Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Letadla 1918-1945 - Šturmovik, Lavočkin, Jak, MiG.....

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Příspěvek od kacermiroslav »

Stíhací letadlo JACENKO I-28
Sovětský svaz
1939

Obrázek

Sovětský letecký průmysl v meziválečném a válečném období, to nebyla jen letadla konstrukčních kanceláří Tupolev, Mikojan-Gurjevič, Lavočkin, Polikarpov či Jakovlev. Jak už to v této velké zemi bývalo, vše bylo velké a početné a tak byl i početný zástup leteckých vývojových kanceláří, které se více či méně úspěšně prosazovali proti výše uvedeným, všeobecně známým konstruktérům. Jedním z takových zapomenutých konstruktérů byl i Vladimír Panfilovič Jasenko. Tento odchovanec slavné Polikarpovovy kanceláře v průběhu dvacátých a třicátých let 20. století pracoval na projektech sériových strojů I-15 a I-16, kde získal řadu bohatých zkušeností, které následně zúročil ve své vlastní konstrukci letounu I-28.

Příležitost se mu naskytla roku 1936, kdy byl přemístěn do moskevského závodu č. 1 a pověřen asistencí při výrobě dvoumístného stíhacího dvouplošníku DI-6 Kočeriginovy konstrukce (S.A.Kočerigin). Zde předvedl své kvality a po skončení úkolu mu bylo dokonce umožněno založit si vlastní konstrukční kancelář (OKB). Ovšem Moskva ta patřila jen prominentům a osvědčeným konstrukčním kancelářím, a tak V.P.Jacenko nalezl nové působiště v Saratově. Zde si vytkl za úkol postavit podle vzoru západních moderních konstrukcí druhé poloviny třicátých let vskutku moderní sovětský stíhací letoun. Moderní v této době znamenalo dolnoplošnou konstrukci se zatahovacím podvozkem, vysokými výkony a silnou palebnou výzbrojí. Pro představu, většina letadel této doby byla vyzbrojena jen kulomety a sem tam se objevoval jeden 20mm, jako například u československých letounů Avia Bk-534 s jedním 20mm kanónem a dvěma kulomety. Ovšem v případě Avie se nedalo mluvit o výkřiku posledních konstrukčních znalostí, ale jen o určitý upgrade. Jacenkovou inspirací tak byl především německý Me Bf-109 konstruovaný podle nejmodernějších požadavků a technologií, i když ten ve svých raných verzích nesl poměrně slabou výzbroj.

Vývoj pohonné jednotky Jacenkův nový stroj tak měl ambice vytlačit z ruského nebe, do té doby dominující stroje Polikarpov I-16 jeho „učitele“ Polikarpova. Možná proto ani není náhoda, že letoun I-28 v sobě nezapře design Polikarpovovy školy. Jasenko a jeho tým připravil několik verzí I-28, přičemž ústřední výbor, kterému byly projekty předloženy, nejvíce zaujal ten s označením I-287 (sedmička na konci znamená sedmá verze). Tato verze počítala s výkonným osmnáctiválcovým hvězdicovým motorem M-90 o výkonu 1103 kW (1.500 koňských sil). Jen pro představu k tomu výkonu, československé Avie používali licenční motor o výkonu 860 k. Sovětský stroj tak disponoval téměř dvojnásobným výkonem. A rovněž německé Me 109 Bf raných verzí měli poměrně slabý motor (verze B měla motor o výkonu 680 k; u verzce C to bylo 700 k). Na první pohled měl tedy I-28 mít k dispozici velice silnou pohonnou jednotku. Jenomže v tom byl háček. Motor totiž zatím existoval jen na papíře a jeho dokončení a spuštění do sériové výroby bylo v nedohlednu. Ve skutečnosti se týmu A.D.Švecova podařilo plánovaného výkonu motoru dosáhnout až v roce 1942 (pod označením Aš-90), což již bylo pozdě i na další projekty. Proto se tato pohonná jednotka nakonec nikdy do sériové výroby nedostala. Jelikož plánovaná jednotka nebyla k dispozici, musel Jasenko za základ pro I-28 zvolit dostupný motor Tumanskij M-87A o výkonu 708 kW (950 k), jehož výkon byl silně pod původně plánovaným M-90. Vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec Tumanskij M-87A o vzletovém výkonu 699 kW (950 k) při 2.250 ot/min si dokázal svůj výkon podržet do výšky 4.500 m. vrtule byla trojlistá s nastavitelným úhlem náběhu VIŠ-23E o průměru 3 metrů. Palivové nádrže pojaly 370 litrů pohonných hmot, což umožňovalo dolet v rozpětí 470 až 800 km.

Konstrukce stroje I-28 byla prakticky výhradně celodřevěná. Pouze kostra kormidel, křidélek a plechových vztlakových klapek byla ze slitin hliníků s plátěným potahem. Trup skořepinové konstrukce měl nosný potah tvarovaný ve formách z pásů překližky z březové překližky. Trup byl stavěn integrálně spolu s kýlovkou. Před pilotní kabinou byl trup tvořen příhradou z ocelových trubek, který nesl jak závěsy centroplánu, tak protipožární přepážku a motorové lože. Rovněž tak závěsy zbraní, nábojové schránky, motor a palivovou nádrž. Atypický byl tvar křídla, který byl zalomen do tvaru písmene „W“. Tento prvek je pak z doby války znám především u některých amerických letounů. Křídlo bylo dvounosníkové a vyrobené ze dřeva s krátkým centroplánem se šachtami pro pneumaticky zatahovatelný podvozek. Pilot již měl plně zakrytovanou kabinu s odsuvným středním dílem překrytu z neprůstřelného skla.

Obrázek


Výzbroj byla zastoupena dvojicí velkorážních kulometů ŠVAK ráže 12,7 mm se 150 náboji na hlaveň a další dvojicí ráže 7,62mm ŠKAS, každý s 850 náboji. Všechny kulomety byly umístěny v trupu a tudíž logicky synchronizované. Pro sériovou výrobu se počítalo, že velkorážní kulomety nahradí ještě těžší výzbroj v podobě rychlopalných kanónu ŠVAK ráže 20mm, které typové z nahrazovaných kulometů vycházely. Výzbroj na dobu vzniku by tak skutečně byla velice silná a navíc doplněná o křídlové závěsníky, na které bylo možno instalovat čtyři neřízené rakety RS-82 nebo pumový náklad do hmotnosti 100 kg.

Historie tohoto zajímavého stroje byla bohužel poměrně krátká. První prototyp I-28 se dostal do vzduchu dne 1. června 1939, poté, co byl v dubnu dokončen. Hned první zkoušky prokázaly, že se jedná o velice slibnou konstrukci. Moska ani nečekala na ukončení všech testů a ihned poslala do závodu č.292 v Saratovu rozkaz s přerušením stávající výroby na průzkumných strojích R-10 a se započetím příprav na sériovou produkci I-28. Nicméně již 4. června se vše zásadně změnilo, protože na tento den byl naplánován test střemhlavého letu z výšky 8.000 metrů. Rychlost podle plánů měla být při tomto manévru kolem 600 km/h, ale skutečně dosažená byla 725 km/h. Stroj tuto rychlost nevydržel a ve výšce čtyř kilometrů nad zemí se rozpadl kryt motoru a jeho odtržené plechy následně uřízly kormidlo. Letoun se stal neovladatelným a začal se ve vzduchu rozpadat. Pilot P.Stěfanovskij se jako zázrakem zachránil, když vypadl z kabiny rozpadajícího se letounu a následně použil padáku. I když to byla veliká nepříjemnost, přesto to konstruktér Jasenko ustál, protože i Moskva uznala, že ke ztrátě prototypu došlo za extrémních podmínek. Stavba druhého prototypu se poměrně protáhla a letoun se do vzduchu dostal až 20. dubna 1940 (na den přesně na Hitlerovi narozeniny, což ale byla samozřejmě náhoda. Nebo ne?:-). Druhý prototyp se od prvního lišil použitím pohonné jednotky Tumanskij M-88 o výkonu 746 kW (1.000 k), motorem, který byl plánován pro sériovou výrobu. Novým testovacím pilotem byl A.Kubyškin, který s letounem dosáhl slibné rychlosti 570 km/h ve výšce 7.000 metrů. Proto nás nepřekvapí, že v závodě č. 292 byla již spuštěná první série dvaceti letounů a vše pro masovou výrobu bylo již připraveno. Jenomže pak došlo na zákulisní intriky a slibně rozběhnutá sériová výroba se nakonec nekonala, protože ve výše uvedeném závodě č. 292 se měla začít výroba stíhacích letounů A.S.Jakovleva – Jak 1. Samozřejmě se spekulovalo, že v tom mohl mít prsty sám Stalin, který se s mladým Jakovlevem přátelil. Závěr je v každém případě takový, že po dvou prototypech, následovalo pět prvních sériových strojů a dalších 15 rozestavěných, ale již nedokončených. K bojovým útvarům bylo naprosto zbytečné poslat i těch pár postavených strojů a tak všechny, včetně těch rozestavěných, skončili nakonec na šrotišti.


TTD – JACENKO I-28 (první prototyp)
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 9,60 m
* Délka: 8,54 m
* Výška: 2,55 m (2,58m)
* Nosná plocha: 16,50 m2
* Plošné zatížení: 161,818 kg/m2
* Hmotnost prázdného letounu: 2.230 kg (2.260 kg)
* Vzletová hmotnost: 2.660 kg (2.730 kg)
* Maximální rychlost: 545 km/h ve výšce 6.000 m
* Výzbroj: 2x kulomet ŠVAK 12,7mm, 2x kulomet ŠKAS 7,62mm – možnost nesení neřízených raket nebo 100 kg pumového nákladu
* Dostup: 10.400 m (10.900 m)
* Stoupavost: 13,67 m/s
* Dolet: 470 km – 800 km
* Motor / Výkon: 1x hvězdicový motor Tumanskij M-87A, výkon 699 kW (950 k)
* Vyrobeno kusů: 2 ks prototyp + 5 ks sériových strojů
* Uživatelé: SSSR

Zhodnocení
Konstruktérům se podařilo ještě v předválečném období postavit velice slibný stíhací letoun, který by se mohl směle měřit s pozdějším německým soupeřem v podobě Me 109 Bf. Jeho rychlost, stoupavost a především výzbroj z něj mohla činit velice silného soupeře. Zřejmě ke smůle Sovětského svazu se vývoj ztrátou prvního prototypu protáhl a tak vznikl prostor pro konkurenční stroj Jak 1, který byl vyráběn od konce roku 1940. Pokud by sériová výroba I-28 probíhala nadále tak, jak bylo plánováno, tak masová produkce by se mohla rozběhnout již někdy v polovině roku 1940 a tudíž by Sovětský svaz mohl v době německého vpádu mít k dispozici mnohem více stíhacích letadel na světové úrovni. I když je fakt, že stroje Jak 1 a jeho nástupci, patřily mezi jedny z nejlepších stíhacích letounů Druhé světové války.

Obrázek


Zdroje:
Němeček Václav – Letadla 1939-1945 - 1973
http://ww2drawings.jexiste.fr/Files/2-A ... 8/I-28.htm
http://www.airacobra.vystrihovacky.sk/a ... cle_id=687
http://ww2photo.mimerswell.com/air/su/yatsen/i28.htm
http://www.aviastar.org/air/russia/yatsenko_i-28.php
http://airwar.valka.cz/sssr/i_28/index.php
http://www.airwar.ru/enc/fww2/i28.html
http://ram-home.com/ram-old/i-28.html
http://www.samoloty.ow.pl/str215.htm
http://www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Hans S. »

kacermiroslav píše:Stíhací letadlo JASENKO I-28
Zhodnocení
Konstruktérům se podařilo ještě v předválečném období postavit velice slibný stíhací letoun, který by se mohl směle měřit s pozdějším německým soupeřem v podobě Me 109 Bf. Jeho rychlost, stoupavost a především výzbroj z něj mohla činit velice silného soupeře. Zřejmě ke smůle Sovětského svazu se vývoj ztrátou prvního prototypu protáhl a tak vznikl prostor pro konkurenční stroj Jak 1, který byl vyráběn od konce roku 1940. Pokud by sériová výroba I-28 probíhala nadále tak, jak bylo plánováno, tak masová produkce by se mohla rozběhnout již někdy v polovině roku 1940 a tudíž by Sovětský svaz mohl v době německého vpádu mít k dispozici mnohem více stíhacích letadel na světové úrovni. I když je fakt, že stroje Jak 1 a jeho nástupci, patřily mezi jedny z nejlepších stíhacích letounů Druhé světové války.



Díky za článek, jen nevím, jestli nejsi ke stroji až příliš přívětivý :). To, že prototyp dosahoval jakž takž na výkony velkosériově produkovaných strojů západní profenience toho příliš nezaručuje. Navíc chybí nějaké skutečné srovnání s jinými letouny. Maximální rychlost dosahovaná v 7 km je navíc zcela mimo výšky, kde se to sovětské taktice líbilo. Dle mého tento letoun u VVS budoucnost bez solidního motoru a tedy i dostatečných výkonů neměl. A to ani nemluvíme o letových charakteristikách + také to, že ani 750 není taková rychlost, při které by se měla druhoválečná stíhačka rozpadnout. I když ty sovětské to uměly :). Z mého pohledu byly LaGGy-3 a Jaky-1 dostatečně dobré a navíc se neopíraly o neexistující motory.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11464
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Zemakt »

Zajímavý letoun, jenom se divím, že ti tohle Hans neomlátil o hlavu "Me 109 Bf" :D .
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Hans S. »

Jo, Hans se tomu taky diví :).
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od kacermiroslav »

Výborně...všichni se divíme:-) tak možná jsem až příliš pozitivně o tomto stroji mluvil. Asi to bylo pod dojmem toho, že po vzletu prvního prototypu se hned chystala sériová výroba. V té době roku 1939 asi SSSR neměli nic lepšího hotového, či rozpracovaného, co by slibovalo i s namontovaným motorem, takové výkony, jakých I-28 dosáhl.

A ještě prosím o kontrolu, jestli by se konstruktér neměl spíše jmenovat Jacenko a jeho stroj rovněž Jacenko I-28. Zdroje, které jsem dohledal, se totiž poněkud liší v tom překladu C a S. Díky.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Farky »

kacermiroslav píše:
První prototyp I-28 se dostal do vzduchu dne 1. června 1939, poté, co byl v dubnu dokončen. Hned první zkoušky prokázaly, že se jedná o velice slibnou konstrukci.
První zkoušky ukázaly, že se jedná o poměrně výkonný letoun. Jenže výkony nejsou všechno. I-28 byl velmi náročný na pilotáž, při ostřejších manévrech měl tendenci padat do vývrtky, byl výrazně podélně nestabilní, motor se neustále přehříval a trpěl vibracemi. Letoun měl spoustu chyb, které bylo nutné odstranit.
kacermiroslav píše:
Stavba druhého prototypu se poměrně protáhla a letoun se do vzduchu dostal až 20. dubna 1940 (na den přesně na Hitlerovi narozeniny, což ale byla samozřejmě náhoda. Nebo ne?:-). Druhý prototyp se od prvního lišil použitím pohonné jednotky Tumanskij M-88 o výkonu 746 kW (1.000 k), motorem, který byl plánován pro sériovou výrobu. Novým testovacím pilotem byl A.Kubyškin, který s letounem dosáhl slibné rychlosti 570 km/h ve výšce 7.000 metrů. Proto nás nepřekvapí, že v závodě č. 292 byla již spuštěná první série dvaceti letounů a vše pro masovou výrobu bylo již připraveno. Jenomže pak došlo na zákulisní intriky a slibně rozběhnutá sériová výroba se nakonec nekonala, protože ve výše uvedeném závodě č. 292 se měla začít výroba stíhacích letounů A.S.Jakovleva – Jak 1.
Ta rychlost dosažená I-28 byla 566 km/h ve výšce 7 000m, u země létal 439 km/h. Do 5 000m se vyšplhal za 6,1 minuty. To jsou výkony horší než u prototypů letadel, ze kterých později vznikly LaGG-3, MiG-3 a Jak-1. Pokud budeme porovnávat přímého konkurenta, tedy prototyp I-26 (budoucí Jak-1) - ten létal u země 490 km/h, maximální rychlost činila 585 km/h ve výšce 4 800m, do 5 000 m šplhal přesně 6 minut. Ani druhý prototyp I-28 se nezbavil nepříjemných letových vlastností a vyžadoval pilota nadprůměrné kvalifikace. Nový kryt motoru ale odstranil jeho přehřívání. I-26 byl oproti I-28 velmi snadno ovladatelný i podprůměrným pilotem a byl s největší pravděpodobností jednodušší na výrobu. Samozřejmě budoucí Jak-1 rozhodně nebyl bezchybný, ale to nebyl ani I-28. Tím chci říct, že zákulisní intriky (ještě je rozeberu níže) možná hráli nějakou roli, ale především Jak-1 bylo pro sovětské letectvo lepší letadlo. Svoji šanci I-28 promarnil tím, že první prototyp v roce 1939 havaroval. V roce 1940 už byly k mání lepší stroje.
kacermiroslav píše:
Samozřejmě se spekulovalo, že v tom mohl mít prsty sám Stalin, který se s mladým Jakovlevem přátelil.
Jakovlev nepotřeboval v roce 1940 Stalina aby zasáhl v jeho prospěch, měl postavení a moc se o to postarat sám. Na začátku roku se šéfem NKAP (Lidový komisariát leteckého průmyslu) stal Alexej Šachurin a Jakovlev byl jmenován jeho zástupcem pro vývoj a zkušební stavbu letadel. Jinak řečeno, Jakovlev zodpovídal za posouzení prototypů a jejich vhodnosti k sériové výrobě, nad ním byli už jen Šachurin a Stalin, přičemž mu oba na 100% důvěřovali. Takže mohlo dojít k takové absurditě, že komisi která prakticky rozhodovala o sériové výrobě I-26 (tedy Jaku-1) předsedal Jakovlev. Jakovlev by udělal cokoliv, jen aby se jeho letadla vyráběla. Jeho špinavé triky, bezpáteřní činy a zneužití moci by byly na dlouhé vyprávění. Jsem ten poslední co by se zastával Jakovleva, ale v případě I-28 to musím udělat. Jsem skutečně přesvědčený, že rozhodnutí vyrábět místo I-28 v saratovském závodě č.292 Jak-1 bylo správné. Správné a spravedlivé, byť nepochybně Jakovlevem ovlivněné.

kacermiroslav píše:
A ještě prosím o kontrolu, jestli by se konstruktér neměl spíše jmenovat Jacenko a jeho stroj rovněž Jacenko I-28. Zdroje, které jsem dohledal, se totiž poněkud liší v tom překladu C a S. Díky.
Konstruktér se jmenoval Vladimír P. Jacenko.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Skeptik »

Co dodat.
Snad jen, že ani s těmi výkony I-28, při porovnání s ostatními, to nebylo tak slavné. Navíc existoval "sériově" vyráběný letoun se stejným motorem a vyššími výkony ... I-180
Pro ty, které VVS tak nezajímají ... z I-26 vznikl Jak-1, z I-301 pak LaGG-1 (resp. LaGG-3)
Obrázek
Naposledy upravil(a) Skeptik dne 5/2/2014, 15:29, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11464
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Zemakt »

V souvislosti s tvarem křídla do "W" existují proto nějaké relevantní důvody obecně, nebo to byla svého času spíše "móda"?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Bublifuk »

Zemakt: No, mělo by to snad mít pozitivní vliv na příčnou stabilitu letounu. V době, kdy se přecházelo z dvouplošníků na pilotážně náročnější jednoplošníky, by to i dávalo smysl. A samozřejmě v případě pevného podvozku tento mohl být nižší, tedy ve vzduchu kladl nižší odpor. Což pravda zde nebylo. Každopádně pokud někdo ví přesně, jak to je, rád se nechám poučit.
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4159
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Alfik »

Zemakt: Existují dva dobré důvody pro, a jeden stejně dobrý proti :)
Začnu klady:
1. Mezi křídlem a trupem dochází při obtékání vzduchem k interferencím, které zvyšují odpor celku, nad rámec odporu křídla plus odporu trupu. Nejmenší jsou, je-li úhel napojení kolmý, největší, jde-li o tečnu. Současně (u podzv. letadel) chceme dodržet pro celkové křídlo vzepětí, tzn. aby většina křídla (hlavně konečky) byly vzhůru, kvůli stabilitě. Řešením je právě tvar do W.
2. Při použití tohoto tvaru lze použít větší průměr vrtule (a tím vyšší účinnost, tedy vrt. přenese na vzduch více výkonu od motoru) při souč. menší délce podvozkových nohou, což šetří mnoho potu konstruktérům i opravářům :)
A teď zápor: Tento tvar vede k tomu, že příčníky centroplánu, procházející trupem, musí být lomené, a to znamená jejich zvýšené namáhání (je tam navíc spousta krutů a ohybů které by u rovných tvarovek nenastávaly), a musí být o to mohutněji dimenzované.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11464
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Zemakt »

Add Alfík bod 2) To mne taky napadlo, zvlášť u "Korzára" tam je to dost markantní. Díky.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4159
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Stíhací letadlo JASENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Alfik »

Zemakt píše:Add Alfík bod 2) To mne taky napadlo, zvlášť u "Korzára" tam je to dost markantní. Díky.
Přesně. Korzár měl díky tomu asi největší průměr vrtule použitý u jednomotorového stroje (opravte mě mýlím-li se ale mám za to že je tomu tak), a souč. bylo možné použít v USA oblíbený "lámaný" způsob zasouvání podvozku - nohy se otočily souč. okolo osy pružení a dozadu, v obou příp. cca o 90 st. Pokud by bylo nutné montovat delší podvozkové nohy, musely by se zasouvat směrem k nebo od trupu, jako u evr. konstrukcí.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Hans S. »

Ještě drobné doplnění - Alfík klade důraz na vrtuli, avšak dle mého názoru důležitější, nežli velký průměr vrtule, je samotné napojení na trup a především ono zkrácení podvozku. Ono se to nezdá, ale podvozek je po motoru s přehledem nejhmotnější částí letounu a ten zatahovací zvláště. Navíc musí přenášet poměrně velké momenty a musí tedy být značně pevný. Kratší podvozkové nohy mohou být lehčí a celá ta soustava bude pevnější při použití méně materiálu. Ani jedno řešení nelze považovat vyloženě za lepší, obojí představuje tak trochu kompromis.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4159
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Alfik »

Ale vůbec ne :) nejdůležitější je to snížení odporu, díky menší interferenci. Kdysi jsem to počítal pro pár UL, a abych zjistil, jestli to počítám správně, spočetl jsem to pro Stuku. No a ušetří to i přes 5% výkonu - a to už za to stojí!
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Alchymista »

jj indukovaný odpor na prechode trup krídlo je zrejme ten hlavný dôvod pre W krídlo, mizerná "technologičnosť" takéhoto W centroplánu hlavným dôvodom proti nemu.
Oba dôvody sa s rastúcou rýchlosťou letu a rastúcimi preťaženiami zosilňujú. V transsonickej oblasti to už ale stráca zmysel, prevahu získavajú iné aerodynamické efekty a výrazne sa zvyšuje len "technologický" problém.

Lietadlo nevyzerá zle, dosť pripomína neskoršie La/LaG-5 a La-7
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Hans S. »

Alfik píše:Ale vůbec ne :) nejdůležitější je to snížení odporu, díky menší interferenci. Kdysi jsem to počítal pro pár UL, a abych zjistil, jestli to počítám správně, spočetl jsem to pro Stuku. No a ušetří to i přes 5% výkonu - a to už za to stojí!
5% uspořených výkonů je dosti diskutabilních. Výkonů v jakém směru? Stupavost? Maximální rychlost? Vzletová či pádová rychlost?

Imho spíše ani středoplošná ani koncepce s křídlem do W ne zcela dostatečně kompenzovala vzniklé nevýhody. Corsair byl kvůli svému křídlu (ale i celkové koncepci připevňování povrchu) z hlediska údržby šíleně náročný stroj, který těžko snesl srovnání s čímkoliv podobné kategorie.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Mirek58 »

Hans:
U středoplošníků, je zas problém s průběžnými nosníky křídla ( váhově nejvýhodnější řešení).
Pokud není, tedy nastává nárůst váhy na konstrukci trupu.
A delší páka na podvozek, zase hmotnost ( viz Japonci N1K1?).
Je to začarovaný kruh, kde se musí jedno řešení zvolit.
Naposledy upravil(a) Mirek58 dne 6/2/2014, 19:11, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Hans S. »

Ano :)
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4159
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Stíhací letadlo JACENKO I-28 (1939)

Příspěvek od Alfik »

5% celkového odporu letadla v přímočarém ustáleném letu (omlouvám se, měl jsem to napsat jasně). Což znamená, že na ustálený, přímočarý, vodorovný let, potřebuješ o 5% menší tah motoru. Bylo to počítáno pro Ju 87, lomená vs. rovná křídla, a rychlost 360 km_h (píšu nouzově na noťasu, některé znaky jako např. lomítko mi blbnou :) ). Tato rychlost byla zvolena kvůli zaokrouhlování, je to 100 m_s :) Není to žádná návrhová rychlost letadla, ani skut. dosažená, maximální, cestovní, apod. Ale letadlo touto rychlostí létat mohlo tak proč ne.
Vzhledem k tomu, že 5% je více, než získáš případnou výměnou vrtule za např. vícelistou (více by se získalo celokovovou - Stuka měla třílistou dřevěnou s konst. otáčkami), je to celkem dost.
Ovšem, jak šel čas, tak problémy s lomením nosníků začaly být vážnější, no a přechod na "roury" vyřešil vše :) Takže na výše položenou otázku se dá odpovědět i takto: Ano, dá se říci, že to byla taková móda.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Odpovědět

Zpět na „Ruské letectvo“