Bitva u Skafidy (1304)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Bitva u Skafidy (1304)

Příspěvek od kacermiroslav »

Byzantinci vs. Bulhaři

Bitva u Skafidy
nedaleko Sozopole (Bulharsko)
léto 1304


Obrázek
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Byzantská říše
Velitel: císař Michael IX. Palailogos (císař v letech 1295 - 1320)
Počty: ???

Druhá bulharská říše
Velitel: car Theodor Svatoslav (car v letech 1300 – 1322)
Počty: ???
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Byzantská říše, nebo též Východořímská říše, zažívala počátkem 14.století těžké časy. Její síla a sláva již dávno nebyla tou, která byla po celá staletí pověstná ve známém světě. Říše která po celá staletí ovlivňovala politické a kulturní dění v celé Evropě a Malé Asii od pádu Západořímské říše v roce 476 procházela sice řadou expanzivních úspěchů (například v 6.století za císaře Iustiniána I.), ale také řadou krizí. O tu poslední a v podstatě největší krizi se postarali křesťanští vojáci 4.křížové výpravy, kteří se rozhodli v roce 1204 pozvednout zbraně proti svým souvěrcům. Lesk a moc bohaté Konstantinopole vedli k jejímu pádu. Křižákům už nestačil jen volný průchod skrz území Byzance na půdu Svaté země, ale rozhodli se zmocnit se jisté kořisti bez ohledu na to, že se jednalo o křesťanský stát. Kořist pro chudé západní rytíře byla příliš lákavá a i papež se nijak moc nebránil tomu, aby jeho konkurent císař Byzantské říše, který byl zároveň i jejim nejvyšším duchovním vůdcem, přišel o svoji pozici. Konstantinopol tak byla roku 1204 křižáky zákeřně dobyta a říše vyvrácena. Roku 1261 se sice podařilo byzantincům pod vedením císaře Michaela VIII. Palailoga na latinech znovu dobýt hlavní město Konstantinopol, ale moc říše již nikdy nedosáhla lesku předchozích staletí.

Značně oslabena a četnými dalšími krizemi stále postihována říše pak od roku 1300 musela začít čelit další nové hrozbě z Východu. Tou hrozbou byli osmanští Turci, jejichž stát se tou dobou začal konstituovat v Malé Asii. Ale ani východní hranice Byzance nebyli v bezpečí. V roce 1185 se znovu konstituovala Druhá bulharská říše, které vyrostla jako následnický stát První bulharské říše. Tato slovanská říše si dokázala až do roku 1256 udržet v oblasti Balkánu dominantní postavení. Dokonce roku 1205 porazila v bitvě u Adrianopole nově vzniklé latinské císařství, které vzniklo na troskách Byzantské říše. Ke konci 13.století však moc Druhé bulharské říše začala upadat a to především díky nájezdům Tatarů, Byzantinců a Maďarů. A jako snad každý stát i bulharská říše trpěla řadou vnitrostátních povstání a převratů, které na její síle rozhodně nepřidali.


Bitva u Skafidy
nedaleko Sozopole (Bulharsko)
léto 1304

V roce 1300 byl novým bulharským carem korunován Theodor Svatoslav (narozen v 70tých letech 13.století. Ten nemohl zapomenout na útoky Mongolů, kterých se tito kočovní válečníci na Druhé Bulharské říši dopustili za uplynulých dvacet let. Jelikož bulharské vládnoucí kruhy poměrně dost spolupracovali s Mongoly (Tatary) rozhodl se nově zvolený car se nejdříve vypořádat s těmito zrádci. Tak bylo mnoho zrádců potrestáno na hrdle a potrestán byl i patriarcha Joakim III. Pak hněv cara dopadl na Byzantskou říší, která dala popud k tomu, že Tataři podnikali nájezdy na bulharské území. Car moc dobře věděl, že Východořímská říše (Byzantská říše) má velké problémy na své východní hranici, kde podnikala těžké a většinou neúspěšné boje s pronikajícími osmanskými Turky. Proto se rozhodl využít zaneprázdnění říše na jejich východních hranicích a v roce 1303 napochodovala jeho armáda na jižní území byzantské říše a obsadila řadu měst v Thrakii. To si samozřejmě Byzanc nemohla nechat líbit. Proto císař Andonikus II. vyslal proti Bulharům svého syna a spoluvladaře Michaela IX. Palailogose, který sebral vojsko a vydal se vyhledat boj. Obě vojska se pak střetla u mostu přes řeku Skafidu.

Byzantská armáda zaujala pozici s mostem a řekou v zádech, kde o jeden záhyb řeky se opíralo levé křídlo armády a pravé křídlo se natáhla až téměř k jednomu ze slepých ramen řeky. Za lineární řadou byly ukryty zálohy a jízda. Bulharská armáda cara Theodora Svetoslava stála ve stejné linii proti nepříteli. Levému křídlu armády velel sám car a pravému křídlu pak Eltimir. Za hlavními jednotkami, které byly ve středu sestavy se nalézala malá rezerva. Další oddíly byly postaveny mezi řekou a slepým ramenem a ohrožovali byzantské pravé křídlo.

Bulharské vojsko zaútočilo na střed nepřátelské sestavy, a jeho křídla provedla obchvat. Podařilo se jim tak dostat se mezi byzantské vojsko a most přes řeku. Byzantská armáda ale manévrovala tak, že se ji podařilo dostat Bulhary mezi ně a řeku. Bulharské vojsko začalo ustupovat na druhou stranu řeky přes most, který však ještě před bitvou Bulhaři tajně poškodili. Jednotky ustupovali zřejmě pravidelně. Katastrofa však nastala poté, co se vítězné byzantské vojsko nahrnulo na most s cílem pronásledovat nepřítele. Poškozený a přeplněný most neunesl tíhu vojska a zřítil se. Řeka je v tomto místě hluboká a tak se mnoho Byzantinců utopilo. To nakonec dopomohlo Bulharům k vítězství i přes jejich nemalé ztráty. Kromě ztrát na životech bylo hodně Byzantinců vítěznými Bulhary zajato a požadováno za ně výkupné, především pak za šlechtice. Obyčejní vojáci byly většinou bez výkupného propuštěni.

Vítězní Bulhaři tak mohli dále pokračovat v plenění a dobývání byzantského území a zmocnili se řady dalších měst. Císař aby mohl postavit nové vojsko a skončit tak s potupem Bulharů dokonce přistoupil k razantnímu kroku, kdy nechal roztavit zlatý císařský poklad, aby mohl najmout další žoldnéře.


ZÁVĚR
Bulharům se podařilo v bitvě zvítězit především díky lstí, když ještě před bitvou poškodili základy mostu přes řeku. Je možné, že jejich obchvat byzantských křídel byl veden úmyslně tak, aby mohli proniknout za nepřítele a pokračovali dále přes most, jako by ustupovali. Nalákali tak na sebe nepřítele, jehož jednotky pak nekontrolovatelně vtrhli na most, který jejich tíhu neunesl a mnoho Byzantinců tak utonulo. Bulharské vojsko tak stanulo v bezpečí na jedné straně řeky, kterou by nepřítel bez mostu nemohl v tomto místě překonat. Navíc se jim podařilo zajmout řadu zámožných šlechticů, po jejichž rodinách pak mohli žádat tučné výkupné.

Toto vítězství Bulharům zaručilo několik let dobývání území a majetku Byzantské říše až do roku 1307 kdy byl mezi oběma zeměmi podepsán mír. Ten pak vydržel až do roku 1322, do smrti cara Theodora Svetoslava.



Zdroje:
www.everything2.com
www.wikipedia.org
www.freebase.com
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „významné vojenské události“