Středověká pěchota

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

oprav si letopočty, v roce 1929 asi moc Husitů po Čechách nepobíhalo :D
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
stc
svobodník
svobodník
Příspěvky: 26
Registrován: 19/6/2007, 21:24

Re: Středověká pěchota

Příspěvek od stc »

Johan píše:Ale-zjednodušeně řečeno-nebýti téhle krvavé lázně, za kterou si navíc z 90% opravdu můžeme sami, tak bychom se nejspíše zařadili mezi velmoce.
Opravdu si za to šeré údobí můžeme z 90% sami? Opravdu si to všichni myslí? Nebyl to náhodou z spíše ze 70% procent průšvih církve kvůli pronásledování "kacířů" (těch co věřili ve stejného Boha i stejného Ježíše, jen neuznávali katolické hromadě majetku a moci ) a "záchraně lidu" (rozuměj svých ne vždy nejpoctivěji nabytých statků)?, Nebylo to z 20% z důvodu vzniku bezvládí v zemi a snahy cizí šlechty uchopit zde moc pevně do opratí?

Samosebou pak se to zvrhnlo, a místo rolníků a prostého lidu se do husitských armád nahrnuli spousty bojovníků odkudkoliv z Evropy, bažících po kořisti. Sedlák musel na pole, nemohl být 10 let v poli. Vyčítáte husitům nájezdy. Ale kdo s nimi začal? Nebyla to náhodou Saská, Bavorská a Slezká šlechta ( Nemluvě o Zikmundovi ), která si chtěla něco uloupit a cestou chytala a upalovala nebohé vesničany, kteří měli s husity společného jen to že mluvili jako Hus, česky?

Myslím že husitství je hodně složitá a komplexní otázka, takže o ní nelze s nejčistším svědomí prohlásit že si za ni a problémy z ní vyplývající můžeme sami. Byl to průser, ale mám za to že to byl hlavně průser katolické církve a po moci bažící šlechty se Zikmundem v čele.
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Když se na husity podíváš okem Čecha, tak Zikmund byl nepřítel všeho českého. Když se podíváš z nadhledu, tak Zikmund potřeboval v Čechách klid, protože musel bránit Uherské království proti Turkům.
Husité válčili mezi sebou. A nemilosrdně. Každá husitská frakce měla jinačí ideály. Např. Žižka dobyl Hradec Králové, až když husité s ostatními husity táhli na Moravu a zůstalo tam málo obránců a jeho přívrženci mu otecřeli město. Tím porušil křehké příměří mezi frakcemi husitů. Žižka totiž vyhlásil svou víru, kdo se od ní odlišoval, tak s ním válčil. Proto taky musel odejít z Tábora.

Husitství není vůbec jednoduché. Byl to boj o majetky, pod hlavičkou víry. Navíc husité vyjedli Čechy a Spanilé jízdy, to nebylo šíření víry, ale zmocnit se jídla a kořisti, aby nepomřeli hladem a měli s čím obchodovat. Čechy už Husity nemohli uživit, husitů polem se žívící (vojáků) bylo prostě moc.
Naposledy upravil(a) Tunac dne 24/9/2008, 18:43, celkem upraveno 1 x.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Milda
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 434
Registrován: 8/5/2007, 20:03
Bydliště: Litoměřice

Husité

Příspěvek od Milda »

Liška ryšavá a Čapek by z některých měli úpřimnou radost! Jiráska určitě prohlásíte za snílka a bludaře! Ten se musí v hrobě točit jak vrtule!
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Středověká pěchota

Příspěvek od Johan »

Pánové-opravdu se nechci pouštět do Husitství. K 16.století mám trochu odstup; k Husitství ho mám dosti. Jestliže však píši o husitském nájezdnictví, pak zdaleka nemyslím jen "Spanilé jízdy" (které s šířením pravdy Boží měly vskutku prachmálo společného), ale i to vnitročeské. To bylo mimochodem mnohem více zničující, než ataky z německého prostoru-a i ty, jen tak na okraj, opět umožnilo celkové oslabení tehdejšího českého státu právě Husity. A při tom netvrdím, že jiní nenesou své díly viny, ale hodně je třeba dáti za pravdu "panu Tuac".

Co Husitům vytýkám není jejich bojové umění. Je to jejich politický program. Ve své podstatě věděli co činí. Zvláště jejich političtí vůdci. Mohli totiž vyhráti všechny bitvy, ale válka byla stejně předem prohrána, a to nestáli před její nezbytností. Boje byli předně důsledkem neochoty k nalézání shody v daném půdorisu, který českému státu nebyl 'a priori nepřátelský. Jinak má Rosomák pravdu, že k Husitstvi hned několikrát dojít nemuselo, byť já bych možnán něco ubral a naopak jindy něco přidal.

Ale hlavně pánové, chceme-li se podívat na Husitství (a to já fakt nechci), pak musíme jíti dosti daleko od vojenství. Prim tu bude hrát ekonomika, politika, vnitrorodinné vztahy (ne jen Luxemburgů) a nečekaně silně i theologie. Opravdu se do toho chcete pouštět? Opravdu se v tom všem (protože oddělovati v podstatě nelze) cítíte dosti silní v kramflecích? :!: :!: :!:
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Koukám a nestačím se divit. Kolik vášní může vyvolat jediná větička.
A já jí jen vyjádřil svůj osobní názor a chtěl zdělit, že pokračování pěchoty
bych viděl právě v husitech. Zdá se mi to toiž vhodnější napsat o tomto období samostatný článek. Je to příliš široké téma na nějaký přílepek.
Ale teď opravdu váhám jestli mám svou lenoru ukecat. Netušil jsem, že
toto téma ještě stále vzbuzuje takovou kontroverzi. Jediná věta a Palba je rozdělena na monarchisty a demokraty, levičáky a pravičáky, pro a proti katolíky. Tak že.
1.) Ti z Vás, kteří se domnívají, že jim daná věta něco zděluje, ať si ji přečtou znovu. Snad zjistí, že tam není to co se domnívají že vidí.
2.) Ti z Vás, kteří se domnívají, že jim daná věta něco zděluje i po druhém
přečtení, ať jsou tak laskavi a nedomýšlejí za mě co to mělo být.
3-) Vést diskusi(jedno na jaké téma) tak, že po sobě protějšky házejí tvrzení, aniž by je nějak vyargumentovali, je opravdu k ničemu a je i nuda to číst. Diskusi tohoto druhu lze jen těžko nazvat jinak než neseriozní.
Tímto se oficiálně omlouvám všem, kterých se to mohlo dotknout, ale opravdu rozumnější by bylo počkat si. Protože teprve potom bude k čemu se vyjadřovat.
Já nechci, nemohu ani nehodlám nikomu bránit v jeho myšlení a psaní, ale
když se na to tak dívám..... No tedy pánové :roll:
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Tunaci, pokud Zikmund chtěl mít v Českém království klid, tak měl jednat a ne sem vrazit s vojskem.
Zikmund nebyl brán většinou Husitů jako nepřítel, ale jako panovník, který nedrží privilegia obdržená předchozími panovníky. Viz známý ochranný glejt Husa.
Operování proti Turkům je ryze účelové (katolické polopravdy), historie praví, že Křížová výprava proti Osmanské říši, kterou vedl, byla rozdrcena v roce 1396 u Nikopole. "Bohužel" (v uvozovkách proto, že kdyby hrozil turecký vpád, tak šlechta by měla důvod bojovat a ne politikařit) Sultán se spokojil se ziskem Bulharska a nepokračoval v expanzi. Další bitvu Zikmund s Osmanskou říší projel až v roce 1428.

Díky pokřivenému výkladu historie v 19 st. (a katolickým tlakům) spousta lidí chápe Husitství jako jednolité období a hnutí, což vůbec není pravda.
Podařilo se do myslí lidí zakomponovat, že Husité utrpěli porážku u Lipan a tím bylo celé hnutí vymazáno. To není pravdou.
Bitva u Domažlic konečně přinutila Zikmunda k návratu k jednacímu stolu. Bohužel jednání skončila kompromisem (Basilejská kompaktáta), a táhla se až do února 1434. Bitva u Lipan 30. května 1434 byla porážkou těch, kteří odmítli přijmout kompromis. To, že utrakvisticko(kališnicko)-katolické alianci vedl Diviš Bořek z Miletínka, umírněný kališník (nejdříve přítel Žižkův, poté spolu svedli první bitvu mezi Husity) jen podtrhuje skutečnost, že většina kališníků chtěla již ukončení vleklých rozbrojů mezi různými směry výkladů učení (viz např. rozkol mezi kališníky - nesprávně a pejorativně později označovaní jako Husité - a Jednotou Bratrskou) a rozbití polního vojska, které bylo v podstatě profesionální armádou (viz Žižkův válečný řád) a jehož členové si již život bez válčení nedokázali představit - spousta lidí vyrostla během tažení z chlapců ve vojáky, poddaní kteří třeli bídu s nouzí měli dostatek z válečné kořisti...

Srovnejte prosím s tažením Alexandra Velikého, který je za permanentní válku veleben a vyzdvihován. Proč ne Husité?
Aha, protivili se proti katolické církvi a napadali držení jejího majetku.

Husité byli pro středověké válečnictví velkou inspirací, jejich zkušenosti a zavedené pořádky se staly základem organizace vojska v pozdním středověku.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Geo, neberu Ti Tvůj názor, ale tou větou jak je napsaná, to prezentuješ jako obecný závěr, ne jako své přesvědčení.

Mně osobně se takové zjednodušené znásilňování historie nelíbí. Proto asi ty tzv. vášně. Toť k tomu ode mne vše.

Johane, oprav si: K 15.století, ne k 16.
janmilda
svobodník
svobodník
Příspěvky: 28
Registrován: 14/11/2007, 18:03

Husitství

Příspěvek od janmilda »

Pánové Geo a Johan, mohli by jste mi říci jak a kde jste přišli k takovým informacím o husitech a vše o té době? Ptám se beze všech postranních řečí i úmyslů! Já jsem se učil i četl asi něco ,,trošku" jiného! Že by to bylo tím, že to bylo v jiné době? Že by jiný náhled dnešních historiků? Někdy jsem doopravdy zmatený z názorů některých lidí i zde! Vaše články o rytířich vynikajíci, ovšem diskuze o husitech mě poněkud znechutila a překvapila! Geo piš to jako ,,nudu" ona to nuda doopravdy nebude a bude to tlumit vášně! Dík!
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Středověká pěchota

Příspěvek od Johan »

Století není špatně. Chtěl jsem tím říci, že nyní píši články z období 16.století a ani to není tak uplně "můj šálek kávy". Samozřejmě-snažím se odvádět co nejlepší práci v mezích svých schopností. Husitství, tedy opravdu děj(e) 15.století, je mi ještě méně příjemným.

Co se týče materiálů k obrazu Husitství. Něco najdete např. mezi články v Historickém obzoru. Něco vyšlo např. z "per" pánů profesorů Čorneje a Čechury (navzájem se moc "nemusí", tak u nich můžete nlézti dosti protichůdných postojů), část Vám jistě řeknou i třeba "Toulky českou minulostí". Ale dokumentace vzájemných střetů a vybijení se v rámci jak "kališnictví", tak i království, jako celku, získáte bohužel studiem pramenů (což osobně považuji za práci celkem odpornou :D ).
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Myslíš toto?

Petr Čornej: "Nejen na tomto místě je však třeba rezolutně prohlásit, že jedním z největších vkladů českého národa do světových dějin bylo husitství. A to přes všechny stíny a problémy, které přineslo a jež znamenaly vybočení z dosavadního vývoje i, ruku na srdce, kulturní izolaci od vyspělých západoevropských a jihoevropských oblastí. Jeho jedinečnost spočívá v jiném momentu. Právě husitství představovalo první velký historický pokus uskutečnit reformu života západního křesťanstva úsilím všech lidí, kteří cítili nutnost nápravy společnosti."

Kniha "Lipanská křižovatka"

Takže Geo, dokladuj nyní své tvrzení....
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Středověká pěchota

Příspěvek od Johan »

Nepochybně :D Snažím se o objektivitu. Čornej je dosti prohusitský. Čechura citelně méně. Kolega si chtěl utvořiti vlastní názor, tak ať má prostor a může srovnávati-to myslím naprosto bez jakéhokoliv ironisování :!:
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Středověk ve světle historických dokumentů

Příspěvek od Rosomak »

Johane, jak vidno nařknout daného vědce že je prohusitský je snadné, když se Ti nelíbí co píše... Ale on tam jasně píše i negativa.

Víš co, raději si přečti co napsal císař Zigmund (věci kurzívou jsou nepodstatné, pro lepší čitelnost zaměněno w za v):

Sigmund bozi milosti Rimsky ciesar, po vsie casy rozmnozitel rise, a Uhersky, Cesky, Dalmatsky, Charvatsky etc. kral. Ponevadz pan nas Kristus Jezis, boha s lidmi smirce, peci maje z porucenstvie najvyssieho o spasenie cloveka, a praci nesa tezku, pro neho i trpeti chtel i smrti ohavnu umrieti jest racil, tak aby oboje v jedno uvedl: kterehozto zajiste prikladem, jako mistra a vuodce najlepsieho, z duostojenstvie ciesarskeho, nam od vsemohucieho pana svereneho a puojceneho dobre pokoje, jednoty a svornosti oblibujice, kdyz po nekterych kompaktatiech, to je smluvach mezi legaty zboru svateho Basilejskeho a kralovstvim Ceskym a markrabstvim Moravskym, v Praze sepsanych a zpecetenych, na tom zuostano jest, aby kdyz jine veci dobre zpuosobeny a dovedeny budu, pro ocistenie kralovstvie Ceskeho markrabstvie Moravskeho, svatym zborem Basilejskym a nasi mudrosti ciesarsku, jakoz najlepe moci bude, opatreno bylo: ale ze jeste mezi legaty svateho zboru Basilejskeho s strany jedne, a urozenymi pany slechticemi, Prahu, statecnymi slovutnymi, poctivymi a mudrymi posly jmenem kralovstvi Ceskeho pred tim k nam do Brna poslanymi, s strany druhe, nesnaze a ruoznice mnohe povstavaly a casto vznikovaly jsu: protoz my mysli, srdcem i rameny take prace pilne a starosti prilisne podstupivse, brime dne i vedra nesuce, abychom rozdilne veci v jednotu, protivne v svornost, drsnate v hladke, a od sebe vzdalene v spojene, jednostajne vespolek v svatu a blahoslavenu jednotu privesti mohli; a ponevadz my miru a upokojenie tehoz kralovstvie, kterez sme vzdycky milovali a ctili, srdecne zadajice, a chtiec buducim nesnazem a ruoznicem, jimizto lid poddany mohlby kterakkoli se zburiti, slusnymi prostredky vstriec vjiti, i take nektere veci pozuostale, kterymzto v kompaktatiech pro upokojenie kralovstvie nezdalo se dosti ucineno byti, s jiz jmenovanymi posly kralovstvie a markrabstvie spasitedlne opatriti chtiece, ke cti a k chvale bozi, ku pokoji tehoz kralovstvie a vsech okolnich jinych naroduov a vseho lidu krestanskeho, take k spaseni mnohych bez poctu dusi, tento list zpuosobili jsme:

Ve jmeno bozie, amen. Znamo cinime vsem vuobec a jednomu kazdemu zvlaste, ze k dole psanym kusom a artikulom spolecne zavrenym svolili sme a timto zapisem svolujeme:

Najprve, aby uradove a duostojenstvie v duchovenstvi nebyli rozdavani skrze cizozemce v kralovstvi Ceskem a markrabstvi Moravskem, ale ovsem pravo podacie jich na krale a domacie kralovstvie Ceskeho a markrabstvie Moravskeho vecnym pravem bude prisluseti.


It. osoby duchovnie a svetske z kralovstvie aneb markrabstvie nebudu ven pohaneny ani suzeny, ale jedna kazda osoba svemu vyssiemu sudci v jiz recenych kralovstvi a markrabstvi poddana bude, a na nem dosti majic, z neho radovati se bude; tak vsak, aby svobody arcibiskupstvie Prazskeho a zvlastne obdarenie odvolavani od poddanych biskupov byly cele a plne zachovany.

Take kteriz prijimaji pod jednu zposobu telo bozie v casto dotcenych kralovstvi a markrabstvi, aby hanebna nebyla smesice, proti jich vuoli a svobodam nebudu trpieni, ale toliko v miestech, v nichz prijimanie pod oboji zposobu casuov prvnich nebylo zachovano, trpieni budu. A aby pricina svaruov odjata byla, miesta vsecka a kazdy kostel i lide osad budu popsani, na kterychz a od kterychz to prijimanie dvojie zposoby v skutku jest zachovano aby potom buducne vecne bylo zachovavano v tychz miestech; kteraz zajiste miesta popsana na listu zvlastniem ku potvrzeni a pameti vecne, peceti majestatu naseho budu potvrzena.

A take tomu chceme, aby pany Ceskymi urozenymi, slechtici, statecnymi, slovutnymi, Prahu a jinymi mesty spolu s knezstvem arcibiskup Prazsky s jinyma dvema biskupy suffragany voleni byli; kterizto voleni zpusobenim slusnym, peci take i starosti nasi potvrzeni budu a za biskupy sveceni, beze vseho za potvrzenie, plaste danie i take pisarom placenie. A vsecko knezstvo arcibiskupstvie Prazskeho poddano ma byti arcibiskupu Prazskemu skrze jiz jmenovane pany volenemu, a jeho posluchati.

Take zaci arcibiskupstvie Prazskeho oboji, tak pod jednu jako pod oboji zposobu prijimajice, kdyzto zposobnost a schopnost jich bude shledana, na knezstvie aby byli prijati a sveceni, tak vsak, aby nic jich pri nebylo k ujme.

Take ponevadz svoboda skrze svate koncilium Basilejske vsem tak v kralovstvi Ceskem jako markrabstvi Moravskem obyvajicim dana bude, prijimati pod oboji zposobu: biskup Olomucky a Litomyslsky lidu svetskemu, zadajiciemu pod oboji zposobu, dluzni budu podavati; a prijimati budu zaky a na knezstvie svetiti, kdyz zposobnost a hodnost jich bude shledana, kterizby chteli pod oboji zposobu podavati; a zjednati budu dluzni knezi na miesta svych biskupstvi, na kterychzto to drievrecene prijimanie leta minula bylo zachovavano, kterizto lidu, tak jakz jest predlozeno, pod oboji zposobu budu podavati; a farari, buduli kteri chtieti navratiti se k svym osadam, s vedomim a povolenim biskupa sveho, lidu pod oboji zposobu podavati budu, kteryz jest tak prijimal, a na miestech, na kterychz jest jiz recene prijimanie zachovavano. Pakliby neucinili, nemaji trpieni byti, ale jini, kterizby lidu obecnemu pod dvoji zposobu podavali, biskupem na miesta jich maji byti zjednani, aneb skrze jine, na nezby prisluselo.

Tyto veci my tiemto listem tvrdime, a slibujeme slovem ciesarskym poslom a kralovstvi Ceskemu a markrabstvi Moravskemu, ze ve vsech a kazde reci svrchupolozene s nimi zuostaneme; kterychz nizadnu pricinu nebo kterukoli vymyslenu okrasu, pro ktere veci predlozenym vecem odporne aneboli pro ktere jine zavazanie nikoli nezrusime aneb zrusiti dopustime ale ty veci skutecne naplnime a plniti kazeme, a chceme, aby nami a nasimi namestky v buducie casy vecne vsecky veci jim byly drzany a uplne zachovany. A my u svateho koncilium a u pana naseho najvyssieho biskupa, a jinde kdekoli uzitecne by bylo, vsecku snaznost a peci prilozime, aby jmenovani artikulove skutku sveho v pravde dosli, aniz v kralovstvi nasem a markrabstvi Moravskem aby se jinak dalo dopustime; nebrz, jestlizeby kto kralovstvie a markrabstvie v tech vecech pokusil se kterakkoli rmutiti, jim k dovedeni tychz artikulov skutecne pomozeme,beze vsie lsti a false kterekoli.

Dan v Brne, leta bozieho Moccccoxxxv etc.

Zapis od cisare Sigmunda stawum kralowstwi Ceskeho na swobody cirkewni w Brne a w Uherskem Belehrade ucineny, [Prostredni castka zapisu tohoto (od slow "We jmeno bozie, amen") w Brne r. 1435 byla umluwena i sepsana, kdezto legati zboru Basilejskeho, tam pritomni, o tom zwedewse, hned proti takowemuto zapisu, jakozto proti rizeni swetske moci we wecech duchownich, oswedcowali se. Uwod i zawirka zapisu pridani jsau w Belehrade teprw r. 1436.] latine a cesky.

W Brne 1435, (6 Jul.) a w Uherskem Belehrade 6 Jan. 1436. (Ze starych rkpp. i z tistenych r. 1513 kompaktat.)


Zdroj: Digitální knihovna Poslanecké sněmovny

Tak a teď pověz, pročpak nebyly panovníky tyto úmluvy zachovány?
Proč monarchové nedrželi slovo a sliby dané jejich předchůdci?
Proč by pak ti, jejichž práva a výsady byly porušeny, neměli práva se jich domáhat a proti takovému panovníkovi brojit?
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Středověká pěchota

Příspěvek od Johan »

Pokusím se vysvětlit svá doporučení. Chodil jsem na přednášky k oběma pánům profesorům. Jak Čorneje, tak i Čechuru považuji za středověkářskou elitu, zřejmě zdaleka nejen v rámci českého prostředí. Jako takoví jsou, ve svých pracech, oba vedeni značným úsilým o přesnost argumentů a objektivnost sdělení. Smozřejmě-při zkoumání historie má každý člověk svá východiska. Pan profesor Čornej se sám nikdy svou vztřícností vůči Husitství netajil. Stejně tak p.prof. Čechura se netajil tím, že až tak kladný postoj k tomuto hnutí nezeastává. Oba ovšem opravdu považuji za esa. Takže u obou lze nalézti vidění kladných i záporných aspektů toho-kterého údobí. Velmi jsem se snažil, a to opět píši zcela vážně, pro kolegu "janmildu" jmenovat co nejkvalitnější autory.
Milda
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 434
Registrován: 8/5/2007, 20:03
Bydliště: Litoměřice

Husité

Příspěvek od Milda »

Moc díky Johane za vysvětlení, Já jsem ,,odkojen" Jiráskem a spíše tíhnu ke slovanskému učení Husitství než ke ,,germanizovanému" učení, řečeno mými slovy! Jak jsem vyrozuměl, tak vy jste s Geosem ,,větev" Čechurovská! Vaše čechurovské učení se za mých mladých let doopravdy nenosilo asi to ani ,,jaksi" tenkrát nešlo! Jinak je vidět, že máte nastudováno! Je to Vás obou koníček, nebo je to jinak?
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Střdověká pěchota

Příspěvek od Johan »

V mém případě 50/50. Živím se něčím zcela jiným. Vpodstatě pracuji jak zcela mimo svůj obor, tak i částečně na jeho půdorisu. Do podrobností zabíhati nechci.

Ale vystudoval jsem historii. Jenže mé oblíbené období jsou poslední Přemyslovci a 1.Lucemburci. A pak, to co mám opravdu rád, stará monarchie po roce 1620, předně pak Napoleonské války a to co přišlo po 1.Vídeňském kongresu.
Uživatelský avatar
Marvin
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 149
Registrován: 21/12/2005, 18:18

Příspěvek od Marvin »

Geo píše:1.) Ti z Vás, kteří se domnívají, že jim daná věta něco zděluje, ať si ji přečtou znovu. Snad zjistí, že tam není to co se domnívají že vidí.
Nechápu proč sem píšeš "prázdné" věty bez nějakého sdělení?
Geo píše:2.) Ti z Vás, kteří se domnívají, že jim daná věta něco zděluje i po druhém
přečtení, ať jsou tak laskavi a nedomýšlejí za mě co to mělo být.
Že máš v plánu to časem domyslet sám je chvályhodné. Nicméně vem v úvahu že Palba tu není jen pro nás skalní, kteří čteme téměř vše a klidně na pokračování. Palba je také informačním zdrojem pro náhodné hledače vojenské historie!
Geo píše:3-) Vést diskusi(jedno na jaké téma) tak, že po sobě protějšky házejí tvrzení, aniž by je nějak vyargumentovali, je opravdu k ničemu a je i nuda to číst. Diskusi tohoto druhu lze jen těžko nazvat jinak než neseriozní.
No neseriozní to je. Máš naprostou pravdu. Jenom nechápu, proč potom tvůj článek končí nevyargumentovaným tvrzením?


Vůbec nechápu proč se té věty tak nechceš vzdát. Jde jen o tvůj názor, který v kontextu středověké pěchoty neříká nic a je značně kontroverzní v čemž je doporučeno se na Palbě nematlat (Desatero Palby bod 2. http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2025). Navíc jak sám vidíš vyvolal jen debatu která má s původním tématem pramálo společného.
Takže bych se přimlouval za její výmaz popřípadě přesunutí i s diskuzí.
Jestliže je nepřítel ukryt v nedobytné pevnosti, dbejte na to, aby se odtamtud opravdu už nikdy nedobyl.
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

ad1: Věta měla být v první řadě předznamenáním článku který měl následovat. Historie středověké pěchoty nekončí XIV stoletím. Logicky jsem chtěl navázat husitským vojenstvím. Kde jsem samozřejmě hodlal vysvětlit svůj pohled na věc.
ad2:Domnívám se, že základní principy logiky by měly platit i na Palbě.
Jak se mě tedy může někdo ptát, kde jsem přišel k tak záporným pověstem o husitech, když jsem o nich neřekl ani slovo? Neřekl jsem "Husité byli katastrofa", řekl jsem "husitství" ve smyslu období. Snad jsem mohl použít "doba husitská", ale reakce by byly uplně stejně ideologické.
ad3: viz.ad1:
který v kontextu středověké pěchoty neříká nic
Musím oponovat. tato věta v kontextu středověké pěchoty má význam poměrně zásadní. Ale to až jestli se dostanu k něčemu lepšímu než k neužitečnému odrážení ideologických nesmyslů.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Středověká pěchota

Příspěvek od kacermiroslav »

Geo píše:
X. - XI. století
------------------
Některé odhady síly českého vojska v případě svolání hotovosti pro konec XI.století naznačují, že česká knížata disponovala,
byť krátkodobě, značnou vojenskou silou.(Palacký) Samotný počet předních družiníků se odhaduje na cca. 5000 těžkých jezdců.
Počet ostatních spolu s družinami údělných knížat, posádkami hradů atd. a spolu s jízdními z hotovosti se odhaduje
na dalších 6000 - 8000 jezdců. Hotovostní pěchota měla mít cca. 20000 - 25000 mužů.
Zpět od Husitství, které je u tohoto tématu OT, a navrátíme se k tématu středověká pěchota. Pokud chcete dále diskutovat na téma Husitsví, doporučoval bych v příslušném tématu:-)

Počty českých vojsk v 11. až 13.století:
---------------------------------------------
* nutno podotknout, že je čerpáno z poněkud staršího zdroje, nicméně je to asi i nadále jeden z nejlepších odhadů a propočtů od P.Choce.

11.století
-----------
Základním kamenem českého vojska byla v té době ještě stále silná knížecí velkodružina. Roku 1091 čítala 3.000 bojovníků, když táhl Břetislav proti svému otci Vratislavovi, který měl přibližně stejnou sílu. Roku 1105 měl kníže Svatopluk před Prahou 6.000 bojovníků z Čech a Moravy. Celková síla českého vojska se tedy dá v 11.století odhadovat na 6-7.000 bojovníků z knížecích a hradských posádek (Čechy a Morava). Tuto sílu bylo možno rozšířit o zemskou hotovost v síle cca 16 - 18.000 lidí.
Celkem: cca 25.000 bojovníků

12.století
-----------
Původní knížecí velkodružina se postupně zužuje a vytváří se uzavřená elitní jednotka bojovníků, což je základ šlechty. Výpravy císaře Fridricha Barbarossy se zůčastnil český kontingent pod velením Vladislava II. o síle 10.000 bojovníků z toho bylo 1.500 elitních těžkooděnců a zbytek lehká jízda a pěchota. Dle demografického rozboru by při stavu obyvatel kolem roku 1100 (500.000 až 550.000 lidí) měla být plná vojenská síla českého knížectví cca 6-7.000 těžkooděnců, cca 6-7.000 lehká jízda, 7-10.000 pěchota a dalších několik tisíc poddaného doprovodného lidu.
Celkem: cca 25.000 bojovníků

13.století
-----------
Dle údajů z dob vlády Přemysla Otakara I. a Václava I., je odhad českého vojska včetně spojenců něcko kolem 20 až 60.000 bojovníky. Jedná se o údaj o vpádu Přemysla do Durynska v roce 1203. V roce 1240 shromáždil Václav I. vojsko na obranu před Mongoly (původně mělo jít k Lehnici na pomoc Jibdřichu Pobožnému) o údajné síle 40.000 českých bojovníků a dalších 6.000 Němců. Dle demografického odhadu, kdy kolem roku 1250 žilo v královských Čechách cca 830.000 lidí, Morava cca 40.000 lidí, mohla být plná síla vojska Království Českého 33 až 38.000 bojovníků (z toho jen z Čech cca 20.000 bojovníků).
Celkem: cca 38.000 bojovníků
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

kacermiroslav - to jsou zajímavé údaje. Natolik zajímavé, že jestli jsou reálné tak si člověk klade otázku kdo všechny ty válečné konflikty absolvoval. Já jsem našel podobný rozpočet a propočet schopnosti mongolské říše vydržovat svoji armádu pokud zrovna nežila z válečné kořisti.

Geo - úvodní článek je prima. Ale pak se to něja zašmodrchalo. Pokud by ses vrátil k pěchotě. Jak bys popsal možnosti a výsledky použití pěchoty právě v době před husity a v době jejich válek?
Odpovědět

Zpět na „Výzbroj, technika, taktika, armády“