CHAZAŘI II- JINÝ POHLED NA ZÁNIK JEJICH ŘÍŠE

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

CHAZAŘI II- JINÝ POHLED NA ZÁNIK JEJICH ŘÍŠE

Příspěvek od Pátrač »

ZÁNIK ŘÍŠE CHAZARŮ - MŮŽE ZA TO KLIMATICKÁ ZMĚNA?

V první části mé práce o Chazarech jsem prošel jejich dějiny tak, jak se mi podařilo je sesbírat od vzniku říše až po její zánik. Nyní se na jejich říši podíváme jinak. Tak jak se jevila v době hledání jejich říše. Když se udělala inventura znalostí o této říši a o tomto národě zjistilo se ve své podstatě toto:

Po Chazarech samotných zbyli pouhé tři listiny, které jsou vnímány tak, že jejich autorem jsou opravdu Chazaři. Listiny jako takové se nezachovaly, pouze jejich opisy a ty už obsahují vstupy komentáře od opisovatelů. Ljubov o nich psal. Nebudu kolidovat její informaci. Pouze uvedu že se vlastně jedná se o tři listiny. Jsou nazývány „chazarsko – hebrejská korespondence“. Jde o dopis chazarského kagana Josefa vysokému hodnostáři Hasdaidovi ibn Šatrůfovi který pracoval pro chalífu Abderrahmána III. Vládce Cordoby v dnešním Španělsku. Tento dopis je znám ve dlouhé i krácené verzi.
Další listina pak je takzvaný „ dopis Cambridgeského anonyma“. Najdou se i názory, že jde o podvrhy.
Pravda je , že nejde prokázat že by jejich autor byl skutečně pravý Chazar. Je také možné, že tyto dopisy sepsali Židé ve Španělsku nebo kdekoliv jinde podle zpráv, které o chazarské říši slyšeli.

Jinak se vlastně doposud ví poměrně málo. Jistě ze záznamů jejich sousedů známe rozsah říše, známe národy které v říši byly začleněny i jejich území. Nalezla se spousta pozůstatků civilizace těchto porobených národů. Po Chazarech se vlastně doposud našli pouze tři objekty:

- město Sarkel které vzniklo na původně alanském sídlišti, vystavěl v roce 834 kagan Theofilos na řece Don a po vyvrácení říše Rusy na jeho troskách vzniklo město Belaja Veža. Po jeho zániku zmizelo z dějin. Bylo nalezeno ve třicátých letech minulého století a po krátkých vykopávkách vše přerušila Druhá světová válka. Dnes je zde jezero. Ale při vykopávkách se nenašlo nic, co by bylo možno identifikovat jako čistě chazarský předmět. Chazarům a asi oprávněně toto město připisují shodně letopisci a byzantští geografové.

- město Itil. Podle posledních zpráv bylo nalezeno nedávno ale doposud není jistá jeho identita. Zprávy ruských vědců jsou skromné a čeká se na to co nakonec vyjde najevo. Ruští archeologové pouze oznámili, že patrně nalezli ztracené město Chazarů. Po 9 letech vykopávek poblíž Kaspického moře byly odhaleny základy trojúhelníkové pevnosti z pálených cihel. Předpokládá se že jde o Itil - Chazarské hlavní město ležící na hedvábné cestě do Číny. Chazarská říše je považována za jeden z prvních feudálních států v Evropě. Přes všechny historické spojitosti s židovstvím ale při vykopávkách nebyly nalezeny žádné židovské artefakty.

- opravdovou jistotu máme pouze u města Samander. K tomu se nyní rozepíšu podrobněji.

Jedním z nejvýznamnějších objevů, který se týká chazarské říše je objevení jednoho z jejích dvou hlavních měst. Došlo k tomu tak, že při běžné průzkumné cestě maličké archeologické výpravy si Gumiljov všiml, že vlastně jedou kolem překvapivě vysokého valu. Bylo to v místě kde se stýkaly písečné přesypy a polderové pásmo řeky Těrek. Gumiljov byl v šoku. V této oblasti podle známých záznamů nemělo být nic. Viděl opevněná hradiště tak jak je budovaly jednotlivé kultury od Bajkalu až po Karpaty. Znal Keltská oppida z Československa kam často zajížděl. Ale něco takového viděl poprvé v životě.

Až 5 metrů vysoké valy tvořily pravidelný čtverec. Ve středu každé ze čtyř stran byla mezera pro bránu. V rozích , na okrajích bran a v pravidelných rozestupech bylo vidět zbytky věží, celkově osm na každé straně. Šířka valu u paty byla cca 14 metrů. Pevnost byla obehnána příkopem širokým 50 metrů a ten byl podle terénních stop navíc napájen vodou z dnes již vyschlého ramenem řeky Těrek. Vnitřek ohraničené plochy byl dokonale rovný, narušen pouze stopami zemědělského využití nedávné doby.
Povrchový průzkum přinesl překvapení. Byly nalezeny střepy velkých zásobnicových nádob. Prokazatelně a naprosto překvapivě chazarského typu. Západní stěna byla nedávno proražena buldozerem. Díky tomu bylo vidět průřez pevné zdi. Byl postaven z cihel s příměsí trusu, koňských žíní a dalších organických materiálů. Těmto cihlám se říká už dlouhá staletí turecky saman. Byly čtvercové a podobné těm které byly nalezeny při vykopávkách města Sarkel. Toto město na Chazarech dobyl při své kampani v roce 965.

Malá historická vložka:

Svjatoslav I. Igorevič poté, co postupoval řekami Oka a Volha, vpadl do Volžského Bulharska a vynucením odvodu poplatku na místním obyvatelstvu si tak podmanil celé horní Povolží. V této kampani použil jako žoldáky Ogužské Turky a Pečeněhy coby protiváhu k chazarsko-bulharskému jezdectvu. V polovině roku který jsem uvedl zničil chazarské město Sarkel, kde zřídil osadu „Bílá věž“ (Belaja Vježa), což byl slovanský překlad jména „Sarkel“) a úspěšně pokračoval v probíjení se dalším územím kaganátu. Nehodlal však okupovat jádro Chazarska na severu Kavkazu věčně, a proto se rozhodl zaútočit na Osetince a donutit je ke spojenectví. Zničení chazarské imperiální moci přineslo Kyjevské Rusi možnost ovládat severojižní obchodní cesty stepí a Černým mořem, což byl předtím hlavní zdroj výdělku pro Chazary. Svjatoslavovy akce navíc vedly k nárůstu slovanského osídlení oblasti Saltovo-majacké kultury, čímž se v této přechodové oblasti mezi lesem a stepí významně změnila demografická a kulturní situace.

Při vykopávkách v Belej Veži se ale nenašlo nic, co by bylo možno identifikovat jako přímý artefakt po Chazarech. Zde bylo už při povrchovém sběru nalezeno množství střepů které byli jako chazarského původu jednoznačně identifikovány. Na obrázku, který následuje je vidět nákres situace v terénu tak jak ji zachytil před 45 lety právě Gumiljov.
Obrázek
Už na první pohled by to alespoň Thórovi mělo něco připomenout. Náčrt, který osobně Gumiljov pořídil se zdál natolik senzační že si původ pevnosti nedokázal zařadit i když střepy které se nacházely všude mu napovídaly jak to je. Jeho kolega, odborník na středověké stavitelství P. A Rappoport při pohledu na náčrty pronesl okamžitě očekávané ale stejně překvapivé: Chazarská pevnost.

Tak bylo nalezeno město Samander. Bylo to město proslulé na celém Předním východě. Vystavěli ho perští inženýři, které ke svému spojenci tureckému chánovi poslal Chosrou Ánušírván, perský vládce v šedesátých letech 6. století. Peršané sami se učili od Řeků – nestoriánů, kteří utíkali před náboženským pronásledováním. Ti pak zase využili znalostí Římanů. Proto nalezená pevnost vypadá jak římský vojenský tábor – castrum. Nalezená pevnost byla podle prvního názoru citadelou, posledním místem odporu v případě příchodu nepřítele. Město samo bylo bez zděných staveb. Tvořili ho stanové sekce doplněné dřevěnými stavbami s vysokými sedlovými střechami. Ty uváděli v úžas všechny cestovatele z muslimských zemí kde znali hlavně střechy ploché. Mělo to logiku – časté deště bylo potřeba odvádět ze střech rychle pryč.

Podle arabských záznamů se město mělo nacházet na břehu jezera a nebo moře. Proto se ho nepodařilo nalézt a jeho nález byl vlastně náhodný. V době arabského nájezdu, ke které došlo v době kdy se na jaře řeka Těrek rozlévá a vytváří velké laguny ze mohlo jejich kronikářům zdát že skutečně má přímý kontakt s velkou vodní hladinou. Arabští vojáci prostě popsali co viděli a nad příčinnými souvislostmi nepřemýšleli.

Název města Samander vypovídá o jeho účelu. Bylo to město sídelní ale hlavně sloužilo se svojí citadelou jako uzávěra proti nájezdům ze Zakavkazska. Samander totiž znamená Samanová brána. Ale toto opevnění není jediné které se zde zachovalo. Od břehu řeky Těrek se až po písečné přesypy táhna dlouhý hluboký příkop obklopený vysokými valy. Nelze odhadnout jeho průběh pod pískem ale podle některých náznaků se kolem města stáčel. Tím by vznikl mohutný opevněný prostor, který by měl průměr asi 5 kilometrů s citadelou překvapivě vysunutou před samotným městem. Taková fortifikace by dokázala ukrýt i několik desítek tisíc lidí.
Kdo ho postavil není také jisté. Ale pokusíme se vylučovací metodou určit kdo by takovou stavbu potřeboval dokázal by její stavbu zajistit organizačně i finančně a hlavně kdo by měl dost lidí na její obranu. Můžeme říci že:

- kozáci to neudělali, ti opevnění nestavěli a spoléhali se na chrabrost svých válečníků

- Rusové to udělat nemohli.Vždy jich zde bylo málo na obranu tak velkého opevnění.

- nepochází ani z dob Zlaté hordy. Tatary a Nogajce údolí Těreku nezajímalo – bylo to na periferii jejich území

- zbývají tedy stejně jako u citadely Chazaři. Ve městě a okolí jich bylo dost na obranu i tak dlouhého opevnění.

A předsunutá citadela pak zchytila první nápor a potom z ní mohla posádka podnikat výpady do týla obléhatelů. Jen je otázka, zda je potom možno toto zcela jistě impozantní předsunuté opevnění potom nazývat citadelou.

Bohužel jsem nikde nenašel stav vykopávek, pokud se zde vůbec rozběhly. Pokud ne, tak si Rusko samo blokuje přístupu ke svým dějinám. Protože Chazarský národ k ruským dějinám prostě patří.

Mám pocit, který je možná úplně mylný. Jakoby se dlouho hledalo na špatných místech. Přitom se zdá že by mělo být jasno: po dlouhém hledání v pramenech mi vyšlo toto:
Mez poddanými Chazarského kagana byli:
- Bulhaři,
- Slované-Poljané,
- Severjané a další kmeny.

Na východě sousedila říše s Chorézmem a jeho území je známo přesně. Víme tedy, že v dobách nejvyšší slávy chazarský kaganát musel ležet i na východním pobřeží Kaspického moře se zálivem Kara-boghaz a poloostrovem Mangyšlak, dále pak plošina mezi Kaspickým mořem a Aralským jezerem a tedy i rozsáhlé stepi na jih od Uralu.

Na západním pobřeží Kaspického moře pak hranici tvořilo město Derbent. Zde je jedna z neúžasnějších fortifikací celé východní Evropy. Asi 30 kilometrů dlouhá hradba, která dneska na jedné straně v délce asi 2,5 kilometru zatopena mořem a sahá až k úpatí Kavkazu. Dodnes je zachovaná do výše místy až 5 metrů a v základech je silná 7 až 8 metrů. Je to úžasná fortifikace. Místy připomíná Hadriánův val z Británie.

Dále víme, že celý stepní Krym a černomořské stepi až k Dněstru a Karpatům byly v područí této říše. Známe tedy rozsah říše ale zatím se opravdu neví alespoň s 50% jistotou, která území skutečně obývali Chazaři.
Podle zpráv Peršanů, Byzantinců i Chorézmanů v obou hlavních městech Itilu i Samanderu existovali národní čtvrti obchodníků a samozřejmě Židů.

Doufejme, že to co je nyní snad jisté tedy dislokace uvedených tří měst je prokázaná nad vší pochybnost a že to dá možnost hledat dál.

Jako další problém se pokusíme podívat na zánik této říše tak trochu jinak. Zde bych vás chtě požádat o jistou shovívavost. Někdy v budoucnosti sem na fórum umístím práci o tom jak se klimatické změny v Evropě a Asii odrazili podle jedné teorie na migracích kočovníků. Pracuji na tom dlouhou dobu a myslím si, že to bude věc která bude zajímavá. Když jsem to dával dohromady, narazil jsem na možné vysvětlení rychlé porážky Chazarů ruským útokem. To, co nyní napíšu, berte jako jakýsi vyjmutý díl z celé té práce aplikovanýma jednu historickou událost.

Pro říši Chazarů bylo zásadní to, že se jejich hlavní národní složka nacházela v deltě řeky Volhy a na severním pobřeží Kaspického moře. Nás tato oblast zajímá z důvodu chazarské říše a Chazarů jako národa v době od 6. po 13. století.
V této době se Kaspické moře respektive jeho hladina podvakrát zvedlo:
- poprvé v 10. století jeho hladina poskočila o 3 metry a
- podruhé ve 13. až 14. století dokonce o 10 metrů.
Tato zvednutí výše hladiny jsou prokázána nade vší pochybnost a je zřejmé, že v té době muselo dojít k významným klimatickým změnám způsobeným atlantickou cyklonou nad celým euroasijským kontinentem. Tyto změny se museli projevit i na osudech evropských a hlavně asijských národů. A všelicos s opravdu děje. Pokud zůstaneme u oblasti která nás zajímá, tak kmeny usazené ve stepích dnešního Kazachstánu se pod tlakem sucha stěhují na jih a na západ.

- Karlukové opouští prostor jezera Balchaš a osazují Fergánské údolí, Kášghár a dnešní jižní Tádžikistán

- Pečeněhové putují již koncem 9.století od Aralského jezera k jižnímu Dněpru

- Za nimi jdou Onguzové kteří obsazují prostor mezi Volhou a Uralem. Tyto přesuny nejsou významné stejně tak se zvýšení hladiny Kaspického moře jeví z pohledu celé Asie jako nepříliš významné.

Tyto pohyby nejsou vázány na žádné politické nebo vojenské události - záznamy nic neříkají. Je zde jediná výjimka - Ujgurové do jejichž území už vliv atlantické cyklony zasahuje jen málo, zůstali po celou tuto dobu v klidu. Tento velký a pracovitý národ byl ze všech kočovníků nejvíce náchylný vést klidný život, spolupracovat s okolními národy a necítil potřebu v této době kamkoliv expandovat. Přesto byli v područí starověkých Turků my je známe jako Turkuty, kteří využívali toho, že přes popsané vlastnosti to byli skvělí jezdci, střelci a mistři v kočovnické válce.
Ujguři - využili v roce 744 toho, že čínská říše Tchag napadla turkutský kaganát, připojili se k ní a s pomocí kmene Karluků Turguty porazili. Tím si na celých sto let zajistili vládu nad východní částí Velké stepi.
Tato nadvláda skončila v roce 840 kdy jejich hlavní město obsadili jenisejští Kirgizové a donutily Ujgury hledat si nový prostor na jižním okraji Gobi.

Další významný pohyb je zaznamenán na západě Altaje. Zde kdysi dávno našla útočiště jedna část zanikajícího národa Hunů. Když se zde usadili získali označení Kipčakové. Díky tomu, že západních svahů Altaje se usychání stepí v 7. a 8. století nedotklo, zesíleli a postupně obsazovali území původně patřící výše zmíněným národům Karluiků, Oghuzů a Pečeněhů. Příchod atlantické cyklony stepi zavlažil a ty rozkvetly. Peršané ve svých pracích už pak tyto stepy označují kipčackými.
Tento národ se do dějin zapsal velmi razantně. Rusové jej nazývali Polovci a Evropané pak Kumány. Zde už jsme doma. Pro tento národ, který se stal velmi silným nebyl pak problém zahnat dále na západ všechny své sousedy vyčerpané bojem o existenci se suchem.

A tak se chazarská říše ocitla ve dvojím ohni. Ze severu přichází nekonečný proud kočovníků hnaných hladem a žízní. Nemají co ztratit jen životy a ty už vlastně stejně prohráli v boji s počasím. Pohybují se v malých skupinkách, nevyhledávají boj a snaží se splynout. Proti takovému protivníkovi se chazarská armáda nedokázala prosadit. Těžká jízda zde prostě nebyla schopna zachytit protivníka a donutit ho k boji. Tyto skupinky jsou příliš slabé na to aby napadaly města nebo přepadaly hustě obydlenou volžskou deltu. Ale blokují cesty a stávají se faktickými pány chazarských stepí.

V době nejméně v hodné přichází nepřítel největší - Kaspické moře. Pomalu ale vytrvale vzestup hladiny zalévá ploché pobřeží. Mizí pole, mizí sady a vinice a prudké bouře ničí v několika minutách celé vesnice, které mizí v příboji. V polovině 10. století se tak pod vodou ocitlo více než 60 % zemí obývaného národem Chazarů. Obyvatelstvo se muselo tísnit na svazích pahorků a ostrovech v deltě.

Jak se zvedal hladina Volhy a Kaspického moře dorazil poslední a osudový nepřítel. Na lodích s hlubokým ponorem začali různými rameny Volhy pronikat do Kaspického moře Rusové. Houževnatí a stateční vojáci vedení pevnou rukou nebyli k zastavení. Sice se zachoval zpráva o jednom oddíle, který byl v roce 913 vlákán do léčky a celý zničen.Ale víme o jiném, který dokázal prorazit k moři a vrátit se zpět přímo srdcem Chazarska v letech 943 až 944. Dlouhá léta museli Rusové platit daně Chazarům dlouhými meči. Nyní těmito meči stínali chazarské hlavy.

Potom přišel osudný rok 965. Chazarská říše zmítaní vnitřním rozporem mezi vládnoucí elitou a obyvatelstvem, destrukcí stepních oblastí kočovníky a na jihu těžce zasažená Kaspickým mořem nebyla schopna čelit oddílům ruského knížete Svjatoslava Igoreviče. Opakovaná tažení jezdeckých a pěších oddílů podporovaných výsadky z lodí vedli k postupnému zničení celé říše.
K přímému střetnutí Chazarů s Rusy došlo za vlády nám již známého kyjevského knížete Svatoslava Igoreviče, který se cele orientoval na expanzi. Brzy po nástupu na trůn dobyl donskou pevnost Sarkel a zničil hlavní město chazarské říše Itil. V dalších taženích pronikl až na Krym a k úpatí Kavkazu. Pod svoji kontrolu tak uvedl důležité obchodní středisko Tmutarakaň na východním pobřeží Azovského moře. Kyjevu zpoplatnil slovanské Vjatiče a dočasně také Volžské Bulhary, kteří dosud zůstávali tributárně závislí na Chazarech. Již delší dobu slábnoucí chazarský chanát tak utrpěl další citelnou újmu, což umožnilo ještě razantnější nástup Pečeněhů v přičernomořských stepích. Po dalším útoku Rusů pod Svjatoslavovým vedením se chazarská říše rozpadla.

Část přeživších Chazarů požádal o pomoc Chorézmského šáha. Za cenu konvertity k islámu se stali tito lidé součástí této říše. Bývalou slávu už nikdy nedosáhli ani nemohli. Sucho a moře je ze sevření už nikdy nepustili.Zde zůstali stale jako Chazaři až do konce 13. století, kdy nové zvedání hladiny Kaspického moře zaplavilo poslední části chazarského území. Jejich už částečně asimilované zbytky pak našli cestu mezi nepřebernou spleť národů sdružených ve Zlaté Hordě po porážce chorézmské říše Mongoly. Všeobecně se má za to, že tito už muslimští Chazarové se stali astrachaňskými Tatary. A to byl konec té části národa Chazarů, kteří zůstali v jižní zaplavené části svého území. Osud astrachaňských Tatarů se mi zatím nepodařilo vysledovat. A budu upřímný, ani se o to nebudu pokoušet.

Když jsem dospěl až sem myslel jsem si že mám vlastně hotovo. Byl jsem spokojený a chtěl jsem skončit.
Ale něco z toho co do Palby psala Ljubov mě nutilo prohrabat ještě jednou všechny materiály. Byla to její zmínka o kozácích. A výsledek je takový jaký je. Ale o tom až v další části.

Pro tuto část je důležité jedno. Zdá se že za zánikem této velké říše nestojí jen meče a schopnosti expandujících Rusů. Zdá se nezpochybnitelné, že významný podíl na jejím zániku má nepravidelný klimatická změna, které účinnost se projevil pro Chzary v nejméně v hodnou dobu.

Zde bych se vás chtěl zeptat na váš názor. Myslíte si, že by vás zajímal rozsáhlá práce o vlivu klimatických změn na vznik, výboje a zánik kočovnických říší?

Ilustrace vloženy by Pozorovatel-signalista.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 5/2/2009, 12:12, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-příteli, článek je skutečně krásný a hodnotný vánoční dárek. Tebou zmíněné téma vlivu klimatických podmínek bych rozhodně na Palbě přivítal. Vliv těchto pomínek bude mít zřejmě daleko hlubší význam, než mu byl kdy přisuzován. :up:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Pátrači, skvělé!
Kdybych netančila kolem jolky, napsala bych dřív.

K té korespondenci: Klidně mohlo být vše zopakováno, já omílám některé věci pořád dokola.
Není téměř co dodat, snad jedna drobnost:
Se stavbou města Sarkel pomáhali Chazarům i Byzantinci. Jen si myslím, že Theofilos nebyl kagan, ale byzantský císař (vládl v letech 829- 842). Ale možná se mýlím a jsou to dvě různé osoby.
Klimatické změny jsou velmi opomíjeným faktorem, který způsobil říším v celém období dějin řadu problémů, mě osobně by to určitě zajímalo.

Přidávám ještě obrázek cihel z města Sarkel.
Obrázek
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Nádhera, kde jsi to sehnala? Nevíš proběhly v Sarkelu nebo Samanderu nějaké vykopávky, které by byly někde dosažitelně zdokumentované? Hlavně mě zajímá, jestli se našly nějaké přímé artefakty mající vztah k Judaismu, tedy státnímu náboženství.

K mé lítosti ani jedna z cihel co jsi zveřejnila, je neobsahuje. Ale nadruhou stranu je mi jasné že tyto cihly mohou být výrazně staší než judaismus v Chazarské říši. Ale i tak děkuji.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Ljubov- mě by zajímalo, jestli máš nějaké informace k těm cihlám. Zda-li někdo přišel na to co sdělují. Jestli se jedná o součást písma, nebo o výrazovou symboliku. Díky. :)
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Fotku jsem zcizila z této stránky: http://grants.rsu.ru/osi/Don_NC/Middle/ ... sarkel.htm
V článku je psáno, že Kozáci použili tyto cihly v průběhu 18. století na své stavby, čímž je uchovali do součastnosti. Jinak by spokojeně ležely na dně Cimljanské přehrady.
Nic jiného jsem zatím nenašla, přiletěla jsem teprve dnes ráno.
Ale určitě se ještě podívám.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

No to je krása. Uplně mě fascinuje ten záběr kde se vine něco kruhového. Vypadá to jako zákld nějaké kruhové stavby, možná věže možná nějakého svatostánku.

Druhá fotka pak indikuje, že Sarkel bylo město hodně velké. Je vidět, že v Rusku se na tuto část historie, která patří do jejich přímých dějin nezapomělo.

Pokud časem najdeš daší linky tak je zadej. Najednou ta moje suchá textová zpráva či práce začíná ožívat. Děkuji.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Ještě jsem našla tuhle fotku, zobrazuje stav vykopávek kolem roku 1930.
Jedná se rovněž o město Sarkel:

Obrázek

Jen škoda, že je to černobílé.
Vykopávky organizoval sovětský vědec, historik a archeolog Michail Illarionovič Artamonov. Během výzkumu zjistil, že byly použity na stavbě byzantské sloupy, což podle mě dokazuje, že Chazaři s Byzantinci obchodovali a přejímali vyspělou kulturu.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Paráda. Jinak jejich ovlivnění vysokou kulturností Byzancie je asi dnes už nezpochybnitelné a koneckonců i Byzantinci jejich spolupráci a vojenskou odporu využívali. V prvním díle jsem popsal i jejch dynastické sňatky. Škoda že si nedokázaly pomoci v době pro Chazary nejhorší. Na druhou stranu kdovíjak by to bylo s vývojem Ruska.

Ta fotka je skvělá. Pokusím se to zvětšit.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „státy a říše“