »

Rurikovci IV. díl
Od bájných knížat k moskevským carům


Obrázek
Mongolská jízda

Mongolové vytvořili na území Kyjevské Rusi svůj vlastní stát - Zlatou hordu. Zahrnovala území dnešního Kazachstánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Moldávie, dále část východní Ukrajiny s poloostrovem Krym a rozsáhlé stepní oblasti jižního Ruska. Její centrum se nacházelo ve městě Saraj na dolním toku řeky Volhy. Horda byla rozdělena do deseti územních celků:
1. Město Saraj a državy kmene Kipčaků( Kipčaky řadíme mezi Turkické národy, jejich západní větev byla známá pod jménem Kumani, sídlili hlavně kolem řeky Irtyš)
2. Bulharské země
3. Alanské země ( Alanové pochází z Íránu, jejich říše zahrnovala téměř celý západní Kavkaz a dnešní Osetii)
4. Chorezimské země ( Chorezimové založili své království v dnešní střední Asii, spadalo do ní území Uzbekistánu, Turkmenistánu, Íránu a západního Pákistánu)
5. Valaško ( jižní Rumunsko)
6. Krym
7. Ruské země
8. Mordvinské země ( Mordvinci patří mezi ugrofinské národy, dodnes žijí v autonomní Mordvinské republice s hlavním městem Saransk, vymezená je přibližně řekami Sura a Mokša)
9. Kirkasianské země ( území stejnojmenného národa na Severním Kavkaze)
10. Baškirské země ( s Baškiry - příslušníky dalšího turkického národa se můžeme setkat v Baškotorstánu, republice v Ruské federaci s centrem ve městě Ufa)
Zlatá horda tvořila navzdory velkému počtu různých etnik velmi pevný, silný a kompaktní celek. Po dvě stě let výrazně ovlivňovala dění ve východní Evropě, ochromovala své okolí ničivými nájezdy a určila Rusku, aby po mnoho staletí dohánělo vyspělou Evropu.

Prvním Vladimirsko - suzdalským knížetem, který vládl za éry Mongolů byl Jaroslav II., čtvrtý syn Vsevoloda III. Po smrti svého bratra Jurije roku 1238 opustil Kyjev a vypravil se do Vladimiru, kde ho korunovali novým vládcem země. Většinu měst zachvátily požáry, kníže je postupně navštěvoval a přispíval na jejich obnovu. Roku 1243 byl na žádost Batúa pozván do Saraje. S mongolskými bojovníky rokovali o dalším vývoji země, po dlouhých jednáních dovolili Jaroslavovi návrat domů. Za dva roky ho znovu přizvali k dohodám, tentokrát však dále na východ - do města Karakorum, v němž ho přijal chán Güyük. Ruský kníže zemřel roku 1246 během zpáteční cesty. Podle pověsti ho otrávila chánova manželka..

Roku 1246 nastoupil jeho mladší bratr Svjatoslav III.,vládl klidně a mírně. V roce 1248 ho z Vladimiru vyhnal jeho synovec Michail Jaroslavovič - moskevský kníže, Svjatoslav se skryl v městě Jurijev -Polskij nedaleko Vladimiru. Roku 1250 navštívil chána a prosil ho o opětovné dosazení na trůn. Chán odmítl. Svržený vládce dožil v Jurijev-Polském, zemřel zde v únoru 1253 a je tu i pochován.

Uchvatitel moci – Michail přezdívaný Chrabrý, byl čtvrtým synem Jaroslava II.. Padl 15. ledna 1248 během bitvy na řece Protvě. Střetl se zde s litevskými vojsky vedenými bratry Tautvilasem a Gedvydasem a jejich strýcem Vykintasem. Vyslal je tehdejší litevský král Mindaugas, aby pro něj dobyli Smolenské knížectví. Tažení dopadlo neúspěšně, po výhře u Protvy prohráli s Vladimirsko - suzdalskými knížaty.

Vystřídal ho starší bratr Andrej II., kterého si mongolský chán vybral již roku 1247 jako budoucího ruského knížete. Stalo se tak při Andrejově návštěvě města Karakorum. Když se Andrej vrátil do Ruska, zjistil, že na vysněném trůně sedí bratr Michail. Když sourozence zabili Litevci, zmocnil se vlády. Poté, co neuspěl strýc Svjatoslav s žádostí o jmenování panovníkem, připadla Andrejovi oblast Vladimiru a dalšímu bratrovi Alexandrovi ( později znám jako Alexander Něvský) přisoudili Kyjev.
Vladimirský kníže si mongolské přízně příliš nevážil, vzal si za manželku haličskou princeznu Ustiňju, dceru jednoho z nejzapřísáhlejších nepřátel chána - Danila Romanoviče Haličského. Po porážce Andrejových vojsk blízko Perejaslavce se kníže chtěl ukrýt v Novgorodu, ale město mu odmítlo poskytnout přístřeší. Bezpečí mu zajistilo teprve Švédsko. Uprchlého bratra nahradil roku 1252 Alexander Něvský.

Aby si zajistil chánovu přízeň, doposud samostatný Novgorod připojil roku 1257 k Zlaté hordě. Povstání novgorodského lidu z roku 1259 nechal krutě potlačit. Bratrovi Andrejovi umožnil návrat zpět a dohlédl na jeho ochranu. Po Alexandrově smrti roku 1263 se Andrej znovu pokusil o převrat, ale jeho snahy zmařil Jaroslav III., další z početné řady potomků Jaroslava II..

Spory mezi oběma sourozenci řešily sněmy Zlaté Hordy, které nakonec rozhodly ve prospěch Jaroslava. Usadil se v Novgorodu, kde se oženil s místní bojarkou. Šlechticům se nový pán nezamlouval a snažili se na jeho místo dosadit Alexandrova syna Dmitrije nebo Vasilije Kostromského, mladšího bratra vládnoucímu Kostromě. Z malého města Tver, v němž vyrůstal, učinil Jaroslav obchodující a prosperující centrum. Roku 1270 se nedaleko Staré Russiji, vzdálené asi 100 kilometrů jižně od Novgorodu, potkaly armády tří bratrů připravené k boji o trůn. Sváry se zdařilo zažehnat metropolitovi. Jaroslav se vypravil žádat o radu chána, nevěděl jak dál. Zemřel roku 1271, když jel domů do Tveru..

Na trůn byl dosazen Vasilij Kostromský, nejmladší syn Jaroslava II.. Dohodl se s chánem Möngke –Temürem o spojenectví proti Litvě. Zemřel roku 1276. Protože neměl žádného syna, povolali druhorozeného potomka Alexandra Něvského, oblíbence Novgorodských - Dmitrije z Perejaslavce.

Dmitrij zakládá roku 1278 v blízkosti dnešního Petrohradu pevnost Koporje a ujímá se v ní vlády. Výstavba pevnosti a řešení nepokojů v Novgorodu zaměstnaly Dmitrije po mnoho let, čehož využil jeho bratr Andrej Gorodecký ( přídomek získal podle města Gorodec na levém břehu řeky Volhy). Navštívil Zlatou hordu a vyprosil si právo nahradit Dmitrije na ruském trůnu. Na území Ruska se vrátil roku 1281, spojil se s rostovskými a jaroslavskými knížaty proti Dmitriji. Dobyli Perejaslav, panovník se ukryl za zdmi Koporje a vyjednával s Novgorodem o možnosti spolupráce. Hrdé město nesouhlasilo a Dmitrij přes moře utekl do Skandinávie. V roce 1283 shromáždil vojáky a vytáhl proti Andrejovi. Přes deset let válčili o nadvládu nad ruskými knížectvími. Mír nastal až roku 1293, Dmitrij pochopil, že proti spojeným armádám všech šlechticů a mongolským jízdám nemá šanci. Vzdal svůj nárok na trůn, složil klášterní slib a do své smrti o rok později se oddaně modlil v chrámu Krista Spasitele v Perejaslavci.

Andreje Gorodeckého jmenovali dalším panovníkem roku 1294 . Ostře proti němu vystupovala skupinka tvořená Michailem Tverským ( synem Jaroslava III.), Danielem Moskevským (synem Alexandra Něvského) a Ivanem Perejaslavským . Zemřel roku 1304 v Gorodci, který nikdy neopustil.

Michail Tverský, řečený též Michail z Tveru se stal v tomtéž roce novým panovníkem. Jeho korunovaci potvrdil i chán Zlaté hordy, zdálo se tedy, že nastane vytoužený klid a mír. Pro Novgorod však Michail znamenal jen zrádce a odmítl mu sloužit. Začala válka, na jedné straně stál panovník z dálky podporovaný Zlatou hordou a na straně druhé město, pro něhož byl jediným pánem vždy jen novgorodský kníže nebo Bůh. Roku 1312 přerušil Michail dodávky obilí směřující za městské hradby v domnění, že ho tím přiměje k poslušnosti. Novgorod hladověl, ale bojoval dál.
Dobré vztahy mezi Vladimirsko-suzdalským vladařem a chánem se zhoršily roku 1313, kdy se novým chánem stal Uzbek. Uzbek sice Michailovi pomohl, aby si roku 1316 definitivně porobil Novgorod, ale o rok později přidělil titul ruského vládce Juriji Moskevskému, manželovi své sestry.
V prosinci 1317 byl Michail poražen moskevsko - mongolskými vojsky u vesnice Bortenevo. Podařilo se mu zatknout Jurijovu manželku Končaku a nechal ji uvěznit. Když chánova sestra v cele zemřela, obvinil Uzbek Michaila z její vraždy. Odsoudili ho a popravili 22. listopadu 1318, aniž by řádně vyšetřili celý incident. Možná by potom omilostnili nevinného knížete nebo by ho stejně popravili, kdo ví. Pravoslavná církev ho po letech prohlásila za světce, dodnes uctívaného pod jménem Svatý Michail.

Obrázek
Plátno zachycující bitvu u Borteneva z 22. prosince 1317

Vítězný Jurij III. Moskevský potvrdil, že skončila slavná éra Vladimiru a přichází období vzestupu Moskvy. Město chráněné močály a hustými lesy před nepřáteli si předsevzalo, že vysvobodí zemi zpod nadvlády Zlaté hordy, opět ji sjednotí a povede vpřed..

Konec IV. části
Naposledy upravil(a) Ljubov dne 24/1/2009, 16:20, celkem upraveno 2 x.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Ljubov-výborný článek.Je vidět, že dynastické rody se masakrovaly úplně všude.Jo, sladká vůně moci.................
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Tak jak říkáš. Touha po moci pronásleduje člověka od starověku do dneška a hned tak se jí nezbavíme. Takto z odstupu si říkám, proč se vraždili bratři kvůli trůnu, co z toho mají, zatáhnou zemi do války, všechno zničí a vítěz bude muset napravovat zbytečné škody. Ale na druhou stranu, ten pocit, že ta země je jen a jen moje..
No, byla by to zkátka pěkně dlouhá diskuze.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Ljubov-vidíš a přitom vlastně uvažovali chybně. Zem nemůže být tvoje, dokonce ti nepatří ani ten 1.80 x 1,00 x 1.50 metru, kam tě pohřbí, ani lidi nejde vlastnit...snad jenom pýchu a touhu vyniknout, být nadevšemi. Zřejmě je to něco v Nás, co žene lidstvo kupředu, čím se vyvíjíme a za co/a proč umíráme, i když nejsme zrovna Rurikovci, nebo Habsburkové, či Přemyslovci................
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Nešlo přeci o zem, ale o reálnou moc nad vším co tam žilo a dýchalo :-?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

skelet-no pokud nepředpokládáš, že žijeme ve vzduchu jako rorýsi, tak bych si na té zemi dovolil trvat :lol:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Thór: Milostivě ti to dovolím :D
Moc je krásně návyková. Představa, že mám velkou moc nad majetky, bytím a nebytím mých poddaných.. k absolutní moci mám jen jeden titěrný krok.. k mým sourozencům mě pojí toliko jméno rodičů.. jsem vychován v bezohledném prostředí (v dnešním měřítku samo sebou). A teď bych měl za sebou dost silné přívržence (moc člověka se prý pozná podle počtu nepřátel).. co může být lákavější než to zkusit?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tolik zajímavých věcí na tak malé ploše. Až dokončíš Rurikovce - doufám že to bude ještě několik takových prima souhrnů, tak by bylo prima kdybys udělala nějaký celkový souhrn o Zlaté hordě.

Jsi šikovná holka. :D
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-jestli ta fotka avatára patří ke jménu Ljubov, tak opravdu HODNĚ šikovná :up: :D Poét by možná řekl něco jako" krása ovinutá zářivou stuhou inteligence" :oops:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Takže, po krátké odmlce se pokusím nějak sesumýrovat svou odpověď:
Thór+Skelet a debata ohledně moci: nejspíš jsem se vyjádřila špatně, myslela jsem to tak, že pocit země je moje, je takový, že je dotyčný nadřazený a může přijít ke komukoli a říct mu."Jsi můj poddaný a teď uděláš, co ti řeknu.", a kdo by raději poslouchal než rozkazoval?
Pátrač: Na Zlatou hordu si moc netroufám, je mi její kultura a myšlení příliš vzdálena, spíš by mě lákaly jiné středověké státy- Franská říše, Vikingové..
Ta fotka je bohužel moje, jméno taky. Veškerá inteligence a krása, která se nedá nijak definovat, ovšem skončí, když otevřu pusu a zazní do toho můj akcent. :D No, raději se začnu držet tématu.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Ljubov-jestli to foto patří k tobě, tak tím akcentem se opravdu netrap :lol: :rotuj:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

To se lehko řekne, když jsem stále schopná napsat "Karel Marks".
Od původního tématu jsem v tuto chvíli na hony vzdálena, vím o tom. Ať vypadám jak chci, nebudu to míchat do své práce. Lituji velení, lépe mě pro výstrahu zastřelit..
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Ljubov-žádné střílení, pokračování na téma Zlatá horda. Další zprávy mimo téma budu směřovat do soukromé pošty
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Rurikovci V. díl

Příspěvek od Ljubov »

Rurikovci V. díl
Od bájných knížat k moskevským carům


Když bylo založeno město Moskva, očekávalo se, že se jednoho dne stane významným centrem vzdělanosti, ale nikdo si ani nedokázal představit, co všechno dokáže..
První zmínka o městě pochází z roku 1147, když kníže Jurij Dolgorukij založil v nížině na řece Moskvě malou vojenskou pevnůstku, aby chránil západní hranice své říše. Od roku 1156 stál na místě dnešního Kremlu dřevěný val. Vesnička připadla bohatému Stěpanu Kučkovi, který ji pojmenoval dle svého jména - Kučkovo. Jeho manželka prý byla natolik krásná, že se do ní zamiloval samotný Vladimirsko - suzdalský kníže, nechal Kučku popravit a přivlastnil si všechen jeho majetek včetně osudové krásky. Děti své milenky pak vzal s sebou do Suzdalu. Jiná pověst říká, že Jurij poslal vzkaz svému spojenci Svjatoslavu Novgorodskému, zněl nějak takto:"Přijď, přijď, bratře, ke mně do Moskvy,".
Kolem obranného valu se přistavovaly nové domy v pravidelných kruzích, proto se v některých pramenech Moskva označuje jako "Město v kruhu". Nebývalý rozkvět Moskvy můžeme přičíst nejen nárůstu moci Vladimirsko-suzdalských knížat, na jejichž pozemcích se pevnost nacházela; ale též postupnému přílivu uprchlíku z jihu, kteří utíkali před nepřátelskými vojáky a konečně přestěhování sídla nejvyšších představitelů církve - metropolitů.
Byla mnohokrát vypálena a pobořena, ale vždy přežila. Původní dubové opevnění Kremelského hradu vystřídaly během čtrnáctého století pevné kamenné hradby s obrannými věžemi z bílých kamenů.
K městu se váže ještě jedna legenda, mezi lidem se říkalo:"Moskva je třetí Řím. První Řím byl Řím Caesarů, padl. Pak přišla Byzanc, která vystřídala Řím a taky padla. A nakonec Moskva - Ruská říše- třetí a poslední Řím. A čtvrtý Řím už nepřijde..."

Jurij III. Moskevský byl nejstarším synem knížete Daniela, který bojoval proti Andreji Gorodeckému, a vnukem Alexandra Něvského. Vyznamenal se v boji o Perejaslavec, jež bránil před Andrejovými vojsky. Roku 1302 naplánoval vraždu rjazaňského knížete Konstantina, Rjazaň byla jeho chováním zděšena a označila ho za barbara. Jurij kritiku nevnímal a připojil město pod své knížectví. Podobně si přivlastnil i město Mozhajsk vzdálené asi 110 kilometrů na západ od Moskvy. Podpořen metropolitou a přízní chána Uzbeka poráží 22. prosince 1317 Michaila z Tveru u Borteneva a stává se konečně právoplatným vládcem Ruska. Organizuje tažení proti Švédům, během něhož zakládá pevnost při ústí řeky Něvy, a roku 1323 získává město Veliký Ustyjug (v dnešní Vologdské oblasti nedaleko soutoku řek Suchona a Jug) .
Ostatní knížata Jurije nenáviděla, odsuzovali jeho touhu po moci, kvůli níž neprávem obvinil Michaila z vraždy své ženy. Michailův syn Dmitrij se roku 1322 vydává do Saraje za chánem, aby mu vysvětlil, jaké křivdy se kníže dopustil. Chán si vyslechl posly a svolává soud. Jurij se vyřčení rozsudku již nedožil, Dmitrij odmítal čekat a panovníka roku 1325 zavraždil sám. Za půl roku byl i on odsouzen k smrti a popraven..

Svého staršího bratra Jurije vystřídal Ivan I., přezdívaný Ivan Kalita (Kalita= měšec, říkalo se mu tak, protože vybíral od lidu daně, které následně odváděl Zlaté hordě, čímž zamezil dalšímu možnému drancování a z části peněz, jež si ponechal, budoval novou armádu). Roku 1328, po smrti Dmitrije i jeho sourozence Alexandra, ho chán Uzbek oficiálně jmenoval moskevským knížetem. Ivan I. se pečlivě staral o hlavní město své říše, přemístil úřad metropolitů z Vladimiru do Moskvy a zbudoval po řece Volze obchodní stezku spojující Moskvu s Novgorodem. Do Moskvy se stěhovali obchodníci a řemeslníci, lákalo je bezpečí, Moskvu obklopovaly se všech stran další knížectví, nebyla proto tolik vystavena nájezdům a unikla devastaci.
Roku 1323 k ní připojil knížectví Ugličské, později i Běloozero a v roce 1340 Halič. Nechal vystavět řadu kostelů a klášterů: mezi nejvýznamnější patří chrám Nanebevzetí Panny Marie a Archandělská katedrála (v ruštině Архангельский собор), v níž byli pohřbeni téměř všichni slavní moskevští panovníci- kromě Ivana Kality též Dmitrij Donský či Ivan IV.)..

Po Ivanově smrti roku 1340 nastoupil jeho starší syn Simeon (Semjon) Hrdý. O rok později, již s titulem veliký kníže vladimirský, vytáhl proti městu Toržok (vzdáleno asi 60 kilometrů na západ od Tveru), jeho vyplenění velmi oslabilo Novgorod a posílilo Simeonův vliv v zemi. V roce 1351 zahájil novou válku se Smolenskem. S chánem udržoval dobré vztahy, převzal po otci roli hlavního výběrčího daní pro Zlatou hordu. Dodnes se zachovala listina psaná na papíru, první svého druhu na ruském území. Válčil též s Litvou, své vítězství korunoval sňatkem s litevskou princeznou Augustou. Krátce před svou smrtí roku 1353 vstoupil do kláštera. V této době postihla Rusko velká epidemie moru, černá smrt dostihla i panovníka a jeho dva syny.

Na trůn nastoupil Simeonův bratr Ivan II. . Nový vládce si uvědomoval výjimečné postavení Moskvy a uvažoval, že by se mohl spojit s Litvou na úkor Zlaté hordy. Odvážná myšlenka však rychle odezněla a již tradiční spojenectví mezi Moskvou a mongolským chánem bylo opět obnoveno. Vybojoval pro své knížectví Borovsk ( město na řece Protvě v Kalužské oblasti) a Vereju (sídlo na pravém břehu Protvy asi 110 kilometrů na jihozápad od Moskvy). Ivan zemřel roku 1359, pochován je v Archandělské katedrále v Kremlu.

Ivanův syn Dmitrij III. svého otce ve všem překonal.. Dějiny ho znají pod jménem Dmitrij Donský... Roku 1375 definitivně zlomil odpor konkurenčního Tveru, dřevěné opevnění Kremlu nahradil pevnými kamennými zdmi. Ohromná síla a moc Moskvy trápila chána, cítil, že by mohlo dojít k bitvě a přestával věřit v jasnou a rychlou výhru, o níž by před sto nikdo nepochyboval. Roku 1364 přidělil titul vládce Ruska vladimirskému knížeti Dmitriji, ale bylo příliš pozdě. Dmitrij odmítl a svou dceru Jevdokiji provdal jako důkaz za Dmitrije III.. Společnými silami pak porazili Volžské Bulhary.
Válka se Zlatou Hordu visela ve vzduchu jako bouřkový mrak, každému bylo jasné, že k ní musí jednoho dne dojít.. Hordu podlomila táž vlna moru, která připravila o život Simeona Hrdého a schopný kníže toho dokázal využít.. V roce 1378 se jeho vojska střetla s oddíly vrchního generála a pozdějšího chána Mamaje na řece Vože, přítoku Oky. A Mongolové prohráli.. O dva roky později, 8. září 1380, se konala další slavná bitva o Kulikovské pole při řece Don. Ruské vojsko čítalo kolem 70 000 mužů, Zlatá horda vyslala přibližně 100 000 vojáků. S požehnáním svatého Sergeje Radoněžského se podařilo Dmitriji zvítězit, na památku získal přídomek Donský.
Dveře ke svobodě se zdály být otevřeny, daně, které musely ruské země odvádět Hordě, se snížily. Nový chán Tochtamyš však roku 1382 nečekaně zaútočil, vypálil Moskvu a obnovil veškeré poplatky. Za čtyři roky si Dmitrij porobil Novgorod a plánoval mohutnou ofensivu.. Smrt ho zastihla roku 1389 a odepřela mu další prolévání krve nepřátel.. Pravoslavná církev ho později označila za svatého..

Říši zdědil druhorozený syn Vasilij I., nejstarší potomek Daniel zemřel roku 1379, a pokračoval ve smělých plánech svého otce. V roce 1392 ovládl Nižnij Novgorod a Murom ( město ve Vladimirské oblasti asi 300 kilometrů od Moskvy), mezi lety 1397 až 1398 si podmanil Veliký Ustyjug, Kalugu ( ležící na řece Oce jihozápadně od ruské metropole) a Vologdu.
Naplnil sny Ivana II. a uzavřel spojenectví s Litvou, vzal si roku 1392 za ženu dceru Vytautase Velikého- Sofii. Křehká aliance se otřásla v základech roku 1403, když ambiciózní Vytautas dobyl Smolensk a Vjazmu. Neúspěch s Litevci vyřešil Vasilij po svém: oženil dceru Annu s byzantským císařem..

Po Vasilijově smrti roku 1425 nastoupil jediný přeživší syn – Vasilij II. Temný. Postupná centralizace státu nebyla po chuti nejvyšším představitelům šlechty. Vznikla tajná koalice jejímiž členy byli: Vasilijevův strýc Jurij Dmitrijevič se svými syny- Vasilijem Šilhavým a Dmitrijem Šemjakou. Roku 1446 vypuklo povstání vedené touto trojicí, panovníka zajali a oslepili (odtud získal jméno Temný). Svrženému vládci přispěchal na pomoc Fjodor Basenok proslavený mnoha úspěšnými bitvami se Zlatou hordou. Shromáždil všechny Vasilijevovy přívržence a vyhlásil Dmitriji Šemjakovi válku. Po výhrách u Kostromy a Haliče dosadil Vasilije II. zpět na trůn a společně připojili k Moskvě Pskovské a Nižněnovgorodské knížectví..

Roku 1462 kníže zemřel a nastoupil Ivan III. Veliký. Vzal si za ženu Zoju Palaiologovnu, neteř posledního byzantského císaře Konstantina XI., během jejich svatby přijal původem byzantský znak dvouhlavého orla a umístil jej na památku do znaku ruského.
Z území Zlaté hordy dobyl a ovládl Jaroslavl (r. 1463), Tver (r. 1485) a Vjatku (r. 1489), od roku 1480 ho považujeme za samostatného vládce, bez závislosti na Hordě.

Obrázek
Původem byzantský znak s dvouhlavým orlem, dnes státní znak Ruské federace

Roku 1797 byl vydán nový zákoník nazvaný Suděbnik. Prestiž Ruska v zahraničí posílil navázáním diplomatických vztahů s vyspělejšími západními zeměmi, nechal vystavět řadu kostelů a podporoval rozvoj literatury..

Po jeho smrti roku 1505 se chopil trůnu jeho syn Vasilij III. . Roku 1521 ovládl Rjazaň a spojil ji s Moskvou; Litvu připravil o Smolensk, uzavřel s ní roku 1522 příměří a úspěšně bojoval s Krymskými Tatary. Během lovu zvěře u Volokamsku roku 1533 přemohla vládce zraněná kyčel, byl odvezen do Moskvy a na své přání přijat do kláštera. Umírá zde 4. prosince pod svým mnišským jménem Varlaam.

Syn Ivan byl pro vládnutí příliš mladý, regentkou proto zvolili jeho matku Jelenu Vasilijevnu Glinskou. Jelena Glinská provedla měnovou reformu, při níž sjednotila měnový systém, roku 1536 podepsala mírovou smlouvu s Litvou a pakt o neútočení se Švédskem. Zemřela v roce 1538, podle legendy ji otrávili bojaři vedeni rodem Šujských, aby na sebe svrhli moc. Nevěřili, že by mladý dědic trůnu vystoupil proti nim a překazil jejich skvěle zosnované plány.. Sedmnáctiletý chlapec se nenechal zastrašit a prohlásil se za cara vší Rusi.. Tušíte správně, jmenoval se Ivan IV. Hrozný..

Obrázek
Portrét Ivana IV. přezdívaného Hrozný, prvního a údajně nejkrutějšího moskevského cara


Konec V. části
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Tak Ivan Hrozný by mne zajímal mnohem blíže..

OT: z češtiny si nic nedělej, taky učím jednu kamarádku psát česky přes icq ;-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Co budu vědět, a co najdu, přidám do VI. dílu. Zrovna Ivana IV. bych si nedovolila zaznamenat jen ve dvou řádcích. Byl to poslední významný rurikovský panovník, když jeho syn Fjodor byl stižen těžkou duševní chorobou a nebyl schopen řádně vládout. Jinak mnoho manželek, psychická rozpolcenost a vražda dědice trůnu činí z Ivana IV. velmi zajímavou osobnost..

PS: snad je kamarádka úspěšná.. :D
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Ljubov, opět naprosto vynikající. Já se teď už cca 9 dnů peru s překladem Paraschute regiment UK. DO PRDELE, já tu angličtinu fakt tak moc nezvládám!!!!!!! Krásnej Řím....včetně Sašových zcela religiózních připomínek. Ljubov, k tvému pokračování Rurikovců pouze smajlík... :lej:

P.S. Ale dnes/čerstvě zítra, tam ten článek bude!
Naposledy upravil(a) Thór dne 16/10/2008, 09:01, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tak na Ivana Hrozného si počkám. Znám ten pochmurný silně emotivní film. Uvidíme zda Tvoje práce o něm bude stejná. Článek skvělý.

Thóre sypat si popel na hlavu tedas umíš!
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-proč popel? Já jedu rovnou po popelnicích :wink: Ale ty anglány jsem konečně dodělal, už jsem z toho měl včera/dneska fakt depku.....
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Thór píše:Ljubov-vidíš a přitom vlastně uvažovali chybně. Zem nemůže být tvoje, dokonce ti nepatří ani ten 1.80 x 1,00 x 1.50 metru, kam tě pohřbí, ani lidi nejde vlastnit...snad jenom pýchu a touhu vyniknout, být nadevšemi. Zřejmě je to něco v Nás, co žene lidstvo kupředu, čím se vyvíjíme a za co/a proč umíráme, i když nejsme zrovna Rurikovci, nebo Habsburkové, či Přemyslovci................
Pokud vypustíme ty filozofické otázky vlastnění/nevlastnění a vrátíme se zpět do reálu minulosti, tak zjistíme, že v době o které píše Ljubov skutečně panovník vlastnil prakticky vše. Nemusíme chodit ani nikam daleko. Náš ranný Přemyslovský stát (do cca 12.století). To byla země, která celá patřila knížeti a pouze propůjčoval různé úřady, města, vesnice, hrady atd svým věrným. Kteří pak na těchto pozemcích hospodařili a odváděli panovníkovi daň. A co se člověka týče, tak Praha byla do 12.století jednou z největších tržnic s otroky v Evropě. Co se Ruska týče, tak samozřemě tyto poměry tam panovali ještě několik set let poté, co u nás a vůbec v západní Evropě (myšleno střdověké) již neexistoval.

Takže panovníci z dynastie Ruríkovcu měli neomezenou moc nad životem a smrtí, nad majetkem, pozemky atd. a to až do doby téměř nedávné.

Jinak jak všichni válíte Ljubov, nedivím se vám...málokdy se snoubí krása a moudrost v jednom těle a ona je můj "černý kuň", protože je v ní velký potencionál. Proto jsem dvojnásob rád, že plodí takovéto zajímavé akvalitní články a navíc že tak činí právě na Palbě.

большое спасибо за всё и за это что ты входишь Oгонь команда :-)
посылаю пламенный привет
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „osobnosti a dynastie“